Bylo by dobré se připravit na děje budoucí. Jestli si myslíte, že se Vás to netýká, tak se HODNĚ mýlíte

…..s naprostou jistotou se bude muset v blízké budoucnosti každý jedinec spolehnout sám na sebe, maximálně na svoje nejbližší. Doba pokročila a situace se v celém světě vyhrocuje. Víc t snad asi nejde…..

00:54

Neustále lidi upozorňuji a vyzývám ke koupi aspoň rýže a nějakých těstovin. Možná že zítra už bude pozdě. Bylo by dobré si přečíst následující článek a pouvažovat o něm. Byl bych rád, kdyby k něčemu takovému nedošlo, ale asi dojde. Nepřeji si to…..

Až to bouchne: Jsme připraveni na chaos? Vzpomínky na mobilizaci už zapadly. Soukromé cvičení v hlavě. „Outsourcovali“ jsme veškerou vlastní bezpečnost. Máte svoji skupinku poslední záchrany?

Erika Magdalena Peprná uprostřed zdánlivého bezpečí a blahobytu připomíná křehkost a zranitelnost „samozřejmostí“, jež nám (zatím) zajišťují přežití, ač jde o balancování na tenkém lanku

Babička mívala na půdě vždycky aspoň čtyřicetikilový pytel mouky – prý pro všechny případy. My, děti a vnoučata, jsme to považovaly za podivnůstku staré paní. S pokrčením ramen jsme to brali jako trauma generace, která zažila válku. Připadalo nám, že válka je něco, co zůstalo navždy uvězněno v dávné minulosti. Jako kdyby mezitím nepřibyla naopak další úplně nová nebezpečí.

Mileniálům (lidem narozeným ko­lem nového tisíciletí) se někdy říká generace Z. Ale nejspíš by se nejméně posledním třem generacím dalo přezdívat generace B – ti, kteří žijí jako v bavlnce. Je až pozoruhodné, jak málo jsme dnes připraveni na cokoli, co by mohlo nečekaně zvrátit relativně poklid­ný běh našich bezstarostných životů. Jako kdyby i dramatická historie stoleté republi­ky byla již zcela zapomenuta.

Mobilizace

Nové (již desáté!) číslo měsíčníku MY, kromě jiných pozoruhodností, o nichž se jinde nedozvíme, připomí­ná jeden dramatický podzimní den před osmdesáti lety: V pozdních večerních ho­dinách (23. září 1938) vláda vyhlásila všeobec­nou mobilizaci. Republika byla na nohou během čtyřiadvaceti hodin. Záložáci (skoro milion mužů) byli ze tří čtvrtin u svých jednotek, na ulicích nesví­tila světla, domy byly zatemněné, fungo­vala civilní obrana. Žádný zmatek a chaos. Všichni věděli, co mají dělat.

Věděli bychom si vtomto stále nebezpečnějším světě dnes rady, pokud ze dne na den přijde něco, s čím (raději) nepočítáme? Nejde o to se strašit. Spíše počítat s jakoukoli možností. A nejde zdaleka jen o válku (jakkoli už v posledních letech několikrát zaťukala na dveře – nemluvě o tom, že by měla úplně jinou po­dobu než tenkrát). Reálně mohou kdykoli nastat situace, kdy nebude možné se spolehnout na stát, i kdyby byl připraven (jako třeba sousední Německo či Švýcarsko) mnohem lépe, než je. Situace, v nichž se třeba i jen po nějakou přechodnou dobu bude­me muset zkrátka a dobře postarat sami o sebe. A o své nejbližší.

Kvitujme alespoň první vlašťovky: v září uspořádal Středočeský kraj rozsáhlé cvičení, zaměřené na jednu z možných krizí, která permanentně hrozí – a také se už na mnoha místech světa přihodila: úplný výpadek dodávek elektrické energie. „Blackout”, jak se takové situaci v hantýrce energeti­ků hezky česky říká, znamená něco jako Náhlé temno. V případě, že zkolabuje a rozpadne se přenosová síť v místním, nebo dokonce evropském měřítku, nastalo ve vteřině. Ačkoli se o tom téměř nemluví, hrozí to téměř neustále. Zdaleka ne jen kvůli „zeleným“ metodám získávání „alternativní“ energie z větrníků na severu Německa. Možných důvodů jsou desítky, připravit se na všechny by stálo stamiliardy, které nemáme. Nejen my. Nikdo v Evropě. Pokud pouze jediný takový náraz přenosová soustava nezvládne – civilizační jistoty ve vteřině přestanou existovat.

Nejde jen o světlo a teplo – bez obojího lze i v zimě nějaký čas přežít. Jenže vět­šina domácností, zvláště v Praze a dalších velkých městech, nebude mít ani tekoucí pitnou vodu, ani kanalizaci. Zmizí internet, mobilní telefony přestanou existovat, o rozhlasu či televizi nemluvě. A protože s něčím tak reálným přes všechna občasná upozornění (jako jsou tyto řádky) nikdo fakticky nepočítá, nastane chaos.

To není sci-fi

Jak něco takového (v malém) vypadá, jsme mohli vidět před nějakými patnácti lety. Na konci srpna v severní Americe vypadl proud padesáti milionům obyvatel kvůli chybě v programu systému, provozovaného kdesi v Ohiu. V některých oblastech trvalo celý týden, než elektřinu zase nahodili. Nelétala letadla, nebyly pohonné hmoty, auta celé dny stála v nekončících kolonách panikařících řidičů, kteří se snažili dostat se z katastrofou zasažených oblastí – dokud jim nedošel benzín. Lidé spali na ulicích, brzy ani rabovat už nebylo co.

tm komentuje: a nebo bylo všemu úplně jinak? Nebylo to náhodou nucené cvičení, aby státní složky viděly na vlastní oči, co se bude odehrávat potom v reálu a na co se mají ve skutečnosti připravit?????

Cvičení různých složek záchranného systému na úrovni kraje je proto jistě chvá­lyhodné. Už proto, že odhalilo velkou řadu mezer (ač realita by pochopitelně byla mnohem tvrdší). Nemluvě o tom, že podle zadání šlo „jen“ o situaci, která by trvala řádově několik dnů. Co dělat v případě rozsáhlého kontinentálního či dokonce celosvětového blackoutu v rozměrech týdnů či měsíců, způsobeného například „přímým zásahem“ energie z větší sluneční erupce (což spíše dříve než později po jednom velkém středověkém „zásahu“ opět zažijeme), o tom mají zatím jasno jen spisovatelé sci-fi literatury. Přestože taková situace v mi­nulosti už nastala vícekrát – nemáme žádné zkušenosti. Nebyla jí totiž vystavena snadno zranitelná technologická civilizace.

tm komentuje: v Německu už vypli všechny jaderné elektrárny. U nás nikoliv. A co si myslíte. Jak při takovém Blackoutu budou chladit reaktory????? Na to ještě nikdo nepomyslel?????

Mlčení v Čechách

Soukromé cvičení by proto měl mít kaž­dý z nás v hlavě. Alespoň v hrubých ob­rysech. Jde o racionální úvahu o tom, co dělat, pokud se náhle budeme muset spo­lehnout sami na sebe. Podobné úvahy jsou dosud vyhrazeny pouze zlomečku obyva­tel, kteří si říkají „prepeři” (z anglického „to prepare“, připravovat se – na náhlou katastrofu). U nás mají tito jedinci pověst šílenců čas­tovaných obvykle posměchem a ťukáním si na čelo.

Kupodivu třeba ve Švýcarsku nikoli. Nepříliš nadnesený bonmot říká, že v této bohaté zemi „historických realistů“ má většina občanů dvě postele: jednu doma, druhou v dobře vybaveném podzemním krytu. A už vůbec nemluvě o tom, že v podstatě každý Švý­car má doma státem distribuované zbra­ně, zatímco u nás je vznikající ozbrojená domobrana záležitostí soukromou, kterou intenzivně s podezřením sledují tajné služby a s despek­tem o ní mluví chlácholící politici.

Jistě nikoli jen proto, že jsme v EU, Švýcarsko ne, a Brusel se snaží naopak obyvatele „svých území“ odzbrojit, jak jsme o tom v minulém vydání MY psali. Jasněže hystericky nenabádám, aby každý měl ve sklepě zbrojní arzenál a tisíce kon­zerv, ale řekněme alespoň takovou Krabič­ku první (a možná poslední) záchrany. Jen v o něco větším měřítku. Protože ani na to náš jinak tak vzorně „ochranitelský“ stát nemys­lí. U našich (ještě mnohem více „ochranitelských) sousedů kupodivu ano.

V Německu jsou už dva roky samozřejmostí zásoby pro případ krize. Když v roce 2016 deník Frankfurter All­gemeine Zeitung „potajmu” získal a ještě před jeho oficiálním zveřejněním otiskl aktualizovaný plán civilní obrany, který s nenadálou katastrofou výslovně počítá, Němci se svou typickou disciplinovaností začali nakupovat, dle „befelu. U nás nadále panuje „oficiální ticho“. Před bouří?

 

Zvláštní velvyslanec ČR pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška, se letos v květnu nechal slyšet, že naše elektric­ká rozvodná síť se už několikrát málem zhroutila – a dodal:

Dnes jsme v zásadě „outsourcovali“ veške­rou naši bezpečnost dalším lidem. Každá vesnice, každá domácnost, mívala zásoby uhlí a brambor na zimu. Dnes má málokterá zásoby na víc jak čtyři dny. Myslím, že bychom měli doma všich­ni mít zásobu vody, potravin a léků minimálně na měsíc. Systém se totiž může kdykoliv poru­šit. Může se zhroutit elektrická síť, může být problém s vodou, může se stát cokoliv. Mohou zkolabovat bankovní systémy kvůli nějakému útoku, může se opravdu stát leccos. Je potřeba mít základní selskou připravenost na problémy, které mohou nečekaně přijít…”

Je to řečeno diplomaticky – ale aspoň něco.. Nejde o to se strašit, ale mít pro případ „nečekaného kolapsu“ (což je smutně komické, protože je vlastně už dlouho potichu reálně očekáván) ales­poň základní plán. Například si se svými nejbliž­šími alespoň dohodnout, kde se pro takový případ všichni scházíme. I malá skupinka bude v té chvíli víc, než osaměle pobíhající jednot­livci. A rozhodně je dobře, má-li v té sku­pince alespoň někdo zbraň. A jiný či jiní zase základní zásoby.

Již jsme se tomuto tématu v „Myčku“ věnovali. Budeme v tom nyní soustavněji pokračovat. Protože štěstí, jak známo, pře­je připraveným. A připraven je ten, kdo ví. Z mlčení „nezodpovědných odpovědných“ se toho moc nedozvíme. Tak to vezměme do vlastních rukou. MY z Čech, Moravy a Slezska.

Vyšlo v měsíčníku MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska 10/2018. Kliknutím na odkaz se dozvíte více, včetně snadné možnosti předplatného.

Zdroj (1)

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

7
Komentujte

avatar
3 Comment threads
4 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
6 Comment authors
KatkaEvaLuciepavel blahetaPetr Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší
Upozornit na
Eva
Host
Eva

Moje babička taky zažila 2.světovou i se 4 malými dětmi.Znala co je to hlad.Celý život sušila na kostičky krájený chleba,když se nic nedělo starý vyhodila a sušila nový.My to nechápaly,ale jak je psáno:trauma generace z války.Já připravena jsem i pro svou rodinu,mám zásobu vody,potravin, léků,bylinek, vojenské tablety na čištění vody,baterií,svíček,plynových kartuší,petrolejových lamp,líh,vodku,zlato,stříbro,něco i na sebeobranu,tranzistorové rádio.Ze začátku se mi smáli,že jsem paranoia,ale když vidí a slyší co se ve světě děje a jak to do sebe vše zapadá,tak otočili a jsou i vděční.Raději mít a nepoužít,než nemít a potřebovat.

bloblo
Host
bloblo

Co se týče jídla, rozhodně doporučuji s vysokým obsahem bílkovin, tj. luštěniny, olejniny, maso. Pokud tělo nebude mít dost bílkovin, jste namydlení. Nevhodná je pšeničná mouka a veškerý výrbky z ní, jako těstoviny. Nutričně mrtvé. Rýže má usmolených 7% bílkovin. Pšenice 10%, luštěniny 20%. Když vidíte jídlo ve východní Ásii, kromě rýže jí hromady masa. Rýže samotný by totiž naprosto nestačila. Plácy o tom, že chudý vjetnamec vystačí s miskou rýže a zeleniny jsou čiré nesmysly.

pavel blaheta
Host
pavel blaheta

bloblo – jasně, že samotná pšeničná mouka je málo výživná, ale kalorií má dost a o ty jde v prvé řadě – udrží vás v síle. Jinak kdo bych se chtěl připravit na nějaký větší „karambol“ tak si pořídí pár slepic v klecích a pár pytlů zrní (pšenice plus žito) a k tomu mlýnek, kterým si může z toho zrní umlít vlastnoručně mouku (celozrnnou a event. i udělat vločky) – pak má nejen možnost upéci si chleba (kvalitní neb z kvalitní mouky) ale k tomu ještě i bílkoviny v podobě vajec od slípek. Tohle může úplně každý i v panelovém… Číst vice »

Petr
Host
Petr

Děláte dobře

Lucie
Host
Lucie

To je dobre Evicko,lide v dnesni dobe neberou nic na zretel, a jsou lhostejni takze nemohou byt ani pripraveni.Jste pro svou rodinu straznym andelem.A jak se pise ve clanku stesti preje pripravenym.!!Taky se zasobujeme, ale jeste je potreba spouta veci dopilovat.a vnukla jste my napad dokoupit ty vojenske cistici tablety na vodu.To bude nejspis nejdulezitejsi.Tak vam i rodince prejeme spousty stesti a jeste spousty let bezstarostneho ziti.

Eva
Host
Eva

Ahoj Luci a děkuji,co k tomu dodat?Ano lidé to neberou na zřetel.V té slavné demokratické USA jsou připraveni skoro všichni,je to jejich způsob života už roky.V Česku připraveni nejsou a je mi jich docela líto,že se nechali zmanipulovat a vygumovat mozek.Však oni prozřou,ale až ve finále, když nebude elektřina,voda,plyn,benzín,potraviny.Kanalizace budou plné a tudíž ani zalít WC vodou z potoků,splašky se budou drát ven z mísy.Řešeni je zakoupit odpadkový pytle do nich nasypat kočkolit a pytel rozprostřít do WC mísy.Po naplnění někde zakopat.Výhodu mají lidé co bydlí v chalupách a domcích.Nastane chaos,anarchie a bezpečnostní složky selžou.Že dojde k výpadku je jasné,teď… Číst vice »

Katka
Host
Katka

Můj osobní názor – až TO začne, tak nestihne být ani chaos a nezachrání nás vůbec nic.
Máte vůbec představu jakými zbraněmi dispomují USA, Čína, Rusko ???
A amíci ty zásoby mají celkem zbytečně, protože 2/3 kontinentu úplně zmizí a Evropa? Tady po jaderné válce nezůstane ani jedna opice ze které by se opět vyvynul člověk 😀😀😀. A jestli se celá planeta najednou nezničí tak se ze 3.světově bude vzpamatovávat 10ti tisíce let.
Miliardáři, kteří si staví bunkry – tak v nich akurát tak dožijí svůj život… vůbec jim nezávidím.