Kalifornie se třese: Ohnivý prstenec se hlásí o slovo. Je supervulkán na pochodu? Hora balvanů roste jak o závod

Michael Snyder poslouchá dunění pod Kalifornií a vrací se k tématu hrozící katastrofy, která by mohla vymazat ze světa západní část Spojených států, respektive největší světovou velmoc jako takovou.

Jednoho nepříliš vzdáleného dne (tvrdí vědci) zasáhne Kalifornii Zemětřesení s velkým Z. V tom okamžiku se velká část toho, co dnes známe jako kalifornské pobřeží, s rachotem sesune do Tichého oceánu. Je ten den blíže, než jsme předpokládali?

V průběhu minulých dní se americká část tichomořského Ohnivého prstence důkladně otřásala. Především jde o první únorový víkend, kdy byla jedna oblast kalifornského pobřeží během dvaceti čtyř hodin zasažena celkem deseti malými a středními zemětřeseními magnitudy 3,0 až 4,5. Série zemětřesení zasáhla kalifornské pobřeží brzy ráno v sobotu, 2. února, a mělo magnitudu 4,3. Další následovaly v rychlém sledu, menší, s magnitudou 3,2, zambrumlalo jen o třicet minut později. Další tři stejnou oblastí předuněly za hodinu během odpoledne, mezi 16:30 a 17:38, abychom byli přesní. Podobná aktivita pokračovala celý víkend.

Vědci a novináři to také trochu “zatřepalo“, takže se zpráva dostala dokonce na první stranu celoamerického zpravodajského serveru Drudge Report.

 

Ponořit lžičku

Doufejme, že všechno to třesení neznamená nic moc, ale někteří varují, že by mohlo jít o předchůdné otřesy, ohlašující větší problém. Mexiko, také součást Ohnivého prstence, totiž zasáhlo zemětřesení rovněž  – tentokrát ovšem větší. Noviny v Kalifornii psaly:

„Zemětřesení otřáslo především psychikou místních – ale i ve stovky mil vzdáleném hlavním městě se rozkývaly mrakodrapy. Zemětřesení dosáhlo magnitudy 6,6 a epicentrum bylo podle Geologické služby Spojených států umístěno zrhuba deset mil od města Tapachula ve státě Chiapas v hlobuce asi čtyřicet mil pod povrchem. Mexické úřady nehlásí žádné ztráty na životech ani těžká zranění.“

Pokud sledujete mou práci pravidelně, asi už víte, že se zabývám dokumentací dramatického nárůstu seismické aktivity na celém zemském povrchu (viz též Protiproud). Řečeno laicky – krusta naší Země je popraskaná a pluje na moři tekutého magmatu jako škraloup na kakau. A poslední dobou se zdá, že se někdo chystá do kakaa ponořit lžičku a pořádně zamíchat… Což by pro nás mohlo znamenat velké potíže.

 

Voda na zahrádce

Pro západ Spojených států toto varování platí několikanásobně. Vím, že tam mají pořád pěkné počasí a v Silicon Valley je dostatek pracovních míst, ale stejně nevím, proč někdo ještě vůbec chce v Kalifornii žít. Už jednou jsem mluvil o vědecké studii, která varuje před tím, že se “velká část kalifornského pobřeží téměř okamžitě potopí do moře”.

Nejen, že totiž vědci varují, že stát Kalifornie už dlouho čeká na skutečně velké zemětřesení. Problémem je spíše to, že po studiu takzvaného Newport-Inglewoodova zlomu, o němž se už dlouho uvažuje jako o nebezpečné zóně kalifornského pobřeží, došli vědci k závěru, že větší zemětřesení oblast okamžitě přiměje zřítit se do oceánu. A to zřejmě bez předchozího varování. Profesor Matt Kirby z Cal State říká, že “je to něco, co by se mohlo stát relativně ihned.. kdyby se to stalo dnes, viděli bychom ještě týž den, jak se k nám na zahrádky hrne voda…”

Jinými slovy – až nám (nebo spíš těm na jihu) dojde, co se děje, bude už příliš pozdě.

Erupce Yellowstonu v představách filmových tvůrců (film „2012“)

 

V lepším případě bláto

Ani na severu západního pobřeží USA není dvakrát klid. Vědce tam znepokojuje drama, které se rozvíjí u Mt. St. Helen, sopky, jež už jednou v novodobé historii – v roce 1980 – soptila s katastrofickými následky. Většina Američanů si myslí, že se při explozi (při níž mimochodem tragicky zahynul český počítačový génius, prof. Antonín Svoboda, pozn. překl.) sopka “vybouřila” a teď už nepředstavuje větší nebezpečí. Opak je bohužel pravdou. Sopka je během posledních let značně aktivní

Od roku 2004 bez ustání “upouští” lávu, přičemž kužel, který se z ní vytvořil, je momentálně “vyšší než Empire State Building” a dále roste tempem zhruba pět metrů za den. Než uvidíme další erupci podobné té z roku 1980, neuplyne nejspíš mnoho času. A to autorovu maličkost daleko více znepokojuje možná erupce hory Mt. Rainier, strmící kousek za Seattlem. Ta by v případě erupce vzheldem k ledovci, jímž je pokryta, patrně uvolnila obrovité lahary – proudy sopečného bahna, které by pohřbily několik menších měst a část samotného Seattlu.

Zkrátka a dobře – můžeme doufat v nejlepší, tedy v to, že západ Spojených států v nejbližších letech žádná větší seismická katastrofa nepotká. Oblast je ale součástí pacifického Ohnivého kruhu, takže s uplývajícím časem se podobná naděje stává stále více lichou. A to už vůbec neluvíme o “supervulkánu”, sedícím po Yellowstonem. Ten by způsobil to, že by žádné Spojené státy v podstatě nadále nebyly.

Nemá smysl strkat hlavu do písku. Žijeme v nebezpečných časech.

zdroj: 9

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

3 komentáře

  1. fohat napsal:

    Weselman to zminuje v knize Spiritwalker https://www.databazeknih.cz/knihy/spiritwalker-207009 Cayce,spící prorok také..Otázka je KDY..Je zpoždění 19let….

  2. Imikin napsal:

    Perfektní, včera večer (26.2.)jsem odkaz na tuto problematiku (odkaz na stránky Protiproud)psal v diskuzi na článek : Uzamčení planetárního vězení téměř kompletní. Hned pod příspěvek od Ivana. Příspěvek nebyl zveřejněn. Ne že bych byl ješitný, ale dobrý pocit z toho nemám….a mohli jste alespoň napsat, že odkaz použijete jako předlohu k novému příspěvku zde a odůvodnit mi tím, proč příspěvek nebyl zveřejněn. Díky za důvěru.
    A když už tedy, tak zde se můžete podívat, že se to třepe pořád:
    http://quakes.globalincidentmap.com/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.