Kriminální jednání bankéřů dosahuje vrcholu

Banky obchodovaly s fantómovými akciemi a neprávem nabyly tímto způsobem na vrácených daních finance v nepředstavitelné výši. Nyní je vyžadováno ustanovení zvláštního vyšetřovatele.

Od doby světové finanční krize v roce 2008 neztratili investoři a bankéři nic ze své kriminální energie a činnosti. Po Cum-Ex-obchodech, jež stály daňové poplatníky 32 miliard euro, měly nyní obchodováním s takzvanými „fantómovými akciemi“ neoprávněně získat mnoho peněz na vrácených daních.

 

 

 

V USA tyto machinace sleduje finanční dozor S.E.C. (Securities and Exchange Commission) již značnou dobu. Poté, co se kolínské státní zastupitelství nyní ujalo vyšetřování téhož v Německu, vzrůstá tlak na ministra financí Olafa Scholze (SPD). Měl by ustanovit zvláštního vyšetřovatele, který nový finanční skandál objasní.

Účastní se i německé banky

První poukazy na machinace již dostaly bezpečnostní úřady v souvislosti s Cum-Ex obchody. Přitom vyšetřovatelé odhalili nápadnosti při obchodech s takzvanými American Depository Receipts (ADR ). Takovéto cenné papíry vystavují banky a v USA se s nimi obchoduje jako se zástupci zahraničních akcií. Ze zákona musí být každý ADR poukaz kryt jednou akcií. Toho se však očividně velké banky a obchodníci s akciemi nedrželi. Jsou v podezření, že v USA vydali milióny ADR poukazů, které nebyly podloženy pravými akciemi.

Po tvrdošíjných vyšetřováních amerického finančního dozoru S.E.C. souhlasila Citibank tento měsíc s porovnáním a zavázala se v něm k platbě 38,7 miliónů dolarů (33,3 miliónů euro). S.E.C. prokázala, že ADR poukazy nejsou kryty pravými cennými papíry. To znamená, že pro tyto poukazy byly vráceny daně z kapitálových výnosů, ačkoli ještě žádné daně nebyly odvedeny.

Také německé instituce se dostaly do hledáčku S.E.C. Obě německé bankovní dcery DBTCA a DBSI podle červencového porovnání platily dokonce přes 75 miliónů US dolarů (65,7 miliónů eur) daní americké státní pokladně.

 

 

 

Jak velká je škoda pro daňové poplatníky v Německu, to se nedá ještě odhadnout. Aby nebyla ještě větší, ministerstvo financí vydalo rozhodnutí zastavit digitalizovaný proces vracení daní pro ADR – obchody. Německým úřadům je vyčítáno, že bankám, a investorům obzvlášť, usnadnili pobírat vratku daní, které jim de iure nenáleží.

Fundamentální selhání státu

Nyní narůstá tlak na ministra financí Olafa Scholze, aby záležitost objasnil. Za FDP požadoval poslanec Florian Toncar nasazení zvláštního vyšetřovatele. Ministr financí Scholz se bude muset zpovídat před parlamentem.

„Odhalení okolo American Depository Receipts jsou blamáží pro ministra financí a pokladního Olafa Scholze“, řekl zástupce předsedy levicové frakce Fabio Masi. Vyčetl státu fundamentální selhání a mluvil o „organizované kriminalitě“ německých bank při vracení daní z kapitálových výnosů.

Kriticky se vyjádřil také předseda německé daňové odborové organizace. „Neustále jsme pozadu za vývojem“, řekl Thomas Eigenthaler deníku „Tagesspiegel.“ „Kriminalita bílých límečků“ bank a investorů je těžko postižitelná. „Jedeme na kole za Ferrari“, řekl Eigenthaler. V Německu mají finanční úřady radost, když mohou dobře zpracovat normální daňová přiznání.

Proti takovýmto nařčením se ministerstvo financí brání a poukazuje v Německu na platnou praxi, kdy daňové doklady smějí být vystavovány pouze pro ADR, které se skutečně nacházejí v depozitáři dotyčného institutu. Kromě toho musí být pro akcii přiloženou k ADR odvedena daň z kapitálového výnosu.

překlad Andrea | zdroj: 9

 

 

 

Na Patria.cz k tomu napsali:

Při transakcích cum-ex si účastníci v době rozhodné pro výplatu dividendy mezi sebou rychle vyměňují akcie s nárokem a bez nároku na dividendu, takže finanční úřady ztrácejí přehled ohledně jejich vlastnictví. To následně umožňuje získat od finančních úřadů několikanásobnou refundaci daně z kapitálového příjmu.

V samotném Německu podle daňového experta Christopha Spengela přišly daňové úřady v letech 2001 až 2016 v důsledku transakcí cum-ex nejméně o 31,8 miliardy eur. Kromě Německa tyto transakce údajně poškodily také minimálně dalších deset evropských zemí, a to Francii, Španělsko, Itálii, Nizozemsko, Dánsko, Belgii, Rakousko, Finsko, Norsko a Švýcarsko. „Jde o největší daňovou krádež v historii Evropy,“ uvedl Spengel.

Zde máte další důkaz, že bankovní kartel je jeden velký podvod, který ovšem v dohledné době, zdá se, vypluje na povrch. Tento podvod existuje jen a pouze proto, že lidé jsou stále ochotni (nuceni) tuto podvodnou hru s bankami hrát. Tedy celé to je založeno na důvěře, nikoliv na reálných hodnotách. Proto se tento domeček z karet brzy sesype. 

 

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na