Vladimír Putin je „jenom“ normální: Na prvním místě občané a jejich bezpečnost. Zdegenerovaná evropská elita již není schopna ničeho. Vzkaz našim politikům: Nenadávej na zrcadlo, když máš křivou hubu

Díky odvážné televizi Prima jsme mohli vidět velkého nepřítele Emanuela Goldsteina alias Vladimíra Putina na televizní obrazovce. Asi nepřekvapí, že působil vzdělaně, solidně a kultivovaně, protože to dokáže každý, kdo má podporu propagačního či propagandistického aparátu.

Že někteří evropští „státníci“ působí přitrouble i za podpory nejdražších agentur, to je spíše příznak toho, že stranická byrokracie táhne nahoru ty nejhorší z nejhorších a že třeba takovým Bohuslavu Sobotkovi nebo Petru Fialovi nepomůžou ani desítky milionů utracené za osobní propagaci (Martina Schulze raději příliš nepřipomínám). Z toho nevyplývá, že by byl Putin skvělý. Je jenom normální.

Dva pohledy

Zajímavější je, že úhlavní nepřítel přinesl jasnou vizi, která je jednoznačně odlišitelná od politiky praktikované v zemích EU.

  • V Putinově pojetí jsou na prvním místě občané jeho státu a jejich bezpečnost. Všem dalším je možné pomáhat až poté, co bude o jeho vlastní lidi postaráno. Euromainstreamový politik pečuje o abstraktní lidstvo a své vlastní občany nesmí upřednostňovat.

  • Putinův pohled akceptuje, jací lidé jsou a co chtějí. Pokud zasahuje do společnosti, tak provádí kroky k tomu, aby ochránil dosavadní svět. Euromainstream naopak pokládá za své poslání rozvrat dosavadního světa a převýchovu občanů v něco lepšího, případně jejich nahrazení.
  • Putin uvažuje v perspektivě desítek let a delší. Veškerá státnická rozhodnutí mají podle něj brát v úvahu budoucnost. Euromainstream je oproti tomu zcela zaměřen na okamžitou situaci. Dva roky dopředu jsou nekonečně vzdálené, delší perspektiva vůbec neexistuje.
  • Putinova představa světa je taková, že by mělo existovat více srovnatelných hráčů a mezi nimi měla být mocenská rovnováha. Euromainstraem předkládá vizi světa s jediným neomezeným globálním vládcem, který nepodléhá žádným zákonům a omezením vyjma své vlastní vůle.

Tím není řečeno, že je Putin dokonalý. Chyběla mi třeba jednoznačnější odpověď na expanzi islámu. Pozornější divák si také všiml, že v ruský vládce podstatě akceptoval eurobyrokratický model centralizovaného řízeného hospodářství. Ani slovo o drobném podnikání, ani slovo o formování buržoazní střední třídy, ani slovo o místní autonomii.

Degenerovaná elita

Nicméně v každém případě to byla příležitost otevřít diskuzi. Jsou tu dva jednoznačně odlišné modely, je co porovnávat, vzniká ideální prostor pro srážku argumentů. Jenže právě dny po odvysílání rozhovorů s Putinem přinesly to nejzajímavější. A totiž – nic! Ukazuje, že eurooptimistická politická a intelektuální elita je už natolik zdegenerovaná, že není vůbec schopna debaty, i kdyby chtěla. Komentátoři nejsou schopni pochopit argument, nejsou schopni na něj reagovat. Znají jen jedinou odpověď, kterou opakují znovu a znovu: Zakažte tomu druhému mluvit. Přesně, jak k tomu vybízí hanebný neonacistický dokument vypracovaný v loňském roce Člověkem v tísni.

Tentokrát totiž nebylo možné hrát ani na tradiční notu a vyprávět příběh o střetu svobodného západního světa s ruskou diktaturou. Rozhovor byl shodou okolností odvysílán v týdnu, kdy se ukázalo, že české ministerstvo vnitra se zaměřuje na lidi s nesprávnými názory, i když neporušili žádný zákon. V Německu ve stejném týdnu proběhl zátah s nočním zatýkáním lidí, co lajkovali nesprávné příspěvky na sociálních sítích. Ve Francii trvá mimořádný stav s drastickým omezním občanských svobod. Označovat Rusko za diktaturu by v tomto kontextu působilo přinejmenším úsměvně.

Navíc, většina putinovských zásahů zjevně směřuje proti tamní „kavárně“. A ruku na srdce, kolik procent občanů by podpořilo zatýkání představitelů proimigračních neziskovek? Výzkumy nemáme, ale když budeme odhadovat přes 70%, nespleteme se.

Vystavené zrcadlo

Takže slyšíme jen spoustu prázdného převalování slámy a nulovou argumentaci. Asi nejvíce práce si dal pokleslý propagandistický server Forum24 (ano, je to ten stejný, který podporuje právo norské byrokracie odebírat děti z českých rodin a šíří urážlivé nepravdy o rodičích, co se odváží stěžovat). Výsledkem usilovné práce je text o údajných „20 lžích.“

Délka textu vyvolává podezření, že skutečným úmyslem bylo napsat něco, co nikdo nepřečte a po čem zůstane jen dojem, že Putin šíří jakési nespecifikované lži. Však také, když si ho přečtete důkladně celý, zjistíte, že žádných 20 lží nalezeno nebylo. Pouze 20 míst, kde je možné mlžit. Můžeme např. vést debaty, jestli reálná kupní síla v Rusku stoupla třikrát nebo devětkrát (záleží, jaký ukazatel zvolíme). V každém případě je ale jisté, že se významně zvýšila, zatímco v zemích spravovaných EU životní úroveň děsivě poklesla. Je to odhalení lži nebo jen odvádění pozornosti?

Zkrátka, nejde ani tak o Putina. Jde o to, že bylo vystaveno zrcadlo degenerované pseudoelitě, která ještě ovládá velké peníze, velká média a byrokratické aparáty. Ale která už není schopna racionálního jednání a dokonce ani myšlení, vyjma hysterické snahy o udržení moci za každou cenu. Z historie víme, že tomu tak bývá na prahu velkých revolucí. A že takové velké revoluce probíhají v Evropě nejčastěji v letech zakončených osmičkou. Ale Putin s tím nemá nic společného.

Jak napsal jiný moudrý Rus, „nenadávej na zrcadlo, když máš křivou hubu.“

 

zdroj: 1

Mohlo by se vám líbit...

1 odpověď

  1. Maroš napsal:

    A JE TO TU! DEZINFORMÁCIE NA PLNÉ GULE! HRAJE SA VABANK!
    Neokonskú bábku – NAVAĽNÉHO – treba uviesť do prezidentského úradu namiesto Putina – ZA KAŽDÚ CENU! Veď – absolútna väčšina ľudí sú idioti – tak prečo nie? Veď kto čítal Orwela 1984?

    „EMANUEL GOLDSTEIN
    Z Wikipédie, voľnej encyklopédie
    Ďalšie použitie viď Emmanuel Goldstein (disambiguácia) .
    Emmanuel Goldstein na teleskopickom filme v adaptácii filmu Michael Radford z roku 1984 . Hral herca John Boswall .

    Emmanuel Goldstein je postava v dystopickom románe Georgea Orwella devätnástich ôsmych štyroch . On je hlavným nepriateľom štátu podľa strany , ktorý je známy ako vedúci tajomnej (a možno fiktívnej) organizácie nazvanej “ Bratstvo “ a ako napísal knihu Teória a prax oligarchického kolektivizmu . On je videný a počuť len na teleskopickom televízore a môže byť vyrobením ministerstva pravdy .

    obsah

    1 História znakov
    2 Trockého ako možného skutočného pôvodu
    3 Súčasné porovnania
    3.1 Richard Nixon
    3.2 Usámu bin Ládin
    3.3 Iné
    4 Odkazy
    5 Externé odkazy

    História znakov

    V románe Goldstein je povesť, o ktorej sa hovorí, že je bývalým najvyšším členom strany a skorým spolupracovníkom svojho vodcu “ Veľký brat „, ale odvtedy sa rozišiel hnutím a začal “ Bratstvo „. Zdá sa, že „Bratstvo“ je organizované do buniek , pričom každý člen je povinný čítať knihu , údajne napísanú Goldsteinom, Teória a prax oligarchického kolektivizmu . Goldstein je vždy predmetom “ Dvojminútovej nenávisti „, denného programu začínajúceho sa o 11:00 hod., Počas ktorého sa na obrazovke zobrazuje obraz Goldsteinu a vystavuje sa extrémnemu opovrhovaniu.

    Román vyvoláva, ale ponecháva nezodpovedané otázky, či Goldstein alebo „Bratstvo“ naozaj existujú. Na otázku protagonistu Winstona, člen Inner strany O’Brien odpovedá takto:

    Winston: Bratstvo existuje?

    O’Brien: To, Winstone, nikdy nevieš. Ak sa rozhodneme oslobodiť, keď skončíme s vami a ak žijete deväťdesiat rokov, nikdy sa nedozviete, či je odpoveď na túto otázku Áno alebo Nie. Pokiaľ žijete, bude to nevyriešené Záhada vo vašej mysli.

    O’Brien tvrdí, že Goldsteinova kniha bola napísaná vedením strany vrátane seba samého, ale toto tvrdenie necháva otázky Goldsteina a existencie Bratstva nezodpovedané a môže to byť nepravda O’Brien k oklamaniu Winstona.

    Čitateľ môže predpokladať, že politická opozícia voči Veľkému bratovi, menovite Goldsteinovi, bola psychologicky nevyhnutná, aby odvrátila, zjednotila a zamerala hnev obyvateľov Oceánie . Zdá sa, že Goldstein slúži ako vhodný obetný baránok pre totalitný režim v devätnástich ôsmych štyroch a ospravedlňuje jeho dohľad a odstránenie občianskych slobôd .
    Trockij ako potenciálny pôvod v skutočnom živote
    Trockij, 1918

    Nie krátko po objavení románu, niekoľko súčasných komentátorov si všimol, že životopis, vzhľad, štýl písania a politické myslenie Emmanuela Goldsteina sa podobali na Leon Trockého . Narodil sa Lev Bronshtein, Trotsky bol blízkym spolupracovníkom ruského revolucionára Lenina a neskôr hlavného súpera Stalina , ktorý znova označil Trockého za zradcu a vyhnal ho zo Sovietskeho zväzu v roku 1927. V exile Trockij napísal revolúciu zradil , odsúdil Stalina a Sovietsky zväz. Počas veľkých čistení 30. rokov 20. storočia Stalinova propaganda vždy zobrazovala Trockého ako podnecovateľa všetkých predpokladaných výkresov a akty sabotáže. V roku 1940 ho v Mexiku zavraždil stalinský agent Ramón Mercader .

    V roku 1954 Isaac Deutscher napísal, že Goldsteinova kniha v devätnástich ôsmych štyroch bola zamýšľaná ako „parafráz“ revolučného zradenia . [2] V roku 1956 Irving Howe popísal Goldsteinovu knihu ako „jednoznačne repliku“ Trockého Revolúcia zradil , píše, že časti, ktoré sa zdajú byť napodobňovaním Trockého, boli „medzi najlepšími pasážami“ románu. [3] Kritik Adrian Wanner, napísaný v kolekcii esejí, ktorú vydal Harold Bloom , opísal Goldsteinovu knihu ako „paródiu“ Znovuzrozenej revolúcie a poznamenal, že Orwell bol veľmi hlúposť o Trockom. [4] Orwell písal o trockizme

    Skutočnosť, že trockistov je všade prenasledovaná menšina a že obvinenie zvyčajne proti nim, tj spolupráca s fašistami, je samozrejme nepravdivé, vytvára dojem, že trockizmus je intelektuálne a morálne nadradený komunizmu; Ale je pochybné, či existuje veľký rozdiel. [5]“
    https://en.wikipedia.org/wiki/Emmanuel_Goldstein

    Jiří Putin! /ale aj Sapiro – žiadna náhoda!/ – toto meno padne v dokumente Protokoly sionských mudrcov/1897/
    Protokoly 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *