Šlo o to zjistit, jaké faktory se uplatňují při rozhodování obou skupin. Zkrátka co je vede k tomu, být na (politicky a mediálně nekriticky podporované) straně příznivců vstřícnosti a přijímání Afrických a Blízkovýchodních migrantů do Evropy, anebo na (oficiálně všemi zatracované) straně zarytých odmítačů této politiky.

Aby se těchto příčin dobrali, zkoumali vědci nejrůznějšími metodami aktivaci mozkových center. Zjišťovali, které části mozku se aktivují, například při spatření záběrů přeplněných gumových člunů s „uprchlíky“. A proto, že odborníkům na lidský mozek je už dlouho známo, za jaké funkce ta která jeho část odpovídá, bylo možné z míry jejich aktivity usuzovat, jak daná osoba tyhle vjemy zpracovává. Výsledky byly, alespoň pro oficiální propagandu, zcela drtivé.

 

U odmítačů se totiž vůbec neaktivovaly oblasti, odpovědné za emoce. Naopak. Aktivovaly se oblasti úplně jiné… Sám Cyril Höschl komentoval výsledky takto: „Zaprvé nejde o xenofobii. Ti lidé, kteří uprchlíky odmítají, z nich nemají strach. Emoční centra nejsou aktivována. Jsou aktivovány čistě rozumové oblasti. To je čistá úvaha lidí, kteří je nechtějí. Na pozadí není strach, ale názor. A názor není emoce.“

A pak ještě jednou, zřejmě pro natvrdlé novináře a propagandisty z neziskovek, zopakoval: „Není za tím zkrátka emoce vyjadřovaná tím slovním základem fobia, což je strach“. „Ti lidé je tu jen zkrátka nechějí.“

Potvrdil tím jen to, co my, podle mainstreamu odmítači, xenofobové a fašisti, tvrdíme už dlouho. Žádná fobie. Racionální úvaha. Předvídavost a domýšlení věcí… Je to snadno vysvětlitelné na příkladu se smetištěm. V málokom z nás vzbuzuje smetiště strach. A asi nikdo nepociťuje nějakou hrůzu ze skládky. Ale nikdo ji nechce mít doma v obýváku.

Studie by měla být zanedlouho publikována. Což může být lakmusovým papírkem blížící se změny a pozvolného otáčení. Které začíná být patrně i v původně „zarytě“ vítačských zemích na západ od našich hranic. No, uvidíme podle publicity, anebo naopak hrobového mlčení, které bude její vydání provázet v mediích tak zvaně hlavního proudu.

K politování jsou teď ale propagandisté, oficiální opinionmakeři a spindoktoři. Co se jen ti chudáci do nás natloukli, že „odmítání“ je známkou nižší inteligence, nedostatku vzdělání, malého rozhledu a vůbec zpátečnictví, srovnatelného snad jen s vírou v čarodějnice. A že by se, stejně jako ostatní fobie, mělo léčit.

Zdroj: 1