Vážení čtenáři, po delší době se vracím k seriálu o duté Zemi. Některé díly se zde objeví znovu, budou převzaty z webu  Aluska.org, protože jsou doplněné o důležité poznatky a vysvětlení, které v dílech z původní prvopodstaty.blog chybí a pro plné pochopení látky jsou stěžejní.
První díl seriálu: DUTÁ ZEMĚ – OBJEVITELÉ (1)
Noc a den: Tyto obrázky ukazují původ dne a noci. V horní polokouli je noc a v dolní den.
Uprostřed je černá hvězda, kolem které krouží slunce.
 
Na obrázku je znázorněn den a noc i s pohybem měsíce, kde je vidět jak jej osvěcují reverzibilní paprsky slunce, které se uvnitř šíří po parabole. Levá noční strana ukazuje pohyb a viditelnost měsíce v jeho fázích. (obrázek nahoře) Bod G symbolizuje místo, kde se paprsky slunce vrací zpět a jsou pohlceny černou hvězdou.
Zde je vidět dopad slunečních paprsků na zemi jak v konkávním, tak v konvexním modelu, všimněte si, že dopadají pod stejným úhlem. (obrázek nahoře)
Horní obrázek: ,,S“ mimo planetu symbolizuje slunce ve vnějším vesmíru, kdyby nebyla země dutá a světlo se šířilo po přímce. Slunce osvětluje polovinu planety, zatímco druhá je v temnotě. Smysl obrázku je ukázat, že uvnitř planety můžeme mít tento dojem vnějšího vesmíru, protože dopad světla je ve výsledku stejný a pod stejnými úhly.
Druhý obrázek nahoře si musíte představit v prostoru, jako trojrozměrný model. Vnější slunce zde osvětluje černou hvězdu, která paprsky pohlcuje, když na ní dopadá světlo i zezadu, protože světlo cestuje po parabole. Černá barva pohlcuje záření, proto je to ,,Black star“ neboli černá hvězda.
Roční období
Dále se vám pokusím co nejlépe znázornit dráhu slunce uvnitř duté země.
Slunce (bílý bod a bílá stopa) rotuje okolo černé hvězdy (uprostřed) a zároveň opisuje spirálu směrem nahoru i dolů. Roční období koresponduje s osou oběhu slunce čímž vzniká jaro, léto, podzim a zima.
N – sever.
S – jih.
A – rovník
tmavý kruh uprostřed – černá hvězda
bílý bod a jeho bílá stopa – slunce
Osa T představuje náklon o 23,5 stupně při jeho dosažení nastává slunovrat. 21.6. letní a 21.12. zimní.
(Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu), respektive nejmenší (v případě zimního) deklinaci Letní slunovrat nastává na severní polokouli obvykle okolo 21.června a zimní 21.prosince, přičemž jejich přesný čas se může mírně měnit.)
Obrázek níže:
Nördlicher Wendekreis – severní obratník
Südlicher Wendekreis – jižní obratník
Äquatorebene – rovník
H – černá hvězda
Tierkreisebene – zvěrokruh
Tři vrstvy/pláště nakreslené kolem černé hvězdy (H), ukazují prostor, kde se pohybují ostatní planetky uvnitř duté země. Model se tedy týká černé hvězdy a planet, které kolem ní rotují, zapomeňte teď na Slunce a Měsíc.
Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto rotují pouze v prostředním zakresleném plášti.
Na obrázcích níže můžeme vidět, že když je slunce ve vyšší pozici na své spirále, tedy rotuje na severní straně, je na severní polokouli tepleji (léto). Když slunce postupně během roku ve spirále klesá dolů, ochlazuje se a přichází zima, kdy je i méně světla. Když je uprostřed své cesty kolem černé hvězdy, máme jaro a podzim.
Tečkovaný kruh uprostřed je velká černá hvězda, malé tečky v ní jsou hvězdy. Pás okolo symbolizuje ostatní malé planety, které spolu s měsícem a sluncem rotují kolem černé hvězdy.
Zakřivené čáry směrem od slunce (bílý bod po pravé straně od černé hvězdy) ukazují šíření světla uvnitř duté země.
Všimněte si, že pás který značí planetky v duté zemi, se během roku pohybuje, jakoby rotuje. Blbě se to vysvětluje, lepší by byla názorná ukázka, ale osa těchto planet se jednoduše řečeno jakoby vlní, naklání a vrací zase zpět. Je to pravidelný krouživý pohyb.
(pokračování příště)