Až se vypnou bankomaty, díl 3

04:54


Až se vypnou bankomaty, díl 3.

Němci jsou precizní národ expertů. A snad právě proto to byl německý sociolog Ulrich Beck, který pojmenoval náš svět jako Risikogesellschaft. Rizikovou společnost. V polovině 80. let napsal, že moderní doba je závislá na naší víře v odborníky všeho druhu.

 Když sedám do letadla, vyjadřuji tím víru ve schopnosti pilota a mechaniků, kteří letadlo sestrojili. Také věřím doktorovi, když mi dává prášky, právníkovi, instalatérovi a Googlu, že odpovědi na mé dotazy vyhledává „správně“. Bankéřům věřím natolik, že jim do banky posílám všechny peníze, které vydělám.

Víra v experty, bez které bych ráno nemohl ani vytáhnout paty z baráku, protože bych se bál, jestli mě nepodvede zelený panáček na semaforu, ale také způsobuje, že si zvyknu na jakékoliv riziko. Už nevím kdo řekl, že člověk žijící dlouho na okraji propasti, se sice nejdřív bojí, ale nakonec si na tom místě postaví domek i s vyhlídkou na tu díru pod sebou. Taková už je lidská psychika a díky bohu za to, protože jinak bychom museli zůstat na stromech. Problém ale je, že jakýkoliv velký šok po čase odezní a všechno jde zase „business as usual“. O tom ví dost Bill Bonner.

Pětašedesátník Bonner je takový ten typ, co všude byl, všechno zná a od všeho má klíče. Zakladatel mezinárodní finanční poradenské sítě Agora ve svém loňském videu o hrozbě nové finanční krize nejprve vypočítává všechny své úspěchy. Agora má 2,4 milionu předplatitelů po celém světě, což je prý víc, než mají New York Times. „A víte proč?“ říká Bill, „třeba proto, že krátce před rokem 1989 jsme předpověděli pád SSSR. Předvídali jsme konec japonského ekonomického boomu na konci 80. let. Odhalili přehřátou dot.com bublinu na počátku milénia. Varoval jsme před krizi v roce 2008.“

A teď Bill Bonner vyzvání znovu. A hlasitě. Vydává knihy o tom, jak nahromadit hotovost a drahé kovy, nebo proč hledat dům a pozemek na bezpečném místě. Bonner spočítal, že k šoku, který ochromil ekonomiku nějakého státu nebo celého regionu došlo ve 20. století celkem šestatřicetkrát. Ovšem nikdy nebyl dominový efekt takový, jaký očekává u budoucího úvěrového kolapsu Spojených států. Lídra světové ekonomiky, domova největších bank a nejprogresivnějších firem. Zemi s největší armádou a s největším dluhem.

Tak určitě, říkáte si, takové úvahy zní dost hystericky. A je pravda, že Bonner na finančním poradenství vydělává. Avšak i významní ekonomové berou Bonnera vážně. Nicolas Taleb, ekonom a autor známé knihy Černá labuť, v níž předpověděl finanční krizi v roce 2008, o Bonnerově poslední knize Hormegeddon napsal: „ Toto si opravdu musíte přečíst. Hluboké, moudré, perfektně napsané. Kupte si dvě kopie. Jednu pro sebe a druhou pro vašeho nejbližšího voleného zástupce.“ Bill Bonner vystoupil spolu s Alanem Greenspanem a Warenem Buffetem v dokumentu o zadluženém americkém státě s názvem IOUSA. Známý filmový kritik a držitel Pulitzerovy ceny Roger Ebert řekl: „To je film, díky kterému jednou naši vnuci pochopí, proč se nemají tak dobře, jako jsme se měli my.“

Bill v zásadě říká, že od 50. let se objem úvěru v americké a potažmo světové ekonomice prudce zvyšuje. Úvěr je ale pořád jen úvěr, tedy vyjádření důvěry, že zítra bude ekonomika šlapat tak jako dnes. Jestliže v roce 2015 odpovídal objem peněz v americké ekonomice 12 bilionům dolarů, tak fyzicky existovalo v oběhu jen 1,3 bilionu dolarů. To znamená, že většina toho, co používáme jako peníze, je kredit ve formě nul a jedniček, říká Bonner. Jednoho dne ale bude tato důvěra vyčerpána a při obrovském stupni zaúvěrování dojde k řetězové reakci. Velcí hráči začnou prodávat akcie a vybírat peníze a za chvíli už se budou dělat fronty u bankomatů.

Bonner říká, že celosvětový dluh je 200 bilionů dolarů, což je o 60 bilionů více než v roce 2008, kdy poslední finanční krize nastala. A třikrát více než objem celosvětového HDP. Bonnerova argumentace zní: Dluh nemůže růst donekonečna. V určité fázi dojde důvěra věřitelů a ti přestanou půjčovat. Banky firmám. Banky bankám. Banky lidem. A finanční systém? To slovo už známe: Zamrzne.

A pak přijdou pouliční nepokoje, násilí, zoufalství. Stát nasadí armádu. „Tak to chodí při velkých ekonomických krizích,“ říká Bonner. „Vím, že se to neposlouchá snadno, ale já ty krize studuji a tak to prostě dopadá. Třeba v Bělorusku, kde jsem byl ekonomickým poradcem na počátku 90. let.“ Jak známo, po tehdejší prudké finanční krizi se mladá demokracie nevzpamatovala a země spadla do náruče autoritáře Lukašenka, kde zůstala dodnes.

James Rickard začátek krize vykresluje tak, že pokud zkolabuje jen jeden opravdu velký hráč finanční systému, tak se od něj nakazí rychle ostatní korporace a globální finanční systém zmrzne během 48 hodin. Rickard konkrétně odhaduje, že první by mohla zmrznout newyorská Black Rock. Firma, která spravuje majetek ve výší 5,1 bilionu dolarů (to není překlep) a je největší svého druhu na světě.

Milý čtenáři, mou ambicí není tě nervovat. Neříkám, že máš zítra běžet na pobočku, vybrat všechny své Masaryky a zašít je do štrožoku. Jen si myslím, že není od věci se podívat na rizika, kterým jsme vystaveni, ale mnoho se o nich nemluví. Riziko toho, že finanční systém, který je dnes kvůli technologiím a globalizaci komplikovaný jako nikdy před tím, se může zachovat nečekaným způsobem.

Zdroj (1)

Mohlo by se vám líbit...

1 odpověď

  1. IP napsal:

    Nesmíme zapomenout, že ony jedničky a nuly jsou spravované počítačovými programy – umělou inteligencí – a je otázka, jakým způsobem budou řídit děje budoucí . Stroje mají na rozdíl od lidí velkou početní a pamětní kapacitu, naopak absolutně postrádají intuici a rozhodování na základě emocí. Stroje mohou např. řídit ekonomiku směrem k pozvolnému úpadku nebo naopak mohou zařídit růst či okamžitý krach – záleží na programu, respektive na těch kteří je programují. Je tu ovšem stará „matrixácká“otázka, zda mají lidé kontrolu nad těmi stroji (umělou inteligencí) či je tomu právě naopak!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *