V Íránu už třetí den probíhají protesty. Íránci protestují proti nezaměstnanosti a inflaci. Největší účast byla v Kermánšáhu na západě země, vůbec největší byl čtvrteční protest v druhém největším městě Mašhadu, kde policie zatkla přes 50 lidí. Lidé provolávají hesla proti prezidentovi Hasanovi Rúhánímu a proti vládní zahraniční politice.

V Íránu je policie všudypřítomná a politické protesty tam nejsou obvyklé. Naposledy se konaly v roce 2009 po druhém zvolení prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Zastánci reforem tehdy tvrdili, že volby byly zmanipulované.

Na sociálních sítích se objevují výzvy k protestům po celé zemi, i když vláda varuje před nepovolenými akcemi. Teheránský guvernér řekl, že v Teheránu žádné protesty povoleny nebyly. Upozornil, že ve městě je množství policistů, kteří proti shromážděním tvrdě zasáhnou. Stanice BBC oznámila, že nynější demonstrace vládu zaskočily.

Podle íránských zdrojů účastníci provolávali smrt Rúhánímu a v kritice zahraniční politiky zaznívalo heslo Ne Gaza, ne Libanon, můj život je v Íránu, což je odkaz na íránskou podporu libanonského Hizballáhu a palestinského Hamásu.

D.Trum, H. Ruhani

Donald Trump demonstrující podpořil a k jejich podpoře vyzval i celý svět slovy na adresu zatýkání “Svět se dívá“.

Tolik stručně oficiální zprávy s použitím zdrojů zde a zde

Írán je jedinou zemí, kterou nezasáhlo Arabské jaro

Jak popisuje známé video “Sedm zemí do pěti let“, 11. zářím nastartovaná vlna Barevných revolucí, která měla rozvrátit a přepsat hranice Blízkého východu, měla zasáhnout i Írán. V té době však Spojené státy ještě netušily, že Arabské jaro neprobíhá v zájmech USA a jejich dolaru, ale právě naopak a že v této oblasti pouze plní úkol Globalistů (GP). A v zájmu Globalistů je naopak silný Írán, který spolu s Čínou má zrušit světovou dominanci Západu a s ní unipolární fungování světa, k čemuž byl zásadní krok učiněn Jadernou dohodou s Íránem z července 2015, kterou za Spojené státy podepsal prezident Obama. Dohoda tak ukončila dlouholeté období antiíránských sankcí, kdy Írán nepodlehl žádnému nátlaku a tvrdě držel postoj neprodávat ropu za americký dolar.

V antiamerickém postoji byl Írán natolik konzistentní, že Spojeným státům se nikdy nepodařilo vytvořit antiíránskou opozici v exilu, s pomocí které by v Íránu uskutečnily převrat a ač se takový pokus v rámci Arabského jara uskutečnil po volbách v roce 2009 a proběhl jako Zelená revoluce, skončil neúspěšně a Írán zůstal jedinou blízkovýchodní zemí, kde barevná revoluce nevedla ke změně politického vedení. A s odstupem času můžeme dokonce říct, že jestli některá země z celého Arabského jara vychází jako vítěz,tak je to právě Írán.

O to více je na pováženou, proč právě nyní (ač ve výročí demonstrací z roku 2009), tzn. v době, kdy nejen role Íránu stoupá, ale především role Spojených států nejen na Blízkém východě padá, se v Íránu objevila nová vlna demonstrací. A jak uvádí zdroj výše, “Stanice BBC oznámila, že nynější demonstrace vládu zaskočily.”  A dále: “Viceprezident Ešák Janangírí dnes prohlásil, že protesty se konají pod záminkou ekonomických problémů, ale “zdá se, že je za nimi něco jiného”. “

Ne Gaza, ne Libanon, ne libanonský Hizballáh a palestinský Hamás

Je zvláštní, že na demonstracích z ekonomických důvodů se současně objevila hesla jako “Ne Gaza, ne Libanon,ne Hizzballáh,ne Hamás” a myslím, že právě v nich je podstata protestů. V překladu totiž můžeme tato hesla číst jako “ruce pryč od Izraele”. To ale v žádném případě nemůžeme chápat jako tah ve prospěch Izraele (a mým pohledem tah Globalistů/GP), ale naopak pouze jako sdělení, aby se Írán do likvidace Izraele (a konečného řešení židovské otázky) nepletl. Což je logické, protože jestli na Blízkém východě hrozí konflikt skutečně globálního rozsahu, tak je to válka Izrael-Írán, kterou si nepřeje nikdo, tedy ani Globalisté (GP). Ale jak z toho, když Globalisté (GP) si už další existenci Izraele nepřejí a Írán, jejich kůň, to ví, a nemá větší přání, než Izrael zrušit? A k tomu jak Izrael tak Írán vědí, že konec Izraele stojí na vyřešení Sýrie – resp.vědí, že jakmile bude vyřešena otázka Sýrie, na řadu přijde likvidace státu Izrael, což právě s ukončováním bojů v Sýrii nastává.

Z čehož můžeme dedukovat, že Izrael měl zájem, aby válka v Sýrii trvala co nejdéle a je to současně vysvětlení, proč na Sýrii sem-tam hodil nějakou tu raketu, čímž ale – paradoxně – pomáhal Asadovi.K pochopení celého současného blízkovýchodního procesu to však nejdříve chce hlubší pohled.

Stát Izrael a Liga arabských států

Liga arabských států vznikla v březnu 1945 v Káhiře spojením sedmi zakládajících členů – Egypt, Irák, Jemen, Jordánsko, Libanon, Saúdská Arábie, Sýrie – se sídlem v Káhiře.Organizace měla za úkol zajistit a koordinovat spolupráci svých členů v oblastech politiky, ekonomiky a kultury, v roce 1950 přibyla i spolupráce v oblasti kolektivní bezpečnosti, členství v organizaci tak zavazuje arabské státy k nepoužití síly proti dalšímu členskému státu. Postupným vstupem nových členů stoupl celkový počet na 22 (!), a to včetně Palestinské samosprávy. O tři roky později, v květnu 1948, vznikl na bývalém jednotném území Palestina stát Izrael (o jeho vzniku se však vědělo už o nějakých 50 let dříve, ale to by bylo na jiné téma).

Výsledkem těchto událostí z poloviny 20. století je skutečnost, že stát Izrael je jen malým ostrovem,  obklopeným arabskými zeměmi (a není nutné zdůrazňovat, že zeměmi islámského vyznání):

Obrázek výše však není úplný, protože k zemím Ligy arabských států je nutné doplnit další země, vyznávající islám a to znamená země nejen vyznávající islám šíitský (Írán) ale také země turkotatarských národů (Kazachstán a celý Střední východ):

Pominu-li na obrázku výše roli Kazachstánu a Turecka, kde soupeření, kdo bude turkotatarským islámským národům velet, proběhlo ve prospěch Kazachstánu (viz prezident Kazachstánu sjednotí turkické národy pod novou moc a děkuje Turecku za pomoc i za předání žezla), tak zcela zvláštní je role Sýrie a – Íránu. A to nejen tím, že zastávají šíitský islám, ale především tím, že nikdy nesloužily americkým (západním) zájmům, přičemž obojí z nich činilo a činí spojence – nemluvě o tom nejpodstatnějším, že totiž Írán má co by příští spojenec Číny i Kazachstánu zcela zvláštní roli v zájmech Globalistů/GP.

Ale pojďme ještě zpět do historie a tedy k tzv. Arabsko – izraelským válkám. K první došlo hned druhý den po vzniku státu Izrael, k prozatím poslední, páté, pak v roce 1973. Izrael ze všech vyšel vítězně především díky spojencům, kterým ve skutečnosti jen sloužil, nyní se však píše rok 2017 a role Izraele je stejně nežádoucí, jako světová dominance těch, kterým sloužil, resp. jako se změnily zájmy těch, kteří stát Izrael stvořili.

A tady už se můžeme posunout k Sýrii a s ní mým pohledem k sice neoficiální, ale šesté a zřejmě nejdůležitější válce, kterou Izrael za svou existenci vede. A tady je důležitá ta skutečnost, že Sýrie, která byla zakládajícím členem organizace Ligy arabských států, z ní byla vyloučena poté, co se k moci dostal B. Asad. Jinak řečeno – Liga arabských států podporovala opozici B. Asada, viz Liga arabských států přitvrdila vůči Sýrii.

A tím vznikla naprosto paradoxní situace – Liga arabských států, která po celou svou historii za největšího nepřítele považovala Izrael, najednou za stejného nepřítele považovala i B. Asada. Ve stylu klasického “nepřítel mého nepřítele se stává mým přítelem” se B. Asad stal tím, koho Izrael začal podporovat! A co je ještě větší paradox, ač to bylo zcela proti zájmům Izraele, Izrael přes B.Asada podporoval i Írán, neboť B.Asad byl a je spojencem Íránu. Izrael to však nečinil pro zájmy Íránu, ale pro svou záchranu, protože věděl, že jakmile padne Sýrie, padne i Izrael.

A tady je čas pro jedno ze starších videí V. Pjakina na téma “Záchrana Izraele a finální holokaust”, které mi až se současnými demonstracemi v Íránu dává smysl. V. Pjakin v něm popisuje roli Libanonu (spojenec Sýrie, Ruska a Íránu, obzvláště pak na Středozemním moři, kde blokuje blízkovýchodní dodávky ropy do Evropy ve prospěch Ruska) a roli libanonského hnutí Hamás

Volný překlad videa:

Analytici nechápou, proč na sebe Izrael přivolává tolik útoků, útoků, o kterých Izrael ví, že stejně přijdou tak či tak, a nemohou pochopit, proč k ním Izrael provokuje. Izrael ví, že ihned, jak padne Sýrie, na řadě bude válka Íránu s Izraelem – Írán sám prohlašuje, že první, kdo bude zlikvidován, bude Izrael a Izrael bude zničen. V Izraeli už dávno pochopili, že jsou připravováni k finálnímu holokaustu, tzn. ke globálnímu řešení židovské otázky. A v tomto procesu Izrael hledá jakékoliv možnosti své záchrany. Izrael vidí, že má stále menší a menší vliv jak v USA tak v Evropě a že tento vliv se stále zmenšuje. Když hořel arabský Magreb, okamžitě byl obviněn Izrael. V celém arabském světě po celou druhou polovinu dvacátého století jsou všichni Arabové vychovávání k postoji, že za všechno zlo může Izrael a že Izrael je nepřítel, se kterým je nutné bojovat. 

Jakmile bude v Sýrii hotovo, začne akce “Írán” a Izrael bude zlikvidován okamžitě a to tím způsobem, že v zemích,kde v současnosti běží Arabské jaro,budou vytvořeny extrémistické skupiny, které na tom budou pracovat. Izrael si to vše uvědomuje a za svůj největší úkol považuje pracovat na své sebezáchraně v předstihu. A to tím způsobem, že nesmí dopustit, aby Sýrie padla. A pro Izrael to znamenalo rozbít západní koalici, která nastoupila na podporu opozice B. Asada a tedy proti B. Asadovi. A jak to Izrael mohl udělat? Jednoduše. Liga arabských států vystupuje proti Sýrii (B.Asadovi), ale na druhé straně Liga arabských států podporuje hnutí Hamás (tzn. organizace za osvobození Palestiny).

A situace je taková, že jestliže Izrael vstupuje do konfrontace s hnutím Hamás, pak západní protiasádovská koalice a s ní i Liga arabských států mají problém, protože musí vybírat, jestli vystupovat proti Sýrii (a proti hnutí Hamás, které je na straně Sýrie a B. Asada) anebo vystupovat proti Izraeli. Pokud by se západní koalice nepostavila na stranu Izraele, znamenalo by to zradu “stejnověrce”, ale o to šlo,proto bylo současně vytvářeno takové velmi mocné informační pole,které Izrael stavělo a staví do stále horšího světla a Izrael si uvědomuje, že tento proces musí řešit, dokud běží.

Izrael si proto velmi dobře uvědomuje, že řešením je to, že pozornost vztáhne na sebe – tím totiž dává Sýrii příležitost, aby si poradila jak s Ligou arabských států, tak se západní koalicí. A zatímco Liga arabských států se bude spolu se západní koalicí motat zleva doprava a kudy-tudy a do toho ještě zamíchá Kurdy, tu turecké, irácké či iránské nebo sýrské, ale zatímco v mezičase B. Asad situaci ustojí, arabský svět bude jak proti Sýrii tak proti Izraeli. A Izrael tady vstoupil do plné konfrontace s Globalisty(GP).

Ale obehrát Globalisty (GP), to je další věc, o co jde v Izraeli. A tady se podívejme na takovou věc, čím obstřeluje Izrael hnutí Hamás – jsou to směšné rakety, vyráběné a odpalované takřka na koleni z nějaké trojnožky. Rakety padají kudy-tudy a žádného skutečného cíle nikdy nedosáhnou, Hamás střílí na Izrael, ale ve skutečnosti mu žádné škody nepůsobí.   

Globalisté (GP) však vpustil do hry vyššího hráče, Katar. Katarský emír daroval hnutí Hamás 500 mil dolarů a celé vedení Hamásu obdaroval velkými dary,jako Mercedesy, hodinkami či plnícími péry, kterými snad má být podepisována kapitulace Izraele. Ale co se stalo? Všichni, kteří bylo takto obdarováni, byli Izraelem zlikvidováni. Írán na to vystoupil s prohlášením, že katarský emír takto zlikvidoval vůdce hnutí Hamás, ale v čem je podstata? 

Dokud se základna Hamásu nacházela v Sýrii, financování padalo na Írán a všechny útoky na Izrael bylo možné kontrolovat a bylo možné regulovat, kdy, kde a jak bude útok Hamásu na Izrael proveden, protože běžela domluva s Íránem, který rovněž válku s Izraelem nepotřebuje. Ale jakmile na místo Íránu nastoupil Katar,tzn. nové vedení a financování hnutí Hamas, Izrael pochopil, že situace se velmi zkomplikovala a že to bude znamenat jinou válku. Ale všechno, co Izrael dělal, to byla pomoc Sýrii. 

Od doby videa V.Pjakina se situace ale velmi změnila. S posvěcením D. Trumpa se Katar stal hlavním sponzorem hnutí Hamás,  viz “D. Trump, akce Katar

A nyní již k pointě demonstrací v Íránu. Svým pohledem totiž vnímám tak, že pokud přece jen ještě nějaké vazby Íránu na hnutí Hamás zbyly, pak současné demonstrace jsou především o tom, aby je Írán zcela přerušil! Resp,. aby se Írán do konečného řešení židovské otázky (a s tím související existenci státu Izrael) nepletl, neboť to zavání mnohem horší válkou, než když tato otázka bude přenechána nejen Kataru, ale především organizacím jako OSN či vůdcům EU jako např. Macron, Merkelová či Mogheriniová, což vše jsou právě ti představitelé Globaslistů (GP), kteří prohlášení D. Trumpa o Jeruzalému tvrdě odsoudili, viz Uznání Jeruzaléma odsoudili Macron i Merkelová 

Demonstrace v Izraeli proti Netanjahuovi – “Během dvou generací přestane židovský národ existovat”

Není to jen Írán, kde probíhají demonstrace, dlouhodobě probíhají demonstrace i v Izraeli, a to proti Netanjahuovi. Proti němu oficiálně kvůli korupcím a soudním obviněním, kterým čelí, vlnu nevole však Netanjahu vyvolal i svým nedávným oficiálním sdělením, že židovský národ se během příští jedné až dvou generací bude asimilovat s jinými národy a jediný, kdo udrží žezlo judaismu, budou ortodoxní židé (a možná měl na mysli ty, kterým D. Trump k jejich Novému roku daroval oznámení o uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele, vizProhlášení D. Trumpa).

A je otázkou, jestli za demonstracemi proti Netanjahuovi je jeho oficiální pro-Globalistické (GP) prohlášení o nadcházející nové likvidaci židovského národa (ač on to nazval asimilace) či za tím je jeho role co by spojence neoconů, o které Globalisté (GP) již nemají zájem.

Shrnutí

Demonstrace v Íránu vnímám jako vzkaz Globalistů (GP) Íránu – “Ruce pryč od organizací, bojujících s Izraelem”, tzn. Hamás a Hizzbaláh. A proč? 1) Izraeli vyhovuje mít blízko-východního nepřítele, protože tím může vztahovat pozornost na otázku vlastního ohrožení a tím oddalovat svůj konec. 2) Podporovat největší nepřátelství Izraele právě s Íránem, byť přes organizace, které Írán podporuje a financuje, je pro svět velmi nebezpečné a zavání to velkou válkou, proto “nechte na nás, Globalistech (GP), jak si s Izraelem poradíme.”

Ale zcela v závěru nad tím vším mi ční zcela jiná pointa – že totiž biblická (židokřesťanská) kultura začala na území dnešní Sýrie (a Iráku) a že na stejném území má i skončit s tím, že bude nahrazena koránskou (islámskou) kulturou. Což ve finále znamená, že lidstvo je vedeno z deště pod okap a že jedinou změnu nabízí Rusko. A že ruský koncert v syrské Palmýře byl tím nejzásadnějším poselstvím, které Rusko světu předalo a kde promluvil V. Putin (více viz Bitva u Kadeše):

A pokud se ještě vrátím k vloženému videu pana V. Pjakina, tak bych v něm zdůraznila tu část, kde říká, že Izrael se právě naplno postavil Globalistům (GP) a jejich plánům. A něco mi říká, že totéž udělal i prezident Zeman svým prohlášením “Jsem žid“.

-Pozorovatelka- 30.12.2017

Zdroj: 1