Jaroslav Tichý a Vladimíra Vítová: Zastavme kolaps občanství!

15:54

 

Jaroslav Tichý a Vladimíra Vítová: Zastavme kolaps občanství!

Některé politické strany a hnutí začínají předkládat voličům k posouzení svoje vize dalšího směřování společnosti, tedy programy. Apelujeme na všechny voliče, aby přišli k volbám, a aby byl zastaven tzv. „kolaps občanství“. Občané – voliči se totiž vzdávají svého důležitého závazku a povinnosti udržovat si skutečnou (ne toliko mainstreamovou) informovanost a politickou gramotnost. A pak nemají možnost volit takové představitele, kteří budou zastávat jejich skutečné a zároveň celospolečenské zájmy.

Foto: Archiv IN
Popisek: Vlajka ČR na budově parlamentu

Demokracie má za úkol chránit národy před sebezničením, ale počítá s angažovaností a informovaností všech zúčastněných, k čemuž ale v současnosti – díky pasivitě voličů a díky manipulaci mainstreamem – prostě nedochází.

V této souvislosti předkládáme občanům k posouzení návrh programu Aliance národních sil na systémovou změnu společnosti a dosavadního ekonomického modelu.

Jaké kroky je nezbytné podniknout:

Především zjednat nápravu v ČNB a zamezit dalšímu žonglování s českou korunou, jež vcelku přineslo pouze enormní ztrátu českým občanům, kteří ji budou muset nakonec zaplatit, ač nastala fakticky bez jejich vědomí a souhlasu.

Omezit repatriaci zisku z práce našich občanů zahraničními investory, neboť v současnosti je takto ročně vyvážena již 1/3 hodnoty ročního státního rozpočtu a tato hodnota každoročně dále vzrůstá.

Opustit naši orientaci na zahraniční montovny u nás a soustředit se na zvýšení přidané hodnoty našich výrobků, jejich finalizaci a prodej v maximálně možném rozsahu českými výrobci. Tedy na zvýšení příjmů pro tento stát a pro české firmy;

Vytvořit pro vše výše uvedené potřebné podmínky, kterých je však možné dosáhnout pouze vystoupením z EU a z NATO, aby politici, kteří nejednají v zájmu národa, ale nadnárodních celků a zahraničních korporací, ztratili přímou podporu a krytí (jak finanční, tak i mediální) zvenčí. Jinak se nic nezmění!

Nejprve je ovšem třeba vymezit se proti stávající záměrně matoucí mainstreamové praxi. K ní patří zejména argumentace pomocí roční výše HDP – z jeho růstu totiž občané ČR nic nemají, neboť je prakticky celý vyvážen a zlepšuje tak úroveň obyvatel v Německu, příp. do EU pozvaných migrantů ze „třetích“ zemí. Stalo se tak realitou, že naši občané pracují na zvýšení životní úrovně občanů jiných zemí, zejména pak Německa. Proto se v těchto souvislostech hovoří o ČR jako o kolonii, proto byla s ohledem na propady příjmů většiny svých občanů přeřazena americkou bankou J.P. Morgan mezi rozvojové země.

Pokud chceme dosáhnout systémové změny nutné k vytvoření podmínek pro zvýšení životní úrovně našich obyvatel a pro zvýšení sociální solidarity u nás, pak je nejprve třeba si uvědomit, že náš stát (a naši občané s ním) stojí nyní na křižovatce, z níž vedou dvě cesty:

  • jedna, která znamená pokračovat v dosud nastoupené cestě „levné práce“ po r. 1990 (tedy v „závodě ke dnu“) a která vede k úpadku do chudoby a k likvidaci zbytku sociálního státu u nás či
  • druhá, vyžadující změnu stávajícího ekonomického modelu, která spočívá v nahrazení „levné práce“, ve vyšší úrovni a kvalitě výrobků, v jejich vyšší přidané hodnotě a v jejich přímém prodeji. Tedy taková, která zajistí udržení a zlepšení sociálního státu a dohnání srovnatelných evropských zemí z hlediska životní úrovně. A současně taková, která vyžaduje systémovou změnu a k tomu i potřebné personální změny.

Dlužno říci, že ani v této věci nemají některé alternativní strany jasno, o těch parlamentních ani nemluvě. Ty se soustřeďují vesměs na „hájení svých pozic“. Podobná situace přitom existuje i v případě obrany našich hranic a země před invazí ilegálních migrantů se všemi důsledky z toho pramenícími. Vše ale začíná od definování národního zájmu. A na to nemají mnohé politické strany vůbec odvahu.

Zdroj (1)

Mohlo by se vám líbit...

komentáře 4

  1. jirik napsal:

    O svobodě slova – případ soudce Miloše Zbránka
    http://rscms.cz/o-svobode-slova-pripad-soudce-milose-zbranka/
    Jednalo se o kauzu soudce Miloše Zbránka a jeho kárného potrestání. „Za co, soudruzi, za co?“, chtělo by se zeptat, jako za předlistopadového režimu – tak jak si my, dnes už pamětníci, vzpomínáme.
    Stručné zdůvodnění trestu: SVOBODA SLOVA U SOUDCŮ MÁ LIMITY! Zdůraznila ústavní instance. Zamítla tak stížnost libereckého soudce Miloše Zbránka, který (představte si to!) psal na internet články dehonestující imigranty, muslimy a neziskovky. Za což dostal kárný trest.
    Marně se soudce Zbránek bránil tím, že šlo o pouhou satiru. A satira – jako taková – nemusí být ke všem vždy vstřícná a milá. Podle jeho právního zástupce nešlo o to urážet nějaké konkrétní osoby, ale upozorňovat na společenské problémy. Navíc se Miloš Zbránek hájil i tím, že při psaní nevystupoval v roli soudce, ale běžného občana. Podle Ústavního soudu však „…tyto dvě role (osobní a profesní život soudce) od sebe nelze jen tak jednoduše oddělit…!“

    Jak řekl soudce-zpravodaj Vladimír Sládeček: „Soudce je 24 hodin denně, čili pořád…, čili určitá úroveň toho chování… čili se nelze jaksi vysvléknout z taláru a psát prostě nějaké — problematické — články…“ (kon.cit.)
    Odkaz na Články od autora: http://dfens-cz.com/author/mzbranek/

  2. Maroš napsal:

    Kto a prečo zničil československý priemysel?

  3. jirik napsal:

    Tomio Okamura: Čachry s korýtky
    Již několik let tvrdím, že Senát je pro tak malou republiku zbytečný. Ostatně jsem tuším jediným člověkem za posledních deset let, který byl v ČR i senátorem i poslancem, takže mám na rozdíl od ostatních přímé srovnání. A nyní najednou, až po neúspěšných senátních volbách, zastává podobný názor populisticky i předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
    Jaká je pravda? Zrušení Senátu a snížení počtu poslanců na necelých 70 po vzoru tradičních okresů je můj návrh změny ústavního systému, který jsme panu Babišovi předali po volbách v roce 2013 v rámci tehdejších povolebních jednání. Můj návrh spočívá v tom, že za každý historický politický okres by byl přímo volený jeden poslanec, který by byl samozřejmě přímo odvolatelný. A znovu říkám, jak známo, prosazuji jednokomorový Parlament již mnoho let.
    My v našem hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) jdeme v našem návrhu od počátku ještě hlouběji a navrhujeme, aby vládu sestavoval občany přímo volený a přímo odvolatelný prezident a vládl by v mantinelech zákonů, které schvaluje Sněmovna. Nade všemi by pak měli kontrolu občané prostřednictvím referenda a odvolatelnosti politiků.
    Námi navrhovaný systém má kouzlo v tom, že je jednak skutečně demokratický, protože skutečnou moc by v tu chvíli měli občané, nikoli politici, kteří by byli jen skutečnými zástupci svých zaměstnavatelů – tedy občanů.
    Odpadly by čachry s ministerskými posty – dneska není ministrem obvykle ten nejlepší odborník a manažer, ale ten, kdo ve straně zastupuje nějakou frakci nebo zástupce koaličního partnera nebo je to jen teplé korýtko pro nějakého stranického trafikanta. A vítězná strana samozřejmě má pak výmluvu, že nemohla plnit svůj program, protože musela dělat kompromisy. Výsledkem je, že se země neposouvá dopředu tak, jak by si občané představovali.
    http://spd.cz/tomio-okamura-cachry-s-korytky/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *