….podle dat z jihu Evropy je připraveno na další týdny 4.000.000 uprchlíků slovy čtyřimilióny uprchlíků z oblastí, které nejsou vojensky nikým napadeny. Všichni „mírumilovní uprchlíci“ se shromáždily právě v Lybii a čekají na převoz do Evropy během dalších tří měsíců. Každému musí být zcela jasné, jak se celková situace může vyvinout. MADAMME MERKELOVÁ, dle posledních zpráv, chce neprodyšně uzavřít hranice na jihu Německa. Z Rakouska se tedy žádní uprchlíci nedostanou do Německa a pravděpodobně zvolí trasu na západ a sever přes Čr. V dalším článku, který vyjde o 2 hodiny později, se dozvíte možnou obranu před uprchlíky. Celá Evropa je ve VARU.  Jaký je další stav po VARU????

07:54

Politico: Evropu čeká „šokující zvrat Merkelové“

Politico: Evropu čeká „šokující zvrat Merkelové“
Angela Merkelová, německá kancléřka
Spirála migrační krize se posunula do bodu, kdy je Německo v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou připraveno zrušit všechny předchozí závazky a uzavřít hranice do Bavorska milionům uprchlíků.
8.únor 201622:05

Uvedl to ředitel berlínského Institutu pro světovou veřejnou politiku Thorsten Benner pro noviny Politico. V roce 1971 americký prezident Nixon ve svém rozhodnutí skutečně zastavil práci brettonwoodského systému, o čtyři desetiletí později, může německá kancléřka Angela Merkelová rozhodnout v podobném rozsahu, píše deník.

Profesor z Oxfordu Paul Collier poukazuje s jistotou na hlavního viníka kontinentální migrační krize: „Vinu nese Merkelová. Kdo jiný, než ona?“ A jak odpůrci, tak i zastánci politiky kancléřky mají tendenci brát situaci s uprchlíky ve světle „morální hry“, v níž Angela Merkelová bere na sebe morální iniciativu a snaží se odčinit hříchy historie své země tím, že otevře hranice své země pro milion lidí, kteří ztratili střechu nad hlavou. Z jedné strany na Merkelovou dopadá obvinění z „morálního imperialismu“ v druhém – chvála za „hrdinný“ postoj, „bez potlesku světa pro Německo“. Obojí jsou, podle Bennera, stejně daleko od pochopení skutečných motivů politiky „otevřených dveří“.

Ke krizi se schylovalo už dlouho – EU ignorovala zlepšení životních podmínek uprchlíků v Turecku, Libanonu a Jordánsku, nevěnovala pozornost zranitelnosti vnějších hranic a dysfunkcí systému s migranty v Řecku, které se stalo, jakož i Turecko, „útočištěm“ nelegálních dopravců uprchlíků ve Středomoří, poukazuje expert. Zatímco lídři nebyli schopni dosáhnout celoevropské solidarity při hledání přerozdělení migračních toků, nastoupili populističtí politici, pohánění antimuslimskými náladami a situace se začala dostávat mimo kontrolu.

„Merkelová jasně pochopila nebezpečí hrozící Evropě i Německu, jako zemi, která má největší užitek z evropské integrace,“ píše Politico. Humanitární katastrofa v centru Starého světa, napětí na Balkáně a důsledky pádu Schengenské dohody, to je exploze, u níž se zdálo, že se jí nelze vyhnout.

Merkelová připustila, že Evropa nemá žádnou kontrolu nad uprchlíky!

tm: je to pouze taktika pánů ze zámoří. Vědí co kdy a kde mají dělat.

Rozhodnutím otevřít hranice pro uprchlíky, které k sobě nechtělo pustit Maďarsko, převzala Angela Merkelová roli „liberální politické hegemonie“ Německa, a toto rozhodnutí bylo pragmatické, nikoliv romantické – Německo chtělo získat čas pro kontinent, pak se všemi v Evropské unii najít společné řešení. Do této politiky Merkelová investovala celý svůj politický kapitál, a nyní má platit za tohoto rozhodnutí v reakci na nespokojenost voličů a stranických příznivců, konstatuje Benner. Rizika divokého soupeření o moc rostou – rating extrémní pravicové strany Alternativy pro Německo“ se zvýšil o 10%, hnutí může také získat místa ve třech regionálních parlamentech ještě do březnových voleb.

Ve stejné době Berlín i nadále vyvíjí tlak na jiné evropské země, a snaží se dosáhnout spravedlivého rozdělení uprchlíků, píše se v materiálu. Mnozí členové komunity jsou pravděpodobně rádi, že se Německo nemůže vyrovnat s problematikou imigrace a krize není považována za panevropský, nýbrž zejména za německý problém. Vinu za tom si nese sám Berlín, když dříve nepovažoval za nutné usilovat o solidaritu v dalších otázkách, zdůrazňuje komentátor.

„Jako každý liberální hegemon má už Merkelová pochybnosti, zda stojí její hra za tu námahu. Možná by bylo lepší uzavřít hranici Bavorska a využít dohodu z Dublinu a práva Německa vracet zpět uprchlíky, kteří již překročili hranice evropských států,“ přemýšlí analytik.

V historii došlo k několika precedentům tak rozsáhlých politických zvratů, dodává Torsten Brenner. Například „Nixonův šok“ v roce 1971, což byla série ekonomických reforem 37. amerického prezidenta Richarda Nixona, mezi nimiž bylo jednostranné americké opuštění vazby dolaru ke zlatu navzdory americkým zárukám stabilního směnného kurzu, na základě dohod z Bretton Woods. Nyní je okamžik, kdy Evropa očekává svůj „šokující zvrat“ – tentokrát se bude jednat o „šoku Merkelové“, kdy se Německo vzdá svých povinností v migrační krizi.

(kou, prvnizpravy.cz, politico.eu, foto: arch.)