Nemoci dýchacích orgánů patří k nejčastějším – každodenním onemocněním.

 

Cítíme se malátní, teče nám z nosu, pak přijde kašel a bolesti v krku. Většinu těchto nemocí – nachlazení, chřipku, zánět průdušek, anginu – způsobují bakterie a viry, které kolem nás ,,poletují″ a čekají na sebemenší oslabení naší imunity. Při těchto potížích jsou nejlepším lékem bylinky. Bylinkový čaj, vitamíny, koupel, inhalace a teplá postel dokáží někdy více než jiné medikamenty. Tyto chřipkové stavy však není radno podceňovat! Po jejich ,,přechození″ můžou přejít na jiný orgán a napadnou tak například srdeční sval, játra, uši, plíce, pohrudnici nebo další orgány.

Bez černý
Patří k nejpoužívanějším léčivým rostlinám. Roste ve volné přírodě. Čaj z květů je prvotřídním lékem na všechny nemoci z prochlazení. Vyvolává pocení, ničí choroboplodné zárodky a čistí zahleněné průdušky. Tyto účinky můžeme využívat i zevně – inhalací.
Co možná o této bylince nevíte.
Podle lidového podání na dřevě černého bezu byl ukřižován Ježíš a také na tomto dřevě se oběsil Jidáš. Proto je černý bez symbolem smutku a smrti. Lidé vysazovali bez u svých příbytků, protože věřili, že v něm sídlí dobří duchové, kteří odeženou ty zlé.

Jitrocel kopinatý
Již od dětství víme, že na poraněné místo musíme přiložit lísteček jitrocele. Látky obsažené v jitroceli ničí bakterie. Čaj z jitrocele pomáhá při kašli a zahlenění průdušek. Osvědčil se ale také při jiných problémech – při kataru žaludku a střev, při nadměrné tvorbě žaludeční kyseliny, je dobrý na játra, žlučník, močové cesty a čistění krve.
Co možná o této bylince nevíte.
Jitrocel jako léčivou rostlinu začali poprvé využívat v Sýrii. V minulosti lidé věřili, že listy jitrocele pomáhají při bolestech nohou, proto si je ukládali do bot.

Lípa malolistá i velkolistá
Pro svůj velkolepý vzhled se lípa stala symbolem Slovanů. V době květu voní sladce na všechny světové strany. Lipový čaj patří mezi nejpopulárnější rostlinné léky. Bez lípy si těžko představíme léčbu chřipky nebo nachlazení. Lipový čaj vyvolává pocení, snižuje horečku a léčí průdušky. Přitom ředí krev, čímž působí preventivně proti angině pectoris, infarktu a zánětu žil. Pijte lipový čaj dlouhodobě, protože se jeho vstřebané účinky projeví až po delší době.
Co možná o této bylince nevíte.
Lípa je posvátným stromem Slovanů. Ve středověku sloužila při tajemných obřadech vyhánění ďábla z těla. Lipové dřevo se v latině označuje jako ,,lignum sanctum,,, což v překladu znamená ,,svaté dřevo,,. Je z něj vyřezána spousta oltářů.

Lékořice lysá
Pojmenovaná je podle mimořádně sladké chuti. Určitě znáte bonbónky proti kašli nebo černé cukrovinky – pendreky. Lékořice má výborné účinky při potížích s dýchacími cestami. Dobře rozpouští hleny, čímž ulehčuje vykašlávání. Také je mírně močopudná, změkčuje stolici, upravuje látkovou výměnu v těle.
Co možná o této bylince nevíte.
Zmínky o této rostlině se objevují již na egyptských papyrech, asyrských tabulkách i v čínských herbářích. Také se z ní vyrábějí likéry.

Mateřídouška
Tato bylinka se v přírodě vyskytuje poměrně často a pronikavě voní. Mateřídouška má mezi průduškovými rostlinkami výsostné postavení, neboť dokáže léčit i zastaralé a chronické stavy, přitom je velmi vhodná i pro děti. Posiluje organismus, pomáhá při menstruaci a prospívá také trávicímu traktu.
Co možná o této bylince nevíte.
Mniši tuto rostlinku nazvali boží bylinka. Pěstovali ji v klášterních zahradách a používali ji ke tlumení sexuálních tužeb. Údajně, když povaříte mateřídoušku v mléku, má větší sílu než svěcená voda a odhání zlé síly. Mateřídoušku sbírali na sv. Jána.

Rakytník řešetlákový
Má zdravotně cenné plody a používá se k léčebným účelům. Oranžové plody obsahují velké množství vitamínu C i dalších vitamínů a minerálních látek. Plody zlepšují celkový zdravotní stav a příznivě působí při onemocněních žaludku, průdušek, plic a krevního oběhu.
Co možná o této bylince nevíte.
Domovem rakytníku je pohoří Kavkazu a Střední Asie. Zde ho nazývají sibiřský ananas. Plody neopadávají, proto se dají sbírat po celou zimu. Rostlina snáší i teploty – 40°C. V povodí řeky Irkutsk tvrdí, že po rakytníku mají koně lesklou srst a lidé ostrý zrak.

Růže šípková – šípek
Šípky zná určitě každý z nás. Šípky obsahují vysoký podíl vitamínu C, i když sušením se ztrácí. Také mají značný podíl vitamínu A, B a minerálních látek. Je to taková vitamínová bomba. Nejvíc se projevuje při chřipce, nachlazení, kašli, bolesti v krku, krvácení dásní, bolestech ledvin či průjmech.
Co možná o této bylince nevíte.
Šípek k léčebným účinkům používal již Dioscorides a Galenos, vřele ji doporučovala i abatyše sv. Hildegarda. V arabské medicíně se používal jako povzbuzující prostředek.

Sedmikráska chudobka
Maličký posel jara. Květy sedmikrásky obsahují hořčiny, sliz, silice, flavonoidy, třísloviny a jiné prospěšné látky. Tyto látky podporují látkovou výměnu v těle a proto je skvělým průvodcem při jarních očistných kúrách a chorobách jater a žlučníku. Účinně pomáhá také při nemocech dýchacích cest a odvar se osvědčil ke kloktání při zánětech hrdla a dásní. Také z ní můžete připravit vynikající jarní salát.
Co možná o této bylince nevíte.
Ve starých herbářích ji najdete i pod názvem stokráska. Sedmikráska přináší užitek nejen člověku, ale také včelám a motýlům, kteří se živí jejich sladkým nektarem.

Sléz maurský
Sléz je i krásnou okrasnou rostlinou. Léčivá je nať i květy. Slizové látky obsažené ve slézu jsou nejvhodnější na dýchací orgány. Jejich sliznici poskytují tenoučkou ochrannou vrstvičku, která je chrání před drážděním a urychluje hojení. Čaj ze slézu se užívá i při průjmech. Při zánětu krku jsou vhodné obklady ze spařených listů.
Co možná o této bylince nevíte.
Pythagoras tvrdil, že odvar ze slézu tlumí nespoutanou vášeň, což je nevyhnutelné pro každého, kdo chce dosáhnout moudrosti, svobody a zdraví. Proto ho jeho žáci pěstovali v zahradách a hojně užívali. Plinius zase radil vypít každý den číši šťávy ze slézu na ochranu před jakoukoli nemocí. Kytice slézu umístněné v okně nám přivolají ztracenou lásku.

Šalvěj lékařská
Šalvěj nesmí chybět v žádné bylinkové zahrádce. Největší hodnotou šalvěje je její antibakteriální účinek, proto je vhodný na vyplachování ústní dutiny při různých zánětech, při bolestech v krku, při kašli a také snižuje nadměrné pocení.
Co možná o této bylince nevíte.
Název pochází z latinského salvere – léčit. Jedna středověká legenda říká, že touhou šalvěje je udělat člověka nesmrtelným.

Tymián obecný
Tymián je příbuzný mateřídoušky. Má výrazné antibiotické působení. Výborně dezinfikuje především dýchací cesty, ale také celý trávicí trakt, přitom vyhání střevní parazity. Užívejte však krátkodobě, jen v době potřeby!
Co možná o této bylince nevíte.
Tymián hubí bakterie a plísně, což znali už staří Egypťané a proto jej používali při balzamování. Pro Řeky byla vůně tymiánu symbolem elegance. Tymián odpradávna slouží jako koření do polévek, omáček a uzenin, ale také jako přísada do některých lihovin. Ve Středomoří se tymián dodnes používá ke konzervování některých ryb.

Zázvor pravý
Pochází z tropických a subtropických oblastí, kde se pěstuje nejen k léčebným účelům, ale také jako potravina. Používá se kořen. Léčebné využití vychází z indické ayurvédy, podle níž léčí zažívací ústrojí, zlepšuje trávení a látkovou výměnu. Pomáhá také při prvních příznacích nachlazení, při chřipce, kašli či bolestech v hrdle.
Co možná o této bylince nevíte.
Zázvor pěstovali už Číňané, kteří věřili, že přináší štěstí. Do Evropy jej přivezli obchodníci po slavné hedvábné stezce. Zázvor je oblíbenou pochutinou Italů. Ti jsou přesvědčeni, že dodává sexuální sílu.

Yzop lékařský
Jeho domovem je středomoří. Má všeobecně posilující účinky na celý organizmus, osvědčený hlavně u starších lidí. Prospívá při kašli a astmatu, při zánětech průdušek či bolestech v krku. Zlepšuje chuť k jídlu a odstraňuje noční pocení. Zvyšuje krevní tlak.
Co možná o této bylince nevíte.
Ve středověku ho pěstovali jako svatou rostlinu. Používá se hodně jako koření. Yzop se používal také při rituálech na očistění malomocenství a interiérů kostelů. V domácnostech používali nať proti hmyzu a silným odvarem se zbavovali vší.

 

zdroj: 1