…..pokračování napínavého příběhu o podzemních chodbách skrývá nevídaná překvapení….

07:54

Zdroj: Sueneé

Z Velké galerie do Projekčního sáluZ Velké galerie do Projekčního sálu

Poté, co se podařilo získat přístup do Velké galerie (chodby), byla k zajištění vchodu přijata velmi přísná opatření. Oční duhovky Caesara a generála Obadey byly oskenovány a uloženy do registru, nikdo se tedy bez doprovodu jednoho z nich nemohl do podzemí dostat, kromě toho byl, mimo jiného, nainstalován systém neviditelných laserových „závor“ Po ověření duhovky byla cesta volná. (Rumuni dokázali zabránit tomu, aby byly do registru zaneseny i oční duhovky amerických generálů.) A pochopitelně byl vstup chráněn i příslušníky speciálních jednotek jak rumunských, tak i amerických.

Původní energetická bariéra, která pečetila vchod po tisíce let a nakonec zapříčinila smrt tří mužů z útvaru Zero, byla deaktivovaná, dokud byla kamenná vrata otevřena. Jak byla uzávěra vytvořena a na jakém principu pracuje, se zjistit nepodařilo.

Projekční sálZ neznámých důvodů chodba, Velká galerie, po 280 metrech ostře zahýbá doprava, stejnou záhadou byl pro vědce i materiál, ze kterého byly stěny. Velká galerie odbočuje pak před koncem doleva, ústí do 4metrové haly, která přechází do ohromného skalního dómu a otvírá nádherný pohled do prostoru, který byl pojmenován jako Projekční sál. Zhruba ve vzdálenosti 7 – 8 metrů od vchodu do sálu se začíná tyčit ochranná energetická kupole a brání vstupu. Klene se přes většinu síně a vyzařuje úchvatné modré světlo, kterým probleskují světlé paprsky. Existuje pouze jeden přístup do sálu skrze kupoli, je to brána, která, když se blížíte ke štítu z Velké galerie, je nejdříve průhledná a pak zmizí úplně. Ochranná kupole budí dojem dokonalé holografické projekce, je ale tvořená pouze energií. Stejně tak jako i první uzávěra u vchodu do Velké galerie, odolává vnitřní štít jakýmkoliv pokusům – kromě místa brány, jím proniknout nebo ho poškodit. Zevnitř už není kupole modrá, ale zlatě-bílá a vydává velmi příjemné světlo. Zadní část polokoule je ohraničena skalní stěnou sálu.

Projekční sál

V druhé polovině srpna 2003 se Raduovi naskytla úžasná příležitost vstoupit do sálu v doprovodu Caesara a uvidět Projekční sálvšechno na vlastní oči.

První co ho zaujalo, bylo, že ochranná kupole na druhém konci, proti vstupní bráně, končila asi ve výšce 10 metrů na skalní stěně a tam byly vchody do dalších tří tunelů. Současně se ale od Caesara dozvěděl, že ten do těchto tří chodeb přístup nemá, a to na základě striktní dohody mezi Rumuny a Američany. Když se Radu porozhlédnul po tom obrovském prostoru, získal dojem, že se nachází v úplně jiném světě. Nic z toho, co viděl, neodpovídalo tomu, co do té doby znal.

Vpravo i vlevo od vstupní brány uviděl podél stěn řadu pěti velkých kamenných stolů ve tvaru T, žádný z nich nebyl nižší než dva metry. Vzhledem k výšce umístili výzkumníci do sálu speciální stativy, pomocí kterých mohli „dosáhnout“ pohledem na povrch stolů. V jejich povrchu jsou precisně vyryté zahloubené reliéfy různých znaků neznámého písma a další, které se podobaly starověkému klínopisu. Na deskách stolů byly i obecné symboly jako trojúhelníky nebo kruhy.

Projekční sálPřestože znaky nebyly namalované, zářily fluorescenčním světlem různých barev a u každého stolu to byla jiná. Na některých se nacházely různé předměty, které vypadaly, že mají technické použití.

Z mnoha těchto přístrojů vedly bílé kabely nebo šňůry k podlaze a mizely ve stříbřitých lesklých schránkách na zemi. Bližším průzkumem se zjistilo, že jsou extrémně pružné a velmi lehké. Kolem kabelů kroužily světelné impulzy.

Vždycky, když se někdo přiblížil k jednomu ze stolů, byla aktivována holografická projekce, která se týkala určitého vědního oboru. Trojrozměrná vyobrazení vyvolávala dokonalou iluzi a byla vysoká 2,5 metru.

Projekce se zapínaly automaticky, byly současně ale i interaktivní a měnily se podle toho jakého symbolu se člověk na desce příslušného stolu dotknul.

Holografická DNA-kombinace mimozemských ras a vědecká knihovna

Při zkoumání povrchu stolů vědci zjistili, že jsou potaženy tmavou sklovitou hmotou, která je rozdělená do různě velkých čtverců, obroubených liniemi, které tvoří určitý druh sítě, „pavučiny“.

Jeden ze stolů obsahoval znalosti z oblasti biologie a promítal obrazy rostlin a živočichů, z nichž některé a někteří Holografická DNA-kombinace mimozemských ras a vědecká knihovnabyli vědcům naprosto neznámí. Dotekem jedno ze čtverců byl vyvolán hologram, který zobrazoval lidské tělo. Když se čtverce Radu dotknul, náhodně zjistil, že se dívá na holografický model svého vlastního těla. Trojrozměrné zobrazení se soustavně otáčelo a přitom zvýrazňovalo určité aspekty. Radu položil prst dovnitř čtverce a otevřel se pohled do vnitřního prostoru těla a byly mu ukázány různé orgány podle toho, jak Radu posunoval prst ve vnitřku čtverce. Určitými pohyby se dala zobrazení zvětšit až na molekulární nebo atomární úroveň:

„Myslel jsem, že se mi to snad zdá, ale opravdu jsem uviděl molekulární strukturu, která byla součástí mých jater, mnohokrát zvětšená. Během několika okamžiků jsem se dozvěděl víc, než by si mohli současní vědci představit i ve svých nejdivočejších snech. Hologram také ukazoval určitý druh energetického shluku, který soustavně měnil barvu, zřejmě na základě změn, které v mém těle soustavně probíhaly…“

Dotknutím se dalších čtverců byly aktivovány projekce mimozemských bytostí a jiných planetárních soustav. Když se člověk dotknul současně dvou různých čtverců, byla vyobrazena komplexní vědecká analýza DNA obou ras včetně možností slučitelnosti genotypů. Na postranní liště se objevil popis k obrazům. Ke konci simulace byly zobrazeny výsledky možného zkřížení.

Další projekční programy obsahovaly podrobné informace z oblastí fyziky, kosmologie, astronomie, technologie, architektury, biologie a dokonce i náboženství.

Skuteční obři

Skuteční obři Na otázku ohledně vybudování tohoto komplexu, odpověděl Caesar, že doposud nemají ani ponětí, kdo byli jeho stavitelé. „Jediné, co můžeme usuzovat je, že to byly hodně vysoké bytosti, jinak bychom si nemohli vysvětlit rozměry předmětů a i prostorů.“

Je zajímavé, že v Rumunsku byly při vykopávkách na různých místech objeveny kostry obřích rozměrů, o kterých se na internetu dají najít záznamy. Rumunská televize uvedla již více pořadů na toto téma.

Dále se u středu sálu nacházela zhruba 2,5 metru vysoká plošina s pěti stupni. Nahoře byla kabina ve tvaru válce z průhledného materiálu, vysoká 3,5 metru a o průměru 1,5 m. Uvnitř bylo několik komplikovaných přístrojů a byly patrné senzory a kovové dráty.

„Došli jsme k závěru“, vysvětluje Caesar „že se jedná o zařízení k vysílání mentální energie. Možná o zesilovač Skuteční obřimyšlenek nebo o „stroj na myšlenky“. Očividně měla kabina rozměry, které odpovídaly velikosti jejích tvůrců. Kovové senzory nahoře by dokonale seděly na hlavě 3,5 metru vysokého člověka, který by byl v kabině usazen. Bohužel se nám zatím nepodařilo zjistit, jak zařízení funguje, budeme ale ve výzkumu pokračovat. Požádali jsme USA o speciální přístroje na základě nejnovějších technologií, které by měly brzy dorazit. S jejich pomocí bude možné provádět systematický průzkum. Předpokládáme, že osoba, která bude připojená k senzorům uvnitř válce, bude moci ovládat velkou mentální energii, nevím ale zatím kam bude nasměrovaná.“

Zdroj: http://www.suenee.cz/velke-tajemstvi-pohori-bucegi-iii/