Francúzsky prezident Macron zverejnil naliehavú výzvu aj v slovenčine: Európa je v ohrození

…..můžeme ve všech směrech pozorovat, jak MADAMME MAKRELE a francouzskému P-REZIDENTOVI MAKARONOVI teče hodně do bot. Začínají se doprošovat lidí, naštěstí zbytečně. Budou soukolím, které se na ně připravilo semleti…..

00:54

BRATISLAVA – Francúzsky prezident Emmanuel Macron sa na svojej internetovej stránke prihovára Európanom, svoj prejav zverejnil aj v slovenčine. Na úvod vysvetľuje, že sa k Európanom prihovára aj v kontexte nadchádzajúcich volieb do Európskeho parlamentu, ktoré sa konajú koncom mája a budú podľa neho rozhodujúce pre budúcnosť kontinentu.

Ako sa uvádza na stránke Elyzejského paláca, robí to preto, lebo situácia je naliehavá. „Ešte nikdy od konca 2. svetovej vojny sme nepotrebovali Európu tak ako dnes. Európa zároveň nebola nikdy tak ohrozená ako teraz,“ píše Macron. Vo svojom prejave navrhuje napríklad vznik Európskej agentúry na ochranu demokracie, reorganizáciu schengenského priestoru, novú hospodársku politiku, ktorá uprednostní európske firmy či Európsku klimatickú banku.

Za symbol ohrozenia Európy považuje brexit. Vraví, že je symbolom krízy Európy, ktorá nedokázala reagovať na potrebu chrániť ľudí čeliacich veľkým šokom súčasného sveta a je i symbolom európskej pasce, ktorou je klamstvo a nezodpovednosť. „Nacionalistická zahľadenosť do seba neponúka nič, je to len zamietavý postoj bez riešenia. Do tejto pasce môže padnúť celá Európa: tí, ktorí ťažia z rozhorčenia a nepravdivých informácií, sľubujú všetko a nič,“ uvádza s tým, že voči manipuláciám treba byť neoblomný a vysvetľovať, čím Európa je – historickým úspechom, zmierením zdevastovaného kontinentu vďaka nevídanému projektu mieru, prosperity a slobody.

 

Macron sa pýta, ktorá krajina obstojí sama voči agresívnym stratégiám veľkých mocností či kto môže o sebe tvrdiť, že ako zvrchovaný štát dokáže čeliť sám digitálnym gigantom. Európa sú podľa neho tisícky projektov ako zrenovované gymnáziá, novopostavené cesty aj rýchlejší internet. „Treba však urobiť viac a konať rýchlejšie. Pretože je tu ďalšia pasca: status quo a rezignácia,“ doplnil francúzsky prezident s tým, že občania sa často pýtajú kde je Európa a čo robí. Myslí si, že v očiach občanov sa stala trhom bez duše.

„Spoločný trh je užitočný, nesmie sa však pritom zabúdať na nutnosť hraníc, ktoré chránia a hodnôt, ktoré zjednocujú. Nacionalisti sa mýlia, keď tvrdia, že vystúpením z Európy obhajujú našu identitu, to, čo nás spája, robí slobodnými a chráni, je európska civilizácia. Tí, ktorí by najradšej nič nemenili, sa však rovnako mýlia, pretože ignorujú obavy, ktoré sa zmocňujú našich občanov, či pochybnosti, ktoré podkopávajú naše demokracie,“ pokračoval Macron. Dodal, že sme dospeli do momentu, keď musíme kolektívne nanovo zadefinovať formy našej civilizácie v meniacom sa svete. „Odolajme teda pokušeniu uzavrieť sa do seba a rozdeľovať. Navrhujem vám, aby sme sa spoločne pustili do tejto obnovy so zreteľom na tri ambície: slobodu, ochranu a pokrok,“ uviedol.

 

Toto považuje za slobodnú voľby, ponúka viaceré návrhy

„Európsky model je založený na ľudskej slobode, rozmanitosti názorov, tvorivosti,“ píše Macron. Za základnú slobodu považuje slobodnú voľbu vedúcich predstaviteľov napriek snahe zahraničných mocností ovplyvniť hlasovanie. „Navrhujem vytvorenie Európskej agentúry na ochranu demokracie, ktorá bude každému členskému štátu poskytovať európskych expertov na ochranu volebného procesu pred kybernetickými útokmi a manipuláciami. V tomto duchu nezávislosti musíme tiež zakázať financovanie európskych politických strán zahraničnými mocnosťami. Na základe európskych predpisov musíme odstrániť z internetových stránok všetky prejavy nenávisti a násilia, pretože rešpektovanie jednotlivca je základom našej civilizácie dôstojnosti,“ navrhuje Macron vo svojom prejave Európanom.

V ďalšom bode pod názvom „Chrániť náš kontinent“ navrhuje zásadnú reorganizáciu schengenského priestoru. Všetci, ktorí sa na ňom chcú podieľať, musia byť zodpovední – prísne kontrolovať hranice, ale aj solidárni v oblasti rovnakej azylovej politiky s rovnakými pravidlami prijímania aj zamietnutia žiadateľov. V jeho návrhu sa spomína Spoločná pohraničná polícia a európsky azylový úrad, prísne povinnosti kontroly i európska solidarita, ku ktorej prispieva každá krajina pod dohľadom Európskej rady pre vnútornú bezpečnosť. Rovnaké požiadavky sa musia podľa neho vzťahovať aj na obranu. V posledných dvoch rokoch EÚ dospela k pokroku, potrebujeme však jasné smerovanie: zmluvu o obrane a bezpečnosti, ktorá bude definovať nevyhnutné záväzky v súvislosti s NATO a európskymi spojencami vrátane zvýšenia vojenských výdavkov, doložky o vzájomnej obrane či Európskej bezpečnostnej rady s účasťou Spojeného kráľovstva.

Zadefinovať treba aj politiku spravodlivej hospodárskej súťaže, prepracovať obchodnú politiku a uvaliť sankcie alebo zakázať v Európe podniky, ktoré ohrozujú strategické záujmy a základné hodnoty ako environmentálne normy, ochranu údajov či spravodlivé platenie daní. Uprednostňovať treba európske podniky.

 

Macron hovoril aj o zbližovaní

V ďalšej časti prejavu s názvom Oživiť ducha pokroku Macron hovorí o zbližovaní. „Európa, v ktorej bolo vytvorené sociálne zabezpečenie, musí pre každého zamestnanca, od východu po západ a od severu po juh, zabezpečiť sociálnu ochranu zaručujúcu rovnaké odmeňovanie na rovnakom pracovisku a minimálnu európsku mzdu prispôsobenú každej krajine a každý rok kolektívne prerokovanú,“ domnieva sa francúzsky prezident. Pokrok podľa neho znamená aj to, že sa EÚ postaví na čelo ekologického boja. Únia by si mala stanoviť ambiciózne ciele, napríklad nulové emisie uhlíka do roku 2050, zníženie pesticídov o polovicu do 2025.

Navrhuje Európsku klimatickú banku na financovanie prechodu na ekologické zdroje energie, európsku jednotku pre zdravotnú bezpečnosť na posilnenie potravinových kontrol či nezávislé vedecké hodnotenie látok nebezpečných pre životné prostredie a zdravie. V súvislosti s pokrokom hovorí aj o regulácii digitálnych gigantov, financovaní inovácií pridelením zdrojov Európskej rade pre inovácie, ktorej rozpočet by mal byť porovnateľný s rozpočtom USA. Takisto žiada upriamiť pozornosť na Afriku a vytvoriť s ňou pakt o budúcnosti.

„Vytvorme teda ešte tento rok spolu so zástupcami európskych inštitúcií a štátov Konferenciu pre Európu a navrhnime tak všetky zmeny potrebné pre náš politický projekt,“ navrhuje Macron. Predstavuje si to bez revidovania európskych zmlúv.

Nie je to po prvý raz, čo sa Macron prihovára v slovenčine. Keď bol 26. októbra na návšteve Slovenska, na svojom twitterovom účte uviedol „Rozhodli ste sa byť samostatným národom v jadre Európy. Teraz musíme našu spoločnú Európu chrániť“.

Celý prejav francúzskeho prezidenta Emmanuela Macrona v slovenčine možno nájsť na stránke https://www.elysee.fr.

Výzvu Macrona pre obnovu Európy považuje Pellegrini za veľmi aktuálnu

Výzva francúzskeho prezidenta Emmanuela Macrona s názvom Pre európsku obnovu je dnes podľa premiéra Petra Pellegriniho veľmi aktuálna. „Plne zdieľam jeho obavy zo spochybňovania nášho spoločného európskeho domu rôznymi deštrukčnými silami. Status quo a rezignácia je pasca pre Európu. Odpoveďou je ďalšie posilňovanie EÚ v oblasti slobody, bezpečnosti a pokroku,“ uvádza sa v stanovisku premiéra, ktoré poskytla jeho hovorkyňa Patrícia Macíková

Zdroj (1)

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

7 komentářů

  1. Dracon napsal:

    To je hajz.l, nemůžu slušně. Až to pujde do pr.ele, tak jakože téměř nepiju, tak se vožeru pod vobraz!!!

    • mak-aron napsal:

      Klid, je to jen jeden z mnoha poskoků NWO. Jeho plány – posílení byrokratizace a kontroly nad lidmi.

  2. Martin Rubáš napsal:

    Takže Macronovi se rozkládá vlastní země a on si dovolí vytvářet nějaké vize. Blázen!
    http://www.epshark.cz/clanek/1367/situace-ve-francii-je-bezvychodna

    • Pavel napsal:

      Celá věrchuška EU je zaprodaná. Makron ve svém projevu zdůrazňuje tři aspekty – ochranu, svobodu a pokrok. A při tom celá západní Evropa a dnes již i ta ostatní dělá všechno naopak. Ochranu vnějších hranic prakticky opustila, svobodu potlačuje stále více (viz zákaz nošení zbraní i obyčejných nožů, cenzuruje internet) a o pokroku se dá mluvit jen v otázce _Islamizace“ Evropy. Je to jedním slovem „zm.d“ a taky tak skončí. To už ta pojašená „Makrela“ umí mluvit líp. No co už – stane se co se má stát – jsem fatalista. Ale nezapomínám taky na to že „Osud je věčný souboj dobra a zla a činy lidí rozhodují o tom na kterou stranu se váhy přikloní“.

    • verona napsal:

      martin on nie je len sluha arothild ma chute !!

  3. jirik napsal:

    Peter Socha
    dnes v 19:10
    .
    Miloš Šefránek
    dnes v 15:51
    PŘEPOSÍLÁM…😊
    Kde je pravda ?
    OSN v Africe. V podstatě byla proti tomu, aby se tam posílala nějaká pomoc. Lidi se na pomoc zvykli. Berou to tak, že Evropané mají povinnost pomáhat a pomoci se dožadují. Vůbec je nenapadne, že by měli něco dělat sami. Sami se o sebe starat. Žijí z toho, co jim přivezou z Evropy. Je to ten pořad, ze kterého cituji jednu humantární pracovnici.
    Na Brněnsku nasbírali peníze, koupili věci pro studny, protože problém v Africe číslo jedna je pitná voda. Vykopali místním studny, nainstalovali čerpadla, na které tady sbírali ty peníze. Naučili místní jak se o studny starat, jak je čistit.
    Když přijeli za půl roku, v provozu byla jen jedna studna, všechny byly zanesené, protože je nikdo nečistil. Ta poslední studna mlela z posledního.

    Jeden den v utečeneckém táboře v roli humanitárního pracovníka mi stačil. Změnil jsem úplně názor. Už jim nebudu nikdy pomáhat !
    Posádka CZ vozu: řidič T. Holenberk a tři studenti z Pražské ČVUT, místo: Nickelsdorf, Rakousko. Směřuji v naloženém náklaďáku s dalšími třemi dobrovolníky do tábora v Rakousku, kde je nyní soustředěno velké množství uprchlíků ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu. Kromě nich je zde mimo jiné asi i 90 Maročanů a 25 Alžířanů. Naše velké nákladní auto je materiálem naplněno až po střechu. Máme potraviny, ovoce, teplé oblečení, balenou vodu, hygienické potřeby, léky, boty, přikrývky a. j.
    Hledáme nějakého odpovědného šéfa, kterému materiál chceme předat.
    Miro obchází už asi potřetí celý objekt a nikde nikdo. Odtud ho posílají tam, odtamtud zase jinam. Pak to vzdává. Vyložme to tedy do skladu, navrhuji. Zkoušíme, ale sklad je samozřejmě zamčený. Tak pár krabic vykládáme na betonovou plochu. Je celkem příjemně, nemrzne, snad to rozdáme uprchlíkům př í mo my a na místě.
    Voláme na děti, aby si první vybrali hlavně ovoce a sladkosti. Odmítají.
    Máme tyčinky a čokoládu české výroby a oni trvají na čokoládách Milka, Kinder vajíčkách a tyčinkách z Německa, Mars, nebo Bounty odjinud. No… neuspěli jsme, požadované bohužel nemáme. To nic, říká smutně Katka, možná je to náhoda. Zkoušíme to s ovocem. Jablka a hrušky se nechytají, prý by rádi banány a ananasy. Začínáme být nejistí.
    Triček a dětského oblečení máme také množství. Všechny jsou nové. Věnovala to jedna slovenská společnost, zabývající se jejich dovozem z Itálie. Jsme v koncích. Jelikož nemáme značkové Addidasky a Pumy , děti je pohrdavě odsouvají stranou. Stejně dopadly i tenisky z turecké produkce. Co byste teda chtěli, ptá se Michal jednoho z dětí, které nás překvapilo velmi dobrou angličtinou.
    Nejprve trošku ostýchavě, ale pak už sebevědomé „chalanisko“ říká: Chceme mobily s neomezeným kreditem. Ať můžeme surfovat na internetu a volat domů, jak se máme, nebo ještě lépe tablety. Ty se dají použít univerzálně, a také se dají lépe prodat. A kam chcete jít v Německu? Já do Mnichova, říká to „chalanisko“. Mám rád fotbal, chci chodit na Bayern.
    Ty by si měl hlavně chodit do školy, oponuje mu Mišo. Klukovi se zdála představa chození do školy natolik směšná, že se začal upřímně řehtat. Na co chodit do školy? Vždyť dostaneme podporu 1.800,- € a z toho nádherně každý vyžijeme! A co chceš v Německu později dělat? Zkouší Mišo dále. Nic.
    Když nám přestanou vyplácet po třech letech podporu, půjdeme do Nizozemska, potom do Švédska, Norska nebo Anglie a tam zase ty tři roky na dávkách vydržíme. Pracovat nikdy nebudeme, není proč.Začínal jsem si klást otázku, zda jsme s materiálem na správném místě.
    A vy jste odkud, ptáme se mladíka, asi tak ve věku 20 let, který stál poblíž se svým otcem a asi mámou. Z Maroka, říká s úsměvem. Tak to jste museli urazit obrovský kus cesty, než jste se sem dostali, uklidňuji sám sebe. No, jak se to vezme, odpovídá. Letadlem z Casablanky přes Istanbul do Bělehradu. Odtud již taxíkem na chorvatské hranice. Po 8 hodinách jízdy ve vlaku jsme vystoupili tady v Nickelsdorfu, říká perfektní francouzštinou název svého momentálního bydliště. Zde budeme asi 3 dny a přijede pro nás rodina z Paříže. Oni tam žijí už asi 30 let. Je to bratr mojí mámy. Budeme u nich na začátku bydlet a požádáme si tam o sociální výpomoc. Z té se tam dá skvěle vyžít a pořídit bydlení. Nastudoval jsem si to už tehdy, když jsme se začali připravovat na náš odchod do některé evropské země. Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Česko a Slovensko jsme vyloučili už na začátku, říká s úsměvem, který je znakem profesionální přípravy jeho rodiny na vtrhnutí do Evropy.
    Všichni čtyři členové naší humanitární výpravy jsme se začali nechápavě ohlížet …. No nic, zavelel Mišo po trapném, možná 5minutovém mlčení.
    Dáváme pokyn Tomášovi ať nastartuje náklaďák. Velice zklamaní a naštvaní nasedáme do nevyloženého auta a rychle odsud padáme!
    Snad někde na zpáteční cestě potkáme jiné, nám podobné lidi, případně Cikány, bezdomovce nebo nějaké chudáky. Ti si snad náš humanitární materiál rádi rozeberou a nebudou ohrnovat rypáky, jako ti „chudáci“ běženci.
    S pozdravem Ing. Jiří Hubáček a Ing. Josef Cabadaj, Project Manager Formy Tachov s.r.o.
    Oldřichovská 1437, 347 01 Tachov, CZ
    Josef Cabadaj, email: cabves@gmail.com
    https://vk.com/socha?w=wall325721098_30146%2Fall

  4. jirik napsal:

    U soudu s africkým vrahem Italky Pamely zaznělo, že ji zřejmě čtvrtil ještě zaživa
    https://stredoevropan.cz/2019/03/07/u-soudu-s-africkym-vrahem-italky-pamely-zaznelo-ze-ji-zrejme-ctvrtil-jeste-zaziva/?fbclid=IwAR3UUjRENFGGQuwwY0LaXkJkk1-bqusSXZ15XBjsTdNS-6CxHogRrDSG5fg
    Nigerijec prý dívku hned po sexu s ní bodl nožem. Prý se rvali, strkali, černoch ji bodl a dívka padla na zem. Nigerijec poté odešel za svým parťákem, který mu měl pomoci zbavit se těla.

    Dvojice Afričanů poté začala dívku rozřezávat od nohou nahoru, ale dívka se probrala a začala křičet. Tak ji Nigerijec bodl znovu a znovu, dokud nepřestala.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..