07:54

 

Autor: Lukáš Petřík

No EU

ROZHOVOR Podle místopředsedy SPD Radima Fialy je potřeba zastavit muslimské teroristy dříve, než začnou vraždit i v ČR. Le Penová přináší řešení pro Francii. NATO nás chce prý vtáhnout do války s Ruskem. „Jednoduše řečeno, budeme ve válce s Ruskem a nikdo se nás nebude ptát,“ říká Radim Fiala.

Okamurův poslanec: Za řádění muslimů můžou obránci imigrace a EU. Musíme to zastavit, než začnou zabíjet v českých městech. Zeman nás brání před idiotskými politiky

Při teroristickém útoku ve francouzské Nice muslimský terorista zavraždil kamionem více než 80 lidí. Dle agentury AFP šlo o muže tuniského původu a křičel prý Allahu Akbar. A to zdaleka není jediný útok muslimských imigrantů…

Pachatelem této hrůzy je islámský terorismus, ale odpovědnost za vraždění Evropanů je širší. Odpovědnost mají elity Evropské unie a všichni obhájci multikulturní politiky a nelegální imigrace islámských přistěhovalců do Evropy. Tuto hrůzu musíme zastavit a naše hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura to udělá. Musíme to udělat dřív, než se bude zabíjet v českých městech. K tomu potřebujeme vaši podporu. Nenechte se obelhat médii, nenechte sebou manipulovat a přijďte k volbám do krajských zastupitelstev v říjnu! Stejně jako v nedávné době Britové musíme demokratickým způsobem ukázat svoji rozhodnost a touhu po změně!

Co si myslíte o událostech v Turecku?

Dnes není podstatné, jestli vojenský pokus o puč byl inscenovanou provokací, nebo totálně pokaženým pokusem o neústavní změnu vlády. Dnes je zřejmé, že následkem jsou rozsáhlé represe, které zasahují všechny oblasti státní správy, soudního systému, armády, policie, a všechny ostatní zásadní složky státu. Jde o razantní přeměnu Turecka v totalitní islámský stát. V přímém přenosu vidíme, jak islámští politici ukončují předstírání demokracie a využívají příležitosti k pevnému uchopení moci. Turecko se samozřejmě stane hrozbou pro slabou Evropu. Islamizace Evropy získává silného patrona a pevné zázemí. Evropa je rozvrácena politikou elit EU včetně politických popletů, jako je pan Karel Schwarzenberg. Erdoganovo Turecko se logicky obrátí na Evropu, která je slabá, a nikoliv na sílící Rusko.

„Nevhodné jsou už také ekonomické sankce vůči Rusku, poškozují naše podnikatele, jak jsem se dozvěděl i na návštěvě několika firem v Moravskoslezském kraji. Putin určitě nepřipravuje válku proti NATO, nevěřím tomu, to by se snad musel zbláznit,“ řekl Andrej Babiš. Co o tom soudíte?

Pan ministr Andrej Babiš něco jiného říká na setkáních s občany a něco jiného dělá jako člen vlády Bohuslava Sobotky. Pokud takové věci myslí vážně, ať podá demisi. Vláda, ve které sedí Babiš, podporuje sankce proti Rusku a podporuje akce NATO zvyšující napětí mezi evropskými státy a Ruskem.

V rámci varšavského summitu NATO jasně zaznělo, že jakkoliv Aliance nečeká bezprostřední hrozbu z Ruska, je třeba situovat do Pobaltí menší počet jednotek. Je to správné rozhodnutí? A správné množství? Moc, nebo málo? Z Moskvy zaznívá obava, že dané síly budou jen předvoj k přisunutí dalších, stejně tak k výstavbě infrastruktury, včetně protiraketové. Je to důvodná obava? A co riziko, že Rusko rozmístí v Kaliningradské oblasti nejnovější rakety?

NATO se rozhodlo zvýšit vojenskou přítomnost u hranic s Ruskem a definovat Rusko jako hrozbu. Myslím, že obě věci jsou nerozumně provedeny. Pokud NATO chtělo posílit obranu pobaltských zemí, mohlo podpořit zásadní modernizaci a rozvoj ozbrojených sil těchto států. Hlavním problémem těchto zemí je demografická likvidace. Jejich obyvatelé odchází a zůstávají zde etničtí Rusové. Stávající řešení má především zajistit okamžité vtažení členských zemí do konfliktu. Jednoduše řečeno, budeme ve válce s Ruskem a nikdo se nás nebude ptát.

Rusko dnes nemá konvenční síly schopné porazit NATO. Stejně tak je válka proti Rusku nemožná, pokud Rusko disponuje možností mohutné jaderné odvety proti území USA. Stejně jako v roce 1941 musíte proti Rusku mít mobilní síly schopné obsadit rychle centra Ruska a musíte vyvolat destabilizaci a zradu ve velení ruské armády. Dnes to znamená destabilizaci a zradu, která vyřadí ruské strategické jaderné zbraně a systém varování a průzkumu. Ruské jednotky pak použijí pouze jaderné zbraně s omezeným dosahem v Evropě, a to už nebude problém USA. Rusové to ví a stávající kroky oprávněně považují za přípravu války. Za přípravu infrastruktury pro nasazení mobilních sil. Není náhodou, že nyní probíhá na ruské Baltské flotile čistka nevídaná od Stalinových dob. O místo přišlo na 50 admirálů a vysokých důstojníků. Jedním z důvodů čistky je špatná úroveň ruských sil v Kaliningradské oblasti. Vnímat dnes Rusko jako strategického nepřítele číslo jedna je fatální chyba evropských zemí. Násilí a smrt  do Evropy přináší její islamizace.

Do jaké míry potřebujeme Rusko jako spojence k boji proti terorismu? Přičemž riziko terorismu nám hrozí v Evropě, stejně tak bojujeme na Blízkém východě s Islámským státem, v Afghánistánu stále není vyřešen Tálibán, problémy jsou v Africe. Jak v jednotlivých „segmentech“ bojovat a kde Rusy potřebujeme?

Především s islámským terorismem a islamizací USA ani NATO vážně nebojují. Dokonce řada věcí ukazuje, že agresivní islám byl vytvořen jako mocenský faktor právě díky politice USA, NATO a EU. Mít problém s dodržením lidských práv v Sýrii a tolerovat situaci v Saúdské Arábii znamená, že buď jste slepí, nebo prostě máte jasný záměr. Saúdská Arábie podporuje aktivně islámské organizace v Evropě. Za její peníze se staví v Evropě mešity, kde se propaguje právo šaría a džihád. Tam se ideologicky připravují vrazi Evropanů. Co je výsledkem intervence v Afghánistánu? Země je velkopěstírnou drog a Tálibán je stále silnější. Myslím, že je to dnes pro NATO falešný cíl, který odvádí naše síly a pozornost od důležitějších věcí v Evropě, na Blízkém východě a ve Středomoří. Musíme stabilizovat situaci v Sýrii a Iráku. To dnes bez Rusů nejde. Opakuji ale, zásadní je otázka, jestli je o stabilizaci a boj s islamisty skutečný zájem. Myslím, že není.

 

Lidovky.cz přišly s poměrně průlomovým článkem, který temně naznačuje, že zatímco EU se rozpadá, úspěšně probíhá prohlubování vztahů mezi Ruskem a Čínou a jejich okolím. Z článku je cítit značná nervozita a je zakončen varováním: „Brexit tak vposledku povede k rozšiřování vlivu eurasijské integrace, totiž rodící se mocenské osy Moskva–Peking na západ. Při zkušenostech z posledních dvou let si není těžké představit dobu, kdy bude i Česko stát v měnícím se domácím i geopolitickém rozložení sil před zásadní volbou. Člověk se bojí pomyslet, nakolik je tato země na takový osudový moment připravena.“ Cítíte ten strach, že by Česko mohlo změnit geopolitický směr? Lidé typu Jakuba Jandy říkají, že Miloši Zeman nás může do pár let vytrhnout z euroatlantického tábora… Hrozí to? A bylo by to špatně?

Rusko ani Čína nemůže za Brexit, ani za destabilizaci a islamizaci Evropy. To přece my vyháníme Rusko z Evropy a urážíme Čínu – a místo nich sem pronikají islamisté. Evropské elity dokonale zpackaly spolupráci států v rámci EU. Straší Ruskem, vyvěšují tibetské vlajky a pak se diví vytváření osy Moskva–Peking. To je politika idiotů. Prezident Zeman se snaží v rámci svého politického prostoru této idiocii čelit. Nehrozí naše vytržení z euroatlantického prostoru. Hrozí, že tento prostor zmizí díky lidem, jako je pan Janda.

Ať už takový proces považujeme, či nepovažujeme za žádoucí, někteří analytici si všímají postoje Německa. Nejenže předvádí smířlivý postoj vůči Rusku a Číně, ale rovněž si v klidu buduje produktovod Nord Stream 2. Lze to chápat jaké zradu západních zájmů? Padají dokonce úvahy o případné mocenské ose Peking–Moskva–Berlín, do které bychom byli samozřejmě zataženi i my… A do jaké míry se v nejbližších desítkách let naplní zatím rýsující se rozložení sil USA – Evropa (podepřeno TTIP) vs. Čína–Rusko?

Žádné západní zájmy neexistují. To je báchorka, kterou se krmí naivní lidé. Existují konkrétní zájmy Německa a jeho bank a součástí těchto zájmů je produktovod Nord Stream. Čína je nejrychleji rostoucí velká ekonomika (dnes už největší na světě) a Rusko je největší naleziště surovin na světě. Jejich spolupráce je logická; zvláště když čelí podobné snaze USA.V případě Ruska jde o kontrolu surovin a v případě Číny o kontrolu trhu. Svět se stěhuje z londýnského City do Pekingu. Němci to vidí a nejsou hloupí.

Václav Klaus je součástí rady institutu Dialog civilizací, který v Berlíně zprovoznil prokremelský podnikatel Vladimir Jakunin. Miloš Zeman je pro pořádání referenda o setrvání Česka v EU i NATO. Lze za těmito dvěma událostmi vidět podlézání českých prezidentů Kremlu nebo snahu o vedení suverénní zahraniční politiky?

Prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman se snažili v rámci svého politického prostoru o samostatnou politiku. Pozice Miloše Zemana je díky přímé volbě silnější a může postupovat výrazněji. Náš problém je, že Česká republika nemá žádnou suverénní zahraniční politiku. To, co předvádí Zaorálkovo ministerstvo zahraničí, je dnes pouhá imitace vlastního rozhodování. Na tomto pozadí se naprosto legitimní výroky a názory jeví jako něco silně nezvyklého. Paradoxně jejich kritikové žádají, aby se Česká republika řídila jen pokyny z EU, NATO nebo USA. Žádají plnou kolonizaci a podřízení naší země v rámci globálního řízení.

V souvislosti s Brexitem, ale také třeba s úspěchy Donalda Trumpa v republikánských primárkách či Norberta Hofera v Rakousku se hovoří o tom, že lidé ztrácí důvěru ve stávající politické uspořádání a elity. Považují je za změkčilé, politicky korektní ve vztahu k imigraci, řešící podružnosti (sňatky homosexuálů a podobně) místo řešení ekonomických či bezpečnostních otázek. Co se stalo s politickými, mediálními a akademickými elitami, že se jim lidé smějí?

Hlavní problém elit v Evropě je ten, že skutečné elity byly a jsou z politiky vytlačovány. Podílí se na tom partajní mechanismy a také média. Přirozené elity nahrazují uměle vytvářené elity. Média na pokyn mocenských skupin tlačí kupředu lidi bez názoru, kteří potom projevují v zásadních politických otázkách naprostou nesamostatnost a neznalost. Lidé to cítí a začínají vidět hlavně katastrofální výsledky práce těchto loutek. Bohužel stále dost lidí se nechá manipulovat, a tak řízená média vytváří pozitivní nebo negativní obraz o lidech v politice. Obraz podle zadání na tvorbu loutek. Také proto naše hnutí Svoboda a přímá demokracie –Tomio Okamura prosazuje přímou volbu a odvolatelnost politiků. Čelíme díky tomu cenzuře a lžím, protože to by znamenalo konec falešných elit a omezilo by to moc kmotrů.

Zajímavé jsou některé voličské přesuny podpory. Pro Brexit byli lidé volící normálně levici, Marine Le Penovou začínají podporovat dělníci. Co se to stalo s běžnou levicí, že přestala uspokojovat potřeby svého evropského voliče?

Podstatou problému je, že všechny politické strany takzvaného hlavního proudu v Evropě začaly dělat stejnou politiku. Všechny rezignovaly na suverenitu zemí, budují globální řád a sociální smír řeší zadlužováním. Už začínají popírat i vlastní demokracii. Manipulace s výsledkem voleb v Rakousku ukazuje, že jsme přímo na čáře ohrožení demokracie. Lidé tomu přestávají rozumět, nemají koho volit mezi stranami hlavního proudu. Politika přestala být střetem názorů a programů. Naštěstí se ukazuje, že šance na rehabilitaci politiky existuje a Marine Le Penová je příkladem politika, který vrací do politiky názor, program a řešení.

V rámci Brexitu, ale i v rámci rakouských voleb se ukázalo zajímavé rozdělení: mladí proti starším, venkované proti městům, chudší proti bohatším. Ti bohatší, kosmopolitnější, žijící ve městě jsou pro uprchlíky, pro EU a podobně; ti druzí opačně. Čím to podle vás je?

Myslím, že to není tak úplně pravda. Pro Brexit hlasovala především střední vrstva Britů. Živnostníci, kvalifikovaní zaměstnanci, část inteligence a zemědělci.Vrstvy s tradičně výrazným vlastenectvím. Proti byli hlavně ti, kteří nemají takovou možnost se bránit mediální manipulaci, nemají životní zkušenosti, nebo nemají k zemi, ve které žijí, vybudovaný vztah. Podmínky přece nebyly „fér“. Probíhala mediální masáž, která nemá obdoby. Tady je dělící čára.Ve schopnosti odolat tlaku médií.

Očekáváte, že z EU vystoupí další státy? Marine Le Penová může vyhrát ve Francii, Nizozemci jsou euroskeptičtí, Dánové, Rakušané… V Itálii roste odpor k euru…

Pokud se mě ptáte na další osud EU, musím si odpovědět podobně jako Jiří Kodet ve filmu Pelíšky: „Dávám eurohujerům rok, maximálně dva.“ Vážně říkám, bude to trvat déle, ale už teď je jasné, že národy a státy Evropy budou hledat jinou formu spolupráce. Konec EU je začátek nové spolupráce a neznamená izolaci a nepřátelství. Můžeme spolupracovat při zachování suverenity zemí a spolupráci směřovat na podstatné oblasti. Snahy o vylepšení práce EU jsou marné. Je to nesmysl jako perestrojka v Sovětském svazu.

Zdroj (1)