A protože svobody máme už méně…..

….a asi ji bude čím dál míň, tak zde máte Lekci svobody. Máte zde vzkaz!!!!! Abyste nezapomněli….

07:54

…..zatím Vám nikdo za zády s revolverem nestojí. Tak se probuďte…..

 A ZDE V HUDEBNÍ FORMĚ – děkuji nicku vakasaka

Jan Werich – Lekce svobody

Poslechněte si moudrý vzkaz Jana Wericha o tom, co je svoboda a rovnost.

Přepis záznamu ze studia – rozhovor s Vladimírem Škutinou v roce 1968

J. Werich: „V obsahu slov člověk nenajde odpověď a radu na takovou situaci, v které jsme, ale stala se věc podivná. Já dostávám dopisy. A jeden ten dopis byl velice tlustý. Protože jsem člověk zvědavý, tak jsem tu tlustou obálku otevřel první a tam byla tahle knížka (ukazuje V. Škutinovi knížku). Poslal mi ji kdosi, koho ani osobně neznám z Hradce Králové. Já jsem ji otevřel, tu knížku a začal jsem číst. A najednou mě napadlo, že toto je vlastně vzkaz. To je vzkaz od jednoho velikého vlastence, který svému vlastenectví obětoval život. Já bych ten vzkaz rád vyřídil“, a rozevřel knížku.

„A začnu číst třeba tady“:

„To máte tak“, píše. „ono je dobře, že jsou mezi národy sloni a poníci. A je dobře, když ti mrňousci dostanou čas od času „na frak“, když zapomenou třeba, že musej do houfu. Jenže při tom nikdy nesmí „zařvat“ žádný z těch malých, jak se lidově říká. Protože mrňouskové mají zrovna tak nesmrtelnou duši, jako ti velcí. S tatou jsme často mluvili o malých národech.“

„S tatou, pane Škutino. Víte, kdo to byl tata?“

V. Škutina: „Pan prezident Masaryk.“

J. Werich: „Ano, T. G. M. A toto říká jeho vtipný syn Jan“, a pokračuje v četbě: „S tatou jsme často mluvili o malých národech. Já byl ovšem skeptik ve famílii. Starý pán nikdy nepřestal věřit, že mrňouskové mají na světě zrovna tak své poslání, jako ti velcí. A když někdo „zahodil flintu do žita“ jenom proto, že se narodil jako Čech nebo Slovák, ne jako Rus nebo Američan, tata se vždycky rozčílil. Takovým lidem říkal vul. On rozlišoval mezi vůl s kroužkem a vul bez kroužku. Ti bez kroužku byli podle něj nebezpečnější. Ale v jedné věci jsme se neshodli. On věřil, že malé národy, třeba jako my Češi, by měly být mosty mezi těmi velkými. Mně se tahle myšlenka nikdy moc nezamlouvala. Po mostech se šlape. Ale v tom jsem souhlasil se starým pánem, že člověk může být zrovna tak hrdý na to, že se narodil v Praze anebo v Bratislavě, stejně jako kdyby se byl narodil v Moskvě nebo Washnigtonu. A taky jsem souhlasil s tím, že máme ve světě na trh nosit výsledky našeho politického myšlení a vyložit je pěkně vedle zboží z Washingtonu. Z Paříže, z Londýna, z Moskvy, a že se sice mrňouskové mohou moc věcem naučit od těch velkých, ale taky je můžou lecčemu naučit. No to se ví, že se máme učit od těch velkých, ale ne se po nich opičit a papouškovat. Národ, ať je malý anebo velký, nesmí nikdy ztratit svou původnost. Jinak by přestal být národem. S Karlem Čapkem jsme si taky mockrát povídali o malých národech a o těch velkých velikých básních a veliký zahradník před Hospodinem. Karel Čapek. Jednou, když jsme zase takhle mluvili, von povídá: „Podívej se tamhle na ten strom. Jsou na něm veliké větve a malé větve. A ty velké podpírají ty malé. A jde z nich míza do těch malých. A neberou těm malým větvím mízu. Takhle by se měly chovat velmoce k malým národům“, povídal ještě Čapek. No. Člověk může věřit buď na násilí anebo na ideu. Ale když věříte, že člověk je opravdu, jak nás učili ve škole, homo sapiens, a že velikost se nesmí měřit podle toho kolik kdo má tanků a kanónů, ale podle toho, jak původně a jak hluboce umí myslet, tak vám můžu dát tisíc příkladů, které dokazují, že se velké myšlenky můžou narodit zrovna tak dobře v poslední české nebo slovenské vesnici, jako v nějaké té metropoli s miliony obyvatel. A von pak říká dál: „Vy víte, že jsem neroztrhal moc podrážek cestou do kostela a kalhoty nemám na kolenou moc prošoupané od klečení. Ale na jedno jsem vždycky věřil, že nás „Pánbu“ udělal všechny stejné. Jeden je bílý a druhý černý, jeden je krásný, jako vy a já (prohodí směrem ke Škutinovi) anebo poďobanej od neštovic. Ale všem je nám zima, když venku mrzne a všichni se potíme, když praží slunce. A všichni musíme dýchat, abychom se neudusili. A všechny nás nakonec odvezou, no. Jsme smrtelní i nesmrtelní? Ale pro tohle nesmíme jeden z druhého dělat otroka. Pro tohle každý, ať jeho táta byl prezident nebo dráteník, musí mít stejnou příležitost žít plný život. Nikdo si nikdy nesmí myslet, že je něco víc nebo lepšího než ten druhý. Možná, že toho má víc v makovici, možná, že nosí lepší košili, možná, že má fortelnější ruce, možná, že má větší bicepsy. Ale tohle všechno ho jenom zavazuje, jenom zavazuje, aby toho udělal tím víc, tím víc pro ty s menšími bicepsy a s horší košilí. Jenomže tomuhle můžou věřit a rozumět jenom ti lidi, kteří mají rádi lidi. Mít rád lidi a milovat lidi, to je to celé tajemství a jediný recept na štěstí. A to platí pro všechny. Pro mě, pro vás, a pro Stalina, a pro Trumana, pro celý svět.“ !!!!!

„Já nevím, snad by se mohla dodat ještě tadyhle jedna zajímavá myšlenka (a pokračuje v četbě v závěrečné části knížky).“

„Někdy si myslím, že jsme udělali velikou chybu, když jsme nechali o svobodě mluvit jen básníky a táborové řečníky. Básníci nedefinují věci moc přesně. A už vůbec nedefinují věci jasně táboroví řečníci. O svobodě jsme měli nechat mluvit učitele. Děti se měli učit o svobodě ve škole. Docela vědecky, tak, jako se učili číst a psát a počítat. A měl to být povinný předmět. Náramně povinný! Každý den! A měli jsme je učit, že svoboda není jenom takové to láska – páska a vlasť – masť, že to není jenom básnické volání po křídlech. Měli jsme je učit, jaký je rozdíl mezi skutečnou svobodou a anarchií. Jak svobodu je vždycky třeba spojit s kázní. Jak každý může dělat, co chce jen, pokud při tom nešlape sousedovi na kuří oko. Jenže s lidma je těžko. Dovedou si věci vážit plně, jen když je na chvilku ztratili. To platí o svobodě, zrovna tak, jako o všem ostatním. Dokud vám někdo nestojí za zády a nepoloží vám revolver mezi lopatky a nediktuje vám, co máte psát a říkat a učit, tak nevíte opravdu, jaká je to veliká věc, když smíte psát a říkat a učit, čemu sám věříte.“

J. Werich: „A to je ten vzkaz.“

V. Škutina: „Tak vám děkuji za tento vzkaz, za tuto lekci svobody.“

Mohlo by se vám líbit...

komentáře 4

  1. jirik napsal:

    O svobodě v poslanecké sněmovně –
    V době, kdy tuzemští operátoři poskytují neomezené volání i s daty za cenu i výrazně pod 300 korun za měsíc, někteří z poslanců utratí za volání a data měsíčně i více než pět tisíc korun. Místo aby pro ně sněmovna levnější volání vysoutěžila, oni si je zařizují sami a sněmovna jim proplácí faktury. Předseda sněmovny Jan Hamáček tvrdí, že to jinak nejde. Poslanci nejsou zaměstnanci a sněmovna jim nemůže nutit služby konkrétního operátora. http://vool.cz/jLtNd

  2. vakasaka napsal:

    v hudobnej forme..

  3. jirik napsal:

    Okamura -Ke změnám volebního zákona –
    Vážené dámy a pánové, na programu máme novelu volebního zákona. Zásadní navrženou změnou je zavedení volebního práva v komunálních volbách pro občany zemí Evropské unie s přechodným pobytem v České republice. Zdůvodnění Sobotkovy, Babišovy a Bělobrádkovy vlády je prosté a naprosto odkrývá pozici České republiky v Evropské unii. Tuto úpravu totiž požaduje smlouva o fungování Evropské unie, a tato Poslanecká sněmovna se pouze tváří, že bude o něčem rozhodovat. Evropská unie to tak chce a vy budete poslušně rozhodovat o bezprecedentní ztrátě základního znaku suverenity politického rozhodování v této zemi.

    Probíhá destrukce českého státu jako suveréna politického rozhodování na vlastním území. Naše hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD v žádném případě tento zákon nepodpoří.

    Dovolím si malý příměr z historie. Nedovedu si ani představit, že by tehdejší Sovětský svaz žádal volební právo pro své dočasně umístěné občany na území Československa. Takovou drzost nemělo ani tehdejší totalitní impérium, avšak Evropská unie ji dnes má a tvrdě ji vyžaduje.

    A tato Sněmovna, kde má většinu ČSSD, hnutí ANO, KDU-ČSL, TOP 09, ODS a další, se podvolí, neboť si poslanci těchto stran nepřipouštějí, že jde o postupnou demontáž státu a pomáhají realizovat program globálního vládnutí, ke kterému se tito poslanci hlásí. V tom druhém případě mám na mysli především poslance ČSSD.

    Vážené dámy a pánové, jsme dnes v situaci, kdy nás přeměňují v administrativní jednotku řízenou z Bruselu. Většina z vás rezignovala a namlouváte si, že to je nezbytné. Ale zeptejte se našich občanů, jestli chtějí ve svých obcích dát volební právo přechodně pobývajícím cizincům ze zemí Evropské unie. Odpověď bude jednoznačná. Naši lidé nejsou nepřátelští, jen chtějí zachovat své právo rozhodovat o svém domově.

    Kdo někde přechodně žije, je pouze host. Občané nechtějí změnit své obce v multikulturní tábory, kde se budou bát udělat vánoční trhy. Nechceme zde s volebním právem muslimy z Francie, Německa a dalších zemí, aby rozhodovali v našich obcích o stavbě mešit a prosazovali džihád a právo šaría. Zkušenosti ukazují, že jsou mezi nimi i islamističtí fanatici, kteří schvalují vraždění ve jménu své víry. Tuto budoucnost dnes pomáháte připravit.

    Není to nevyhnutelné. Hlasujme všichni proti. Bruselské totalitní impérium se rozpadá. Po brexitu přijdou další změny, kdy národy Evropy budou bránit svá práva, především právo, aby každý rozhodoval ve své zemi. Dnes je nutné hájit zájmy této země a jejích občanů. Poslanci našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD budou hlasovat proti této úpravě zákona a pokud bude dnes schválena, tak ji – doufám – po volbách zrušíme. O tom nepochybuji.

    Dnešní jednání jasně ukazuje, že svoboda naší země a současná podoba evropské integrace je neslučitelná. Proto žádáme referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie a věřím, že nám dají lidé ve volbách mandát tyto věci prosadit.
    http://vool.cz/TZQmp

  4. jirik napsal:

    Bavorsko: 78 letého penzistu odsoudili za to, že hledal jídlo v kontejnerech
    12.1.17

    Německo:
    78 letý penzista hledal v Bavorsku u obchodu vyhozené jídlo v kontejnerech. Svědek upozornil policii a obchodník podal stížnost.
    Právník penzisty marně upozorňoval na to, že
    jde jen o malý přestupek,
    že penzista pobírá jen 300 eur měsíčně a po rozvodu se dostal do dluhové spirály,
    že není schopen zaplatit pokutu a to ho uvrhne do dalšího zadlužení.
    Psychiatr penzistu označil za odpovědného za své činy, i když vyšetření ukázalo známky senility.
    Penzista byl odsouzen k pokutě 200 eur ve 20 denních splátkách.
    Po soudu se ptali penzisty, co říká rozsudku. Odpověděl: „Nic jsem neslyšel. Nechal jsem si doma naslouchátka.“ http://zvedavec.org/vezkratce/13907/
    zdroj německy – http://vool.cz/cnLlL

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *