Podnikatel, autor a dobrodruh Michael Morris se narodil v roce 1966 v Rakousku. Po pobytech v několika evropských městech žije dnes hlavně v USA. Napsal celou řadu textů a článků v angličtině i němčině, vyučoval a dlouhé roky byl podílníkem v několika firmách. Co neSmíte VĚDĚT!  (=WAS SIE NICHT WISSEN SOLLEN!) byla jeho první knihou s tématem hospodářství a nového světového řádu. Nyní vychází pokračování tohoto bestselleru s názvem Co nesmíte vědět 2!

 

 

Jan Van Helsing se jmenuje vlastním jménem Jan Udo Holey. Od roku 1985 podnikal cesty po USA, Egyptě, Jižní Americe a Asii, kde navazoval kontakty s lidmi z okruhu tajných služeb, ale i z templářských a zednářských lóží a dalších skupin. Získané poznatky publikoval v roce 1993 v knize o tajných spolcích: Tajná společenství a jejich moc ve 20. století. Kniha byla velmi populární, prodalo se na 100 tisíc výtisků, byla přeložena do osmi jazyků. Ve Švýcarsku a Německu byl její prodej zakázán. Další autorovy práce se věnují historickým, „konspiračním“ a ezoterickým tématům.

Slovenské vydavatelství Anch Books, které knihy obou autorů vydává v češtině, nyní zveřejnilo rozhovor těchto zajímavých pánů.

Jan van Helsing: Pane Morrisi, vaše první kniha Co nesmíte vědět! vyšla v dubnu 2011 a stala se bestsellerem, neboť nejenže brilantně popsala fungování peněžního systému a chyby eurozóny, ale také jmenovala konkrétní osoby. Kromě vaší knihy neznám žádnou, která by se věnovala celosvětovým spiknutím a zveřejnila informace i o Rotschildy kontrolovaných firmách Blackrock a Blackstone. Také Vaše poslední kniha Co nesmíte vědět! 2 je vysoce aktuální a je zaměřena na témata, která nás právě teď všechny zajímají, jako jsou například stoupající nespravedlnost a nejistota v Evropě, pozadí mezinárodního terorismu nebo konflikt na Ukrajině. Co bylo podnětem, abyste tuto knihu napsal?

Michael Morris: Jsem přesvědčený o tom, že za úspěchem mé první knihy stojí maximální snaha, aby se pravda dostala na světlo. Předložil jsem čtenářům srozumitelnými slovy dobře podložené informace. Zveřejnil jsem cíle a osoby v pozadí, které jsou poplatné novému světovému řádu, jelikož mě popudila zbabělost a poddajnost mainstreamových sdělovacích prostředků. Totéž platí i pro moji novou knihu. Impulsem pro její napsání se stal konflikt na Ukrajině, což je vlastně zástupná válka mezi USA a Ruskem. Chtěl jsem proti falešným zprávám a jednostrannému podsouvání viny postavit text založený na komplexní znalosti situace, nikoliv na propagandě. Druhým důvodem pro napsání této knihy je, že si nepřeji, aby se Evropa plíživým způsobem stala 51. státem USA. Je pro mě důležité napsat pravdu o TTIP (=Transatlantické obchodní a investiční partnerství), TISA (=Dohoda o obchodu v oblasti služeb) a CETA (=Komplexní hospodářská a obchodní dohoda).

Toto téma dnes hýbe Evropou, protože lidé cítí, že se zde provádí politika proti jejich vůli a k jejich neprospěchu. Skutečnost, že se německá zpravodajská služba BND projevila jako loutka americké zpravodajské služby NSA, nám ukazuje, jak je vaše kniha aktuální a jak dokázala vystihnout ducha doby. Byl jsem otřesen, když jsem se dočetl, co všechno výše uvedené smlouvy obsahují…

Právě to je přiměřená reakce. Evropané musí konečně pochopit, že Evropská unie a euro nejsou původními evropskými myšlenkami. Je to koncept USA, které se již od roku 1955 pod pláštíkem „Akčního výboru pro Spojené státy evropské“ snažily o ovládnutí  Evropy. USA dominovaly ve 20. století světu hospodářsky, politicky i vojensky, přičemž si podrobovaly jednu zemi za druhou. Američané jsou přesvědčeni o tom, že jsou vyvoleným národem.

Ovšem americké impérium se začíná rozpadat, a proto jeho vládci divoce bijí kolem sebe. Pokud země jako Rusko, Čína, Brazílie, Indie nebo Írán budou mít odvahu k tomu, aby se postavily agresivní americké zahraniční politice, získala by tím Evropa čas i prostor k vlastní emancipaci. Tajná světovláda již několik desítek let plánuje, že spojí Evropu a Severní Ameriku v jeden obrovský stát s jednotnou měnou a společnou vládou.

Tyto „Spojené státy severoamerické a evropské“ by pak byly logickým krokem směřujícím ke světovládě. Jsou pro finanční elitu nezbytné, neboť by jinak podlehla spojenectví Číny s Ruskem. Americký dolar mele z posledního. V zásadě ho nikdo nechce používat. Euro bylo od počátku mrtvě narozeným dítětem, jehož existence visí na vlásku. Sjednocení Evropy a Severní Ameriky je jedinou šancí na přežití pro bohaté anglosaské rodiny, jež ovládají všechny velké koncerny, banky, politiky i sdělovací prostředky.

Tím jsme se dostali ke smlouvám TTIP, CETA a TISA… Tyto tajné smlouvy jsou představovány jako „dohody o volném obchodu“ a tvrdí se, že vytvoří statisíce nových pracovních míst. Co si o tom myslíte?

TTIP a CETA nejsou „dohody o volném obchodu“, nýbrž smlouvy sloužící ke zrušení demokracie, svobody slova a lidských práv. Nevytvoří nová pracovní místa, ale namísto toho pracovní příležitosti ve velkém stylu zruší. V případě TTIP a CETA se jedná o tajné smlouvy mezi Evropskou unií, USA a Kanadou s cílem zrušit národní parlamenty, zákony a nařízení. Všechna moc parlamentů bude převedena na nadnárodní, tedy americké velké koncerny. Žádná evropská země nebude moci bez svolení těchto koncernů vytvářet nové zákony a nařízení. Mezi jiným má být zrušeno i národní soudnictví a zastavena podpora kultury. Mají se privatizovat vodní zdroje a banky získají ještě více pravomocí, než dosud mají.

Byl jsem doopravdy fascinovaný mnoha podrobnostmi, které k tomuto tématu uvádíte. Dočetl jsem se například, že všechna vyjednávání o výše uvedených smlouvách mají být tajná, ba dokonce i obsah samotných smluv má být držen v tajnosti, dokud smlouvy nevstoupí v platnost.

Vyjednávaní o smlouvě TISA bylo zahájeno v roce 2012. Tato smlouva má zrušit práva zaměstnanců i minimální mzdy a má se týkat Evropské unie, Severní Ameriky, některých středoamerických a jihoamerických zemí a Austrálie. Ovšem veřejnost má být o obsahu smlouvy informována až 5 let po jejím vstupu v platnost, případně až po ztroskotání vyjednávání o smlouvě! Kdo nevěří na spiknutí, má zde jasný případ pro poučení.

Autor rozhovoru Jan Van Helsing
Autor rozhovoru Jan Van Helsing

Popisujete také, že na evropské straně jsou do vyjednávání o smlouvách zasvěceny pouze čtyři osoby, přičemž nejen občané, ale i volení politici jsou klamáni. Odkud máte tyto informace?

Z důvěrných zdrojů… Ano, čtyři osoby bez jakéhokoliv pověření a oprávnění připravují drastické omezení práv obyvatel Evropy a jejich zotročení velkými koncerny. Můžeme poděkovat několika odvážným jedincům, že toto spiknutí bylo odhaleno a tajné informace se dostaly na světlo. Tím bylo možné  zabránit prozatím nejhoršímu. Petici proti TTIP doposud podepsalo 1,7 milionu lidí. Ovšem stále není nic vyhráno, neboť vládnoucí síly v USA i Evropě se dají jen málo přesvědčit akcemi svých občanů. Získali jsme sice trochu času, ale občané musí tlak na mocipány zvýšit.

Jaký je váš záměr s touto knihou? Čeho chcete dosáhnout?

Chci poskytnout lidem informace a skutečnosti, které dosud neznali. Chci jim ukázat důležité souvislosti a propojení. Chtěl bych je přimět k tomu, aby byli kritičtí a pokládali správné otázky.

Jak například?

Je to náhoda, že ve Francii došlo nedávno k teroristickým útokům? A to právě tehdy, když francouzská politika začala častěji kritizovat USA a spolu s Ruskem a Čínou uvažuje o nové světové měně, která by měla nahradit dolar? Bylo náhodné, když se Francie a Německo proti vůli USA snažily o uzavření míru na Ukrajině a o několik dnů později se zřítilo za dramatických okolností německé osobní letadlo právě na území Francie? Jsou to všechno náhody, anebo se za tím skrývá něco jiného?

Čtenáře sotva překvapí, že z vašeho pohledu se za tím mnohé skrývá. Odhalujete mimo jiné také, že se tajné služby a NATO několik desítek let podílely na teroristických operacích, a dokonce spoluzakládaly velké islámské teroristické organizace, které údajně podporují dodnes. Zároveň ale tvrdí, že islamisty potírají.

USA, čímž mám na mysli osoby „skutečně mocné“ za oponou americké politiky, musejí přihlížet tomu, jak je Rusko pod Vladimirem Putinem stále sebevědomější. Ukrajina je jako největší evropská země mostem mezi Ruskem a Evropou, ovšem stínová světová vláda nechala tento most vyhodit do povětří, aby Evropu a Rusko rozdělila a odcizila. Jde přitom také o suroviny, konečné uložení atomového odpadu z Černobylu, mocenské boje místních oligarchů a mnoho dalšího.

 

V první řadě se však jedná o oslabení Ruska a Evropy. Je to snaha rozeštvat je mezi sebou, což může, pokud to bude nutné, vést i k nové velké válce na evropské půdě. Když se totiž Spojeným státům podaří zničit Evropu a Rusko, jediným protivníkem zůstane pouze Čína – a izolované Číny se USA neobávají. Spojenectví Ruska, Číny a dalších zemí by však USA vojensky a hospodářsky jasně podlehly.

Jak je možné, že politika a média tak bezostyšně překrucují skutečnosti? Nemá nikdo z těchto lidí svědomí? Anebo nic jiného neumí?

Ti, kteří mají svědomí, jsou brzy vyřazeni nebo jsou zatlačeni do zadních řad. Do popředí se dostávají pouze ohební kariéristé, kteří dobře vědí, kdy mají odvrátit zrak a kdy mlčet. Dělají vše pro to, aby byli úspěšní. A když se jednoho dne ohlásí u nich svědomí, je často již příliš pozdě. Mnohým politikům chybí komplexní znalosti. Jsou závislí na informacích od poradců a lobbistů, kteří většinou sledují jen vlastní cíle.

Navíc je většina politiků ješitná a opilá mocí. Často jim chybí lidský rozměr, aby přiznali slabosti nebo chyby. A pokud jim to občané dovolí, budou ve svých pletichách pokračovat. Politici jsou pyšnými důstojníky tajné světovlády. Rozhodují o obyčejných vojácích, což jsou vlastně ti pokorní občánci, kteří se snaží pouze o to, aby si udrželi práci a zajistili si určitou životní úroveň. Tito občané si nemohou dopřát luxus vlastního názoru – alespoň si to sami myslí –, jelikož jsou zastrašeni systémem a uvedeni v područí. Mým úkolem je také dodat těmto lidem odvahy, aby se zbavili vlastního strachu, neboť zvrátit situaci se nám podaří jen společnými silami.

Skutečně existuje mnoho lidí, kteří se snaží poznat pravdu, vyhledávají komplexní a pravdivé informace, což také přispívá ke stoupající popularitě alternativních médií. Nemáte pocit, že se zde něco mění?

Jistě, ale domnívám se, že pro starší lidi je jednodušší rozeznat lež a klam. Díky svým životním zkušenostem mohou srovnávat současnou situaci s minulostí. Dokážou rozeznat, že většina zpravodajství je stále povrchnější a hloupější a že kvantita jednoznačně přebíjí kvalitu. Naproti tomu mladí lidé, kteří vyrůstají se smartphony a tablety, již bohužel nemají ponětí o kvalitní žurnalistice. Jsou zvyklí na to, že jsou bombardováni stručnými zprávami nevalné úrovně a že jsou o dění kolem sebe informováni velmi povrchně. Hloubku nepostrádají, neboť ji vůbec neznají.

Není to trochu pesimistické?

Bohužel ne, je to spíše realistické. Dám vám plastický příklad moderního zpravodajství, typický pro naši dobu. Nedávno se v USA konal boxerský zápas mezi Floydem Mayweatherem a Manny Pacquiaem. Měl jsem to potěšení sledovat tento zápas, přenášený placenou televizí. Byl jsem právě v desetičlenné skupině v domě svých přátel na východním pobřeží Spojených států. Zaujala mě tam jedna inteligentní, mladá a nadějná žena. Nedávno začala pracovat pro jeden z největších amerických deníků a jejím úkolem bylo referovat živě na internetové stránce svých novin o boxerském mači. Dáma však bohužel o boxu nic nevěděla. Během celého utkání upřeně zírala na svůj laptop a bušila do klávesnice, ve skutečnosti tedy zápas v televizi nesledovala. Její „zpravodajství“ byly přepisy našich laických poznámek a komentářů k zápasu. Stále se nás ptala: „Kdo vyhrál toto kolo? Ve kterém kole jsme? Mohu to takto napsat?“ Bohužel podobným způsobem dnes funguje zpravodajství i z oblasti politiky a hospodářství.

Považujete výše uvedený příklad za symbolický pro dnešní žurnalistiku?

Ano, mnoho novinářů čelí enormnímu časovému tlaku. Nemají téměř žádný prostor pro důkladné seznámení se s problémem či pro vlastní myšlenky. Většinou jen přepisují interní texty nebo zprávy pocházející od tiskových agentur. Od svých nadřízených mají zákaz publikovat kritická vyjádření odporující „politické korektnosti“ nebo „všeobecnému konsenzu“. Strach o pracovní místo dominuje všemu. Existují novináři, kteří by rádi pracovali jinak, většina z nich jsou ale zajatci systému.

Počítáte s tím, že v blízké budoucnosti dojde v Evropě i v USA k ještě výraznějšímu rozštěpení společnosti?

Ano, toto štěpení je součástí plánu a tento proces je podporován shora. Mocipáni chtějí vyvolat chaos, aby mohli v praxi uplatnit nouzové zákony. Plánují omezit občanská práva a prosadit totální kontrolu lidí. Vědí, že se starý systém zhroutí a že to pak může být nepříjemné. Mají strach z toho, že budou kvůli svým chybám pohnáni k zodpovědnosti. V USA stojíme jen krůček od občanské války, která začíná jako rasový konflikt. Stojí zde instituce ovládané bělochy proti znevýhodňovanému černošskému obyvatelstvu. Atmosféra je napjatá. Přípravy proběhly i v Evropě. Zde je šířena zase nenávist proti muslimům a uprchlíkům a Němci jsou popichováni proti Řekům. Evropský policejní sbor a jiné zvláštní jednotky již léta nacvičují pouliční boje a potlačování občanských nepokojů. Švýcaři jsou na vše již dávno připraveni – na občanskou válku v Evropě, na zajištění hranic i na odvrácení přílivu uprchlíků.

Existuje nějaká naděje na zlepšení situace v Evropě?

Zajisté, naděje je vždycky. Měli bychom ovšem změnit přístup a snažit se uplatňovat přímou demokracii. Nesmíme připustit, aby si z nás vládnoucí establishment tropil šašky a poštvával nás navzájem proti sobě. Pokud pochopíme, že politici jsou našimi zaměstnanci a důrazně jim to dokážeme i připomenout, nebudou již v budoucnu sloužit zájmům koncernů, ale lidem.

Musíme formulovat jasné požadavky. Dokud nebudou svolenými politiky splněny, neměli bychom je už volit, případně je odvolat ještě před skončením jejich funkčního období. Musíme získávat lepší a komplexnější informace a začít konečně jednat. Jestliže nevolíme, posilujeme tím politiky v jejich nekalé činnosti. Arogancí politiků dokáže zatřást volba alternativních stran a hnutí, případně úmyslné odevzdání neplatného hlasu. Když budeme chtít a snažit se, můžeme Evropu osvobodit a přivést k novému blahobytu a lesku. Musíme jen odložit své smartphony a věnovat se skutečnému světu. Potom bude možné všechno.

Zdroje: (1) (překlad z Kopp-Verlag), (2), (3)