Proč jsem přestal používat rostlinné oleje a všem to doporučuji!

Vroucí rostlinný olej – čistý jed, kterým krmíme svoje těla. Doktor Asim Malchotra, známý britský kardiolog, na toto téma zveřejnil zajímavou studii. Obezita, srdeční onemocnění, diabetes druhého typu i rakovina – taková je cena za lásku ke smaženému jídlu!

Při vysokých teplotách se ze slunečnicového, kukuřičného a dalších druhů oleje začínají uvolňovat toxické aldehydy. Jak se ukázalo, mnohem zdravějšími variantami se jeví máslo a živočišné tuky! Olivový olej je dobré používat pouze panenský a pouze do salátů, protože pokud si myslíte, že smažit na olivovém oleji je zdravé, tak jste na omylu. Olivový olej se rychle přepaluje a stává se tak karcinogenním. Uděláte lépe, když ho zamícháte do zálivky na salát, či jím jemně pokapete mozzarellu a rajčata.

вред растительного масла при нагревании

Problém rostilinného oleje

Používání toxických aldehydů při úpravě jídla nebo vdechování jedovatých sloučenin vede ke zvýšenému riziku onemocnění rakovinou či srdečními chorobami. Možná, že to nejlepší co můžete udělat pro své zdravím, je vypustit ze svého jídelníčku rostlinné oleje a nahradit je máslem nebo sádlem.

Také můžete vyzkoušet používání pečícího papíru. Vystřihněte z pečícího papíru kruh a položte jej na pánev či hrnec, tak můžete smažit kotlety, maso, ryby a sýry bez kapky oleje!

Chuť rostlinného oleje často narušuje přirozenou chuť potravin, které připravujeme. Opuštěním slunečnicového oleje budete znovu objevovat přírodní chutě… Jídlo bez oleje má navíc o dost méně kalorií, což je v zájmu všech, kteří chtějí zhubnout.

Studie různých vědců si někdy protiřečí a vyvolávají jisté pochybnosti. Avšak co se týče rostlinných olejů, mají zřejmě pravdu… Podělte se se svými známými o informace, které mohou změnit jejich životní styl a zlepšit zdraví!

 

zdroj: 1

Mohlo by se vám líbit...

komentářů 18

  1. dit napsal:

    Zdravím,
    trošku odbočím od tématu článku, omlouvám se , olej z černého kmínu, který se užívá po lžičkách doporučuji.
    Já používám hodně oleje v domácí kosmetice, ale tady ten konkrétně i vnitřně,po lžičkách.
    Moje zásoba kvalitních olejů, nic syntetického je : okurkový,panenský oliv.,kávový,rýžový,ricínový,merunkový,kokosový,hroznový,,mrkvový-tady ten trošku pokulhává v kvalitě,získává se jinak,, pak mám šípkový ,argánový…a to jsem z daleka nevyjmenovala všechny co mám, no jsem maniak na oleje)))l

    • Maroš napsal:

      dit – a čo mošus – z ruže mošusovej – nie damascénskej. Jeden exemplár som mal – úplnou náhodou som vypestoval zo zandbanej ruže v živom plote na sidlisku. Problém – nemal som ju doma – a u príbuznej záhadne vykapala. Jeden kvet stačil prevoňať niekoľko poschodí na sídlisku. Damascénska je dobrá, ale na mošusovú sa nechytá. Vieš ju zohnať, Jeden flakón Wild Love s pižmovou bázou – už sa nevyrába /za socíku pižmová dvojička Indian Love/, z archívu – minimálne 200 eur. Kedysi sa mošuska pridávala do prevoňaných zlatistých atramentov – naše babičky v mladosti písali zamilované dopisy týmto. Na záhrade mám ružu bedrovníkolistú – divú, z nej bola údajne mošuska vyšľachtená. Čierne šípky – geniálny čaj farby českých granátov – vôňa smotanových kvetov – „mydlová vôňa top luxusnej kurtizány.“ ???
      http://www.arabskeparfemy.com/moschus-parfemovy-olej.html

  2. jirik napsal:

    Takové „tuky“ jako Perla a Rama je kapitola sama o sobě….

    • Melichar napsal:

      Jo, to jsou výživové perly. Kdysi dávno jsme Perlu domů kupovali, hlavně proto, že se dobře mazala na chleba. To ještě nebyl u nás internet a nevěděli jsme o nebezpečí takových to „másel“. Jak jsem zjistil pravdu, poslední Perlu jsem dal na zahradu zvířatům k snědku. Byla tam ještě hodně dnů, ani ptáci, kočky, kuny atd. si jí nevšimli. Pohrdli touto „kvalitou“. Tak jsem ji hodil do popelnice.

      • gogo napsal:

        S gtěmi margaríny jsem dělal test už někdy před 20 lety – na jeden talířek kostičku másla a vedle na druhý kostičku margarínu – nechal jsem to v garáži. Pak stačí sledovat ten proces: za dva týdny máslo v podstatě zmizelo, sežráno bakteriemi, margarín tam byl furt.

  3. Maroš napsal:

    Konečne sme sa priblížili k pravde môjho na – VŠ prednášajúceho organickú chémiu – že „najlepšia odtučňovacia kúra je chlieb s bravčovou masťou a cibuľkou“. Howg!

  4. gogo napsal:

    Chce to se naučit přepouštět máslo (ghí), dělám várky ze 7 kostek, asi dvě první se nepovedly, až pak jsem vše domyslel, nyní za 1h práce mám másla na jeden až dva měsíce. Máslo stačí běžné kvality, lépe koupit když je v akci nějaké kvalitní. Jinak, hotové ghí je příšerně drahé.

  5. Potravinářské rostilinné oleje napsal:

    Nejlepsi ze vseho je beze-sporu pouzivat prave veprove sadlo. Me vlastni pona-uceni. Tahle lekce s potravinarskymi oleji me stala vice nez by mnela.

  6. Vedoslav napsal:

    kec….teplene nelisovany a nerafinovany olej jakykoli je pro vase zdravi neskodny pokud ho neprehrivate na vysoke teploty…takove lzi ze zivocisne tuky lol to muze rict jen zruda dement nebo nekdo kdo dostal zaplaceno 😉 opet dalsi clanek na tadescu co siri strach…jen tak dal a budu to tu povazovat za dalsi zumpu co manipuluje lidma

    • Potravinářské rostilinné oleje napsal:

      Vedoslav – velice se mylite. Mel by jste si slapnout na jazyk. Mam velice spatnou zkusenost s temito potravinarskymi oleji.

  7. Maroš napsal:

    „Tepelne nelisovaný, nerafinovaný olej“ – vyrobený tak akurát doma – a treba si predstaviť ku tomu ten bakteriálny humus… Tepelne nelisovaný = až 50% straty pri výrobe – necelý zvyšok olejov z výliskov sa získava tepelnou extrakciou technickým benzínom. Kvôli efektivite sa u nás lisuje prakticky len za tepla – to jest tepelne a vlhkostne kondiciované olejné semeno. To, čo robia v stredozemí – za studena, teda s vysokými stratami – je zohľadnené v cene – 0,350 l olivového najlacnejšieho á 2,30 eura fľaška.
    A o. i. – je to aj záležitosť domáckej tradície – ako u nás zabíjačka a domáce pálenie – v kombinácii s nedostatkom olejárskych technológii, plus – že majú častú nadúrodu, takže chuj s tým. Isteže – nerafinovaný studený má prirodzenú vôňu chuť aj vitamíny, ale nerafinovaný olej automaticky obsahuje nadmerné množstvo voľných mastných kyselín, ktoré sú škodlivé, generujú rozklad tukov, a problémom je aj vysoký obsah znečistenia a mikroorganizmov. Toto sa odstraňuje rafináciou – čo je proces zmydelňovania v.m.k., prepierania, sušenia, filtrácie na bentonitových hlinkách – potom regenerácia na bežný obsah vitamínov – ich pridaním. Kto nevie o čom hovorím – nech si nechá týždeň mlynček zasratý od mletého maku – bude porastený šachorom. Kto nepracoval pri výrobe jedlých olejov, nevie, čo je to za humus!

  8. dit napsal:

    Zdravím,
    cituji:Oleje s vysokým podílem polyenových mastných kyselin, jejichž nejběžnějším zástupcem je olej slunečnicový, na delší smažení vhodné nejsou. Z olejů má nejvyšší stabilitu rafinovaný olej olivový a olej řepkový, ve kterých převládá monoenová kyselina olejová. Oleje obsahují navíc přírodní antioxidanty, např. vitamin E, které oxidaci brzdí. Na olejích by se nemělo dlouhodobě smažit, protože při dlouhodobém zahřívání vznikají hygienicky nevhodné látky (např. polymery), z nichž některé jsou podezřelé z karcinogenního působení.
    zdroj http://zena-in.cz/clanek/co-delate-s-olejem-po-smazeni/rubrika/vareni?autor=60582

  9. dit napsal:

    Nebo a opět cituji :…zajímavé věci o složení jednotlivých rostlinných olejů (RO) a živočišných tuků (ŽT). Buhužel, můj nejoblíbenější palmový tuk a kakaové máslo tam v tabulce není, tak jestli někdo máte link na tyto dva tuky (zajímá mě složení a množství kyselin) prosím pošlete ho sem.
    Zkratky které budu používat:
    – so – sójový olej,
    – řo – řepkový olej
    – oo – olejový olej
    – soj.o – sojový olej
    – ml.tuk (mléčný tuk), v. sádlo (vepřové sádlo), hov. lůj (hovězí lůj)
    NM – Nasycené Mastné (kyseliny)
    NnM – Nenasycené Mastné (kyseliny)
    MNnM – Mononenasycené Mastné (kyseliny)
    kr.ř. – krátké řetězce
    stř.d. – středně dlouhé (řetězce)
    dl.ř. – dlouhé řetězce
    To nejpodstatnější z výše uvedeného článku bych shrnul takto:
    Obsah mastných kyselin (k.) v tucích [%]
    RT:
    k. linolová (NnM):
    so: 40-74, řo: 16,1-24,8 oo: 3,5-21, soj.o: 49,8-57,1
    k. olejová (Nnm):
    so: 13-40, řo: 52-66,9 oo: 55-83, soj.o: 17,7-25,1
    k. palmitová (NM, dl.ř.):
    so: 5-8, řo: 3,6-6 oo: 7,5-20, soj.o: 9,7-13,3
    k. stearová (NM, dl.ř.):
    so: 2,5-7, řo: 1,1-2,5 oo: 0,5-5, soj.o: 3-5,4
    ŽT:
    k. miristová:
    v.sádlo: 0,5-2,5 hov.lůj: 1,4-7,8 ml. tuk: 5,4-14,6
    k. linolová:
    v.sádlo: 3-16 hov.lůj: 0,5-5 ml. tuk: 0,9-3,7
    k. olejová:
    v.sádlo: 36-62 hov.lůj: 26-50 ml. tuk: 18,7-33,4
    k. palmitová:
    v.sádlo: 20-32 hov.lůj: 17-37 ml. tuk: 26-41
    k. stearová:
    v.sádlo: 5-24 hov.lůj: 6-40 ml. tuk: 6,1-12,5
    ZÁVĚR:
    Vychází mi z toho, že rostlinné oleje na smažení jsou nestabilní, značně reaktivní, rychle reagují už při pokojových teplotách a s kyslíkem.
    Dále cituji:
    Polymerace
    „Polymery urychlují další degradaci oleje, kvůli nim je jídlo více nasáté olejem a způsobují nežádoucí barvu pokrmu. Dochází k tomu hlavně u fritování. Při použití tuku s vyšším obsahem kyseliny linolové dochází k polymeraci daleko rychleji než při užití kyseliny olejové.“
    Z toho mi vychází že Slunečnicový olej je nevhodný na smažení. Nevím co přesně znamená ta polymerace během smažení ale určitě to je něco jedovatého!
    Nedávno jsem tu četl názor, že Řepkový olej není dobrý chuťově, ale má vysoký podíl k.olejové. so. je možné nahradit olivovým olejem, protože má podobný nebo ještě vyšší podíl k.olejové.
    Palmový tuk (můj oblíbený) je stabilní protože se neřadí mezi NeM.k. tedy by při pokojové teplotě do 35°C neměl oxidovat (nechápu tudíž proč jsou u RT palmového zn. Iva uvedeny skladovací podmínky 2-20°C). Palmový tuk i kakaové máslo obsahují vysoký podíl NM.k. s dl.ř. avšak oproti řo,so,soj.o jsou stabilní a neoxidují tak rychle. oo je zajimavý tím, že může obsahovat značné množství k.palmovité (až 20%), oproti tomu so obsahuje dohromady také docela dost NM.k.! Teď to čtu na so vyrobeném v Polsku: 12% NM.k. Skladovací podmínky nejsou uvedeny, jen poznámka že je vhodný do 180°C. Jaké jsou tedy vlastně teploty při smažení např. řízků nebo hranolků na pánvi na plynovém sporáku, to by mě taky zajímalo.
    Palmový tuk/olej se nepřepaluje až do 250°C.
    Vaše postřehy, názory a doplnění nebo upřesnění rád uvítám. Hlavně co se týče těch polymerů a jedů vznikajících při smažení jak moc to škodí a jak minumalizovat zdravotní rizika to mě zajímá.

    doplněno 21.02.16 22:19:
    Tuky se připalují při těchto teplotách:
    Řepkový olej: až při 240 °C
    Rýžový olej: až při 215 °C
    Extra panenský olivový olej: při 210 °C
    Olivový olej z pokrutin: při 210 °C
    Slunečnicový olej: při 180 °C
    Sádlo: už při 180 °C
    Máslo: už při 110 °C
    Zdroj
    Blížší a přesnější tabulka kouřové body různých tuků:
    Vepřové sádlo 188°C
    Řepkový olej Expeller Press 190-232°C
    Slunečnicový olej Nerafinovaný 107°C
    Slunečnicový olej Častečně rafinovaný 232°C
    Slunečnicový olej Rafinovaný 227°C
    Řepkový olej S vysokým obsahem kyseliny olejové 246°C
    Řepkový olej Rafinovaný 204°C
    Palmový olej Difractionated 235°C
    Kokosový olej Rafinovaný 232°C
    Kukuřičný olej Rafinovaný 232°C
    Sojový olej Rafinovaný 238°C
    Pozor u těch olejů musí být rafinovaný, jinak nerafinované oleje mají nižší kouřový bod.
    Taky mi docela vadí když u oleje nebo tuku není tento kouřový bod uveden.

    doplněno 22.02.16 12:24:
    Vášně doporučuju přečíst tento článek:
    „Smažení, pečení, smažení, grilování a fritování jsou úpravy jídla při vysokých teplotách, běžně nad 180 °C“ ! „Na jedné straně dochází k znehodnocení důležitých látek, na druhé straně vznikají kromě škodlivých trans-mastných kyselin i zdraví škodlivé látky akrylamid a glycidamid (hlavně u potravin obsahujících škroby). Vzniku těchto látek v potravinách nelze při pečení či smažení zabránit, lze však snížit jejich hodnoty snížením teploty. Odborníci doporučují, aby teploty při pečení v troubě s cirkulací vzduchu nepřesáhly 180 °C, bez cirkulace vzduchu 200 °C a ve fritéze by teplota neměla překročit 175 °C. Hranolky bychom měli vybrat z oleje nejpozději tehdy, když budou mít zlatohnědou barvu. Vyvarujte se také dohněda opečených brambor placek a chleba.“
    http://www.rehabilitace.info/…-bezpecnemu-smazeni-a-peceni/
    SÁDLO:
    „Na rozdíl od rostlinných olejů při dlouhém pečení nebo smažení na sádle nevznikají škodlivé látky.“
    (Ale je třeba zachovat teplotu pod 180°C)
    MÁSLO:
    „Máslo je oxidačně nestabilní, a proto ideální do studené kuchyně a na krátké pečení / smažení (tepelná odolnost do cca 150ºC). Výjimkou mohou být ryby, které se praží krátce.“
    MÁSLO GHÍ:
    Tepelně odolnější (cca 250ºC) a tedy vhodné na smažení i restování je pročištěné přepuštěné máslo, tzv. ghí, které dodává pokrmům máslovou chuť a zároveň se neriskuje propálení tuků.
    KOKOSOVÝ A PALMOVÝ OLEJ:
    „… obsahují lehce stravitelné převážně nasycené mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem, které tělo využívá spíše jako pohonnou látku, než aby ho bylo uskladněno jako tuk. Nasycený tuk neznamená nutně špatný tuk, jak se obecně uvádí. Riziko srdečně-cévních onemocnění, obezity a nadváhy se zvyšuje konzumací tzv. trans-mastných tuků a v důsledku zvýšeného příjmu sacharidů ve stravě.“ Vyvarujte se konzumaci tuků které obsahují transmastné kyseliny.
    Viz článek
    RAFINOVANÉ OLEJE (zpracované při vysoké teplotě):
    (sem patří např. tuk Omega a nejspíš i Iva)
    „získávají se extrakcí při využití vysokých teplot a organických rozpouštědel. Jsou obecně levnější, protože tyto postupy umožňují mnohem vyšší výtěžek. Při vysokých teplotách se však znehodnocují a vzniká množství toxických látek, které se spolu se zbytky rozpouštědel odstraňují tzv. rafinací. Zároveň se však odstraní i mnoho nutričně cenných látek, minerálních a stopových prvků. Prodává se v průsvitném, většinou plastovém obalu, nemá žádnou specifickou vůni ani chuť, je čirý, řídký, nezakalí se a nikdy se nezkazí. V zásadě platí, že pokud olej nemá na obalu uvedeno, že je za studena lisovaný, tak jde o rafinovaný olej.“
    PANENSKÉ OLEJE (za studena lisované):
    „šetrně se lisují obvykle při teplotě okolo 35 °C max. 50 °C. Obsahují v oleji rozpustné vitaminy, přítomné v původní rostlinné surovině (hlavně vitamin E), cenné nenasycené mastné kyseliny, antioxidanty a další živiny. Pro chuť oleje jsou velmi důležité přírodní aromatické látky, které v oleji zůstávají při lisování za studena. Lisování za studena je v podstatě nejstarší a nejšetrnější způsob získávání oleje z rostlin. “
    Viz zdroj.

    doplněno 24.02.16 10:51:
    Zde jsem našel stránku, na které jsou různé oleje včetně fotky produktu a je tam na obrázcích přehledně zobrazeno k čemu jsou určeny. Je tam také obsah kyselin když kliknete na bližší info. Ceny tam nejsou, zřejmě je to velkoobchod. Všechny produkty jsou určeny pro vyšší teploty smažení.
    Mě zaujal ten PALMOLEIN – frakce palmového oleje kde je bod zakouření 220 – 230 °C. To mi přijde jako hodně dobrý. Ale jak říkám po paletách to asi kupovat nebudu
    Zdroj: https://www.poradte.cz/volna-diskuze/19881-jaky-olej-nebo-tuk-je-nejlepsi-na-smazeni.html
    http://kulturistika.ronnie.cz/c-17177-zmeny-jedlych-tuku-a-oleju-vlivem-tepelne-upravy-a-skladovani.html

  10. dit napsal:

    ))))hlavně nesmažte na Induloně,myšleno s nadsázkou)))

  11. Potravinářské rostilinné oleje napsal:

    SÁDLO:
    „Na rozdíl od rostlinných olejů při dlouhém pečení nebo smažení na sádle nevznikají škodlivé látky.“ Sádlo vyhrává.
    Miluji veprove rizky smazene na veprovem sadle. Kam se na ne hrabe veskera exoticka kuchyne.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *