Dossier: Co víme a co nevíme o posledním největším evropském bankovním skandálu, který otřásl italským bankovnictvím a souvisí se špatnými úvěry

…..posledních několik let se stále více bankéřů rozhodlo k údajné sebevraždě. Ano tak bylo vše komentováno v oficiálních srač-kometech po celém světě. Je nutné si opět vše otočit o 180°. Jak jinak, že ano….

00:54

Za posledních 5 let si vzalo celkem 70 bankéřů svůj život. Která mafie stojí opět za těmito událostmi????

 

Smrt bankéře a největší evropský bankovní skandál.

Na začátku ledna jmenovala Evropská centrální banka nucené správce nad italskou bankou Carige. Problémy banky Carige nejsou ničím novým. V roce 2017 např. Il Giornale informoval, že „banka riskuje kolaps, zažívá dramatické hodiny a že se bude do poslední chvíle vyjednávat, aby nedopadla jako Monte dei Paschi“ a rok poté se objevila zpráva, že „banka Carige je v ohrožení“. (Podle posledních zpráv, vydala banka Carige bondy v hodnotě 2 miliard eur se státní garancí. Italský ministr pro evropské záležitosti Paolo Savona uvedl, že nutnost intervence k řešení situace v oblasti likvidity banky Carige „je důsledkem neúplnosti institucionální struktury bankovní unie, což vyplývá z nedostatků unie měnové“.)

Italský bankovní sektor má potíže dlouhodobě. Připomeňme si proto události z roku 2013, kdy se kvůli problémům a skandálu s podvody (při rizikových investicích se měly ztratit stovky milionů eur) dostala na titulní strany nejstarší banka světa Monte dei Paschi v Sieně, a kdy také za podivných okolností zemřel její šéf pro komunikaci David Rossi. Vyšetřování smrti Davida Rossiho doprovázely nesrovnalosti, případ byl uzavřen jako sebevražda, rodina má ale pochybnosti. (TV ARTE odvysílala o událostech kolem Monte dei Paschi a smrti Davida Rossiho dokument, který měla na programu v roce 2017 i německá ARD.)

  1. února 2013 (tedy měsíc před Rossiho smrtí) web euro.czvelice pěkně vystihl situaci v Monte dei Paschi (dále jen MPS), protože problémy této banky nezačaly v roce 2013, ale o pár let dříve. MPS uškodila mimo jiné akvizice jiné banky: Antonvenety.

S bankou Monte dei Paschi se „zapletla“ i Deutsche Bank, která její ztráty zatajovala – podrobně zde.

Pád z okna

Je večer 6. března 2013 a na dlažbu dopadá tělo Davida Rossiho. Videokamera zachytila jeho smrtelný pád. Byla to sebevražda nebo vražda? Okolnosti jeho smrti jsou dnes stejně nejasné jako otázka, co mluvčí David Rossi věděl o pochybných finančních aktivitách banky. Jisté je to, že jen o dva dny dříve ohlásil, že by chtěl mluvit s prokuraturou o interních záležitostech banky. Finanční ústav Monte dei Paschi je od té doby symbolem bankovní krize nejen v Itálii.

Jen italské finanční instituce sedí na hoře špatných úvěrů v hodnotě více než 300 miliard eur (2017). Opatření na likvidaci marodných bank v eurozóně, která jsou v platnosti od roku 2016, jsou běžně podkopávána a představují významné riziko pro evropský finanční systém, tvrdí odborníci. (Špatným úvěrům jsme se na !Argumentu věnovali zde a zde – pozn. red.)

Dokumentární film ve stylu krimi zkoumá příčiny úpadku MPS. Jedná se také o možné vážné selhání italského bankovního dohledu, za nějž byl Mario Draghi, jako bývalý guvernér italské centrální banky (Banca d’Italia), odpovědný. Hledání stop vede ze Sieny do finančního centra Londýna, kde necelý rok po smrti Rossiho přišel záhadně o život jiný bankéř William Broeksmit.

70 mrtvých bankéřů ve spojitosti s finančními skandály

David Rossi ani William Broeksmit nejsou jediní mrtví v souvislosti s finančními skandály v bankovním sektoru, dle webu Il Sole 24 ore bylo evidováno už sedmdesát úmrtí.

Všichni mrtví bankéři sloužili velkým mezinárodním finančním chrámům. Někteří „odešli“ bez zjevné příčiny, jiní se stali obětí podivných sebevražd, nebo vražd bez motivu a nepravděpodobných nebo nevysvětlitelných nehod.

William Broeksmit byl nalezen oběšený 26. ledna 2014. Spolu s Broeksmitem zmizely záhadně i důvěrné dokumenty, které měl bankéř doma a které měl odevzdat vyšetřovatelům. Kde skončily, a co se skutečně odehrálo ohledně podvodů s deriváty, zůstává záhadou.

Stál skandál kolem sazby LIBOR tři bankéře život?

Tak zněl titulek Daily Mail v červnu 2016. Tři bankéři, všichni s vazbami na Deutsche Bank, spáchali sebevraždu v rozmezí 18 měsíců a rostou spekulace, že jejich úmrtí možná souvisí se skandálem LIBOR.

New York Post zveřejnil 12. 6. 2016 zprávu, že video z bezpečnostní kamery vyvolává pochybnosti o tom, že pan Rossi vyskočil vstříc smrti, protože ukazuje, že dopadl zády na dlažbu a čelem k budově. Šokující video také ukazuje, že se objevují dva muži a jdou k panu Rossimu, ale nenabízejí žádnou pomoc, když leží smrtelně zraněný na zemi. (Italský tisk ovšem zprávu NY Post následně 17. 6. 2016 okomentoval s tím, že identita obou mužů je už 3 roky známa. Jednalo se o Giancarla Filipponeho – kolegu Davida Rossiho, kterého zalarmovala v osudný večer Rossiho žena a manažera MPS Bernarda Mingroneho.)

Vdova po Davidu Rossim, Antonella Tognazzi, informovala italský tisk, že její manžel „věděl příliš mnoho“ a najala si právníka, aby vyšetřil smrt jejího manžela.

(Hospodářské noviny manipulace se sazbou LIBOR, které mohly být zdrojem „slušných zisků“, zmínily zde.)

Nedokonalá sebevražda a nesrovnalosti ve vyšetřování

V roce 2017 vyšla kniha „Il caso David Rossi: Il suicidio imperfetto del manager Monte dei Paschi di Siena” (Případ David Rossi: nedokonalá sebevražda manažera MPS). Autor knihy poukazuje na nesrovnalosti během vyšetřování.

  1. března 2013 poté, co informoval svou ženu, že se vrací domů, byl David Rossi, šéf komunikace MPS a pravá ruka Giuseppe Mussariho(prezident Fondu MPS 2001–2006 a následně i banky 2006–2012) po dobu deseti let, nalezen mrtvý v uličce pod svým kancelářským oknem.

Soudci v Sieně případ rychle uzavřeli jako sebevraždu. Po dvou letech bylo zahájeno nové vyšetřování a vyšly najevo všechny nedostatky toho prvního, které hraničily s nedbalostí.

Je příliš mnoho věcí, které se nesedí v rekonstrukci, kterou vykonal soud. Důkazy zmizely nebo byly zničeny ještě před jejich analýzou. Základní prvky, jako jsou seznamy a videozáznamy pořízené 12 kamerami, nikdy nebyly získány. Lidé přítomní v MPS nebyli svoláni nebo vyslechnuti, vědecké analýzy v kanceláři a uličce nebyly nikdy provedeny.

V prosinci 2018 se objevila zpráva, že experti budou analyzovat počítače, které používal David Rossi. Cílem vyšetřování by mělo být zrekonstruování toho, co se odehrálo v hodinách před jeho smrtí. Z paměti těchto počítačů by se tak dal definitivně identifikovat autor a čas odeslaných e-mailů, které obdržel generální ředitel MPS Fabrizio Viola předtím, než Rossi zemřel. Mezi nimi je také sdělení ze 4. března 2013, kdy z počítače šéfa komunikace byla Violovi zaslána jednoznačná zpráva: „Dneska večer se zabiju.“ O dva dny později už byl Rossi mrtvý.

[V roce 2018 odvysílala televizní stanice La7 1,5hodinový dokument s názvem „La Caduta – Storia di una Morte, di una Banca, di una Città” (Pád – příběh jedné smrti, jedné banky, jednoho města), který nabízí komplexní pohled na události v Sieně.]

Role Maria Draghiho v kauze MPS

Ve filmovém dokumentu (11:00 min.) Paolo Emilio Fallaschi (právní zástupce akcionářů MPS) říká: „Akvizice banky Antonveneta byla schválena italskou centrální bankou Banca d‘Italia. Pokud by se tak nestalo, nákup by podle zákona nebyl možný. Oficiální kupní cena byla 9 miliard eur. Avšak skutečné náklady činily 16,5 miliard eur plus úroky. Protože pro financování musely být samozřejmě zaplaceny úroky.“

A dále: „Inspektoři Banca d‘Italia dobře věděli, že tato akvizice vyjde nakonec MPS dvojnásob draho, než jak bylo oficiálně známo. Je důležité vědět, že italská centrální banka Antonvenetu 6–7 měsíců před prodejem důkladně zkontrolovala. Při tom se potvrdilo, že všechna hospodářská čísla byla negativní.“

V té době byl zodpovědný za ověření Mario Draghi, tehdejší guvernér italské centrální banky a současný šéf ECB. Dohodu o koupi podepsal dne 17. března 2008.

Další, kdo tuto transakci okomentoval, byl profesor Markus C. Kleber (12:45): „Máme tu vysoce rizikovou banku, která je jinou (také rizikovou) bankou za takovou cenu koupena, a to není ničím jiným, než ztrátou. A šéf italského bankovního dohledu, pan Draghi, k tomu dá černé na bílém svůj souhlas.“

Nesplacené úvěry

Paolo Emilio Fallaschi (18:27 min.): „Situace v MPS nevznikla jen koupí Antonvenety. Ale zejména tím, že starý management poskytl úvěry v hodnotě skoro 50 miliard eur, které nebyly splaceny.“ Giacomo Giannarelli, člen regionální vyšetřovací komise, říká: „V určitém okamžiku banka půjčila peníze lidem, kteří nebyli schopni úvěr splatit ani uskutečnit přislíbené projekty. Tito lidé dostali půjčky od MPS, protože měli tu pravou stranickou knížku.“ Kdo si nárokoval tok peněz, je dodnes neznámo. Tucty toho využily, aniž by prokázaly svoji bonitu. Fallaschi se ptá: „Kdo dostal těch 50 miliard? Stačilo by, kdybychom měli jména, pak bychom to pochopili. Ale kdo to byl? Byli to ‚nedotknutelní‘ (intoccabili)?“

Potíže italského bankovního sektoru se znovu hlásí

Je rok 2019 a o Monte dei Paschi se opět mluví. ECB vidí možné problémy u nejstarší banky světa, která i nadále „sedí“ na hoře špatných úvěrů. Italský tisk hovoří o opatřeních ECB vůči MPS jako o „diktátu“ a Il Fatto Quotidiano upozorňuje, že „slabé a kritické stránky italského bankovního systému jsou takové, že stačí velmi málo, aby se vynořily. Po měsících ticha, kdy v centru pozornosti byla témata jako reddito di cittadinanza – občanský příjem, flat tax – rovná daň a otázka migrace, je italská vláda nucena se ve spěchu zabývat výbušnou situací v bankách.“

Agentura Bloomberg situaci v Itálii popsala takto: „Po více než roce, kdy se banka vyhrabala z kolapsu a po převzetí státem, toskánský věřitel čelí obnoveným obavám o svůj kapitál a ziskovost. Spolu s potížemi banky Carige to přispívá k dojmu, že italské bankovnictví je vzdáleno tomu, aby bylo napraveno.“

Závěrem ocitujme Giacoma Giannarelliho (06:00 min.): „Monte dei Paschi byla založena roku 1472. Přežila všechno: fašismus, nacismus, ale ztroskotala na současných politických silách, zejména Demokratické strany, která si z ní udělala samoobsluhu.“

Literatura k tématu:

Elio Lannutti: Smrt Paschi. Od sebevraždy Davida Rossiho po podvedené střadatele. Kdo zabil banku v Sieně

(v italštině: Morte dei Paschi. Dal suicidio di David Rossi ai risparmiatori truffati. Ecco chi ha ucciso la banca di Siena)

Předmluvu ke knize napsali Luigi Di Maio (současný italský vicepremiér) a senátor Daniele Pesco, oba dva patří k Hnutí 5 hvězd.

Carolina Orlandi: Kdybys mě mohl teď vidět

Nevlastní dcera Davida Rossiho Carolina Orlandi vydala v roce 2018 knížku s názvem “Se tu potessi vedermi ora: La storia di David Rossi raccontata da chi gli era accanto” (Kdybys mě mohl teď vidět: Příběh Davida Rossiho ve vyprávění toho, kdo mu byl nablízku).

Sergio Rizzo: Balík – vyšetřování velkých podvodů italských bank

(Il Pacco – indagine sul grande imbroglio delle banche italiane)

Walter Mariotti- Marco Cobianchi-Stefano Cingolani: Měli banku: Pravdivý příběh finanční katastrofy, která způsobila krizi v Monte dei Paschi a která přivádí do rozpaků Demokratickou stranu (Avevano una banca: La vera storia del disastro finanziario che ha mandato in crisi il Monte dei Paschi di Siena e che imbarazza il Partito democratico)

Dr. Jan Campbell / Ян Кэмпбелл
+ 7 903 662 0480 (Russia)
+ 420 720 153 999 (CZ)

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

2 komentáře

  1. mino napsal:

    Presne tam v talianskych bankách je pes zakopaný čo sa týka aj II. piliera dôchodkového zabezpečenia v SR, DDP tam majú pokúpené pekné aktíva a preto môže nastať problém, hovorí sa o tom už zopár mesiacov. Ale je tu ešte jedna vec, ktorá ma znepokojuje, keď sa hovorí, že všetko so všetkým súvisí, to je aj zvýšená hustota rôznych vyjadrení šéfa NBS, napr. jeho stretnutie s Kiskom, keď oficiálne podľa agentúr riešia finančnú a hospodársku situácii v SR, čo je v poriadku, ale nie je to obvyklé. Za posledný mesiac je toho viacej v médiách, ako za posledných 5 rokov, teda podľa všetkého bude prihárať, len si zoberme čo by nastalo, keby na chudobnom Slovensku prišlo niekoľko stoviek tisíc ľudí o úspory v II. doplnkovom dôchodkovom poistení?

  2. Miroslav napsal:

    Není lepší si nechávat svoje vydělané peníze doma ? Není jich zas tak mnoho, abych musel mít trezor. Na druhou stranu bude lepší je mít, než nemít, což ?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..