Zatímco prezident Spojených států Donald Trump ohlásil odstoupení od Pařížské klimatické dohody, představitelé jednotlivých federálních států a velkých společností se rozhodli svého nejvyššího představitele nenásledovat. Starostové, guvernéři a generální ředitelé chtějí i nadále plnit cíle, ke kterým se Spojené státy zavázaly.
Donald Trump během rozhovoru s reportéry agentury Reuters (27. dubna 2017)

Donald Trump během rozhovoru s reportéry agentury Reuters (27. dubna 2017) | foto: Reuters

Proti rozhodnutí Bílého domu se doposud postavilo 30 starostů, tři guvernéři, osmdesát rektorů univerzit a více než 100 společností, jak informoval list The New York Times. Skupina „rebelů“ chce předložit OSN plán, ve kterém by se zavázala snižovat emise skleníkových plynů podle původní dohody. „Uděláme všechno, co by Amerika dělala, pokud by byla (dohodou) zavázaná,“ řekl jménem skupiny bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg.
Pokud by se na státních a městských úrovních zavedla opatření, která by zdvojnásobila snahy o snížení skleníkových plynů, bylo by podle skupiny možné slíbených limitů dosáhnout a možná je i překonat.Dohoda, kterou podepsal za Spojené státy v roce 2015 tehdejší prezident Barack Obama slibovala, že Amerika sníží do roku 2025 emise o 26 procent oproti roku 2005. Trumpův předchůdce nyní uvedl, že doufá, že se jednotlivé federální státy, města a firmy rozhodnutí vzepřou a společně vyvinou ještě více úsilí k ochraně planety.

Pařížská dohoda

Pařížská dohodao globálním snižování emisí skleníkových plynů nabyla účinnosti loni v listopadu. Jejím základem je udržet globální oteplování co nejblíže hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou. Ze 195 signatářů ji dosud ratifikovalo 147, včetně Číny, Indie a USA, tedy zemí, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů.

Nová klimatická dohoda by měla v roce 2020 nahradit Kjótský protokol z roku 1997. Naplněním Kjótského protokolu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.

Svého cíle však protokol nedosáhl. Podle zprávy Programu OSN pro životní prostředíz roku 2012 sekoncentrace skleníkových plynů od roku 2000 naopak zvýšila asi o 20 procent.

I když nyní mnohé entity jeho přání plní, zatím není jasné, jak by vůbec mohly k Pařížské dohodě přistoupit. Neexistuje totiž mechanismus, který by povoloval, aby se k plnění limitů zavázala jiná entita než stát.

Podle bývalé ředitelky sekretariátu OSN pro změny klimatu Christiany Figueresové je Trumpovo rozhodnutí jen „prázdným politickým melodramatem“. Lusknutím prstů se totiž pro Spojené státy nic nemění a ještě nějakou dobu budou muset hlásit míru emisí OSN. K formálnímu odstoupení totiž dojde až za několik let.

Podle Figueresové by bylo možné Bloombergovu skupinu zahrnout do budoucích zpráv o úspěších signatářů Pařížské dohody.

Pro OSN je Bloombergův „paralelní slib“ minimálně signálem, že boj proti klimatickým změnám je v USA v rukách jednotlivých států, průmyslu a akademické sféry. Podle Roberta C. Orra, který jako poradce tajemníka OSN stál u zrodu dohody, Trump svým způsobem aktivizoval lokální vlády, aby se začaly sdružovat a koordinovat své akce proti změně klimatu.

I Schwarzenegger je proti

Když Trump ohlásil ve čtvrtek odstoupení od Pařížské dohody, obhajoval to tím, že je to krok pro americké občany, kteří jsou vázaní nefér dohodou. „Byl jsem zvolený, abych zastupoval občany Pittsburgu, ne Paříže,“ řekl prezident v prohlášení.

USA odstoupily od pařížské dohody o klimatu | (1:13) | video: Reuters

Starosta jmenovaného Pittsburgu je však jedním z těch, kteří se přidali k odpůrcům prezidentova kroku. Kromě něj se přihlásili i starostové Los Angeles, Atlanty či Salt Lake City. Za Bloombergem stojí i společnost Hewlett-Packard, Mars a desítky dalších.

Dohoda se nelíbí ani americkým gigantům, jako je Apple, Microsoft či Facebook. „Apple je odhodlaný bojovat s klimatickou změnou a nikdy nezaváhá,“ napsal na Twitteru šéf společnosti Tim Cook. Proti jsou ale i ropné společnosti Exxon Mobile a Shell.

Proti Bílému domu vyrukovaly také tři státy. Guvernéři Washingtonu, New Yorku a Kalifornie ohlásili, že zakládají separátní alianci, která se bude držet Pařížské dohody. Své slovo řekl k situaci i bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger. „Jeden muž nemůže jít zpátky v čase. To můžu jen já,“ řekl známý herec a narážel přitom na jednu ze svých nejznámějších rolí ve filmu Terminátor.

Bloombergova charita pokryje náklady

„I když výkonná moc Spojených států mluví jménem národa o věcech, které se týkají zahraniční politiky, nemůže ovlivnit mnohé aspekty boje Spojených států proti klimatické změně,“ napsal Bloomberg generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Gutteresovi. Podle Bloomberga mají mnohem větší slovo města, státy, společnosti a občanská společnost než výkonná moc. „Naše státy půjdou kupředu, i když chce náš prezident jít opačným směrem,“ dodal guvernér Washingtonu Jay Inslee.

Dohoda se kromě dodržování limitů emisí týkala i finančních příspěvků. Trump uvedl, že USA přestanou platit do takzvaného zeleného klimatického fondu podporujícího přechod na ekologicky šetrnou energii v rozvíjejících se zemích. Bloombergova nadace však přislíbila, že náklady v případě potřeby pokryje. V příštích dvou letech je ochotná přispět částkou 14 milionů dolarů, tedy asi 330 milionů korun.

Bloomberg, který je zvláštním emisarem OSN pro klimatickou změnu, je dlouhodobým kritikem Trumpa. V prezidentské

 

zdroj: 1