Politické aktivity muslimů jsou chápany poněkud jinde, než jak tento termín chápeme v demokracii. A v této souvislosti se od Vás množí dotazy, kde je v islámu hranice mezi náboženstvím a politikou?

Můj názor je takový, že co je mezi člověkem a Bohem v jeho srdci, je víra, a když se v soukromí modlí arabsky, je to jeho náboženství.

Když se ale jeho manželka promenuje po západním městě v zahalená v šátku či dokonce v hidžábu, je to politický akt.

Pokud muslimové pro hromadnou modlitbu uzavřou v Evropě ulici, je to politický akt.

Pokud svádí muslimové soudní pře o zahalování neúspěšných uchazeček o studium na zdravotní škole na Praze 10, jde o politický nátlak.

Pokud prosazují nebo se snaží prosadit stále další ústupky demokracie ve prospěch islámu, jde vždycky o politický akt.

Pokud tomuto tlaku naši politici ustupují, tak jako to předvádí Sobotkova a Babišova vláda, jedná se o akt politické zbabělosti.

Pokud vládní politici povolili výjimku ze zemědělských zákonů pro muslimské brutální porážky halal, tak jako to udělala česká vláda, jde o akt porušení zákonů na ochranu zvířat.

Pokud naši politici podporují finančně ze státních prostředků organizace, které dovážejí a vnucují nám stále rostoucí počty muslimů do naší civilizace, tak jako to předvádí Sobotkova a Babišova vláda, jedná se o akt politické zrady. Žádná politická strana totiž k ničemu takovému ve volbách nedostala mandát a tak ani výmluvy na koaliční partnery neobstojí.

Už je vám jasný ten rozdíl, mezi vírou a politikou islámské ideologie?

Převzato z facebookového profilu Tomio Okamura – SPD