Putin: Masky jsou strženy

Vladimir Putin se v rozhovoru pro francouzský list Le Figaro snad poprvé otevřeně rozhovořil o nadnárodním charakteru řízení předních zemí světa. Jako příklad uvedl bezmocnost amerických prezidentů „tváří v tvář lidem s kufříky oblečenými v tmavých oblecích a kravatách“. Nazval je mírně jako „byrokraty“, nicméně je jasné, že hovořil o globální oligarchii:

„Už jsem měl možnost hovořit s jedním, druhým, třetím prezidentem USA – ti přicházejí a odcházejí – a politika USA se nemění. Víte proč? Protože síla ‚byrokratů‘ je příliš veliká. Vyberou si člověka, ten přichází do úřadu s nějakými ideály a názory. Pak k němu přijdou lidé s kufříky, oblečeni – tak jako já – v tmavých oblecích. Liší se jen tím, že nemají červenou, ale černou nebo tmavě modrou kravatu, a začínají mu vysvětlovat, co je nutné dělat. A všechno se rázem změní. A takhle to chodí od jedné prezidentské administrativy k druhé.

Cokoli změnit je značně složitá záležitost – a říkám to bez jakékoli ironie. Není to proto, že by se někomu nechtělo, ale proto, že je to složité. Tak například Obama – vzdělaný člověk s liberálními názory, demokrat, sliboval před svým zvolením americkým prezidentem, že uzavře Guantánamo. Udělal to nakonec? Ne. A proč? Protože snad nechtěl? Ale ano, chtěl, jsem přesvědčen, že chtěl, ale nepodařilo se mu to. Snažil se o to zcela upřímně. Nešlo to, protože to nebylo jednoduché. Ale to není ten hlavní problém, i když je těžké si představit, že jsou tam lidé bez příčiny a bez soudu celá desetiletí drženi v řetězech. Představte si, že by totéž udělala Francie nebo Rusko – dávno by si to vypily až do dna. V USA to však možné je a pokračuje to až do dnešních dnů. To jen tak mimochodem, k otázce demokracie.

Ale já ten příklad neuvedl kvůli demokracii, uvedl jsem ho proto, že měnit věci není vůbec jednoduché. Přesto však sdílím určitou míru opatrného optimismu, zdá se mi, že v nejdůležitějších otázkách se můžeme a musíme dohodnout.“

Tím Vladimír Putin v podstatě zveřejnil na mezinárodní úrovni něco málo z politického zákulisí, něco, co už dávno tvrdí lidé označovaní jako konspirátoři, přestože nadnárodní moc velkého soukromého kapitálu s emisním finančním centrem ve FEDu je již řadu let zřejmá a snadno prokazatelná.

Putin tak poodkryl skutečnou tvář světové politiky, ve které nejsou řízenými loutkami pouze představitelé takových zemí jako Gruzie nebo Ukrajina, ale i představitelé Brazílie, Německa a jak se ukazuje, i nejsilnější velmoci – USA.

Ve světle těchto skutečností pak proudy nenávisti směřující k Obamovi nebo „horké“ diskuse o Trumpovi ztrácejí význam, nemluvě již o Macronovi nebo Le Penové.

Ano, Putin si stále zachovává „určitou míru opatrného optimismu“ s tím, že z taktického hlediska je možné se „s nimi“ na některých věcech dohodnout a situaci pozměnit (ujednání s tím samým Obamou, který nebyl schopen zrušit Guantánamo, o chemických zbraních v Sýrii umožnilo zabránit přímé americké intervenci, což bylo mimochodem i obsahem předchozích jednání s Kissingerem), ale významněji ovlivnit tyto „národem zvolené“ představitele „demokratických“ zemí nelze.

A v tom je hlavní lež západního světa, která je pečlivě skrývána před veřejností: že takzvaná demokracie je vlastně svobodou vlády velkého kapitálu, který prostřednictvím najatých „manažerů“, představovaných prezidenty a ministry, vládne nad celými státy i jejich obyvateli.

Na rozdíl od nich je ruský prezident v rozhodujících nejdůležitějších okamžicích naprosto nezávislý a přes ekonomickou závislost Ruska na dolarovém sytému a pokusy o sabotáže ze strany místních ruských prozápadních kapitalistů je jako téměř jediný na světě schopen provádět suverénní politiku – za což ho „svobodný svět“ prohlásil za hlavního „tyrana“ a „despotu“.

Putin je nucen jednat a pokoušet se řešit problémy s prezidenty západních zemí vycházeje přitom z přijatých principů současné politiky. Nikdy však přitom nezapomíná na realitu „Velké hry“ a na to, že ve skutečnosti nebojuje s Obamou, Trumpem nebo trojicí Sarkozy-Hollande-Macron, ale s těmi „chlápky v tmavých oblecích a s kufříky“. Nejde o žádnou konspirologii, ale o realitu.

 

zdroj: 1

Mohlo by se vám líbit...

komentářů 11

  1. arijec napsal:

    tak preco sa obloha praškuje aj v Rusku

    • df napsal:

      to by mě taky tajímalo

      • jjakub napsal:

        nekde jsem cetl,ze uz jsme v takove fazi ze bez umelych zasahu by nespadla ani kapka vody z nebe.vsimam si ze kdyz je bourka,tak je doprovazena silnymi chemtraili ktere ji „dovezou na misto“.mozna na tom neco bude..

    • Jindra napsal:

      Třeba proto, že by nás to agresivní slunce už dávno spálilo? Nikdy tak hnusně nespalovalo, už se na něm nedá vůbec vydržet.

    • GrandTour napsal:

      Kvôli úprave počasia a lepšej regulácii zrážok nad úrodnými častami Ruska.

  2. jirik napsal:

    USA se chystají obsluhovat lodě Sedmé námořní flotily v přístavech Ruska
    http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/10506-usa-obsluha-lode-rusko
    Na americkém webu veřejných zakázek byl vyhlášen konkurs na společnosti, které se budou zabývat materiálním a technickým zabezpečením lodí amerického námořnictva v oblasti působnosti Sedmé námořní flotily.

    Jak je uvedeno v technickém zadání, region zahrnuje vojenské a obchodní přístavy Japonska, Jižní Koreje, Tchaj-wanu a tichooceánského pobřeží Ruska.

    Konkurs vyhlásilo velitelství zásobování amerického námořnictva Naval Supply Systems Command. Podle přílohy k objednávce jde o poskytnutí „ve stanovených lhůtách kvalitního zboží a služeb lodím“ a také o „stálou kontrolu výdajů a výsledků činnosti“.

    Federální zákon O mořských vnitřních vodách dovoluje zahraničním vojenským lodím vplouvat do ruských přístavů pouze s předchozím svolením ruské vlády, podotkl v komentáři RT vojenský expert a obchodní ředitel časopisu Arsenal otěčestva Alexej Leonkov.

    „Například je to možné, pokud bude Rusko souhlasit s umístěním skladu, na kterém bude toto materiální a technické zabezpečení. Bez souhlasu Ruska může být taková iniciativa USA považována za hrubý zásah do suverenity a bude mít odpovídající následky,“ řekl.

  3. ilu napsal:

    já jsem tedy „práškování“ oblohy v Rusku nezaznamenal
    a to jsem tam pobýval tento rok v evropské i asijské části v různých městech

  4. Pavel napsal:

    Protože proto.

  5. jirik napsal:

    Vztahy v ruské komunitě v Česku se loni zhoršily a „zpolitizovaly“, a to kvůli názorům na dění na Ukrajině, brexit či zahraniční politiku USA a propagandě. Odrazilo se to na udělování českého občanství. Úřady ho z bezpečnostních důvodů nepřiznaly Rusům, kteří v Česku žijí i desítky let. Uvádí to s odvoláním na ruského zástupce zpráva o situaci národnostních menšin v Česku za loňský rok. Dokument by měla ve středu projednávat vláda.
    http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zprava-vztahy-v-ruske-mensine-se-kvuli-propagande-zhorsily/1496539

  6. jirik napsal:

    http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2017/06/psychotronni-zbrane-1.html
    Psal se rok 1991. Prezident Jelcin právě dokončoval svou první oficiální návštěvu USA. Mimo pozornost tisku přitom proběhlo náhlé zmizení tajemníka Rady bezpečnosti Ruska Igora Skokova, který byl členem delegace. Vydal se tehdy na neformální setkání s jedním z bohatých lidí Ameriky – Grinbergem. V průběhu rozhovoru vypil šálek kávy a sklenku vodky. Po té se mu udělalo nevolno, a když to jeho doprovod zjistil, rychle ho odvezl na ruské vyslanectví.
    Řeklo by se – to se může stát. Ale pokud se to stane v nepříliš přátelsky naladěné zemi vysokému důstojníkovi tajné služby – a je třeba říci, že v té době byl Skokov pokládán za jednoho z nejvlivnějších lidí v Kremlu – je nutné k takové události přistupovat jako k diverzi.
    Kvůli prošetření případu se po návratu do vlasti tajná služba Hlavního velení ochrany prezidenta nevydala za oceán, ale do jistého tajného objektu v Rusku – Výzkumného ústavu aplikované experimentální psychologie. Vypráví o tom generálmajor státní bezpečnosti, bývalý zástupce náčelníka Hlavního velení ochrany prezidenta Boris Ratnikov:

  7. jirik napsal:

    „Bělověžský prales je poslední nížinatý les Evropy. Dědictví nás všech. Nemůžu věřit tomu, že probíhá jeho kácení. Mám v Polsku mnoho přátel, opakovaně jsem ho navštěvoval, očaroval mě svojí krásou,“ prohlásil Jaromír Blaha, aktivista z Česka.

    Ekologové protestovali proti kácení pralesa již před několika dny. Tehdy se je od techniky podařilo dostat za pomoci policie.

    Polská strana dříve rozhodla o sanitárním vykácení části Bělověžského pralesa, který není klasifikován jako rezervace. Informovalo že, že příčinou pro tohle rozhodnutí se stal neúspěšný boj lesníků s kůrovcem, který stromy ničí. https://sptnkne.ws/eCJB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *