České uznání Juana Guaidóa prozatímním prezidentem Venezuely je zřejmě neplatné

…..podpindosníci v českém parlamentu se snaží vyjít vstříc svému páničkovi. No kdopak jim to asi přikázal že opět tak pěkně panáčkují aby dostali tu slíbenou ohlodanou kost????

00:05

 

Среда, 6 февраля 2019, 19:43 +01:00 от Marian Pišný <pisnym@seznam.cz>:

Podle článku 2 odst. 3 Ústavy lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Ústava ani žádný jiný zákon nedává české vládě zmocnění rozhodovat o tom, kdo má být prezidentem jiné země. Podle článku 63 odst. 1 písm. a) Ústavy zastupuje Českou republiku navenek prezident republiky. Miloš Zeman Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta neuznal. Vládní rozhodnutí je tedy pravděpodobně neplatné nebo právně nulitní.

Juan Guaidó foto twitter Guaidó

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v pondělí 4. 2. 2019 svým prohlášením uznala předsedu venezuelské Národní rady Juana Guaidóa prozatímním prezidentem Venezuely. Návrh jí předložil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a vláda jej schválila. I když k tomu nemá ze zákona ani podle Ústavy žádnou pravomoc. Podle politologa a experta na mezinárodní vztahy prof. Oskara Krejčího tím kabinet vyvolal právní chaos.

Prezident republiky Miloš Zeman, který podle Ústavy zastupuje ČR navenek, tento krok vlády žádným svým úkonem nepotvrdil. Jeho platnost tak podle prof. Krejčího zůstává z hlediska práva v jakési šedé zóně. „Podle Ústavy platí zásada, že každý může činit, co zákon nezakazuje. Státní orgány však mohou provádět pouze to, k čemu je zákony zmocňují. A Ústava ani žádný běžný zákon nedávají české vládě pravomoc rozhodovat o tom, kdo je prezidentem jiné země“, upozorňuje Krejčí.

Uzurpace pravomocí prezidenta

Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka prezident republiky uložil právnímu a legislativnímu odboru Kanceláře prezidenta republiky přezkoumat právní stav ve vztahu k vládnímu kroku. Analýza by měla být hotová do konce týdne. „V druhé polovině týdne se pan prezident vyjádří k otázce, koho považuje za legitimního představitele Venezuely, a rovněž k otázce, zda byl krok vlády legální nebo jestli šlo ze strany vlády o uzurpaci pravomoci vyhrazené prezidentovi“, řekl Ovčáček.

Fakt, že Ústava vládu k ničemu takovému nezmocňuje, přiznává i Ministerstvo zahraničních věcí. Ministr Petříček se při předkládání návrhu na uznání  Guaidóa prozatímním prezidentem Venezuely odvolal na § 6 odst. 2 Kompetenčního zákona, podle něhož má Ministerstvo zahraničních věcí zabezpečovat vztahy k ostatním státům. Podle tiskového mluvčího Ministerstva zahraničí Michala Bucháčka existuje pro takový postup precedent.“ Obdobným způsobem bylo postupováno v některých případech v minulosti. Například v roce 2011 byla takto ministrem zahraničních věcí uznána Přechodná národní rada Libye za legitimního představitele libyjského lidu“, uvedl Bucháček.

Stejně jako v případě Libye

V roce 2011 byl ve vládě premiéra Petra Nečase (ODS) ministrem zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Ten během počátku bouří v Libyi odmítl Národní radu uznat. Stejně jako Itálie, jejíž tehdejší premiér Silvio Berlusconi tehdy vetoval v Evropské radě návrh na uvalení sankcí na Libyi. Poté, co protestující vyrabovali armádní sklady v Benghází a ustavili povstaleckou armádu, však Schwarzenberg otočil a uznal Národní radu za kolektivní orgán zastupující libyjský lid. Bylo to paradoxně v době, kdy i západní zpravodajské služby upozorňovaly, že do řad povstalců se infiltrovali členové teroristické organizace Al-Kaida a dalších islamistických bojůvek. Krátce poté se v Libyi naplno rozhořela občanská válka.

Právní neúčinnost pro rozpor s mezinárodním právem

S právním výkladem ministerstva zahraničí zásadně nesouhlasí místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip (KSČM). „Zabezpečováním vztahů s ostatními státy se rozumí provoz našich ambasád v jiných zemích, vysílání našeho diplomatického personálu do zahraničí a jednání s ambasadory cizích států akreditovanými pro ČR. Ne vměšování se do vnitřních záležitostí suverénní země, které je v rozporu s mezinárodním právem“, vysvětlil Filip. Podle něj má ministerstvo zahraničí především zajišťovat provádění a dodržování mezinárodních smluv, což mu rovněž ukládá § 6 Kompetenčního zákona. „Vláda ale právě na návrh ministerstva zahraničí provedla krok, který odporuje mezinárodně právním závazkům ČR. Jde o hrubé narušení suverenity lidu Venezuely, který je jako jediný oprávněn určovat své legitimní představitele“, vytýká vládě Filip. Podle něj  Guaidó neprošel prezidentskými volbami a tudíž nemůže být prezidentem. To, že získal poslanecký mandát, jej neopravňuje k převzetí prezidentských pravomocí. „Situace ve Venezuele musí být řešena v souladu s tamní ústavou. Není možné zvenčí určovat, kdo má být prezidentem nebo členem vlády. Takové postupy mezinárodní právo zakazuje“, upozorňuje Filip. Je to podle něj podobně nelegitimní, jako kdyby se sám prohlásil za předsedu vlády poté, kdy jej jako českého premiéra uzná Burkina Faso, a šel za prezidentem republiky a požadoval odvolání Tomáše Petříčka z funkce ministra zahraničí. Takto podle něj nelze postupovat, protože by tím jen vznikal chaos.

„Uznání Juana Guaidóa prozatímním prezidentem Venezuely ze strany české vlády je právně neúčinné. Tento krok je v rozporu s Ústavou a mezinárodně právními závazky ČR, které jsou podle článku 10 Ústavy nadřazené běžným vnitrostátním zákonům“, upozornil Filip. Podle něj tato ústavní formulace stanoví, že vznikne-li rozpor mezi domácím zákonem a mezinárodní smlouvou, má přednost úprava podle mezinárodní smlouvy. Postup vlády je podle něj v rozporu s Chartou OSN, která v článku 2 státům zakazuje zasahovat do věcí, které ve své podstatě patří do vnitřní pravomoci kteréhokoli státu. „ČR je členem OSN a je právně vázána jejích Chartou, která byla řádně ratifikována. Vládní postup je tedy neústavní“, konstatoval Filip.

Stejný právní názor vyjádřil i prof. Václav Pavlíček z Katedry ústavního práva Univerzity Karlovy. „Ze strany české vlády jde o nepřípustné zasahování do vnitřních záležitostí Venezuely, které je v rozporu s mezinárodně právními závazky ČR. Venezuela je řádným členem OSN, stejně jako ČR. Charta OSN jednoznačně zakazuje členským státům, aby vstupovaly do záležitostí, které jsou ze své povahy v pravomoci vnitrostátních orgánů jednotlivých členských zemí.“, vysvětlil známý expert na ústavní právo. Pavlíček připouští jako možné, aby v případě dohody mezi prezidentem republiky a vládou za Českou republiku vyjádřila stanovisko vláda. Kroky vlády však podle něj musí být v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána. „Ústava v článku 1 odst. 2 definuje ČR jako právní stát dodržující závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. S ohledem na Chartu OSN je postup vlády je v rozporu s tímto ustanovením. A tudíž protiústavní,“ varuje Pavlíček.

Velvyslance Venezuely, který tuto zemi zastupuje v OSN, vyslal nedávno znovuzvolený prezident Nicolás Maduro. Podle Pavlíčka je v rámci OSN respektován jako řádný zástupce a tudíž by na tento fakt měla brát ohled i česká vláda. „Zvenčí nelze určovat kdo je hlavou státu jakékoli země. To si musí občané každé země stanovit sami ve volbách,“ připomíná Pavlíček. Opačný postup je podle něj podporou pučistů a povstalců. „Jednou by se nám to mohlo nepěkně vrátit,“ varuje ústavní expert.

Kdo zodpovídá za zahraniční politiku?

Jiného názoru je však předseda Ústavně právního výboru Sněmovny Marek Benda (ODS), který rozhodnutí vlády pokládá za legální.  „Vláda je podle článku 67 Ústavy vrcholným orgánem výkonné moci a tím pádem odpovídá i za naši zahraniční politiku“, řekl Benda. Připomněl v této souvislosti uznání Kosova i řadu dalších rozhodnutí vlád v této oblasti. „Nemyslím, že by si vláda uzurpovala část pravomocí prezidenta, neboť naopak i za všechny činy prezidenta v zahraniční oblasti odpovídá vláda“, vysvětlil Marek Benda.

Zcela opačný názor naopak zastává další člen Ústavně právního výboru Zdeněk Ondráček (KSČM). Podle něj postup vlády ve věci Venezuely nemá oporu v Ústavě a není tudíž legální. „Vláda dělá vazalskou politiku a ne politiku svrchovaného státu. Jo, kdyby takto někdo rozhodoval o nás… A jako, že už rozhodoval“, připomněl Ondráček v narážce na fakt, že česká vláda uznala Juana Guaidóa prozatímním prezidentem Venezuely vzápětí poté, kdy tak učinila německá vláda v Berlíně.

Vládne nám duch Reinharda Heydricha?

Velmi ostře se ke kroku vlády vyjádřil jeden z poslanců, který si nepřál zveřejnit své jméno. „V Černínském paláci, kde dnes sídlí Ministerstvo zahraničních věcí, byl během 2. světové války umístěn Úřad říšského protektora pro Čechy a Moravu. Duch Konstantina von Neuratha, Reinharda Heydricha a Karl-Hermanna Franka ten barák asi ovládá dodnes“, uvedl poslanec. Za nejsmutnější však podle něj lze považovat to, že tomuto vlivu nyní zřejmě podlehla celá vláda.

Rozhodnutí vlády v pondělí podpořil svým usnesením i senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Senátoři zahraničního výboru v usnesení vyjádřili podporu „legitimně zvolenému předsedovi venezuelského parlamentu Juanu Guaidóvi“ a uvítali „rozhodnutí členských zemí Evropské unie, včetně České republiky, uznat Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely, který by měl dovést zemi k demokratickým prezidentským volbám.“

Sněmovní Zahraniční výbor se problémem bude zabývat na své schůzi ve čtvrtek.

Podle Oskara Krejčího byl krok vlády minimálně unáhlený. Celý problém měl být napřed analyzován v součinnosti mimo jiné s parlamentními výbory a koordinován s prezidentem republiky. Podle mluvčího ministerstva zahraničí byl o připravovaném kroku prezident republiky informován na schůzce nejvyšších představitelů státu 30. 1. 2019, které se zúčastnil i premiér a šéfové obou komor Parlamentu.

Bude ČSSD po tomhle ještě někdo volit?

„Informování nestačí. Měli se dopředu domluvit, co budou dělat a proč. A ne vyvolávat takovou sóloakcí chaos v mezinárodních vztazích“, upozorňuje Krejčí. Podle něj si vláda měla dopředu nechat zpracovat právní analýzu, zda takový krok vůbec může udělat a jestli to není hrubé vměšování do vnitřních záležitostí jiné země. „Ministři by se asi taky neradi dožili situace, kdy by se třeba předseda Senátu Jaroslav Kubera prohlásil předsedou vlády a pak k nám přicházely telegramy z Jihoafrické republiky nebo Chile, že tamní vlády uznávají Kuberovu vládu jako představitele České republiky. A on by pak na základě toho začal prodávat státní majetek nebo sjednávat zahraniční půjčky, které by mohl někde zašantročit“, varoval politolog. Velmi se diví tomu, proč se k podobnému právnímu pirátství propůjčil právě sociálně demokratický ministr. „Kdo po tomhle ještě může sociální demokraty volit?“, diví se Oskar Krejčí.

 

Martin Kunštek

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

5 komentářů

  1. Vítězslav Crha napsal:

    Jsou to sociálové a mají to i ústavně potvrzené. Tito dementi již nemohou nikdy zastávat vyšší pozice v státotvorném systému moci, protože na to jednoduše intelektuálně nemají síly a ani potřebný intelekt- ČSSD je na konci své životní kariéty a nikdo s tím nic neudělá. Jsou to lidé naprosto potřební v manuální pomoici státu v dělnických profesích a nebo v profesích mimo občanskou svobodu. Tedy kriminálníci.

  2. preto napsal:

    je to jeden z podarenych Zemanovych forov?
    alebo aj jeho uz vymenili za klona?

  3. lada napsal:

    Dnes ráno na ČT 24 sdělili, že uzurpátora Guaidoa pozval prezident Zeman na návštěvu do České republiky, protože mu fandí. No to prostě nevymyslíš :-))

  4. Fanny napsal:

    Zeman mě tou pozvánkou hodně zklamal.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.