I když vědci věřili, že mumie starého Egyptu mají naši DNA, mílili se. Nová studie ukazuje fascinující a naprosto nečekané výsledky.

Historicky první komplexní analýza genomu mumií ze strarého Egypta odhalila, že byli spřízněni spíše s Turky a Evropany, než že by měli africký původ.

Experti studovali starou DNA egyptských mumií pocházejících z období okolo 1400 před naším letopočtem do 400 našeho letopočtu. Zjistili, že sdílejí geny s lidmi středozemního původu.

Vědci objevili, že staroegyptské mumie byli úzce spřízněny s dávnými lidmi Levanty, oblasti moderního Turecka, Sýrie, Jordánu, Izraele a Libanonu.

Objev je pro mnoho odborníků překvapením.

 

 Tento vědecký úspěch byl zveřejněn v Nature Communications, kde je citován Albert Zink, biologický antropolog působící v Institutu pro studium mumií v Bonzanu v Itálii: “ Konečně můžeme všem dokázat, že ve starověkých egyptských mumiích je zachováno DNA.“

Podle sciencemag.org se účastnil studie z roku 2010, která identifikovala sérii DNA z 16 egyptských královských mumií, včetně mumie Tutanchamona. Tato studie však použila polymerázovou řetězovou reakci, metodu, která efektivně vyhledává a extrahuje cílové fragmenty DNA, ale ne vždy dokáže spolehlivě rozlišit starověkou DNA od moderní, která ji kontaminovala.

Cílem výzkumníků bylo vytvořit první komplexní genetickou databázi pro studium historie starověkého Egyptu.

Tato převratná studie byla prezentována Johannem Krausem, genetikem na Max Planck institutu pro studium lidské historie v Jeně v Německu, který pomocí nejmodernějších sekvenčních metod dokáže přečíst jakékoliv vzorky DNA a porovnat je s těmi lidskými.

V interview s Mail Online Johannes Krause řekl: „Historie obyvatel Egypta je složitá, protože se nachází na vrcholu Afriky, bráně kontinentu, a zaznamenal tak mnohé historické zvraty. Starověký Egypt byl v prvním tisíciletí před Kristem ovládán mnohými zahraničními mocnostmi.“

„Hodně se diskutovalo o tom, zda nadvláda cizinců, jako byli Asyřané, Nubiové, Řekové či Římani, změnila genetický kód starověké Evropy, a činila ji tedy více či méně afrického původu. „Chtěli jsme otestovat a dokázat, že zde mezi starým královstvím a římskou érou existuje genetická kontinuita. Nicméně, v posledních 1500 letech se genetický kód Egypta změnil a nyní u něj převažuje genom Afriky, zatímco staří Egypťané neměli geneticky téměř nic společného se subsaharskou africkou linií. Naopak vykazují vysokou afinitu k starověké populacím Blízkého východu a Evropy.“ dodal profesor Krause.

Tato ilustrace ukazuje hlavní oblasti výskytu imigrantů, kteří se podíleli na dědictví Egypta v letech 1400 př. n. l. – 400 n. l., jak nová studie ukazuje.

Tým profesora Krause odebral vzorky ze 151 mumií pocházejících z archeologického naleziště v Abusiru a ze tří mumií se mu podařilo získat celý genom DNA. Z dalších 90 mumií tým získal použitelné segmenty.

Kompletní studie vědcům umožňuje nalézt zřetelné škody spojené se starověkou DNA, což činí výsledky studie mnohem efektivnějšími a přesnějšími, než jak tomu bylo u podobných studií v minulosti.

Studie objevila, že staří Egypťané byli nejblíže příbuzní se starověkou populací oblasti Levanty a neolitickým populacím Anatolského poloostrova a Evropy. Zjistilo se též, že populace starého Egypta zůstala geneticky relativně neovlivněná vládnoucími mocnostmi ze zahraničí.

„Zejména jsme se zajímali o změny a kontinuity v genech starověkých obyvatel Abusira el-Meleqa. Chtěli jsme otestovat, zda dobytí Alexandra Velikého a dalších cizích mocností zanechalo genetickou stopu na starověké egyptské populaci, “ řekl profesor Alexander Peltzer z univerzity v Tuebingenu.
přeložils: raja
zdroj: 1