Předčasná puberta, která se projevuje druhotnými pohlavními znaky, jako jsou ochlupení ohanbí či růst prsů před dosažením 8 let života nebo začátek menstruace před dosažením 9 let života, se projevuje u 1 z 5000 dětí ve Spojených státech, a toto číslo stále roste.1

Dokonce za poslední tři desetiletí děti (zejména dívky) dospívají stále v mladším a mladším věku (předčasná puberta se objevuje 10krát častěji mezi dívkami než mezi chlapci).

Časná puberta souvisí s emocionálními problémy a s problémovým chováním, kromě toho se s ní spojuje i zvýšené riziko vzniku cukrovky, srdečních a jiných kardiovaskulárních chorob a rakoviny v pozdějším období života.

Příčinou předčasné puberty jsou zřejmě chemikálie působící na dítě v jeho prostředí, zejména takové, které napodobují estrogen – tzv. „měniče pohlaví“.

Tyto chemikálie jsou obsaženy v produktech denní potřeby, ze kterých se bez problémů vyluhují.

Nejznámějšími jsou ftaláty, parabeny, kyselina perfluorooktanová (PFOA), bisfenol A (BPA) a další (uvedené chemikálie, které se vyskytují v životním prostředí člověka jsou také spojovány se vznikem jiných zdravotních problémů, jakými jsou rakovina a srdeční onemocnění).

Jeden z nejlepších způsobů, jak zabránit předčasné pubertě je omezit styk našeho dítěte (i nás v období těhotenství) s chemikáliemi, které narušují správnou tvorbu hormonů.

Rovněž je třeba v rámci možností snižovat v životě dítěte hladinu stresu, optimalizovat jeho hladinu vitamínu D i pobízet ho k pravidelnému cvičení.

Puberta je důležitým obdobím v životě člověka, prošel ní každý z nás. No dnešní děti ji dosahují dříve než kdykoliv předtím. Jsme svědky trendu, který znepokojuje odborníky na zdraví i rodiče.

Puberta byla kdysi běžná v 15. roce života, dnes se objevuje už u 7, 8 a 9letých dětí

V 19. století se první menstruace objevovala přibližně u 15letých dětí. Dnes je průměrný věk první menstruace či periody přibližně 12 let.

Období před pubertou a během ní je obdobím prudkého vývinu a změn. To je důvod, proč i pár měsíců může představovat velký rozdíl, pokud jde o první menstruaci.

Před první menstruací se u dívek objevují první znaky dospívání, jako jsou „pučení“ prsů a růst ochlupení na ohanbí.

No tyto první znaky dospívání jsou dnes běžné již ve věku 7, 8 až 9 let u dívek, což je nevídané.

Tento jev je už tak běžný, že lékaři a odborníci místo toho, aby uvažovali o tom, jestli je to v pořádku a stanovili u těchto dětí diagnózu, prostě jen změní definici toho, co se považuje za normální… je však „normální“, aby dívky začaly po fyzické stránce dospívat v tak mladém věku?

Ohledně předčasné puberty máme zatím více otázek než odpovědí, ale je jisté, že dívky začínají dospívat dříve, než tomu bylo třeba jen před 10, 20 či 30 lety.

Jeden z výzkumů zveřejněn v žurnálu Pediatrics (Pediatrie) dokazuje, že ve věku 7 let se u dívek začal vývin prsů s následujícím procentem: 10% u bělošek, 23% u černošek, 15% u hispánských dívek a 2% u asijských dívek. Výzkumníci k tomu poznamenávají:2

„Poměr dívek, zvláště u bělošek, u kterých se začínají vyvíjet prsy mezi 7. až 8. rokem života, je větší, než byl před 10 až 30 lety. Určili jsme tak při srovnání dnešních údajů s údaji tehdejších výzkumů.“

Včasná puberta může být také živnou půdou pro emocionální problémy a problémy s chováním, může vést k nízké sebeúctě, depresím, poruchám stravování, konzumaci alkoholu, včasné ztrátě panenství, střídání sexuálních partnerů a ke zvýšenému riziku pohlavních chorob.

Existují také důkazy o tom, že tato skupina dívek je více ohrožena vznikem cukrovky, srdečních a kardiovaskulárních onemocnění či dokonce rakoviny v pozdějších obdobích života.

Pravděpodobnou příčinou předčasné puberty jsou chemikálie přítomny ve výrobcích denní spotřeby

Vědci nabízejí několik možných vysvětlení, kterými zdůvodňují rostoucí výskyt předčasné puberty. Jeden z možných důvodů si však zasluhuje zvláštní pozornost.

Jedná se o chemikálie přítomné v bezprostředním životním prostředí člověka, zejména ty, které napodobují estrogen, tzv. „měniče pohlaví“.

Tyto chemikálie jsou vyluhované z výrobků, ve kterých jsou obsaženy a znečišťují vše, s čím přijdou do kontaktu, včetně potravin a nápojů.

Uvedeme si ukázku z článku zveřejněného v deníku New York Times:

„… pokusy na zvířatech ukázaly, že zvířata vystavena působení chemikálií, které jsou přítomny v produktech denní spotřeby, začaly projevovat předčasné znaky dospívání.

Zvláště musíme poukázat na látky, které narušují činnost endokrinních žláz, jakými jsou „xenoestrogény“, resp. látky, které napodobují estrogen.

Tyto chemické sloučeniny působí v organismu jako steroidní hormony a mohou ovlivňovat načasování puberty.

Z důvodu zřejmých etických důvodů však vědci nemohou provést kontrolovanou studii, kterou by mohli dokázat přímý vliv těchto chemikálií na děti. Proto vědci místo toho čerpají informace z tzv. „přirozených experimentů“.

Jeden takový experiment se udál v roce 1973 ve státě Michigan ve Spojených státech, kde se dobytek nedopatřením pásl na obilí kontaminovaném chemikálií, která měla protipožární vlastnosti.

Jedná se o tzv. polybromovaný bifenyl (PBB), který patří mezi látky napodobující estrogen.

„Dcery, jejichž matky konzumovali maso a mléko kontaminované chemickou látkou PBB, měli první menstruaci podstatně dříve než jejich vrstevnice.“

Uvedené případy jsou sice extrémní, ale pravdou je, že všichni jsme tak trochu součástí „tajného experimentu“, protože chemikálie, které narušují správnou činnost hormonů, jsou všude kolem nás.

Bisfenol A (BPA) je látka, která se používá v petrochemické výrobě, ale má také účinky jako syntetický estrogen, nachází se v plastech, na okrajích plechovek, v zubních tmelech nebo v pokladních blocích.

Laboratorní testy provedené společností Environmental Working Group (EWG) zjistily přítomnost bisfenolu A v pupečníkové krvi u 90 procent testovaných novorozeňat.

Kromě bisfenolu A byla v pupečníkové krvi také zjištěna přítomnost dalších přibližně 230 chemikálií. V deníku New York Times se můžeme dočíst:

„Jednou z obav jako rodiče, tak i výzkumníků je účinek současného působení více chemických látek napodobujících estrogen. Jednou z nich je BPA, který je všudypřítomný.“

Nikdo neví odhadnout, co se stane, když se ještě nenarozené nebo velmi malé dítě při svém vývoji dostane do styku se stovkami chemikálií, z nichž mnohé napodobují naše přirozené tělesné hormony a mohou být příčinou velkých tělesných změn i v dospělém věku.

Už ani nemluvě o tom, jaký mohou mít dopad na vývoj dítěte, které je ještě v děloze či těsně po narození čili v období, kdy je dětský organismus nejkřehčí a prochází prudkými změnami.

BPA je však bohužel jen jedním z několika příkladů. Mezi další příklady patří tzv. ftaláty, což jsou chemikálie, které se v průmyslu používají při výrobě plastů, jako je např. polyvinylchlorid (PVC).

Ten díky ftalátům získává pružnost a odolnost. Ftaláty jsou také jedny z nejpronikavějších látek, které narušují činnost endokrinních žláz.

Nacházejí se téměř všude – v obalech zpracovaných potravin, ve sprchových závěsech, v saponátech, v hračkách pro děti, v kosmetických výrobcích, jako jsou například lak na nehty, sprej na vlasy, šampóny, deodoranty či voňavky.

Další chemikálie obsažené ve výrobcích denní spotřeby, jakými jsou polychlorované bifenyly (PCB), dichlorbifenyl a dichlóretylen (DDE) (odpadní látky, které vznikají při rozkladu pesticidu dichlordifenyltrichlorethanu (DDT)), mohou být také příčinou předčasného pohlavního dospívání u dívek.

Obě skupiny látek PCB i DDE jsou známé tím, že napodobují a ovlivňují pohlavní hormony.

Kyselina perfluoroktanová (PFOA), která se nachází v pánvích a hrncích s nepřilnavým povrchem, také patří do kategorie těchto nebezpečných chemikálií jako např. i fluorid, který se přidává do vody většiny veřejných vodovodů ve Spojených státech.

Další z výzkumů ukázal, že zvířata, která přijímala fluorid, ať už ve vodě nebo potravě, měla v krvi nižší hladiny melatoninu, který se projevoval sníženým obsahem metabolitů melatoninu v moči zvířat.

Tyto snížené hladiny melatoninu v krvi byly doprovázeny – jak bychom mohli očekávat – dřívějším začátkem období puberty u samic zkoumaných zvířat, které ve vodě a potravě přijímali fluorid.

Chemikálie přítomné ve výrobcích denní spotřeby také zvyšují riziko vzniku rakoviny a srdečních chorob

Pokud je nějaká chemická látka schopná ovlivňovat rychlost našeho pohlavního vývinu, je rozumné předpokládat, že je schopná také ovlivňovat i jiné růstové procesy závislé od hormonů. Mnohé výzkumy potvrzují, že je to opravdu tak.

Například jeden z nových výzkumů zaznamenal přítomnost paraben esterů až v 99% případů při odebrané tkáni rakoviny prsu.3

Parabeny jsou chemické látky, které mají podobné vlastnosti jako estrogen. A estrogen je hormon, který je zodpovědný nejen za vývin v období puberty, ale i za vznik rakoviny prsu. Estrogen se hojně vyskytuje ve výrobcích v domácnosti, jakými jsou:

  • deodoranty a antiperspiranty
  • šampony a kondicionéry
  • gel na holení
  • zubní pasta
  • kosmetické vody a krémy na opalování
  • make-up, líčidla a kosmetika
  • farmaceutická léčiva
  • přídatné látky v potravinách

Nedávný výzkum také potvrdil existenci donedávna neznámé třídy chemických sloučenin, které napodobují estrogen a způsobují rakovinu: kovy.

Ano, je dokázáno, že velká skupina kovů se chová jako „kovo-estrogen“, které pro lidský organismus potenciálně představují další chemickou zátěž.

To je důvodem zvýšeného rizika vzniku rakoviny prsu, jakož i předčasného nástupu puberty. Uvedené kovy níže se přidávají do tisíců výrobků určených ke spotřebě, včetně vakcín.

Při těchto kovech se zjistila jejich schopnost vytvářet vazby s estrogenovými buněčnými receptory, čímž napodobují činnost fyziologického estrogenu.4

  • hliník
  • antimon
  • arzeničnan
  • baryum
  • kadmium
  • chrom
  • kobalt
  • měď
  • olovo
  • rtuť
  • nikl
  • seleničitan
  • cín
  • vanadičnan

Dlouhodobý průzkum zdraví obyvatelstva v Anglii sesbíral údaje, které říkají, že pokud máme v moči vysoké hladiny bisfenolu A, je u nás pravděpodobně vyšší riziko vzniku srdečních onemocnění.

No ty největší obavy se týkají počátečních životních etap. Když je plod dítěte ještě v děloze, ale už je vystaven působení bisfenolu A, následky mohou být defekty v chromozomech plodu dítěte, které se dále končí buď samovolným potratem nebo genetickými poruchami.

Jsou však i mnohé jiné důkazy, které jasně ukazují, že uvedené chemikálie působí stejně na zdraví jak u dětí, tak i u dospělých.

Časté následky jsou snížená kvalita spermií, předčasný začátek puberty, stimulace růstu prsních žláz, narušení reprodukčního cyklu a chybná funkce vaječníků, obezita, rakovina a srdeční choroby a množství jiných zdravotních problémů.

Je nutné, aby se děti ale i dospělí vyhýbali chemickým látkám, které narušují činnost hormonů

U mladých dívek jsou příznaky působení chemických látek, které narušují činnost hormonů celkem zjevné, zejména předčasným zahájením puberty.

Jiné příznaky mohou být však nenápadné a zákeřné, a projeví se až když už nemoc propukla.

Níže uvádíme 11 doporučení, která můžeme začít okamžitě uplatňovat v každodenním životě na ochranu nás a našich dětí před běžně se vyskytujícími jedovatými látkami, které by mohly být příčinou předčasné puberty, jakož i jiných dlouhodobých zdravotních problémů:

1. Podle našich možností kupujme a konzumujme výhradně jen organické výrobky, jakož i organické maso ze zvířat z volného chovu, čímž omezíme působení do stravy přidaných hormonů, pesticidů a umělých hnojiv na náš organismus.

Také se vyhýbejme pití mléka a konzumaci mléčných výrobků, které obsahují geneticky modifikovaný rekombinantní hovězí růstový hormon (rBGH nebo rBST).

2. Konzumujme zejména syrové, čerstvé potraviny. Veškeré zpracované a balené potraviny jsou hlavním zdrojem sóji a chemikálií, jako je bisfenol A a ftaláty.

3. Potraviny a nápoje uskladňujme raději ve skleněných než v plastových nádobách. Vyhýbejme se také používání plastových balení pro úschovu jídla či jídlům z plechovek – v povrchovém nátěru plechovek je často obsažen bisfenol A.

4. Při našich dětech používejme skleněné kojenecké lahve a šálky, které neobsahují bisfenol A.

5. Ujistěme se, že všechny hračky, s nimiž přichází naše dítě do styku (zejména ty, které si dává do úst – dudlíky, kousátka pro děti) neobsahují bifenol A.

6. K čištění domácnosti používejme jen přírodní čistící prostředky. Tím v naší domácnosti snížíme množství ftalátů.

7. Pro osobní hygienu začněme používat přírodní šampony, zubní pasty, antiperspiranty a kosmetiku.

Společnost Environmental Working Group (EWG) má k dispozici bezpečnostní směrnice, které Vám pomohou najít vhodné výrobky osobní hygieny bez obsahu ftalátů, parabenů a jiných potenciálně nebezpečných chemikálií.

8. Vyhýbejme se používání umělých osvěžovačů vzduchu, vlhčených kapesníčků, avivážních prostředků a jiných syntetických voňavek – mnohé z nich nepříznivě působí na naši hormonální rovnováhu.

9. Nepřilnavé hrnce a pánve vyměňme za hrnce a pánve vyrobené z keramiky nebo ze skla.

10. Při rekonstrukci našeho bydlení namísto běžných barev a vinylových podlahových krytin používejme raději ekologicky nezávadné, netoxické materiály.

11. Vinylový sprchový závěs vyměňme za textilní.

12. Zejména v období těhotenství se vyhýbejme konzumaci nefermentované sóji či výživy kojenců do které se přidává.

Kniha Our Stolen Future (Naše ukradená budoucnost), jejímž autorem je Theo Colburn, přesně pojmenovává způsoby, kterými chemikálie znečišťující životní prostředí a narušují pohlavní vývin člověka.

Tato kniha je jedním z nejlepších zdrojů na dané téma a obsahuje množství přesných informací. Do Vaší pozornosti ji určitě velmi doporučuji.

Souvislost mezi vitaminem D a předčasnou pubertou

Předpokládá se, že dívky, které žijí v zemích blíže k rovníku, vstupují do puberty později než dívky, které žijí v severnějších zemích.

Ačkoliv nám tato skutečnost dává tušit souvislost mezi zahájením puberty a působením slunečního záření, vědci ve skutečnosti zkoumali možnou souvislost mezi vznikem puberty a vitaminem D.

Vědci z Fakulty veřejného zdravotnictví na Michiganské univerzitěpodrobili výzkumu 242 dívek ve věku 5 až 12 let.

Při měření hladiny vitaminu D v krvi testovaných dívek zjistili, že u těch, které měly nedostatek vitaminu D, byla dvakrát vyšší pravděpodobnost zahájení menstruace během výzkumu než u těch dívek, které měly vyšší hladiny vitaminu D.5

Přesněji, menstruovat v průběhu výzkumu začalo 57% ze skupiny dívek s nedostatkem vitamínu D. Naproti tomu ve skupině dívek, která měla dostatek vitaminu D, začalo v průběhu výzkumu menstruovat jen 23% dívek.

Podle vědců je minimální množství vitamínu D 30 nanogramů (ng) na 1 ml krve. No mnozí vědci však i toto množství stále považují za nedostatečné!

Pro optimální zdraví by hladina vitaminu D v krvi měla být minimálně 50 ng na 1 ml. To také vede k závěru, že počet dívek s nedostatkem vitamínu D a s předčasným zahájením puberty byl zřejmě vyšší než počet, který uvedl výzkum.

Čím dříve vstoupí dítě do puberty, tím déle bude trvat období, ve kterém je jeho organismus vystaven působení vyšší hladiny ženského pohlavního hormonu estrogenu.

A estrogen je rizikovým faktorem pro vznik některých typů rakoviny, např. rakoviny prsu.

Toto byla první souvislost mezi předčasnou pubertou a rakovinou, na kterou se zaměřila pozornost vědy, ale je důležité pochopit, že nedostatek vitaminu D je také jedním z vážných rizikových faktorů vzniku rakoviny, srdečních a mnohých jiných onemocnění.

Je tedy možné, že některá rizika v souvislosti s předčasnou pubertou mají ve skutečnosti svůj původ v nedostatku vitaminu D.

Ve videu níže se dozvíme, jak můžeme zjistit, zda máme dostatek vitaminu D.

Co bychom měli vědět o obezitě, stresu a cvičení

Obezita je další pravděpodobnou příčinou předčasné puberty. Estrogen se tvoří ale také ukládá v tukové tkáni, čímž jsou obézní dívky více vystaveny jeho působení. V deníku New York Times se dočteme:

„Robert Lustig je profesorem Klinické pediatrie na Kalifornské univerzitě a působí jako lékař v dětské nemocnici Benioff v San Francisku.

Podle něj obéznější dívky mají vyšší hladinu hormonu leptinu, což může vést k dřívější pubertě. Ta má za následek vyšší hladinu estrogenu, který způsobuje inzulínovou rezistenci.

Inzulínová rezistence má zase za následek, že dívky jsou ještě obéznější, čím mají ještě více tukových tkání, a tím pádem zase i více leptinu a estrogenu. Je to začarovaný kruh až do doby, dokud dívky fyzicky dozrají.“

I mezi stresem a předčasnou pubertou byla prokázána souvislost. U dívek, které zažily rozvod svých rodičů, když byli ve věku 3 až 8 let, byla podstatně vyšší pravděpodobnost předčasného zahájení puberty.

„Evoluční psychologie nám na tento jev nabízí vysvětlení,“ můžeme se dočíst v New York Times„Stresující dětství nutí organismus k včasnému pohlavnímu životu a rozmnožování; když je život těžký, je rozumnější dospět dříve. No podobné teorie se velmi těžko dokazují.“

Také je zajímavé, že kromě vyhýbání se škodlivým chemikáliím, obezitě, stresu, a kromě optimalizaci hladiny vitaminu D, dalším z nejznámějších způsobů, jak zabránit nástupu předčasné puberty je, jak se zdá, pravidelné cvičení.

 

zdroj: 1