Velice pravdivý a výstižný článek z Aluška. org, který by si měl každý, kdo se o alternativní cesty zajímá, přečíst. Čtěte pozorně, protože takový článek zde ještě nebyl a pravděpodobně už podobný nikdo nenapíše.
 
raja

 

Vždy když mě někdo nazve ,,esoterikem“, nebo člověkem zabývajícím se ,,esoterikou“, tak se mi zježí chlupy na zádech v potřebě vykřičet do světa, že alternativní způsob života a myšlení nerovná se esoterika. Protože já esoteriku ve skutečnosti nedělám, nikdy jsem ji nedělala, nevyznávám a naopak proti ní celkem slušně kopu. A nejsem sama, tento pud má vlastně každý, kdo tuší, o čem esoterika doopravdy je.

 

Většina lidí dává rovnítko mezi vše, co není mainstream, to je však způsobeno jednoduchou neznalostí a povrchním pojetím tématu. Přiznávám, že i já jsem kdysi dávno nechápala ten obrovský rozdíl. Jaký je vlastně rozdíl mezi tím když někdo dělá nějaká energetická cvičení a tím, když se někdo jiný nechá zasvětit do reiki? Nebo jaký je rozdíl v tom když někdo jde do lesa načerpat energii, jít si popovídat s dévy stromů a tím když si někdo jde probuzet kundalini, jde na vaginální mapování, rodinné konstalace atd. – Co dělá ten rozdíl? Co tyto věci odděluje? Co tyto věci definuje?
Když jsem byla dítě a objevila hromady všelijakých metod – tehdy jich ani nebylo tolik co dneska – celkem jsem se v tom ztrácela. Vždy jsem intuitivně cítila co ano a co ne. Co pro mě je dobré a co pro mě není dobré. Jenomže zdejší lidé mají ve všem strašné zmatení pojmů, takže když jsem hledala něco o přírodních a ochranných bytostech, našla jsem to mezi esoterikou. Když jsem hledala nějakou nauku o tom jak funguje energie, bylo to zamíchané do esoteriky. Na stejném levelu jako je reiki nebo shamballa. To v člověku vzbudí dojem, že všechny tyto věci jsou na jedno a to samé brdo, jenomže ve skutečnosti nejsou.
Určitě se tu najde někdo, kdo mi připomene, že jsem kdysi dávno měla trochu jiné logo, pod názvem stránek nebylo ,,věděním ke svobodě“, ale byla tam ,,esoterika nové generace“. Tehdy když jsem to logo kreslila, začínala jsem chápat, že je fakt rozdíl mezi esoterikou a alternativou a že nejdu ,,tradičním“ směrem jako jiné eso weby, přesto jsem nevěděla jak to slovo nahradit, jak tu myšlenku ideálně definovat, tak jsem zvolila ,,novou generaci“ jako výraz toho, že pojímám věci jinak, nejdu s proudem a nejsem ten typický účastník eso seminářů, ale někdo kdo jde sám za sebe svou vlastní individuální cestou. Ale nikdy jsem s tím sloganem nebyla spokojená, protože jsem vnitřně vnímala že mě prostě nevystihuje a prakticky to byl jen takový mezistupeň, než jsem konečně vymyslela to, co mě vystihuje doopravdy. I doma mi říkali ,,hele, ten slogan nic moc, vymysli něco lepšího, ty neděláš esoteriku“. Když jsem se ptala co by tam vymysleli lepšího, nikdo s nápadem nepřišel, ale měla jsem to i druhotně potvrzené. Esoterika prostě ne. To není to pravé… Až po nějaké té době jsem se dostala do zajímavého archivu, otevřela tam namátkou intuitivně knihu z roku 1907 o hodně zajímavých věcech a tam jsem našla inspiraci. Našla jsem TO. To, co doopravdy říká, co dělám. A tak vzniklo ,,věděním ke svobodě“, které je pro mne všeříkající a všezahrnující. Konečně jsem byla spokojená, že jsem našla svůj správný slogan a ještě tentýž den jsem nadšeně a hrdě přepsala logo.
Jaký je tedy rozdíl mezi alternativou
(to jest způsob života a myšlení, který nejde s hlavním proudem ale jde po nějaké jiné, neprošlapané a nepopulární cestě),
a esoterikou?
Celkem jednoduchý: TO PRVNÍ JE SKUTEČNÉ… TO DRUHÉ NENÍ SKUTEČNÉ.
Dám vám jednoduchý příklad. V tomto článku o sobě tvrdím, že jsem vždy intuitivně cítila odmalička, co pro mě je a není dobré. Je to jen část pravdy. Ta druhá část pravdy je taková, že jsem se odmalička opírala také o své vzpomínky a zkušenosti. Věděla jsem co jsem viděla a to jsem vnímala jako reálné a existující.Pak jsem však nerozuměla proč do toho lidé míchají věci, které jsem nikdy přirozeně nepotkala, které zní jako pohádky či náboženství, míchají to všechno dohromady a říkají tomu tak záhadně, ,,esoterika“? Věnovala jsem i čas tomu, abych postupně třídila zrna od plev, pravdu od smyšlenek, až jsem pochopila, že je tam jednoduchý systém rozlišení.
Když jsem byla miminko, na svět mě jako první přivítaly bytosti přírody. Píšu o tom podrobně ve své knize. Tu vzpomínku mám dodnes živou a vyrůstala jsem NE S VÍROU, ALE S VĚDOMÍM A VĚDĚNÍM, že tyto bytosti existují. Představují můj první vědomý kontakt na tomto světě. Kontakt s lidmi byl pro mě nevědomý, nerozuměla jsem mu, byl pudový, netelepatický, ale s bytostmi přírody to bylo naopak. Kontakt byl telepatický a tomu rozumí i novorozeně. Takže když jsem dozrála dost na to abych začala po těchto věcech vědomě pátrat, přirozeně mě to táhlo k přírodním bytostem nejenom intuicí že je to pro mne to pravé, ale také na základě svých vzpomínek. S andělskými bytostmi to bylo zrovínka tak stejně. S energiemi to bylo také stejné. Pracovat s energií jsem se primárně učila sama spontánně (většinou mi odněkud přišlo co mám dělat, co si mám vizualizovat), nebo za pomocí svých průvodců. Nenaučila jsem se to z žádné knížky, naopak postupy vyčtené mi byly většinou cizí, nerozuměla jsem jim, nebo nefungovaly. Tak jsem pochopila, že málokdo tyhle věci zná, většina jen opisuje z knížek, nebo opakuje jeden od druhého nesmysly, ale primární vlastní zkušenost jsem nikde venku nenašla, tak jsem byla odkázaná jenom na sebe.
(Na fotce vlevo je mi asi 12.)
Do populárních esoterických disciplín jsem nikdy nezabředla z několika důvodů: Platí se to, ale to co jsem znala a používala já je zadarmo a nikdo mě to neučil, ani jsem kvůli tomu nemusela nikam jet a jako dítě jsem neměla peníze a řešila jsem jiné starosti. Dále mám tendenci se vyhýbat skupinám lidí – čili veškerý rozvoj a pokrok absolvuji sama, niterným zkoumáním, skrytá před zraky všech lidí – a zatřetí mám vždycky intenzivní pocit, že tam nemám co dělat, že to není pro mě.
Lidé se mě hodně ptají: ,,Jak mám poznat pravdu, jak mám poznat co je správné a co není, jak nenaletět nějakému esoterickému pošukovi?“
Je to jednoduché. Senzibilové, kteří se rodí na svět odmalička odlišní, budou vždy některé věci vnímat, aniž by si o nich cokoliv přečetli, aniž byste je nějak manipulovali a jejich zkušenost je totožná, i když ji můžou nazývat různě. Sami od sebe VÍ že andělé a víly jsou a sami od sebe VÍ že energie jsou a sami od sebe mají vypozorované, jak s těmito věcmi pracovat tak aby byly člověku ku prospěchu a naopak ho nedrtily. To ostatní nebudou znát. A to co neznají, je právě ona esoterika. Protože esoterika není skutečnost, je to jen vykrádačka určitých teorií v kombinaci s černou magií a náboženstvím.
Pro člověka, který je pevněji ukotvený v materialismu, tato rozlišovací schopnost musí ležet v intuici, kombinované se selským rozumem, ale je znevýhodněný tím, že svůj selský rozum nemůže opřít o vlastní spontánní zkušenost. Dnes je výhoda internetu, lidé mohou říct své zkušenosti a někteří senzibilové jsou občas ochotní vypustit nějaký svůj postřeh, který se dá zařadit do mozaiky vědění. Dřív to bylo nemožné, na internetu nic nebylo. Buďte rádi za dnešní dobu, která není dokonalá, ale v tomto jsme fakt udělali pokrok, i literatura je pestřejší.
Senzibil musí být věrný tomu co vnímá, musí mít důvěru a sebevědomí pro to, aby zejména sám před sebou prosadil svou skutečnou cestu. Nesmí nikdy uhýbat jiným směrem podle toho co tvrdí někdo jiný, nebo co od něj požaduje společnost, protože by své dary zneuctil a mohl by je začít ztrácet.
Často dostávám otázky typu: ,,Jak víš, že tahle konkrétní věc je správná, nebo že je taková, jakou ji prezentuješ?“
Ne vše se dá jednoduše materialisticky vysvětlit. Někdy nejsou žádné důkazy. Většinou to prostě vím. Nebo to cítím. Jako když vezmu křišťál do ruky a přesně fyzicky vím kam energie došla nakolik je razantní a dokážu to vyjádřit v číslech, protože jsem si to nacvičila, odpozorovala, tím jak jsem chytala do rukou všelijaké křišťály… Nemůžu dokázat že daná věc je taková jakou ji změřím a popíšu, ověřit ji může jenom další senzibil. Ostatní lidé tomu buď mohou věřit, nebo nevěřit, to už je na nich, jakou cestu si vyberou. Všechno se lidem předat nedá. Jsou věci, které patří pouze vám a nikomu jinému, bez ohledu na to jak moc tím chcete druhým pomoct a jak moc se snažíte, aby z toho taky něco měli, prostě to na ně nepřenesete.
Vzpomínám si ještě na jeden zajímavý příklad k tématu:
Došla k nám návštěva. Byla mi extrémě nesympatická, cítila jsem z ní obrovskou vnitřní disharmonii, ale dělala jsem jakoby nic. Návštěva se po chvilce vytasila s velkou tmavě modrou krabičkou, byly na ní zlaté znaky květu života a uvnitř byly nějaké doplňky stravy, rostlinného původu, údajně pro povzbuzení zdraví žen a údajně byly energeticky ošetřené, aby byly léčivé, aby měly přidanou speciální hodnotu. Ta krabička se mi vizuálně moc líbila, byla nádherně designově vypracovaná. Dotyčná pak tvrdila, že to bere dlouhodobě, i to prodává dál a že jí to dělá dobře a hodně jí to pomáhá, i ostatním ženám… Ale nepůsobila na mě zdravě, ani duševně v pohodě a měla hodně prořídlé vlasy, říkala jsem si že je to nějaké divné. Návštěva chtěla, abychom jí tu věc změřili, abychom ověřili správnost doplňků. Sebe prezentovala jako intuitivního senzibila, který cítí energie a má speciální dary, napojení nahoru.
Vzala jsem jedno platíčko těch preparátů do ruky a měla jsem takový hodně divný pocit, že to mám vrátit zpátky, že na to nemám šahat. Po pár minutách mě začaly štípat poslední články prstů, do kterých jsem platíčko uchopila…
Pravila jsem dost opatrně abych nikoho nenaštvala, že si myslím že to bude spíš destruktivní, ale že počkáme na výsledek testu.
Test ukázal, že daná věc je silně destruktivní a neměla by se v žádném případě užívat (a nedělala jsem ho já, na jeho výsledek jsem neměla vliv)… přitom byl přípravek dost drahý. Návštěva překvapeně protáhla obličej. Kladla jsem si otázku, jestli toto setkání s realitou změní její vnímání sebe sama, protože senzibil evidentně není… Byla jsem ticho a šla si umýt ruku pod ledovou tekoucí vodu, abych smyla to něco divného, co mi na prstech ulpělo.
Návštěva u nás nechala pár drobností a rozdala malé čokoládky. Jeden z přátel čokoládku snědl, pár hodin poté měl bolení s průjmem. Já jsem po zkušenosti s daným preparátem neriskovala a po odchodu všech lidí jsem vše hulvátsky nevděčně naházela do koše, jedlé i nejedlé. Pak jsem si po telefonu vyslechla ,,prosimtě nic od té návštěvy nejez, jinak budeš za záchodového krále trůnila.“ Ten samý člověk se pak ale divil, když jsem řekla, že jsem už dávno všechno vyhodila, i nálepky a jiné věci… No, když jsou prokleté tabletky, prokletá čokoláda, tak přece vyhodím všechno, nejsem debil. I z blbých nálepek mě pak štípaly prsty, nechápala jsem co se s nimi předtím dělo a raději to ani vědět nechci.
Když jste takový samorost, těžko pak polezete na duchovní semináře. Víte, že tam nemáte co dělat…Mimochodem návštěva si dál hraje na senzibila, setkání s realitou ji nikam neposunulo a já jsem si odnesla cennou zkušenost. Že mám věřit SOBĚ. Nikomu jinému, jenom sobě.
To, že cítíte energie, vnímáte bytosti přírody, komunikujete s konstruktivní silou Vesmíru, jste intuitivní a máte nějaké takové podobné dary, to není esoterika. To že tříleté dítě na písku mluví se skřítkem, také není esoterika.
Pro vás jsou to normální, zcela přirozené vlastnosti se kterými jste se narodili. Je to vaše realita a vaše zkušenost. Pro mě je to VĚDĚNÍ.
Nemá to nic společného s náboženstvím, není to vyčtené z knih. Jste to vy. A když za tím jdete, tak dokážete veliké věci. Nesmíte se toho bát a nesmíte si po těch darech šlapat tím že je zahodíte, nebo jim přestanete důvěřovat.
Co je esoterika?
Esoterika je soubor výmyslů, které jsou postavené na fragmentech pravdivých postřehů. Jako že existují nějaké bytosti nebo energie, nebo podvědomí. Podobně jako náboženství, které také staví na některých pravdách. Zbytek co je k tomu, je však ryzí odpad a bordel, který s realitou nemá nic společného. Buď vůbec nefunguje, nebo pokud funguje, tím hůř pro vás, protože se jedná snad pokaždé o černou magii, která vás energeticky a duševně velmi poškodí.
Spadají do toho například disciplíny jako je reiki, shamballa, probouzení kundalini, vaginální mapování, hooponopono, rodinné konstelace, víra v karmu, kvantový dotek matrixu, reconnection healing, regrese do minulých životů, diagnostika kyvadlem… dalo by se vyjmenovat ještě mnoho.
Esoterika je druh náboženství, které má s klasickou vírou společné to, že se člověk většinou na začátku chytí na tu jednu pravdu, pak poleví v ostražitosti a snadněji zahodí jakoukoliv intuici, která by ho chtěla před danou věcí varovat. Zbytek pak přijme automaticky, v ,,ideálním“ případě se z toho zvencne, zradikalizuje, zfanatizuje a temné bytosti z něj pak sají energii.

 

A proč přitahuje špatné lidi?
Inu, je to velice jednoduché a prosté. Když jste senzibil, nebo médium, tak nepolezete na předražené tantra semináře, protože je nepotřebujete. Máte přece kontakt sami se sebou, nikdy jste ho neztratili a nemusíte ho nikde hledat. Poradíte si sami se svým vnitřním věděním, tak jak je. Nepotřebujete žádné učitele ani guru aby vám říkali co máte dělat a čemu věřit, nemusíte mít skupinu, tohle všechno je vám jedno a naopak to vnímáte jako zbytečnou brzdu, protože nikdo na světě vám nedá ideální podmínky pro váš vlastní rozvoj, ten si umíte nastavit pouze vy sami individuálně v soukromí. Také intuitivně. Například intuicí sáhnete po té ideální knize, či hudbě, nebo máte vnuknutí ve snu.
Když jste materialista co se má v matrixu docela dobře a nemáte vyšší intelektuální či spirituální cíle, ani vás nenapadne v těchto věcech hloubat a jste vůči esoterice imunní (k vašemu dobru). Přece si umíte se svým životem poradit sami, tak na co byste hledali nějaké čarování, nebo instantní zázrak. Pak není divu, že materialisté vidí duchovní lidi a esoteriky jako pošuky a blázny. Je to jednoduchý logický výsledek jejich životního stylu.
A jak definovat skupinu, která na esoteriku zabírá nejlíp? – Jsou to lidé se silným komplexem méněcennosti, kteří zoufale hledají své místo a vnitřní naplnění. Život který vedou je pro ně neuspokojivý, nebo vyloženě hrozný, zlý. Jsou to děti z rozbitých rodin, bité, zneužité, nemilované, odkopnuté. Ženské po padesátce kterým utekl manža za mladší, chlápci nad 30 kteří nikdy neměli ženskou a bydlí pořád u maminky, studenti co se bojí dospět, co mají strach z reálného života, který je tam venku.
Tyto lidi spojuje zejména pocit vnitřní nedostatečnosti, hluboké trauma se kterým nejsou vyrovnaní, neúspěch v životě, nespokojenost a smutek. To vyvolává pocit nejistoty, z toho je zoufalství a toto zoufalství hledá něco, čím by se uklidnilo, alespoň na chvilku.
Dostupné prostředky systém nabízí. Někdo se dá na drogy, někdo chlastá, někdo vykouří krabičku denně, někdo se začne přejídat fastfoodem, někdo se dá na náboženství a ten zbytek, který propadl všemi těmito síty a chce něco jiného, na ten je připravená esoterika. Která na rozdíl od drog, chlastu, gamblení a náboženství slibuje jako jediná instantní dokonalost, instantní úspěch a instatní schopnosti. Jenom musíte sehnat toho ideálního vůdce, gurua, nebo zaplatit ten ideální seminář kde vás zasvětí do největšího tajemství na světě, díky kterému jako mávnutím kouzelného proutku budete najednou znát ultimátní techniku, která vám dát to, po čem v životě toužíte…
Kdo by chtěl poslouchat, že si za svoje průšvihy může sám a že má na sobě zapracovat a přestat dělat pitomosti? Kdo by chtěl poslouchat, že za jakýmkoliv úspěchem jsou roky dřiny, mnoha neúspěchů, tvrdá práce a denní překonávání sebe sama? NIKDO!! Nikdo nechce slyšet, že úspěch nepřijde zadarmo a bez práce. Všichni to chtějí hned teď!
Obvyklý účastník duchovního semináře nechce slyšet, že si za to může sám, protože by musel převzít zodpovědnost za svůj život. Ale takhle tu zodpovědnost hodí na daného gurua nebo metodu, kterou si koupil. Na chvilku je opitý pocitem, že našel nějaký druh jistoty. Když se to podělá, prostě si najde jinou metodu a jiný seminář.
Zamysleme se také nad lidmi, kteří prodávají esoterické metody a školení
Jsou to prostě lidé, kteří jednoho dne zjistili, že už absolvovali takovou strašnou haldu seminářů a mají zeď tak olepenou diplomy a certifikáty, že už to můžou dělat sami a založí si na to živnost.
Takže prakticky prodávají dál duchovno, které si předtím sami koupili! Je to jednoduše a v kostce řečeno kupčení s lidským neštěstím a oblbování důvěřivých nezkušených začátečníků, kteří z mně nepochopitelného důvodu uvěřili, že se dá úspěch a duchovno koupit za peníze.
Takže co dělat?
Vykašlete se na esoteriku a jednoduše se zaměřte na pravdu o tomto světě a pravdu o lidské bytosti. Naučte se řádně oddělovat realitu od smyšlenky nebo černé magie. Neriskujte s pochybnými semináři a nenásledujte žádné guru, obraťte svoji pozornost na sebe, do svého nitra. Ve vašem nitru leží pravda, cesta a vše co hledáte. Nenechte si radit od lidí co mají na zdi dvacet certifikátů, protože to o nich vypovídá, že jsou hledající, kteří stále za něčím běží, myslí si že je to venku a že se duchovno nebo schopnosti dají koupit, takže vůbec nepochopili, o čem to tady ve skutečnosti je. Ten kdo ví, ten se za ničím nežene a na duchovních seminářích ho nenajdete. Právě tam na vás čekají další problémy, ne jejich řešení.