Státy s registračními pokladnami nebo EET? Festival paradoxů: stínová ekonomika se zvyšuje, Chorvatsko s EET je druhé nejhorší v EU, státní pokladny prázdné, propouštění státních zaměstnanců, zvyšování DPH, životní úroveň stagnuje, ekonomiku drží nad vodou i „nepoctivci“.

Dle posledních zpráv se zvýšila stínová ekonomika v Řecku na 25 % HDP (Řecko má off-line registrační pokladny podobné jako na Slovensku). Nejhorší v EU je Bulharsko s 31 % HDP následováno Chorvatskem s 28 % HDP, Babišovým vzorem pro on-line EET. Česko je na tom s 15 % zatím lépe než např. i Belgie nebo skandinávské země a řadí se mezi „nejslušnější“ státy světa.

 Jak je možné, že EET nebo registrační pokladny nefungují jako nástroj na snižování stínové ekonomiky a naopak způsobují problémy? Zkusme na to jít z opačného pohledu. Výše stínové ekonomiky je hlavně zrcadlo špatně nastavenému systému. Nedůvěra ve stát, neúnosné daně, překážky v legálním podnikání, složitá legislativa, chudoba,… Stínová ekonomika má ale i pozitivní vlastnosti (slovo pozitivní zde neznamená správné). 70–90 % peněz ze stínových aktivit se v dané zemi vrací zpět do oběhu, kde se i zdaní. Stínová ekonomika dokonce stimuluje i tu oficiální. Jinak řečeno, peníze se rychleji „točí“. Je-li snaha toto potlačit represí, stane se najednou několik událostí:
 .
  1. Plošná represe znamená i více byrokracie a nehostinné podmínky pro podnikání. To odradí část podnikatelů od dalších činností. Problémy začnou mít i jejich dodavatelé a z regionů se začnou stávat nezajímavé ospalé díry. To způsobí další utlumení ekonomických aktivit jiných subjektů. Pro zjednodušení si představme porovnání s přírodou. Kde se bude lépe dařit pěstovat zeleninu? Na zavlažovaném úrodném poli nebo v nehostinné poušti? Např. Velká Británie, USA, Švýcarsko, Holandsko patří do té první skupiny. Upadající Chorvatsko, Itálie, Řecko pak do té druhé. Extrémem vyprahlé pouště, tedy nehostinných podmínek pro podnikání, je chátrající Venezuela.
  2. Překážky a represe v podnikání způsobí i to, že část podnikatelů přejde do jiné skupiny stínových aktivit. Nešťastnou rétorikou našeho ministra financí si velká skupina obyvatel mylně představuje, že stínové aktivity tvoří pouze krácení tržeb. Skládá se z černé, kriminální (obchod z drogami, prostituce, korupce úředníků) a šedé (nepřiznané tržby, domácí výpomoci, práce na černo). Ze „sebe-zaměstnanců“, tedy OSVČ, se stanou meloucháři bez IČA. Výhodou pro ně je, že nebudou muset 30 % své energie věnovat byrokracii a volný čas tak mohou věnovat tvořivosti nebo rodině.
  3. Podaří-li se represí částečně utlumit krácení tržeb, utlumí se i ta oficiální ekonomika (bod 1) a procentuální podíl stínové ekonomiky ve vztahu k HDP zůstane beze změn nebo se i zvýší (důvod uveden v bodu 2).
  4. Ti, kteří nějak skousnou dehonestaci a nárůst byrokracie (střední a větší firmy snáze), si toto započítají do cen. Ubude-li jim i konkurence, tak zvednou ceny podruhé. Lidé si za své peníze koupí méně. Pokud se podíváme na tzv. index mizérie (nezaměstnanost a růst cen), nalezneme mezi nejhoršími 15 státy světa výše uvedené Chorvatsko, Itálii, Řecko, Venezuelu, ale i Slovensko řízené populistou Ficem. Na Slovensku mají sice vlaky zadarmo, ale značná část důchodců nemá ani na doplatky za léky.
  5. Nehostinné podmínky v podnikání paralyzují přirozený přírůstek podnikatelů. Přirozený úbytek samozřejmě pokračuje. Dochází tedy k negativnímu jevu a to k permanentnímu úbytku podnikatelů.
  6. Utlumení podnikání represí má za následek zvýšené sociální výdaje státu. Nakonec předlužené státy musí propouštět státní zaměstnance, zvyšovat DPH, ale i snižovat důchody. Snižuje se domácí spotřeba. Spirála chudoby nabírá obrátky.

A jak je na tom nyní Chorvatsko, které chtěli tamní soudruzi (již nejsou naštěstí u moci) zachránit populistickým experimentem EET? Životní úroveň se ve vztahu k průměru EU neustále snižuje, 95 % obyvatel žije v chudobě, bankovní sektor má podobně jako Itálie problémy s vysokým počtem nesplácených úvěrů. Příští rok zřejmě čtyřmiliónové Chorvatsko jako první země v EU přejde pod nucenou správu Bruselu. Evropská komise v květnu letošního roku nařídila neprodlené reformy. Mezi ně patří odstranění neodůvodněných regulací a překážek v podnikání, snížení daní a odvodů, propuštění 40 000 státních zaměstnanců, provedení penzijní reformy… Zatím Chorvatsko pouze snižuje od 1. ledna daně podnikatelům. Analytici ale hlavně tlačí na zlepšení podnikatelského prostředí, tedy snížení byrokracie. Ve zprávě EK je dále uvedeno, že pokusy o snížení stínové ekonomiky vůbec nefungují. EET tedy taktéž patří mezi neodůvodněné překážky v podnikání. Dále čeká nejmladšího člena EU v roce 2017 těžká zkouška. Na vysoké úroky a refinancování státního dluhu potřebuje v přepočtu asi 110 mld. Kč. To je asi 20% jejich státního rozpočtu (podobná částka jaká jde na penze). Peníze na to samozřejmě nemají a na zaplacení úroků si budou muset vzít další půjčky.

Potřebuje Česko jít s represivním experimentem EET směrem na Balkán? Nebo si ministr financí včas vzpomene na svůj předvolební slib hnutí ANO 2011 z roku 2013 a bude se inspirovat snižováním byrokracie lídrem v oblasti, např. Nizozemskem?

Snížení stínové ekonomiky může napomoci jedině důvěra ve sloužící efektivní stát bez byrokratického pekla. Nic jiného se zatím nikde neosvědčilo.

Zdroj: (1)