….shrnuli jsme pro vás výsledky velkého jednání Ruska, Číny a jejich přátel

Takto se chystal nový svět. Shrnuli jsme pro vás výsledky velkého jednání Ruska, Číny a jejich přátel

V ruské Ufě, hlavním městě Baškorstánu, se sešli lídři BRICS, Šanghajské organizace spolupráce a Eurasijské ekonomické unie (a Íránu) na dvojím summitu, který kromě toho doprovázelo několik desítek dvojstranných jednání napříč organizacemi a hosty. Pro ruské organizátory měl summit zvláštní význam vzhledem k jeho ochlazení vztahů s EU a USA v poslední době. Výsledky obou summitů analyzuje pro ParlamentníListy.cz Veronika Sušová-Salminen.
Takto se chystal nový svět. Shrnuli jsme pro vás výsledky velkého jednání Ruska, Číny a jejich přátel
Foto: brics2015.ru
Popisek: Vladimir Putin s čínským prezidentem Si Ťin-pchingen
Absolutně dominantním tématem setkání byla ekonomie a především investice do rozvoje jako zdroj stabilního růstu pro ekonomiky BRICS a v regionu Eurasie, popřípadě jižní Asie. Summity ale měly také geopolitickou dimenzi a potvrdily směřování Ruska směrem na východ a nové těžiště jeho eurasijského integračního projektu. Summity ukázaly na ambice Ruska přetvořit z BRICS posilující globální platformu svojí zahraniční politiky a z oblasti Eurasie (střední Asie, Mongolsko, Afghánistán, Írán, Indie, Pákistán, Čína) ekonomicky i geopoliticky propojený prostor, ve kterém Rusko bude hrát a udržovat si významnou roli vedle Číny a Indie a samozřejmě vedle či v protiváze k USA. Summity demonstrovaly, že ne všichni světoví lídři a země přikládají takový význam ruské politice v Evropě, aby Rusko izolovali a otevřeně kritizovali či označovali za hrozbu. Nahlížet globálně propojený svět jenom z evropské perspektivy dnes už nestačí.
BRICS: Investice, investice a investice
Jednání pětky v celku i samostatně dominovala ekonomická spolupráce, která odrážela dvě hlavní témata. Prvním byl vznik Banky rozvoje a Rezervního fondu (pool) BRICS, kde v obou případech bude vloženo 100 miliard dolarů všemi členy. BRICS vidí ve svojí nové bance nově vytvořený finanční instrument zemí BRICS. Zdůrazňovalo se ale i z ruské strany, že jde o doplněk současného systému, ne přímo jeho alternativu. S tímto problémem se ale spojovalo frekventované téma reformy současné západocentrické finanční architektury, konkrétně MMF.
Druhé téma se týkalo vzájemných investic a navyšování ekonomické spolupráce v různých oblastech rozvoje, výměny některých technologií (z ruské strany především GLONASS a atomová energie) mezi pěti zeměmi jako motoru jejich stabilního růstu. Jinak řečeno, BRICS se pokouší o to, zajistit si ekonomickou stabilitu a růst také sám ze sebe investicemi do rozvoje, což by mohlo v budoucnu omezit jejich závislost na Západě a celkově posílit jejich ekonomiky i společnosti, a tím i jejich geopolitické ambice.
To neznamená, že by tyto země nějak radikálně omezovaly (kromě Ruska v důsledku sankcí) svoje ekonomické vztahy s EU či obecně se Západem. V rámci BRICS jsou vztahy k Západu velmi nuancované díky odlišným domácím tradicím, konkrétním zájmům a samozřejmě také geografii každé z těchto zemí.
Proto také byla Deklarace z Ufy, která ze summitu vyšla relativně umírněná v kritice západních politik. Nicméně z ní vyplynulo to, že země BRICS podpořily ruské postoje a politiky ohledně Sýrie a stanovisko k řešení ukrajinského konfliktu pomocí „inkluzivního politického dialogu“. Deklarace ale ukázala na poptávku po hlubší reformě OSN a Bezpečnostní rady, na důraz na suverenitu států a nevměšování, respekt k autonomii a nespokojenost s (ne)reprezentativností hlasovacích podílů v rámci MMF a finanční architektury. Z toho vyplývá především to, že země BRICS chtějí větší slovo a vliv ve světových záležitostech. Jejích nástrojem je ale prozatím reforma, nikoliv systémová změna.
Eurasijská integrace nabrala nový směr
V důsledku ukrajinské krize, ale i dlouhodobějších trendů ochlazení vztahů mezi Ruskem a EU nahradila idea Velké Evropy, kterou Putin prosazoval v souvislosti s EAEU, myšlenka Eurasie od Murmansku do Hongkongu. Těžištěm zájmu se stává Východ a platformou pro ruskou politiku v Eurasii ŠOS (=Šanghajská organizace spolupráce), ke kterému se různým způsobem připojují další země. Eurasijský projekt, jenž byl označován za pokus Moskvy o obnovení impéria, se podle všeho stává paralelním s projektem čínské Hedvábné stezky. Jednání v Ufě mezi Putinem a Si Ťin-pchingem tuto konvergenci znovu potvrdila. Putinova slova ve vztahu k eurasijskému prostoru ilustrují nový přístup. Putin řekl: „Pro nás to není šachovnice nebo pole geopolitických her – je to náš dům a společně chceme, aby v tomto domě panoval klid, dostatek, aby v něm nebylo místo pro extremismus a snahy zabezpečit si svoje zájmy na úkor druhých.“ Evropský dům, který Putin prosazoval až donedávna, nahradil eurasijský dům.
Přitom tu ale jsou zřejmé odlišné přístupy Číny a Ruska k ŠOS a jeho významu. Peking se nyní mnohem více koncentruje na projekt Hedvábné stezky než na vlastní regionální organizaci. Rusko v minulosti oponovalo vytvoření silné finanční a hospodářské struktury v rámci ŠOS v podobě banky, o kterou měl v minulosti zájem Peking. Nová Hedvábná stezka mimo ŠOS toto dilema Pekingu vyřešila, ale oslabila tak jeho zájem o vlastní ŠOS. Moskva chce ŠOS rozšiřovat o Indii a Pákistán, což bude znamenat, že získá větší prostor pro manévrování právě vůči Číně a s velkou pravděpodobností bude chtít nějakým způsobem propojit eurasijský integrační projekt a ŠOS. Povýšení Běloruska ze statusu partnera dialogu na pozorovatele v ŠOS takový vývoj signalizuje (kromě toho, že Moskva potřebuje Minsk udržet ve svém orbitu). Nicméně ŠOS má nejen pro Moskvu, ale i pro celý region a potažmo globálně významnou bezpečnostní dimenzi, která je minimálně stejně významná jako její ekonomická dimenze a konvergence s EAEU a novou Hedvábnou stezkou.