Dutá Země – Loď na obzoru (7.díl)

Loď na obzoru, je jeden z nejběžnějších optických klamů, který vám vzápětí vysvětlím. Když se budete dívat z kapitánského můstku směrem, kde radar ukazuje loď ale vy ji ještě nevidíte, dobrým dalekohledem z určité výšky nad mořem, na „horizontu“ se vám po chvíli zjeví loď, která pluje směrem k vám. Po chvíli se sníží a jsou vidět jen stěžně.
Bylo by ideální, kdyby ze stejného místa jako prve, vyplula další loď, abyste měli srovnání cca po 5 km.
Vzdálenější loď uvidíte sice menší, ale celou, kdežto z bližší lodě uvidíte vrchní půlku.
Tento článek je přejatý z webu Aluska.org. Pokud máte zájem o hodnotné vědomosti, doporučuji vám jej navštívit.

Místu, kde se spojuje obloha s mořskou hladinou, říkáme horizont a zde je třeba začít. Nebe je modré z toho důvodu, že vzduch obsahuje částice vody a první spektrum duhy je modrá. S východem slunce se tato modř rozlije po obloze a znemožní nám vidět „hvězdné nebe“.
Stejně tak nám zrcadlový efekt modrého spektra znemožňuje vidět dál do dálky.
Existuje ale fenomén, se kterým jste se jistě všichni setkali a to je fenomén „vypršených mraků“, kdy je najednou vidět v dálce hora, která není vidět třeba celý rok. Nezpůsobuje to ani tak smog, jako zrcadlící se částice vody, obsažené v atmosféře.
Následující pokus byl udělán u Bodamského jezera:
Bodamské jezero
Mezi Friedrichshafenem a Romanshornem se rozprostírá Bodamské jezero široké 11 km. Jezdí po něm trajekt, který na fotografii, podle časového plánu, je právě v půlce jezera. Fotografie odpovídá 800 mm teleobjektivu a je pořízena z místa, kde je vzdálenost hladiny od teleobjektivu 2.34 m. (Na vzdálenosti 11 km je zakřivení země právě 2,34 m)

Výše uvedené obrázky myslím nepotřebují komentář, nutno však ještě dodat, že k pořízení dobrého snímku potřebujete kvalitní fotoaparát s teleobjektivem, určitou výšku nad hladinou a vypršené mraky. Poslední z jmenovaných je skutečně nejdůležitější a v praxi trvá jen několik okamžiků, než se voda začne znovu odpařovat a zrcadlení opět znemožní průhled na větší vzdálenost.
Tady máte ještě jednou na výběr, vrchní půlka obrázku ukazuje zakřivení paprsků v závislosti na prostoru a spodní půlka klasiku školní geografie. (obrázek výše)

 

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

5 komentářů

  1. .lak napsal:

    Vosumdesát centilitintilintů 😀

  2. Martin M. napsal:

    Milá Aluško
    Vaše obrázky jsou geometricky nesprávné. Je-li země opravdu kulatá, bude pozorovatel stojící na povrchu koule vždy nejvýše, ať se dívá na kteroukoliv stranu. Je-li konkávní, pak se bude vše od pozorovatele na všechny strany zvedat. Otvory na pólech mohou mít i jiné vysvětlení. Země se chová jako magnet . Energie vystupuje z pólu, a obloukem se vrací na rovníku do středu země. Totéž na jižním pólu, jenom s opačným nábojem. Ten proud v oblasti pólů může být tak silný, že to znemožňuje zformování pevné kůry. Pevná hmota je pouze zpomalená energie, kterou my jako pevnou vnímáme. Pokud je někde příliš silný a rychlý proud energie, tak strhává s sebou i to, co by za jiných okolností vytvořilo běžnou hmotu. Podobně jako koryto řeky. Pod pojmem energie si představuji nejenom elektromagnetismus, ale i celou řadu druhů energie, které oficiální věda zatím neuznává nebo popírá. Ale jinak Vám děkuji, za zajímavé články, díky nim můžeme mít více pohledů na svět. Více pohledů nás činí moudřejšími.
    Přeji příjemný den. M.M.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..