5 znamení, že se nám otevírá třetí oko aneb Jak se propojit s intuicí

Úvodem: Když jsem před časem namluvil video o andělech mezi lidmi, udivilo mě, kolik z Vás věří ve skutečné anděly. Když jsem pak v novém čísle časopisu FC psal o „myšlení srdce“, šokovalo mě z Vašich vzkazů, co už víte o duši – inu, FirstClass soustředí největší komunitu osobního rozvoje u nás a já se omlouvám za to, jak jsem Vás podceňoval.

 

 

Občas se tedy pokusím napsat o věcech mezi nebem a zemí. Uvědomuji si, jak je to těžké. Kdo v ně nevěří, tomu je nevysvětlím. Kdo v ně věří, tomu nemusím sdělit nic nového. Ale přesto to zkusím.

Dnes o absolutním základu, který spojuje naši a astrální rovinu. A o tom, na čem stojí úspěch řady lidí.

Někdo tomu říká intuice.

Někdo vnitřní hlas.

Někdo třetí oko.

Jde o totéž.

O třetí oko, schopné „vidět“ víc než běžné oči, nás podle staré pověsti připravili dávní vládci, abychom byli poslušnější, krotší a pokud možno vůbec samostatně neuvažovali. Protože pak bychom si také mohli položit otázku: Proč se vlastně podřizovat vládcům?

To jsou samozřejmě literární spekulace, pojďme k faktům.

 

 

Vědci existenci třetího oka dlouho popírali. Pak ale objevili v mozku záhadnou žlázu. Nazvali ji epifýza, šišinka mozková. Ovlivňuje metabolismus a má funkce, které se vědecky nedají vysvětlit. Například: vystavená světlu umí reagovat na vizuální podněty podobně jako oči. „Jako kdyby šlo o zakrnělé oko,“ připustili vědci.

Zdůrazňuji však slovo PODOBNĚ jako oči. Epifýza totiž umí mnohem více než oči.

Když zavřeme oči, zacpeme si uši... zmizí lži a zůstanou jen činy.
Když zavřeme oči, zacpeme si uši… zmizí sliby a lži a zůstanou jen činy.

Kromě jiného pomáhá vylučovat DMT, takzvanou molekulu duše. Při správné funkci epifýzy (třetího oka) je člověk schopen vhledu do cizího těla. Co to znamená? „Vidíme“ věci jinak, než jak se na první pohled zdají. „Vidíme“ je takové, jaké opravdu jsou, ale druzí je před námi tají, skrývají.

Správně fungující epifýza zrychluje chápání i rozhodování, aniž by měla k dispozici logické argumenty. Člověk s rozvinutým třetím okem dokáže vnímat a vyhodnocovat i to, co jeho pět smyslových orgánů vůbec nezachytí.

Přiznávám. Povídačkám o třetím oku jsem se vždycky smál, než jsem bůhvíproč začal potkávat velmi úspěšné lidi. Říká se jim vizionáři. Ve svém oboru byli vždycky o krok napřed. Jako by věděli, kam se trh posune. Jako kdyby uměli odhadnout, jak zákazníci zareagují na jejich produkty a služby. Jako kdyby do nich viděli.

 

 

„To je intuicí,“ smáli se mi. Ale proto, že já jsem se už nesmál, zvážněli. A pak mi řekli to, čemu jsem se divil, tak jako se možná budete divit Vy. Řekli mi to, jak v sobě intuici rozvíjejí. Jsou to věci obtížně pochopitelné i akceptovatelné, protože naším systémem vychovaný člověk jim prostě věřit nemůže.

Jenže ony existují a fungují. Všímáme si toho všichni ve chvíli, kdy ze zvláštních pohnutek věnujeme větší péči tomu, co ve výsledku intuici prospívá.

Jak poznáme, že se třetí oko otevírá?

 

1. stupeň: Vnímáme souvislost mezi tím, jak se cítíme, a tím, co jíme

Jídlo přímo ovlivňuje člověka. To, kým je, to, jakou má náladu.

Odložíme-li chemické jídlo, povšimneme si, že jsme intuitivnější, takzvaně vědomější (více při vlastním vědomí).

Nebudu spekulovat, proč se do jídel přidávají konkrétní chemické složky, ani co způsobují. Vím však to, že příroda nám poskytuje prakticky všechno, co k životu potřebujeme. Tím, že by byla málo dokonalá (na rozdíl od výrobců potravin) a něco jí chybělo, to tedy určitě nebude. Čím tedy?

Ti, kdo si tuto otázku položili, pochopili, že jídlo je schopno změnit člověka. Z jídla si totiž člověk bere svůj vlastní stavební materiál.

Je škoda, když se stáváme závislými na chemii. Vyplatí se totiž být přírodě blíž. Proč?

Příroda obsahuje všechno, co potřebujeme k životu.
Není nakonec v přírodě nejlépe? Mimochodem, hotely zaměřené na nejúspěšnější klientelu už za luxus označují vše, co souvisí s přírodou. Vědí, co pro chytré lidi je opravdu důležité.

2. stupeň: Potřebujeme se synchronizovat s přírodou

Pozn. anna: toto považujem za veľmi dôležitý bod. Ľudia už zabudli chodiť do prírody, kvôli prírode. Stala sa z nej kulisa, sú v nej preliezky pre deti, alebo si ide človek zabehať so slúchadlami a vôbec prírodu nevníma….

Znáte to? Kdykoli jsme v přírodě, cítíme se lépe. Jako bychom se s ní sladili na jedné frekvenci.

Najednou jsme pocitově vzdáleni negativním lidem i honbám, které naši zdravou frekvenci rozhazují. V přírodě nemáme nutkání vzít šéfův telefonát a nejsme rozklepaní. Jako by nás příroda nějak chránila…

V přírodě vůbec máme sklon dělat správné věci. Jsme plni plánů. Rádi chodíme, objevujeme. Jsme jiní než v kanceláři. Dokonce nás to dělá šťastnými.

Navíc tváří v tvář přírodě si uvědomujeme, jak málo o ní víme. To podněcuje naši zvědavost.

V přírodě člověk nedokáže být povrchní. Zdaleka nepropadá iluzi, že celý svět je pod dohledem. Není. Google Maps zmapovaly souš, ale o většině světa nic nevědí. Oceány a moře pokrývají 71 % planety. Co je v nich? Jen Mariánský příkop je díra do nitra Země, dlouhá jedenáct kilometrů. Jděte na jedenáctikilometrový výlet. A takhle hluboko byste se mohli vnořit do planety.

Žádný člověk neumí popsat skutečnou velikost i moc přírody. Ale co víme, je to, že jsme schopni onemocnět, ztratíme-li kontakt s přírodou.

"Neviděla jste tohle poslední dobou vícekrát?"
„Neviděla jste tohle poslední dobou vícekrát?“

3. stupeň: Začínáme si všímat náhod

Někdo tomu říká náhoda. Někdo znamení.

Nebudu psát záměrně o všech, na úvod alespoň o jednom – o číslech.

Stalo se Vám někdy, že jste se podívali na hodiny právě tehdy, když ukazovaly například 22:22, a to se Vám stalo opakovaně?

Stalo se Vám něco jiného, co vybočovalo z běžného řádu dne, a Vás to donutilo se zastavit a říct si: Cože?

Jistěže to není náhoda.

 

 

Náhoda je způsob, kterým k nám promlouvá intuice. Nebo andělé, chcete-li. Když se trápíme nějakými osobními dilematy, když naříkáme tolik, že neslyšíme žádný vnitřní hlas, tehdy se doporučení promítne přímo před naše oči.

Mimochodem, 22:22 znamená: „Věř, Tvoje myšlenky jdou správným směrem.“

Ostatně, náhodné není ani to, do jakého dne se narodíme. Datum narození je jednoduchým způsobem, jak rozpoznat takzvanou duši vyšší úrovně u druhého člověka.

Ale to už je moc na všeobecný článek, viďte? 🙂

Pojďme zpátky ke každodennímu přemýšlení. Jak ještě jednoduše poznat, že s námi mluví intuice?

4. stupeň: Vadí nám jít v řadě

Už císaři Římské říše si předávali jednu strategii: „Panem et circenses.“ Dostane-li lid chléb a hry, je odveden od vlastního přemýšlení.

Rádi sledujete televizní pořady podle programu, nebo se díváte na oblíbený film v čase, který sami uznáte za vhodný?

Důvěřujete zprávám, které jsou jako z udělání shodné na všech televizích, nebo jste schopni si dělat vlastní „neoficiální“ obrázek na základě svého osobního průzkumu?

Fascinuje Vás, v jakém luxusu a dokonalosti žijí celebrity, nebo si umíte představit jejich SKUTEČNÝ život, v němž nemají zdaleka takovou svobodu, jakou by chtěly?

Už staří Římané říkali: Historii píše vítěz. Ostatně, anglické history je sloučeninou slov his astory (jeho příběh).

Úspěšní lidé prakticky nevěří globálním zprávám. Vědí, že hrstka lidí (opravdu jen malá skupina lidí vlastní ta média, která přímo ovlivňují myšlení i chování miliard ostatních) ani při sebelepších úmyslech nemůže vyložit jednu společnou pravdu pro všechny. Každý totiž máme s ohledem na své potřeby, hodnoty i zkušenosti svou pravdu.

Ostatně, představme si, že bychom měli ve zprávách vyložit svou vlastní minulost. A to viděno svýma očima v dětství, dospívání a dnes. Zjistili bychom, že náš pohled na vlastní konkrétní prožitky se liší s postupem času. Zpočátku proklínáme to, za co později děkujeme. Nakonec, říká se: Když se chceš hodně zasmát, přečti si svůj starý upřímný deník.

 

 

Ne, úspěšní lidé opravdu nepotřebují jít v řadě.

Ano, oni opravdu považují za pochvalu, když je někdo kritizuje za to, že jsou jiní, než by si okolí přálo.

Pak už mají jen kousek do páté úrovně.

Co není zadarmo, má hodnotu.
Co není zadarmo, má hodnotu.

5. stupeň: Uvědomujeme si, že nic v životě není zadarmo, a říkáme si: To je dobře

Mnoho lidí doufá, že na vrchol hory vedou cesty po rovině. Že nejbezpečnější je jít zkratkou – po nejpříkřejším svahu. Tito lidé se potřebují ještě hodně naučit, ke svému dobru.

V páté úrovni znamení otevřeného třetího oka víme, že naopak nic v životě není zadarmo. Že kdykoli něco žádáme, musíme tomu něco obětovat. Zadarmo nejsou v životě ani dobré pocity. I pro ně musíme nejdříve udělat něco pozitivního.

Vesměs všichni lidé vědí, že pokud pro někoho něco udělají, on jim za to „zaplatí“. Jen lidé s rozvinutou intuicí ovšem pochopili, že v takovém případě je nejlepší sám být tím, pro koho něco budeme dělat. Pro sebe něco uděláme a sami také inkasujeme.

Tito lidé jsou pochopitelně pro systém nebezpeční. Jsou totiž schopni opustit to, čemu se ve Čtyřech dohodách říká „sen planety“. Systém na ně křičí: Když nebudeš mít peníze, nebudeš mít to, co chceš. Ale oni se usmívají. Protože nepotřebují být usměrněni v proudu. Vědí, že příroda peníze nevymyslela, tudíž asi nebudou ŽIVOTNĚ důležité. Proto také tuší, že štěstí nepřichází AŽ s penězi, štěstí přichází tehdy, když se pro to SAMI rozhodneme.

Bez ohledu na systém.

 

 

Bez ohledu na opovržení ze strany okolí.

Bez ohledu na strach, který nám všichni vnucují, jestliže se rozhodneme pro SVOU cestu.

Úspěšní lidé jsou ti, kteří jednoho dne vybočili z davu.

 

Zdroj: 1

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

10
Komentujte

avatar
5 Comment threads
5 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
7 Comment authors
jirikzdeněkaťaPetraiku Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Maroš
Host
Maroš

Niektoré situ sa dajú zvládať aj mysľou, treba len poznať spôsob a účinky určitých informačných procesov.
http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/843-dezinformacni-taktiky-nevedomost

Petra
Host
Petra

Krásný článek- děkuji za něj 🙂 …DMT se nejvíc uvolňuje ve tmě, šišinku odvápňuje hrstka petrželky každý den a taky med a sluníčko. …Jsou cítit tlaky na čele

Jara
Host
Jara

Šišinka -Epifýza člověka je Nejvyšším Správcem našeho Materiálního těla.Člověk je ale zároveň vyšší,duchovní entitou,sahající až do šesté dimenze bytí. Vždy záleží na osobní Volbě,kterou cestou kráčím, Materiáílní nebo Duchovní. Šišinka vždy reaguje na naši Volbu. A vše pak podle naší Volby směruje a podporuje. Vše je věc Osobní Volby. Jen a pouze při Duchovní Volbě člověk otevírá svou Duši,propojuje se s Ní,má Intujici, je Tvůrčí, chápe a propojuje se s Přírodou,Sluncem,Hvězdami a Kosmem. Pozitivně se vyvíjí. Tato slova však nedovedou pochopit ti,jež jsou ovladáni pouze Materielním rozumem,žijí pouze v dosahu hrubé hmoty,jsou vlastně Otroky,kteří volí Věčné umírání a utrpení ,… Číst vice »

zdeněk
Host
zdeněk

Rád chodím do přírody, ale stejně kvůli tomu co nastane potom tam raději nechodím.
Chodím na střední školu, tudíž pochopitelně žiju s rodiči. Destruktivní osoby.
Takže vždy když se vrátím třeba z půldenního pobytu někde v lese tak dojde ke střetům názorů a připadám si jako bych byl obklopen opicemi – cokoliv udělám je špatně, všechno dělám špatně, neustále na mě řvou a obviňují mě ze všeho.
Někdy i z toho že si špatně mažu máslo na chleba.
Takový střet názorů trvá i několik dní.

jirik
Host
jirik

Tak bych řekl že máme identické rodiče…….

iku
Host
iku

Znám to. S rodiči to je střet materiálního a duchovního světa. Oni vás živí, tak si myslí, že máte být k obrazu jejich představ. Mají o vás buď starost a nechápou cokoli vyššího nebo mají pocit, že jim unikáte. A jim zase třeba chybí vaše vděčnost za život, že můžete chodit do školy a pod.
Je to o komunikaci a o potřebě nějaké opory nejlépe vnitřní.

Petra
Host
Petra

I já bojovala s rodiči za svoje názory na život :-D, ale už to nedělám, zjistila jsem, že každý máme právo na vlastní názor na svůj úhel pohledu. Rodiče za to vlastně nemůžou, krásně to vysvětlují ty Čtyři dohody zmíněný ve článku, je to o toltécké moudrosti , že všichni žijem ve snu, buď se probudí dotyčná osoba nebo ne. Každý jdeme po svojí cestě ….

aťa
Host
aťa

Keď sa niečo,čo som povedala môjmu sedemnásť ročnému synovi nepáčilo, prišiel ku mne, objal ma a povedal:“Mami,mami, máš ty ale šťastie,že som si ťa vybral.“ Automaticky som sa usmiala a ostala pokojnejšia. Na otázku, odkiaľ to zobral som dostala odpoveď,že im to v škole povedala pani profesorka.

zdeněk
Host
zdeněk

Já jsem byl situací už několikrát donucen říct své mámě „Mami, to pochopíš až budeš starší!“ A u některých věcech se to časem i vyplnilo, teď o pár let později už chápe. Třebas že moje babička (mamky mamka) je nemocná, ale nechce se léčit. Máma byla z toho na nervy, neustále coby kdyby jak jí pomoct atd. ale babička měla na háku, ona chce byt nemocná. Tak jsem jí řekl takový skoro až citát (no, asi to nebyly moje slova, spíš mě někdo vedl tam zvrchu, ale to je jedno) „Nejlepší způsob jak jí můžeš pomoct je ten, že jí… Číst vice »

jirik
Host
jirik

Lehce mimo téma, ale zajímavé Jsou to vůbec lidé? (3. díl): Daniel Dunglass Home https://www.suenee.cz/jsou-to-vubec-lide-3-dil-daniel-dunglass-home/ Dne 31.11.1863 položil obličej na rozžhavené uhlíky v krbu. Kvůli osvěžení – jak tvrdil. Pak uchopil jeden z řeřavých uhlíků, rozfoukal ho do běla a podal ho přítomným. Žár byl tak velký, že ještě 10 cm od něj popálil prsty. Prsty D. D. Homea to ale nebyly… Někdy povaloval do běla rozžhavené objekty po svém obličeji. Ani po těchto brutálních pokusech nevykazoval jeho obličej žádné stopy popálenin. Tento „viktoriánský nadčlověk“ měl i velmi vzácný talent na elongaci – prodlužování těla. Jenže on uměl svůj korpus… Číst vice »