Vědci jsou zmateni z objevení obrovité díry v ledu, která se náhle zjevila v důsledku propadu antarktického ledu.

Výzkumníci zkoumající to na místě popsali tu nesmírnou propadlinu jako zhruba stejně velkou jako je americký stát Maine (podobnou rozlohu má Česká republika).

V současnosti se zdá by nejpravděpodobnější teorie, že tato ledová díra je polyňja. Slovo ‚polyňja‘ pochází z ruského полынья, což znamená přirozeně se formující ledové díry objevené polárními výzkumníky už v 19. století, když tehdy těchto výchozů využívali k průzkumu oblastí ledově chladného a zákeřně nebezpečného Severního ledového oceánu. Dnes se tohoto výrazu používá k označování oblastí otevřené vody, která je ze všech stran obklopena mořským ledem. Některé tyto polyňji mohou být velice malé, zatímco jiné, jako tahle obrovitá, která se právě v Antarktidě otevřela, jsou nevysvětlitelně obrovské.

Ty polyňji nejsou v Antarktidě nijak neobvyklé, když se často formují v oblastech u pobřeží, kde o něco vyšší teplota okolního oceánu způsobuje, že některé plochy ledu roztají a náhle se propadnou. Avšak tahle současná enormně veliká polyňja nijak nezapadá do tohoto typického trendu a leží hodně hluboko v ledovém příkrovu. A tak se předpokládá, že ji musel způsobit proces, který zatím vědci studující antarktické prostředí nechápou.

Toto není poprvé, kdy vědci spatřili formování takové neobvyklé polyňji. Mezi lety 1974 až 1976 byla pozorována stejně ohromná polyňja pojmenovaná Weddellova polyňja. V té době však bohužel ještě vědci neměli k dispozici nástroje, kterými by vyšetřili příčiny tohoto bizarního jevu.

Avšak v roce 2018 už vědci mají technologie, aby se této záhadě dostali na kloub. Je to fyzik atmosféry a profesor University of Toronto Mississauga, Kent Moore, kdo vede projekt, jehož cílem je o tomto neobvyklém jevu odhalit více. Ten použije jak hlubokomořské roboty, tak pozorování se satelitů, jimiž poskytne informace svým výzkumníkům, a ten už prohlásil, že už teď je samotný objem dat, která získali, ‚ohromující‘.

Zdroj: 1