Od demokracie k oligarchii. Co možná ještě nevíte o Andrej Babišovi

Miláček médií Andrej Babiš. Kdo by o něm neslyšel? Člen KSČ, evidován jako spolupracovník StB, člověk, který získal v roce 1994 úvěr ve výši 4 miliony USD (tehdy se platilo za dolar 30 korun) od americké Citibank (komu z vás by takovou částku banka půjčila), v roce 1998 ještě neznámý podnikatel se stal miliardářem, těžícím z pěstování řepky a jejím povinném přimíchávání do pohonných hmot (Evropská unie díky).

 

1982 Stb

Andrej Babiš je naverbován StB pod krycím jménem Bureš. V té době pracuje v a.s. Petrimex.

 

1985 Maroko

Andrej Babiš je vyslán do Maroka, kde zastupuje dvanáct slovenských firem. Podle tvrzení důstojníka slovenské zpravodajské služby bylo Maroko tehdy jednou z mála arabských zemí, kde měli Sověti minimální vliv. Samozřejmě jej chtěli získat. Je možné, že Babiš byl naverbován, aby jim pomohl. Během jeho pobytu v Maroku je jeho svazek na kontrarozvědce uzavřen a předán rozvědce.

 

1990 návrat domů

Andrej Babiš se stává zástupcem ředitele Petrimexu. Akcionáři Petrimexu byly slovenské a české státní podniky. Babiš byl v té době ve vedení Petrimexu a po rozdělení federace založil v Praze českou pobočku firmy – Agrofert. Tu pak ovládl způsobem, který se jeho kolegům v Petrimexu vůbec nelíbil. „Takzvane valne zhromaždenie Agrofertu bolo fingovane a jeho učastnici – t. j. Babiš, Rakicky a Trenčianska už neboli funkcionarmi Petrimexu a nemali žiadne pravo za Petrimex hlasovať. Take pravo mala dozorna rada Petrimexu a ta nikoho a ničim nepoverila,“ tvrdí bývalý generální ředitel podniku Duslo Šala, Jozef Kollar. „Na valne zhromaždenie Agrofertu nebol Petrimex ani pozvany, ani o ňom informovany. Kto je teda majiteľom Agrofertu? Pri mojom odchode z a. s. Duslo bolo 1,35 miliardy korun nerozdeleneho zisku. Akcionari z toho nedostali nič. Kto si ich privlastnil?“ ptá se Kollár.

Duslo Šala je součástí holdingu Agrofert.

 

1994 O.F.I.

V malém švýcarském městečku Baar zakládá skupina neznámých lidí firmu O.F.I. (Ost Finanz und Investition). V témže roce přichází Babiš do Prahy.

 

1995 ovládnutí Agrofertu

Pod Babišovým vedením vstupuje do Agrofertu firma O.F.I. a navyšuje základní jmění. Petrimex o tom neví a ztrácí v podniku jakýkoliv vliv. Proto Petrimex odvolává Babiše z místa náměstka ředitele a dokonce na něj podává žalobu. Soudní spor ale prohrává.

 

1995 ovládnutí Lovochemie

Stejným způsobem ovládl Andrej Babiš lovosickou Lovochemii. Společně s německým partnerem BAGS zakládá Babiš firmu Proferta, která získává ve veřejné soutěži 51% firmy Lovochemie. Na privatizaci si Proferta půjčuje 500 milionů od IPB. Během tří let uskutečnil Babiš trik, za který ho dnes vyšetřuje policie a který se podobá procesu ovládnutí Mostecké uhelné společnosti (soud ve Švýcarsku) – za pomocí státního podniku Unipetrol se zbavil svého závazku u banky i německého partnera. Jak? Agrofert společně s Unipetrolem založili společnou firmu Agrobohemie, která navýšila základní jmění o 250 milionů a získala v Lovochemii majoritu. Proferta se přes nátlak německého spolumajitele BAGS navýšení nezúčastnila a zůstal jí minoritní podíl. Stratégem převratu byl Babiš, v té době předseda představenstva Lovochemnie, Agrobohemie i Proferty. Kdo poskytl Agrobohemii kapitál nutný k ovládnutí Lovochemie, zda státní podnik Unipetrol nebo švýcarská O.F.I., se dodnes neví.

Dluh Proferty u IPB skončil u nového vlastníka IPB – ČSOB (ta je vlastněná belgickou bankovní skupinou KBC). Ta podala na Profertu trestní oznámení za podvod. Proferta za půjčku ručila svým podílem v Lovochemii, když ten ztratila, ztratila hodnotu i bankovní záruka. Německá firma BAGS podala na Agrofert trestní oznámení, to ale policie odložila. Tehdejší ústecká státní zástupkyně Lenka Bradáčová podala stížnost. Podle Bradáčové šlo tehdy o Babišův úmysl, o podvod.

 

V letech 1995–2000

V této době Agrofert privatizoval nebo koupil desítky zemědělských firem. Babiš v médiích tvrdí, že nakupoval levně a na úvěr od zahraničních bank. Ovládl tak třetinu české zemědělské produkce, od prvovýroby až po dodávky do sítě obchodů. Vlastní síť zásobovacích a nákupních podniků nebo třeba největšího zpracovatele krůtího masa Adex. V roce 1999 privatizoval největšího tuzemského výrobce umělých hnojiv Deza Velké Meziříčí a přerovskou Prechezu.

 

1998 snaha ovládnout Unipetrol

Andrej Babiš za pomoci ministra průmyslu a místopředsedy vlády (vláda Miloše Zemana) Miroslava Grégra chtějí privatizovat Unipetrol. Andrej Babiš s pomocí státu ovládl zdravou část krachujícího Chemapolu. Chemapol po roce 1992 ovládl Václav Junek a jeho společnost Proventa. Václav Junek byl též evidován jako agent StB.

Junek měl nejširší politickou podporu: s Václavem Klausem chodil na sportovní akce, poslanci ČSSD bezplatně využívali čipové karty na čerpání pohonných hmot, od Václava Havla koupil část Lucerny. Chemapol privatizoval a pomocí úvěrů udržoval v chodu chemické podniky, obchodníka se zbraněmi Omnipol a další stovku firem, dovážel např. lehké topné oleje.

Chemapol v roce 1999 zbankrotoval. Zůstalo po něm 16 miliard korun dluhů. Kam peníze zmizely? Konkurzní správce Alexandr Vacek se je snažil dohledat, ale v neprůhledném účetnictví neměl úspěch.

Poznámka: Grégr se vůbec činil. V červenci 1999 na jeho návrh vláda Miloše Zemana prodala firmě Investenergy zbylý státní podíl v Mostecké uhelné a.s. (46,28 % akcií) za 650 milionů korun.

 

2000 Aliachem

Měsíc po pádu IPB, v červenci r. 2000, přinesla spolupráce Zemanovy vlády s Babišem první velký výsledek. Společný podnik Agrofertu a Unipetrolu – Agrobohemie – získal na nátlak Zemanova kabinetu zkrachovalý holding Aliachem, sdružující Spolanu Neratovice, Fatru Napajedla a Synthesii Pardubice. Holding byl zadlužený a bankám nebyl schopný splácet více než třímiliardový úvěr.

Za zmínku stojí, že o vládním verdiktu tehdy rozhodl ministr průmyslu Grégr – a to i přes protesty svého kolegy ministra financí Mertlíka.

Cena za Aliachem nebyla nikdy zveřejněna, podle neoficiálních informací finančních analytiků mohlo jít o bezmála dvě miliardy korun. Nebylo jasné, jak dokáže Agrobohemie financovat chod a restrukturalizaci firmy. Otazníky vzbuzovala i skutečnost, proč Unipetrol nekoupil Aliachem sám, ale prostřednictvím Agrobohemie, ve které neměl majoritní podíl a ani manažerskou kontrolu?

Kdo však za koupi Aliachemu a restrukturalizaci firmy zaplatil, zase není jasné. Podle Babiše nefinancoval nákup jeho podílu majoritní vlastník Agrofertu – O.F.I., ale úvěr ze Citibank. Informaci není možné ověřit, banky zprávy o dlužnících nezveřejňují. Nelze tak vyloučit kuloárovou informaci z vlády, že celou kupní cenu hradil státní Unipetrol. Tedy podle stále stejného scénáře, kdy se za státní peníze privatizuje významný podnik.

 

2001 Unipetrol poprvé

Zemanova vláda přiklepla v roce 2001 Babišovi (Agrofertu) Unipetrol, byť za něj Babiš nábídl o tři miliardy méně než britský uchazeč Rotch Energy. Po povodních v r. 2002,  po chlorovém skandálu ve Spolaně se Babiš Unipetrolu zalekl, za firmu nezaplatil a za rok ji státu „vrátil.“ Přesto jej další vláda – tentokrát Grossova – skandálně pustila do nové privatizace Unipetrolu.“

 

2002 nastupuje Ameropa

V roce 2002 došlo k důležité změně ve Švýcarsku. O.F.I. prodala svůj podíl v Agrofertu společnosti Ameropa. Proč si O.F.I. nechala utéct tak výhodný obchod, jakým se stala privatizace UNIPETROLU? „Přece jenom dost dobře nešlo prodat významný strategický podnik firmě tak zakonspirované jako O.F.I.,“ říká muž z Úřadu pro zahraniční styky a informace.

Takže podíl O.F.I. koupila v říjnu 2002 basilejská firma Ameropa AG a dnes vlastní 55 procent Agrofertu.

 

2004 Unipetrol po druhé

V roce 2004 Špidlova vláda přiklepla prodej chemického koncernu Unipetrol za téměř 15 miliard polské firmě PKN Orlen. V pozadí prodeje stál ale Andrej Babiš s firmou Agrofert. Při druhé privatizaci se totiž PKN Orlen dohodl s Babišem, že mu za pomoc v případě vítězství prodá z Unipetrolu podíl. Tento slib ale Orlen nedodržel a Babiš vysoudil 2,7 miliardy odškodného.

Polská policie zjistila, že důvodem spojení Orlenu s Babišem byly jeho kontakty na Stanislava Grosse. Vláda nikdy nevysvětlila, proč vyřadila ze soutěže konkurenty Orlenu, kteří nabízeli až o 4 miliardy víc. Podle svědectví vysokého polského státního úředníka byla při prodeji na obou stranách hranice rozdána miliarda korun na úplatcích.

Ameropa

Basilejská firma Ameropa AG má dnes rozhodující vliv na českou petrochemii, chemii, částečně i zemědělství. Patří jí 55 % AGROFERTU.

Ameropa je soukromá mezinárodní společnost, která působí v oblasti petrochemie a obchoduje s obilím a hnojivy od roku 1948. V petrochemii se zabývá obchodem především s aromatiky, rozpouštědly a plasty zejména v oblasti střední Evropy. Dceřiné firmy holdingu se soustřeďují na různé oblasti podnikání, například společnost Römerquelle je hlavní výrobce minerálních vod v Rakousku. Jediným akcionářem Ameropy je švýcarská rodina Zivy, generálním ředitelem je Andreas Zivy, syn jednoho ze zakladatelů.

Jenomže Ameropu také prověřovala česká rozvědka. Zjistila, že za ní stojí pravděpodobně někdo jiný, než uvádějí oficiální stránky. V úvahu přichází zejména Marc(ell) David Rich (původním jménem Reich), bohatý americko-chazarský byznysmen s ropou, vlastnící kromě amerického i španělský a izraelský pas, který byl před lety v nepřítomnosti odsouzen v USA k devíti letům vězení za nelegální obchody s embargovanou íránskou ropou v osmdesátých letech (loni byl za skandálních okolností amnestován Billem Clintonem, kterému Rich různými formami sponzorských příspěvků věnoval 1 milion USD).

Rich zbohatl díky obcházení různých embarg uvalených mezinárodním společenstvím na některé režimy a obchodům s nejrůznějšími diktátorskými a komunistickými režimy jako např. s Fidelem Castrem, Ceausescem, Pinochetem či nikaragujskými sandinisty.

Rich má léta nahlášeno trvalé bydliště ve švýcarském městečku Baar (v místě, kde má sídlo společnost O.F.I.). Richovo spojení s Ameropou prokazuje také fakt, že švýcarská firma a Rich vlastní firmu Kolmar Petrochemicals – což je informace, kterou zjistila česká rozvědka.

ZÁVĚR

Náhlá politická aktivita Andreje Babiše by mohla nasvědčovat tomu, že by mohl být řízeným, ještě donedávna spícím agentem, který je nyní mobilizován ve chvíli, kdy se přibližuje okamžik rozhodování  o tom, kam bude Česká republika na další čtyřleté období směřovat. Babiš v Čechách podniká od roku 1994 a nikdy proti nikomu z těch, které dnes halasně pomlouvá, nevystupoval. Jeho náhlé prozření a boj s korupcí, kterou sám podporoval, jsou až příliš kýčovité na to, abychom jim uvěřili. Jeho nynější ukazování prstem na viníky, když tu předtím skoro dvě desetiletí se všemi dobře vycházel, je více než podezřelé.

Zdroj 1

Mohlo by se vám líbit...

komentářů 5

  1. iku napsal:

    Koukám na ty Babišovy bilboardy tady v našem velkém městě a nevěřím svým očím. Všude je dovětek: A NEBLÁBOLIT. Co tím „básník “ myslí? No přece po přečtení tohoto článku už to význam má, a to NEREMCAT , NEKECAT, DRŽET ÚSTA…

  2. Tomáš Hurta napsal:

    „Vím o tvém soužení a tvé chudobě, ale jsi bohat; vím jak tě urážejí ti, kdo si říkají židé, ale nejsou, nýbrž je to spolek (var. satanova synagoga) satanův!“ Zj. 2,9

    No jistě! a co kdo čekal? Citibank? Rockefeler! V zemi (světu) vládne ten, kdo ovládá peníze, resp. finanční systém. Dokud se svět nevymaní z vlády satanovy synagogy, nemá žádnou, opakuji vůbec žádnou naději! Tak o tom prosím přemýšlejte.
    Nyní volbami můžeme dát srozumitelně najevo, že toho už máme opravdu dost. Nepočítejme však s tím, že si vládu nad penězi a tím i nad světem nechají jen tak vzít.
    P.S. Informační poučka: Jestliže si nějaký světodějný děj můžeš spojit s nějakým jménem, nebo ksichtem, měj na paměti, že je to na 100% jenom loutka.

  3. Pavel napsal:

    Tak nějak přemýšlím nad tou „přestavbou“ budovy Poslanecké sněmovny. Včetně lavic a dalšího. Jestlipak to není třeba tím, že v těch starých lavicích měli zabudované zařízení, které jim napovídalo jak mají u kterého zákona zvedat ruku. Třeba. Nebo nějaká odposlouchávací zařízení, aby „dozorující orgány“ měly přehled o tom co si který poslanec myslí a od koho bere „všimné“ a kolik. Tak nyní, když se očekává, že velká většina poslanců bude nových tak je třeba to celé „vyčistit“ nejen od blech a vší od předcházejících uživatelů lavic, ale také od „štěnic“ apod. Aby celý ten Augiášův chlív někdo z nových neodkryl.

  4. jirik napsal:

    Popravy s omluvou. Zvláštní vyšetřování vás zavede do zákulisí likvidace českých firem.
    Článek
    V předvolební kampani politici naslibují voličům cokoli. Jenže některé svým vládnutím dostali na samotné dno. Jako třeba Michala Kovárníka. Vybudoval prosperující firmu na výrobu chemikálií. Když ji s pomocí evropských dotací rozšiřoval, zasáhl finanční úřad – stačilo nepodložené podezření, že by mohl stát šidit na daních.

    Michal Kovárník se stal obětí takzvaných zajišťovacích příkazů, které se v éře dosluhující vlády nebývale rozmohly. Reportéři Zvláštního vyšetřování Sabina Slonková a Jiří Kubík se vydávají pátrat, co za náhlou smrtí malé rodinné firmy v Chrasti u Chrudimi stálo.

    Na nový díl s názvem Popravy s omluvou se podívejte ve videu umístěném v úvodu článku.
    http://vool.cz/sK9BV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *