Jak z těla odstranit hliník

Angličtí vědci z university v Keele v čele s profesorem Christopherem Exleym se dlouhodobě zabývají zkoumáním toxického vlivu hliníku na lidské zdraví. Dnešní dobu označují jako „dobu hliníkovou“, jelikož přítomnost toxického hliníku je možno vysledovat téměř ve všem: v pitné vodě, potravinách, kosmetice i lécích, včetně vakcín. Z těla se dá vyloučit za pomoci křemíku.

Hliník a jeho toxický vliv se dnes bere jako vědecky prokázaný fakt. Na druhou stranu neexistuje žádný důkaz, že by lidské tělo potřebovalo byť stopové množství hliníku ke svému fungování. Jeho přítomnost v organismu tak není vůbec žádoucí.

 

 

 

Profesor Exley si na začátku své kariéry všiml, že ryby, které umírají při přidání hliníku do vody, přežijí, pokud jim zároveň do vody přidá i křemík. Na tuto myšlenku ho přivedl fakt, že hliník se v půdě původně chemicky vázal právě na křemík a tudíž se jím živé organismy nemohly biologicky kontaminovat.

Exley zároveň popsal mechanismus, jakým křemík v lidském těle váže hliník, který poté tělo vyloučí močí.

Hliník se vysoce vyskytuje v mozku autistů

Ve dvacátém století bohužel začali lidé hliník těžit, tuto vazbu s křemíkem narušili a tak začal pomalu, ale jistě zvyšovat svou toxickou přítomnost ve všech živých organismech.

Na universitě v Keele měřili obsah hliníku v mozku lidí trpících Alzheimerovou chorobou, roztroušenou sklerózou, a také v mozku autistů. Nedávná studie ukázala, že právě autisté měli v mozku jedny z nejvyšších hodnot hliníku.

Tato studie byla zajímavá nejen překvapivě vysokým obsahem hliníku v mozku autistů, ale také tím, kde se hliník nacházel. Vědci našli hliník v imunitních buňkách mozku, tedy ve stejných imunitních buňkách, u nichž v předešlých studiích pozorovali, jak pohlcují hliníkovou příměs v místě vpichu vakcíny.

Tyto imunitní buňky poté transportují naložený hliník mechanismem trojského koně do jiných orgánů v těle, a to včetně mozku.

 

 

 

Křemík jako obrana proti hliníku

Angličtí vědci začali provádět studie, v nichž podávali křemík lidem trpícím Alzheimerovou chorobou a roztroušenou sklerózou. Dobrovolníci měli za úkol vypít denně alespoň litr křemičité minerálky, a to po dobu 12 týdnů.

Na konci studie měli dobrovolníci výrazně menší obsah hliníku v těle než na jejím začátku. Křemík tedy nejenže chrání před každodenně přijímaným hliníkem, ale také dokáže z těla eliminovat již naakumulovaný hliník.

Křemík se nachází v našich kostech, kůži, nehtech a vlasech. Se zvyšujícím se věkem se obsah křemíku v našem těle snižuje. Proto je vhodné křemík pravidelně doplňovat, a to nejlépe v jeho organické formě. Třeba pomocí křemeliny.

 

 

 

Křemelina obsahuje cenné látky

Křemelina je skvělý pomocník, když chceme hliník z těla vyloučit. Křemelina obsahuje jednobuněčné organizmy, které se před 300 miliony vyskytovaly v oceánech. Tyto organismy si z křemíku z mořské vody vytvořily jemné skořápky. Po odumření organismů se skořápky hromadily na mořském dně.

Časem pak vytvořily vrstvy, které se společně s mušlemi staly součástí křídových útesů. Prášek z těchto vrstev vytvořil tzv. rozsivkovou půdu, ze které se křemelina a tedy i křemík získává.

Křemelina obsahuje nejen organický křemík, ale i mnoho dalších cenných látek ve své přirozené formě. Je to především vápník, mangan, hořčík, titan či železo.

Zdroj: 1

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

10 komentářů

  1. renata369 napsal:

    Aj Dr. Klinghart odporúčal okrem chlorelly aj kremelinu v konkrétnom produkte Enterosgel, vraj dokáže vytiahnuť ťažké kovy aj z mozgu. Keď to v Kalifornii , kde tento nemecký lekár pôsobí dokázal po dlhoročných výskumoch na autistických deťoch , Enterosgel tam zakázali…Takže vieme, čo máme kupovať. Ale myslím že sú aj lacnejsie produkty s kremelinou ako tento.

    • Maroš napsal:

      8% ORGANICKÉHO kremíka v sušine obsahujú topinambury!
      „Topinambur aktívne akumuluje kremík z pôdy a patrí ku “kremíkovofilným” rastlinám. Suchá látka topinambura obsahuje okolo 8% kremíka. Kremík patrí ku skupine prvkov nevyhnutných pre duševné zdravie a rast organizmu človeka. Je obsiahnutý aj v hypofýze, v mozgovom obale a bielej hmote mozgu, v očnej šošovke, v štítnej žľaze, v tkanivách obličiek, srdca a v iných orgánoch. Ovplyvňuje aj pružnosť krvných ciev a pri arterioskleróze, keď obsah kremíka v spojovacom tkanive rýchlo klesá, je možné pozorovať zníženie elasticity stien artérií a zväčšuje sa ich priepustnosť. Obzvlášť veľká je potreba biofilného kremíka. Biofilný kremík – je tá časť rastlinného kremíka, ktorá sa zlučuje s fosfolipidami, bielkovinami a pektínmi, ktoré sa najlepšie vstrebávajú do organizmu. Nepriateľmi kremíka a hlavnými narušiteľmi ekológie človeka sú helmitózy (N. S. Semjonova 2002). Onkologickí pacienti majú nízku úroveň kremíka a vysoké percento parazitov. Je možné, že vďaka kremíku topinambur zlepšuje nielen výsledky odčervovacích terapií, ale spôsobuje aj hromadné ničenie parazitov pri lamblióze a opistorchóze. Kremík nebýva často súčasťou typických multiminerálnych doplnkov. Odborníci na celom svete považujú tento minerál za absolútne nenahraditeľný. Je nevyhnutný pre tvorbu kolagénu – bielkoviny spojovacieho tkaniva. Je dôležitý pre výživu a zdravie vlasov, nechtov a kože, napomáha kostiam absorbovať vápnik. Odporúča sa denne prijímať najmenej 2 mg, ženám 3 – 6 mg kremíka pre zaistenie pevnosti kostného tkaniva.
      Kremík – stavebný prvok organizmu, upravuje látkovú výmenu a vstrebávanie mikro a makroelementov. Pri poklese jeho úrovne pod kritický bod sa človek stáva chronicky unavený, mozog nemôže kontrolovať proces rastu a rozvoja, život v organizme človeka sa spomaľuje. Viac ako 70 prvkov periodickej tabuľky sa nevstrebáva, ak je v organizme nedostatok kremíka.“
      https://danaadamcova.webnode.sk/news/topinambur-/

      Poznámka – zákaz pestovania topinambury /“tá slnečnica hľuznatá“/ už neplatí – „dôvody“ zákazu sú obvyklé – zakázaná je nezávislosť. Ale vďaka zákazu sa vzbudil väčší záujem verejnosti o túto výhradne bio-plodinu 21. storočia. V našich podmienkach prakticky nedozrieva do semien, takže sa dajú udržať odrody, a fakticky sú jedlé aj kvety na spôsob artičoky /vysoký obsah flavonoidov!/, takže žiaden problém s vysemeňovaním. Tip na pestovanie – medzi betónovými základmi starého skleníka napr., a nerozlezú sa po záhrade.

      „Že sa jedná čisto o administratívne a lobbystické opatrenie, ktoré nemá s ochranou prírody nič spoločné, o tom svedčia dva fakty. Za prvé, že v okolitých krajinách žiadny taký hlúpy zákaz nemajú a dokonca podporujú rozširovanie pestovania topinamburu a za druhé to, že už teraz oznámil predstaviteľ ministerstva novú vyhlášku, ktorá umožní pestovanie slnečnice hľuznatej. Ale iba šľachtenej. Zarezonovalo vám slovo „Monsanto“ pri slove „šľachtenej“? Nie ste jediní. A sme zrejme pri kamei úrazu.

      Topinambur rastie sám, dobre sa množí, nepotrebuje žiadnu chemickú ochranu. Teda kto si zaobstará jednu hľuzu, nepotrebuje míňať peniaze za žiadne „výdobytky poľnohospodárstva“ a teda nemusí platiť peniaze nijakej chemickej a geneticko-modifikačnej firme ani výrobcom postrekov, čo znamená, že ani vláda neuvidí žiadne peniaze za DPH. A teda takýto človek sa stáva nezávislý, čo súčasne znamená, že aj nepriateľ nášho (súčasného) štátu.

      Navyše liečivé účinky v oblasti diabetes ohrozujú príjmy nie len lekárnikov a farmaceutických koncernov, ale aj lekárov a opäť sme pri výpadkoch príjmov štátu v oblasti dane z pridanej hodnoty (za lieky).

      Uvedené informácie dávajú jasne najavo, že sa jedná čisto o účelový zákaz a týka sa nie prvej rastliny, ktorá má vynikajúce hospodárske a zdravotné využitie. Preto je dobré mať veľký dvor a na ňom ešte väčších dvoch psov.“
      http://www.mojazahradka.sk/preco-zakazali-topinambur/
      – – –
      Dodatok:
      1/ Enteros gel je myslím ruský výrobok – a má len makro účinky v tráviacom trakte – teda likviduje hliník v tráviacej sústave. Jeho výrobu si treba predstaviť na báze ANorganickej chémie, podobne ako výrobu silikagélu, len v jemnejšej podobe /nechcem to pripodobovať výrobe-vareniu alkalického vodného skla/.
      2/ Kremelina – hoci je organického pôvodu – je už – ako fosílna usadenina chápaná ako ANorganická minerálna látka.
      3/ Zatiaľ jediným zdrojom organického – teda stráviteľného a do krvi sa vstrebateľného kremíku sú rastliny! U nás hlavne praslička roľná. Alebo spomenuté topinambury. S bonusmi navyše.
      4/ Najjednoduchší detox „z kuchyne“ je kurkuma /spolu s čiernym korením, ktoré 20-násobne zvyšuje jej účinnosť/.

  2. Dusan napsal:

    Vie mi niekto poradit, ake pripravky, pripadne nazov mineralky mozem na Slovensku kupit? Potrebujem pre mamu. Dakujem. Dusan

    • Maroš napsal:

      „Ľubovnianka magnéziová
      Charakteristika: prírodná minerálna voda s prirodzeným obsahom oxidu uhličitého, kyselka, bohatá na minerálne soli
      Zloženie: horčík (169,7 mg/l), vápnik (158,8 mg/l), sodík (150,8 mg/l), kyselina kremičitá, hydrogénuhličitany“
      https://potravinydomov.itesco.sk/groceries/sk-SK/products/2002016546891

      • VNL napsal:

        Dík za informácie,myslím,že k zdrojom patrí aj pohánka.

        • Petr napsal:

          Pri výbere minerálky sa zamerajte na tie, ktoré majú obsah kyseliny kremičitej nad 15 mg/l alebo oxidu kremičitého nad 30 mg/l.
          Denná dávka takejto minerálky je aspoň 1 liter. V prípade, že obsahuje väčšiu koncentráciu kremíka, tak môže byť aj proporcionálne menší objem minerálky na deň.
          Pri vysoko mineralizovaných vodách si však dávajte pozor, aby ste si neprivodili obličkové kamene.
          Za vysoko mineralizované vody sa považujú tie, ktoré majú obsah všetkých rozpustných látok vyšší než 1500 mg na liter.
          Platí to hlavne o minerálkach s vysokým obsahom vápnika. Preto to s nimi nepreháňajte a kúru po čase prerušte. Ideálne by boli také minerálky, ktoré obsahujú veľa kremíka a horčíka, no menej vápnika.

          • Petr napsal:

            Z vlastního bádání jsem zjistil že převážná většina minerláních vod (bohužel např. v obchodě Makro kde je širší výběr zahraničních) neuvádí obsah kyseliny kremičitej nebo oxidu kremičitého na etiketě, proto se chci zeptat má někdo osvědčenou „křemíkovku z krámu?“ napadá mě akorát zaječická apod. ale to je spíš projímadlo.

            • Maroš napsal:

              Existuje jedna stará ruská rozprávka, ako si starí bezdetní manželia raz vystrúhali z niečoho bábiku, z nej vyrástla krásna múdra dievčina, ktorá sa o nich na staré kolená postarala. A raz, keď nemali čo jesť, pozbierala z potoka biele kamene a uvarila z nich zemiaky. Ide o to, že kyselina kremičitá sa principiálne v prírode vyluhuje horúcimi prameňmi z kremeňa – takže musí fungovať aj vyváranie drobných kremenných kamienkov. Kedysi – ako akvarista som mal takto „sofistikované“ biele dno pre závojnatky v menšej nádrži, kde bolo treba častejšie meniť vodu a dobre sa to čistilo. Treba sa prejsť po brehu jazera alebo rieky alebo v nejakej kope štrku si navyberať za pytlík bielych kamienkov a pravidelne – pri príprave čaju – variť vodu aj so šutrami.

    • Miss + napsal:

      Miss +

  3. svalovidoslava napsal:

    O vyloučení Al z těla pomocí křemeliny, určitých minerálek (např. Mlýnský pramen) aj. – nejen po vakcinaci, ale i v počátečních fázích demence:
    https://veksvetla.cz/co-umi-zbavit-mozek-hliniku-kremicite-mineralky/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..