ČAS NEEXISTUJE. VŠECHNO PROBÍHÁ NAJEDNOU, TVRDÍ RESPEKTOVANÝ FYZIK

…..zajímavé počtení, ale je nutné u něho hodně přemýšlet. A pro potvrzení dějů o čase si přečtěte zajímavý článek. Čas byl totiž uměle vytvořen. V jiných dimenzích neexistuje….

00:27

ČAS NEEXISTUJE. VŠECHNO PROBÍHÁ NAJEDNOU, TVRDÍ RESPEKTOVANÝ FYZIK

Čas – existuje snad záhadnější a podivnější fenomén našeho vesmíru? Přestože se s ním každý z nás setkává každý den a fyzici ho usilovně zkoumají už sto let, vlastně jeho podstatu pořád nechápeme.

Čas neexistuje. Všechno probíhá najednou, tvrdí respektovaný fyzik
Čas neexistuje. Všechno probíhá najednou, tvrdí respektovaný fyzik10. 04. 2018

Jediným důkazem, že existoval minulý týden, je naše paměť. Ale paměť, to je vlastně jen stabilní struktura neuronů v mozku…

Jeden z respektovaných fyziků přišel s neobvyklou teorií. Místo, aby se ptal, co je vlastně čas, říká: „Nic jako čas neexistuje.“

„Co je čas?“ je špatná otázka. Čas totiž neníStandardní model vesmíru pracuje už od dob Alberta Einsteina s tím, že čas je jedním z rozměrů našeho vesmíru, podobný prostorovým rozměrům. Brian Greene to v knize Elegantní vesmír popisuje velmi pochopitelně:„Když se s někým chceme setkat, popíšeme mu, kde v prostoru ho očekáváme – například v 9. patře budovy na rohu 53. ulice a 7. avenue v New Yorku. Máme zde tři díly informace odrážející konkrétní pozici ve třech prostorových dimenzích vesmíru. Stejně důležité ale je, kdy ho očekáváme – například v 15. hodin. Tento díl informace říká, kde v čase se naše setkání uskuteční. Události jsou tedy určeny čtyřmi díly informace: třemi o prostoru a jedním o čase.“ 

Tohle všechno je ale jen iluze – alespoň podle fyzika Juliana Barboura„Když se pokoušíte chytit čas, vždycky vám proklouzne mezi prsty,“ tvrdí. „Lidé si jsou jistí, že čas existuje, ale nejsou schopní ho nijak uchopit. Myslím si, že je to proto, že čas ve skutečnosti vůbec neexistuje.“ Fyzik k tomu samozřejmě nedospěl jen tak při přemýšlení někde v hospodě; dostal se k této myšlence studiem toho, jak věda vnímala čas. A to od Isaaca Newtona, pro kterého byl čas řekou, která teče vždy a všude stejně, až po nejmodernější exotické teorie superstrun.

Pro Barboura čas není součástí čtyřrozměrného časoprostoru. Fyzik ho chápe jen jako iluzi způsobenou tím, že se všechno kolem nás mění. Barbour chápe všechny jednotlivé momenty v čase jako jeden celek, kompletní a existující sám o sobě. Nazývá tyto momenty výrazem „Nyní“.

Popisuje je takto: „Jak žijeme, zdá se nám, že se pohybujeme sérií Nyní. Otázkou však je, co jsou zač.“ Pro Barboura je každé Nyní souhrnem všeho ve vesmíru. „Máme silný dojem, že věci vůči sobě zaujímají jisté pevné postavení. Rád bych od toho oddělil vše, co nevidíme (přímo i nepřímo) a držel se myšlenky, že mnoho různých věcí koexistuje současně. Jsou prostě Nyní – nic víc, nic méně.“ Přijde vám tato představa jen těžko pochopitelná? Barbour si proto představil i popisy, které se dají představit i pro mozek ne-fyzika.

Jeho Nyní se dají představit jako stránky z povídky, které jsou vytržené z knihy a náhodně poházené po podlaze. Každá stránka je oddělená entita existující bez času, vně času. Pokud se stránky nějakým způsobem seřadí a pak se krok po kroku procházejí, vzniká z nich příběh. Ale ať už stránky uspořádáme jakkoliv, přesto je každá z nich kompletní a nezávislá. Jak Barbour říká: “Kočka, která vyskočí, není tou stejnou kočkou, která dopadne na zem.“ Neexistuje tedy žádný okamžik v minulosti, který by změnil v okamžik v budoucnosti. Všechny možné konfigurace vesmíru, každé možné místo atomu ve vesmíru existují současně.

Podivné? Připravte se,protože to excentričtější ještě přijde. Podle Barboura existují všechna možná Nyní v obrovském platonovském kontinuu, které se obejde zcela bez času. „Co mě opravdu fascinuje,“ popisuje Barbour svou vizi, „je, že všechna ta existující Nyní mají speciální strukturu – dala by se představit jako krajina. Každý bod v této mapě je jedno Nyní – celek pak nazývám Platonie. Proč? Je totiž bezčasá a tvořená dokonalými matematickými zákony – podobně jako svět idejí, jaký popisoval antický filosof. “

Co bylo před Platonií?

Pokud se svět popisuje pomocí Nyní a Platonie, odpadají úplně otázky jako „Co se stalo před Velkým třeskem?“ V této kosmologii totiž čas vůbec neexistuje – takové otázky pak vůbec nemají smysl. Velký třesk není pro fyzika velká exploze v naší dávné minulosti, ale jen jeden z mnoha bodů v krajině Platonie.

Podle španělských fyziků se z vesmíru ztrácí čas. Možná zmizí úplně

Naše představa o existenci času vzniká proto, že v Platonii existují i objekty, kterým Barbour říká záznamy. Fyzik svůj koncept vysvětluje takto: “Jediným důkazem, že existoval minulý týden, je naše paměť. Ale paměť, to je vlastně jen stabilní struktura neuronů v mozku. Podobně jediným důkazem, jaký máme o minulosti Země, jsou kameny a zkameněliny. Ale to jsou všechno jen struktury minerálů, které dnes prozkoumáváme. Důležité je, že my máme jen jakési záznamy a máme je jen Nyní.“

Barbourova teorie vysvětluje existenci těchto záznamů jako vztah mezi Nyní v Platonii. Některá nyní jsou propojena s jinými Nyní v Platonii, a to přesto, že všechna existují najednou. Tato propojení budí zdání času – a to přesto, že plynutí mezi jednotlivými Nyní se nedají dokázat.

Minulost, budoucnost i konec – to všechno s v Barbourově fyzice stává zcela zbytečným. Přestože tato teorie vypadá velmi filosoficky, až esotericky, pořád jde o čistou fyziku. „Chápu, že moje myšlenka je šokující. Ale dají se pomocí ní vytvářet předpovědi, které popisují svět,“ kontruje Julian Barbour. Se svými spolupracovníky už vydal několik článků, které ukazují, jak z exotické fyziky jeho Platonie přirozeně vyplývají teorie relativity i kvantová mechanika.

Nechceme tvrdit, že právě tato teorie je v přehršli fyzikálních pohledů na svět ta správná. Ilustruje však, jak moderní věda dokáže měnit úhel pohledu na realitu a vytváří stále nové interpretace vesmíru. Že se jednou spojí nejmodernější fyzikální rovnice a Platonova představa o jeskyni a světě idejí, to by asi zaskočilo každého vědce 19. století…

ČAS JE RELATIVNÍ. ALE PRO SPORTOVCE JE JEŠTĚ RELATIVNĚJŠÍ

Je to zatím jen hypotéza, ale víc než zajímavá: zdá se, že pro špičkové sportovce běží čas jinak rychle než pro běžné smrtelníky.

Čas je relativní. Ale pro sportovce je ještě relativnější
Čas je relativní. Ale pro sportovce je ještě relativnější

Asi jste viděli filmovou trilogii Matrix. Ta vzbudila pozornost nejen promyšleným příběhem, ale také tzv. bullet-timem. Šlo o efekt, kdy se pro hrdinu čas téměř zastavil – vnímal pak realitu kolem sebe natolik zpomaleně, že toho stihl udělat víc než jeho protivníci. Něco podobného zažívají profesionální sportovci každý den.

Podívejte se na ukázku z filmu Matrix, který bullet-time proslavil:

 

Neurovědci z londýnské University College zjistili, že u špičkových sportovců se zpomaluje vnímání času, například v okamžiku, kdy na ně letí míč nebo se při závodě rozhodují pro některou z tras. Funguje to pravděpodobně i u „normálních“ lidí, ale u sportovců je tento efekt mnohem silnější. „Tenista John McEnroe vyprávěl, že v okamžiku těsně před tím, než udeřil raketou do tenisáku, cítil, jak se čas zpomaluje – podobně o vnímání času několikrát povídali i piloti Formule 1,“ řekl dr. Nobuhiro Hagura z University College.

Konec olympijských rekordů je tady, předpovídá expert

Co je vlastně čas?

„Myslíme si, že během těchto okamžiků je vylepšené zpracovávání obrazových informací v mozku. Vnímáme tedy během stejného času výrazně více informací – subjektivně se nám tedy může zdát, že čas běží jakoby zpomaleně,“ dodal Hagura. Vědec na tento problém poprvé narazil při výzkumu basebalistů v jeho rodném Japonsku. Novináři o nich psali, že to vypadá, jako by se pro nejlepší hráče míček před odpalem téměř zastavil.

Na Oxfordu se tedy rozhodli prozkoumat, zda jde jen o povídačku, anebo se dá ověřit pomocí vědeckých metod. Zatím se jim podařilo provést jen několik relativně jednoduchých pokusů s dobrovolníky, kteří sledovali blikající disky na televizní obrazovce. Zjistili, že čím více byli účastníci experimentu připravení na to, co budou dělat, tím delší jim připadala doba, kterou na úkol měli. Současně se ukázalo, že pokud museli pohnout rukama, zdálo se jim, že na splnění úkolu mají více času.

Psychologický mechanismus, který za tento fenomén může, zatím není známý. Ale s nejvyšší pravděpodobností je založený na dvou faktorech: počtu informací, které procházejí okem a na koordinaci oko-ruka. „Teď bychom rádi během těchto pokusů měřili pomocí EEG mozkové vlny, abychom zjistili, co se vlastně v mozku děje,“ vysvětlil Hagura. Tyto testy budou nyní probíhat také na vrcholových sportovcích a ženách, tak by se mělo odhalit, zda jsou některé skupiny lidí na vnímání času citlivější než jiné. Právě tento efekt by totiž mohl být tím, co odlišuje úspěšné sportovce od těch nejlepších…

Celou studii najdete TADY.

Zdroj (1)

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

4
Komentujte

avatar
3 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
ÉňoňůňotuttifrutyNorojuliusm.petr Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
m.petr
Host
m.petr

Každý kdo zná základy kvantové teorie,dávno ví,že čas neexistuje,ale existují paralelní světy.s časem lze manipulovat.viz TKDM

julius
Host
julius

To uz rikal Werich . Jak rikal “ Muzete si jit koupit metr casu a deset centimetru na zalozky? Muzete si na to sahnout a pohladit? “ “ videl nekdo cas, nebo prosel kolem cas?“ „Cas vymysleli lide aby vedeli odkud pokud a co za to.“ A ja se domnivam ze na tom nejaka ta pravda je. Nejake skoumani casu je stejna cicovina jako vypousteni tabakoveho dymu do vody zda vznikjne zlato. Cas je jen udaj nasimku naseho ziti ktery zrovna probiha. To co bylo uz neni a to co bude nevime. Cas nam dava videt a zit v danem… Číst vice »

Noro
Host
Noro

vedec zabudol vo svojej teorii obsiahnut pricinu a nasledok. Keby kazdy moment bol Nyni, a kocka co dopadne neni stejna ako ta co vyskoci, tak by vlastne nemala preco padat lebo nema k tomu pricinu ktoru vytvoril dosledok jej skoku. Snazia sa silno ale furt to neni to prave orechove. Takisto vesmir a velky tresk. Tvrdit ze vesmir vznikol velkym treskom a ze predtym zuaden cas nebol je uplne spatne. Nevedia vysvetlit pricinu, a zrod, len chrlia bludy aby im to sedelo. Chyba je v podla mna v nasej interpretacii logiky, ktora pracuje len s dvoma premennymi. ANO a NIE.… Číst vice »

Éňoňůňotuttifruty
Host
Éňoňůňotuttifruty

@Noro Stejně jak v počítačové hře neexistuje čas, jsou tam nějaké zákony podle kterých se hra řídí. To nyní, které je, ovlivnujeme akcemi a pouze „skáčeme“ z jednoho nyní do dalšího nyní, které je jine než předchozí nyní.