Jaké množství plodin bychom si museli vypěstovat, abychom z nich vyžili jeden rok?

Není to tak dávno, co lidé museli přemýšlet nad tím, kolik rostlinné potravy si musí vypěstovat, aby jim vystačila na celý další rok.

V těch dobách museli přemýšlet předem, uskladnit si semena, vypěstovat pro svou rodinu dostatečné množství plodin a z úrody si i něco odložit.

Rostlinná nebylo jen koníčkem. V té době se nejednalo o záhon o rozměrech 1 x 1 metr na dvoře za domem vedle krásně udržovaného trávníku.

V té době celá zahrada byla jedním velkým záhonem.

Pěstování plodin v těch časech nebylo jen záložním plánem na jarní a letní dny, kdy se vrátíme z výletů, pikniků či koupališť – tyto věci sice nejsou k zahození, ale tehdy museli lidé v první řadě přemýšlet, jak přežít.

Oslava a odpočinek přišly na řadu až po sklizni. No dnes se většina z nás nejprve baví, pak se staráme o svůj trávník.

Dále nakupujeme v potravinách, kde závisíme od toho, že někdo jinýpro nás vypěstuje potraviny a dokonce očekáváme, že to bude levné.

A možná až nakonec, pokud vůbec, uvažujeme nad pěstováním plodin jako nad naším koníčkem.

Všichni jsme součástí zemědělství

Joel Salatín je autorem, kterého jsem si velmi oblíbila a zcela se ztotožňuji s jeho názory. Joel ve svém projevu na konferenci The Healthy Life Summit vyslovil citát, který mě přiměl zamyslet se:

„Zda se Vám to líbí nebo ne, každý z nás je součástí zemědělství.“

Všichni jsme tedy součástí zemědělství. Ačkoli naším úkolem je pouze to, že jsme konzumenti, že v potravinách si kupujeme špenát a rýži, bez zemědělství bychom nepřežili.

No já osobně chci být do zemědělství zapojena více, nechci být jen konzumentem. Chci například vědět, kolik zkonzumuje moje rodina a kolik je třeba vypěstovat k uspokojení naší potřeby.

Chci pracovat na tom, abychom jednoho dne byly zcela soběstačnou domácí farmou.

S tímto cílem v mé mysli jsem se nedávno začala zajímat o to, jaké množství přesně zkonzumuje moje rodina za jeden rok.

Prolistovala jsem několik knih o zahrádkářství, které patřily mé prastaré mámě. MILUJU staré knihy. Miluji jejich vzhled, miluju ten pocit z nich a miluji jejich moudrost.

Miluji tu představu, že moje prastará máma kdysi listovala právě v této knize, kterou držím v ruce a sbírala z ní moudrosti.

Kromě ní však mám i novější knihu, která mi pomohla určit, jaké množství plodin potřebuji vypěstovat. Při sestavování níže uvedeného seznamu jsem vycházela z těchto dvou zdrojů:

1. Sunset ‚s Vegetable Garden Book (1944)

2. The Gardener ‚s A-Z Guide to Growing Organic Food

Kolik plodin potřebujete vypěstovat na jeden rok

Jste zvědaví, kolik potřebujeme vypěstovat pro jednu osobu? Zjistila jsem následující:

Artyčoky

1 až 4 rostliny na osobu

Chřest

10 až 12 rostlin na osobu

Keříčková fazole

10 až 20 rostlin na osobu

Měsíční fazole (Limské fazole)

10 až 20 rostlin na osobu

Tyčková fazole

10 až 20 rostlin na osobu

Řepa

10 až 20 rostlin na osobu

Brokolice

5 až 10 rostlin na osobu

Kadeřávek

2 až 8 rostlin na osobu

Zelí

3 až 10 rostlin na osobu

Mrkev

10 až 40 rostlin na osobu

Květák

3 až 5 rostlin na osobu

Celer hlíznatý

1 až 5 rostlin na osobu

Celer

3 až 8 rostlin na osobu

Kukuřice

12 až 40 rostlin na osobu

Okurky

3 až 5 rostlin na osobu

Lilek

1 rostlina na osobu, 2 až 3 rostliny na rodinu

Kapusta

15 řad na osobu

Listový salát

10 až 12 rostlin na osobu

Meloun

2 až 6 rostlin na osobu

Cibule

40 až 80 rostlin na osobu

Hrách

25 až 60 rostlin na osobu

Paprika

5 až 6 rostlin na osobu

Brambory

10 až 30 rostlin na osobu

Dýně

1 rostlina na osobu

Rebarbora

2 až 3 hlávky na osobu

Špenát

10 až 20 rostlin na osobu

Cuketa

2 až 4 rostliny na osobu

Zimní dýně

2 rostliny na osobu

Batáty (sladké brambory)

5 rostlin na osobu

Rajčata

2 až 5 rostlin na osobu

Je však samozřejmé, že uvedená množství se budou lišit v závislosti od počtu členů v rodině, od stravovacích návyků, alergií na potravinyči od podnebí.

Pokud se stravujete podle zásad GAPS diety, zřejmě budete pěstovat více cukety a listové zeleniny, no žádnou kukuřici, brambory a batáty.

Když se Vám také podaří některou z uvedených plodin pěstovat po celý rok, zřejmě se Vám podaří vypěstovat jen menší záhony.

V případě, že na pěstování používáte vyvýšené záhony, budete moci plodiny pěstovat blíže u sebe, čímž ve své zahradě zaberete méně místa.

Závěr

V každém případě si myslím, že bychom měli všichni pouvažovat nad tím, kolik plodin zkonzumujeme za jeden rok a kolik jich potřebujeme vypěstovat, abychom naplnili potřebu naší rodiny.

A to bez ohledu na to, zda my sami plodiny pěstujeme.

Pokud máte rádi analýzu podobných údajů mohla by se vám líbit tabulka v mé internetové knize Garden&Preservation Planner!

Co budete vy pěstovat ve vaší zahradě tento rok?

zdroj: 1

Mohlo by se vám líbit...

komentářů 5

  1. Maroš napsal:

    Z právnika zemepán, ktorý vlastní viac pôdy ako Babiš.
    Otázka – kam smeruje tento trend vlastníctva – pretože existuje viacero periférií moci – prvých koristníkov zožerú väčší predátori, a tých ešte väčší. Lenže pôda – to nie sú len účty v bankách – je to náš základný zdroj existencie, je to živý organizmus.
    Otázka – ak by bola vojna – kto by mal mrieť za každý meter Babišovej, či Krátkeho pôdy? Alebo kvôli týmto vlastníkom – MY už svoju vlasť – nevlastníme? ???
    https://www.aktuality.sk/clanok/504686/ako-sa-z-pravnika-stal-zemepan-podnikatelia-ktori-krmia-slovensko/?utm_source=azet.sk&utm_medium=box-magaziny-aktuality&utm_content=clanok2&utm_campaign=HP-new2

  2. Lekno napsal:

    Tie posty rastlin by boli podstatne vyssie, hlavne u veganov, alebo odstavovacoch, kedze v hibridizovanych ovo/zel nie je dostatok zivin.

    • smrdutá mrtvola Václava Havla napsal:

      To je samozřejmě nesmysl. Ale chápu, že to různí bachratí masožrouti dál blekotají, neb si tím dělají dobře. Živiny nemají pouze plody/rostliny, co zároveň nemají barvu a chuť. Např. typický dusičnanový rajčata a melouny. Protože co má normální chuť, má i živiny. Barva a aromatický látky jsou totiž z živin, že. Jiná věc je bioenergie kolchozproduktu, která je cca poloviční, vedle pravýho ekologickýho produktu.

  3. smrdutá mrtvola Václava Havla napsal:

    Nebo ještě trochu jinak: Průměrný, u pásu bouchající člobrda, by měl sněst 2000 kcal, tj. 730 000 kcal za rok.
    (1kg) hrachu 3400 kcal = 214 kg/rok
    brambor 900 kcal = 810 kg/rok
    a teď to přepočítat na pozemek potřebný k vypěstování pro x lidí (neznám). A hned potom si změřte svou zahrádku, hehe.

    Bacha na velký agro-chytračení. Osobně jsem viděl, jak velký a chytrý inžinýr-egoid jel vyorávat políčko brambor. Políčko i rostliny vzorový, ale pod nima nebyla ani jedna hlíza. NIC. Klidně na celým řádku. Jakže je lepší dělat blbýho, hlavně před těma rostlinama 😀

  4. jirik napsal:

    Také máte radost, jak letos rostou houby? Trochu sprchlo a velikých hřibů, poddubáků, křemenáčů a dokonce i lišek jako máku! To je radosti! Televizní stanice se předhánějí s reportážemi a houbaři se trumfují v úlovcích.

    Zdroj: http://holotova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=613678
    Já rozhodně velkou radost z úrody hub letos nemám a spíš se domnívám, že bylo zase pěkně „pohnojeno“, jako tenkrát v roce 1986 po černobylské havárii. To jsme si také libovali jak rostou a těšili se nad úrodou velkých hřibů. Černobylská havárie se sice nedá srovnávat s letošními událostmi, ale také nám vše bylo tajeno a lidem řečeno, že se nemusí ničeho obávat. Dlouhodobý negativní vliv na zdraví lidí konzumací radioaktivitou kontaminovaných potravin je obecně znám, od poškození štítné žlázy, až po vznik různých typů karcinomů.

    Škoda, že nemám přístroj na měření Greentest Eco, který slouží k rychlému testování dusičnanů v čerstvém ovoci, zelenině, houbách, masu a měří i úroveň radioaktivity v jídlu, stavebních materiálech, v různých předmětech, které mohou být kontaminované radiací. Pokud ho někdo vlastníte, zkuste změřit ty letošní hřiby z Jizerských hor (tehdy v únoru podle mapy radiace, byly u nás právě Jizerské hory, Krkonoše a obecně sever Čech i Moravy nejvíce zasaženými oblastmi) a nejen z nich, vsadím se, že radioaktivita v zelenině a ovoci bude letos také vysoká. Napište mi o výsledku měření do diskuse na blogu iDnes. Mimochodem zvýšený výskyt izotopu jódu 131 byl tenkrát naměřen v Polsku, Španělsku, Německu, Francii, České republice, Norsku a Finsku. Takhle my si tu žijeme, samá chemie a radiace!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *