…..slíbená úvaha o Evropě a celé planetě Zemi s následnými událostmi….

19:54

Další a asi už poslední letošní divný prodloužený víkend s kvetoucími třešněmi…..

Motto: „Co se může pokazit, to se pokazí. Co se nemůže pokazit, to se taky pokazí.“

Opravdu se zdá, že má dojít a může dojít k nějaké velké změně. Jak naznačuje motto: pokud náznaky naznačují, že může dojít ke změně, pak k ní asi dojde. A pokud k ní dojít nemůže, pak podle motta k ní stejně dojde.

Už dlouho se dějí divné a čím dál divnější věci a další divné věci jsou ohlášeny. Předem nás na to už dlouho, dávno a opakovaně varovně upozorňují. Snad je užitečné, abychom úplně neztratili přehled, omezit nyní svoje vnímání na to, co jsme asi běžně zvyklí vnímat jako „Evropu“.

Podotkněme úvodem, že Benjamin Fulford, jehož pohled je širší, světový, ve svém zatím posledním zveřejněném Týdenním komentáři z 1. května 2017 nadále sděluje napjatou situaci světa s nečekanými zvraty a neuvěřitelnými podrobnostmi, jeho markantní titulek tentokrát zní: Khazarian mafia offensive loses steam but high level intrigue continues (Ofenzívě chazarské mafie dochází pára, ale pikle na vysoké úrovni pokračují).

Dále okrajově to, že zdrojem ohrožení pro „naši Evropu“ se náhle může stát divná situace na Korejském poloostrově, o níž se ale někteří pozorovatelé domnívají, že je vytvořena možná jen virtuálně, lživými informacemi hromadných sdělovacích prostředků hlavního proudu o „šíleném“ (verrückt) Kim Jong Unovi a jeho údajných výhrůžkách různým zemím, snad včetně Číny a USA. Protože totiž v té „naší Evropě“ jsme většinou v organizaci NATO vojenskými spojenci zámořských USA, které zase přes Tichý oceán sousedí s Koreou… Takže přes NATO jsme vlastně potenciálním nepřátelským cílem a protivníkem Severní Koreje.

V té „naší Evropě“ v těchto chvílích začíná podivný víkend, o němž je dávno předem známo, že v řadě zdejších zemí bude prodloužený kvůli státnímu svátku, nikoli však v Německu, které si výročí kapitulace armády Německé říše žádným dnem pracovního klidu nepřipomíná. Další takový prodloužený víkend už v době kvetoucích třešní v Evropě letos nenastane, další podobné konstelace kalendářních (Boží tělo, Nanebevstoupení Páně, Svatodušní svátky) už budou církevními svátky platnými jako dny pracovního klidu jen zemích s převahou římskokatolické tradice.

Těsně před tímto víkendem se zde ale odehrávají pro veřejnost teď už opravdu hodně nápadné, nečekané a divné zvraty situace, jako jsou aktuální kroky předsedy české vlády a návazně na ně prezidenta České republiky, slovy britských hromadných sdělovacích prostředků hlavního proudu „vysoce neobvyklá naléhavá schůzka v Buckinghamském paláci“, kterou na dnes bleskově svolala britská panovnice, údajně jen proto, aby zaměstnancům svého dvora sdělila, že její  prastarý, šestadevadesátiletý manžel se od září hodlá vzdát vykonávání svých veřejných povinností manžela britské královny…? Někteří pozorovatelé se domnívají, že se královna Alžběta snad pokusila stanovit svému personálu, jak má postupovat v případě, že bude snad už v nejbližší době omezena ve svobodě svého pohybu, nebo snad bude muset prchnout do vyhnanství, nebo že ona, respektive snad její manžel, umřeli…

Odchod Spojeného království z Evropské unie přitom dál zřetelně pokračuje, zatímco v sousední obrovské zemi EU a eurozóny právě začala krajně důležitá přímá volba prezidenta ze dvou kandidátů s nejistým a napjatým výsledkem. Zvolen totiž už může být buď prezidentský kandidát krajní levice, nebo kandidátka takzvané krajní pravice, kterou bychom ale asi spíš měli chápat jako dobře vyprofilovanou představitelku francouzského národovectví. V obou těchto případech, spíš ale v případě zvolení národovecké Marine Le Pen, bohužel prý reálně hrozí, že dojde k nějakému zkratu a že takový výsledek voleb bohužel prostě nebude v praxi uskutečněn. Doslova se praví, že v případě zvolení Marine Le Pen ve Francii vznikne taková situace, že tato země už zcela přestane být zvládnutelná demokratickými prostředky vládnutí (wird unregierbar).

Sousední velká země Francie, Německo, je už nyní přeplněna cizinci, z nichž mnozí teprve žádají o tamní azyl, aniž by na něj měli právo. Přitom tento týden vydaly Spojené státy americké pro svoje občany žijící v Německu, nebo cestující do Německa, oficiální varování před teroristickými útoky islamistů, které jim v Německu údajně hrozí, jako by stejné útoky Američanům nehrozily zrovna tak i v samotných USA. Přitom například pro africkou zemi Maroko, odkud do Německa také přicházejí mnozí žadatelé o azyl, USA obdobné varování pro svoje občany neměly a dosud nemají. Akutním rizikem Německa je ale právě nyní a nadále údajně tam hrozící puč, tedy vojenský převrat, provedený nějakou částí tamní spolkobrany, který by údajně měl svrhnout nynější vládní režim Německa a snad tam dokonce znovu nastolit absolutistický systém císařské Německé říše, panovníkem by se měl stát prý k tomu už předurčený příslušník šlechtického rodu Habsburků.

Bohužel prý se ale německá spolkobrana (bundeswehr) cestou jejího soustavného a rafinovaného rozkládání a odzbrojování stala a je armádou změkčilců, kterým ještě navíc velí své funkci naprosto nerozumějící žena (von der Leyenová). Co by vlastně taková ozbrojená síla dělala v případě, že by se nějaká její, třeba jen malá část, pokusila provést v zemi vojenský převrat, je prý nejasné a je prý možné, že by pak v Německu musela pro uklidnění situace a pro záchranu jeho obyvatelstva důrazně zasáhnout armáda nějaké jiné země: USA, Ruska, Číny…?

Pokud by v Německu zasáhly (také, nebo možná pouze?) ozbrojené síly Ruska, je dost možné, že by se směrem do Německa musely velmi rychle prodrat také přes Českou republiku. Útočné formace ruských ozbrojených sil jsou například z ruské strany podél rusko-běloruské státní hranice rozestavěny prý už nejméně od loňského podzimu.

Tím se obloukem dostáváme k někdejšímu znepokojivému proroctví Aloise Irlmaiera, vynikajícího německého zřece a proroka, který žil v Bavorsku a takovéto události v době po 2. světové válce doložitelně předpověděl. Výslovně prý k tomu kromě mnoha jiného sdělil, že „až pokvetou třešně, bude Praha zničená“. Také jiní proslulí věštci (kněžna Sibyla, slepý mládenec z Čech), každý z nich ve své době, předpověděli něco tomu podobného. Podotkněme, že Irlmaier patrně myslel nikoli výslovně dobu, kdy budou kvést třešně v Praze, ale vlastně asi dobu, kdy postupně kvetou třešně v té „naší Evropě“.

A v té době jsme právě v těchto dnech, třešně kolem nás už nějak divně dlouho kvetou, jejich květy asi zabrzdilo výrazné ochlazení počasí, které ale vlastně mělo a má obvykle přijít až o něco později se třemi Ledovými muži (Pankrác, Servác, Bonifác, případně ještě „uplakaná Žofka“, 12. až 15. května).

V Itálii, další velké zemi EU, právě předevčírem zbankrotovala mohutná státní letecká společnost Alitalia, která je celosvětově jediným výhradním leteckým dopravcem Svatého otce! Papežovy pastorační cesty po světě a také jeho případný vynucený útěk z Vatikánu, o němž se v předpovědích také opakovaně spekuluje a při němž by podle nich dokonce měl být zraněn, se tím zřetelně komplikují… Dál pokračuje dvojpapežství, tedy církevní schisma, kdy ve Vatikánu vedle sebe žijí současně papež Benedikt, odešedší do ústraní, a druhý papež František… Bůh je sice ve své Lásce nekonečně milosrdný, ale dvojpapežství se mu zřejmě oškliví a je tedy pravděpodobné, že toto Jemu nevítané. lidmi navozené rozdvojení své Církve může nějak ukončit, třeba i rázně. Teroristickým útokem na Vatikán samozřejmě hrozí (militantní) islamisté.

Mám ještě jedno téma, snad trochu odlišné, kterému bych se chtěl trochu podrobněji věnovat zítra, případně další drobnější témata.

Pokračování příště