Není to tak dávno, co lidé museli přemýšlet nad tím, kolik rostlinné potravy si musí vypěstovat, aby jim vystačila na celý další rok.

V těch dobách museli přemýšlet předem, uskladnit si semena, vypěstovat pro svou rodinu dostatečné množství plodin a z úrody si i něco odložit.

Rostlinná nebylo jen koníčkem. V té době se nejednalo o záhon o rozměrech 1 x 1 metr na dvoře za domem vedle krásně udržovaného trávníku.

V té době celá zahrada byla jedním velkým záhonem.

Pěstování plodin v těch časech nebylo jen záložním plánem na jarní a letní dny, kdy se vrátíme z výletů, pikniků či koupališť – tyto věci sice nejsou k zahození, ale tehdy museli lidé v první řadě přemýšlet, jak přežít.

Oslava a odpočinek přišly na řadu až po sklizni. No dnes se většina z nás nejprve baví, pak se staráme o svůj trávník.

Dále nakupujeme v potravinách, kde závisíme od toho, že někdo jinýpro nás vypěstuje potraviny a dokonce očekáváme, že to bude levné.

A možná až nakonec, pokud vůbec, uvažujeme nad pěstováním plodin jako nad naším koníčkem.

Všichni jsme součástí zemědělství

Joel Salatín je autorem, kterého jsem si velmi oblíbila a zcela se ztotožňuji s jeho názory. Joel ve svém projevu na konferenci The Healthy Life Summit vyslovil citát, který mě přiměl zamyslet se:

„Zda se Vám to líbí nebo ne, každý z nás je součástí zemědělství.“

Všichni jsme tedy součástí zemědělství. Ačkoli naším úkolem je pouze to, že jsme konzumenti, že v potravinách si kupujeme špenát a rýži, bez zemědělství bychom nepřežili.

No já osobně chci být do zemědělství zapojena více, nechci být jen konzumentem. Chci například vědět, kolik zkonzumuje moje rodina a kolik je třeba vypěstovat k uspokojení naší potřeby.

Chci pracovat na tom, abychom jednoho dne byly zcela soběstačnou domácí farmou.

S tímto cílem v mé mysli jsem se nedávno začala zajímat o to, jaké množství přesně zkonzumuje moje rodina za jeden rok.

Prolistovala jsem několik knih o zahrádkářství, které patřily mé prastaré mámě. MILUJU staré knihy. Miluji jejich vzhled, miluju ten pocit z nich a miluji jejich moudrost.

Miluji tu představu, že moje prastará máma kdysi listovala právě v této knize, kterou držím v ruce a sbírala z ní moudrosti.

Kromě ní však mám i novější knihu, která mi pomohla určit, jaké množství plodin potřebuji vypěstovat. Při sestavování níže uvedeného seznamu jsem vycházela z těchto dvou zdrojů:

1. Sunset ‚s Vegetable Garden Book (1944)

2. The Gardener ‚s A-Z Guide to Growing Organic Food

Kolik plodin potřebujete vypěstovat na jeden rok

Jste zvědaví, kolik potřebujeme vypěstovat pro jednu osobu? Zjistila jsem následující:

Artyčoky

1 až 4 rostliny na osobu

Chřest

10 až 12 rostlin na osobu

Keříčková fazole

10 až 20 rostlin na osobu

Měsíční fazole (Limské fazole)

10 až 20 rostlin na osobu

Tyčková fazole

10 až 20 rostlin na osobu

Řepa

10 až 20 rostlin na osobu

Brokolice

5 až 10 rostlin na osobu

Kadeřávek

2 až 8 rostlin na osobu

Zelí

3 až 10 rostlin na osobu

Mrkev

10 až 40 rostlin na osobu

Květák

3 až 5 rostlin na osobu

Celer hlíznatý

1 až 5 rostlin na osobu

Celer

3 až 8 rostlin na osobu

Kukuřice

12 až 40 rostlin na osobu

Okurky

3 až 5 rostlin na osobu

Lilek

1 rostlina na osobu, 2 až 3 rostliny na rodinu

Kapusta

15 řad na osobu

Listový salát

10 až 12 rostlin na osobu

Meloun

2 až 6 rostlin na osobu

Cibule

40 až 80 rostlin na osobu

Hrách

25 až 60 rostlin na osobu

Paprika

5 až 6 rostlin na osobu

Brambory

10 až 30 rostlin na osobu

Dýně

1 rostlina na osobu

Rebarbora

2 až 3 hlávky na osobu

Špenát

10 až 20 rostlin na osobu

Cuketa

2 až 4 rostliny na osobu

Zimní dýně

2 rostliny na osobu

Batáty (sladké brambory)

5 rostlin na osobu

Rajčata

2 až 5 rostlin na osobu

Je však samozřejmé, že uvedená množství se budou lišit v závislosti od počtu členů v rodině, od stravovacích návyků, alergií na potravinyči od podnebí.

Pokud se stravujete podle zásad GAPS diety, zřejmě budete pěstovat více cukety a listové zeleniny, no žádnou kukuřici, brambory a batáty.

Když se Vám také podaří některou z uvedených plodin pěstovat po celý rok, zřejmě se Vám podaří vypěstovat jen menší záhony.

V případě, že na pěstování používáte vyvýšené záhony, budete moci plodiny pěstovat blíže u sebe, čímž ve své zahradě zaberete méně místa.

Závěr

V každém případě si myslím, že bychom měli všichni pouvažovat nad tím, kolik plodin zkonzumujeme za jeden rok a kolik jich potřebujeme vypěstovat, abychom naplnili potřebu naší rodiny.

A to bez ohledu na to, zda my sami plodiny pěstujeme.

Pokud máte rádi analýzu podobných údajů mohla by se vám líbit tabulka v mé internetové knize Garden&Preservation Planner!

Co budete vy pěstovat ve vaší zahradě tento rok?

zdroj: 1