• Nezařazené
  • 4

Masivní invaze do Evropy, v Německu to jiskří, nástup Le Penové, okaté tykání Hollandea s Putinem. Docent Eichler předvídá další dění

11. 12. 2015 10:55

ROK 2015 – A CO DÁL? Současná migrační krize má podle Jana Eichlera, výzkumného pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů, hlubší kořeny. „Je to všechno důsledek dvou velkých válek. V Afghánistánu, která dostala název Trvalá svoboda. Před touto svobodou nyní desetitisíce Afghánců utíkají. A operace Irácká svoboda, která Iráku přinesla nejméně půl milionu zabitých civilistů a čtyři miliony lidí, kteří ztratili střechu nad hlavou,“ upozornil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Masivní invaze do Evropy, v Německu to jiskří, nástup Le Penové, okaté tykání Hollandea s Putinem. Docent Eichler předvídá další dění
Foto: ČT
Popisek: Jan Eichler
Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?Byl hlavně dramatický. Měli jsme tu dozvuky občanské války na Ukrajině, anexe Krymu v předcházejícím roce. V důsledku toho došlo k určité izolaci Ruska, které se dostalo do situace jakéhosi párii, vyděděnce z celého evropského systému. Pak však přišly změny, kvůli kterým se poněkud zapomnělo na to, co se stalo na Ukrajině a na Krymu a vše se dostalo do nových souvislostí. Přelomovost bych viděl také u těch teroristických útoků ve Francii. Možná otvírají možnost pro další teroristické útoky. Vůbec bych si je nepřál, vyloučit je ale nelze.Pak tu máme migrační krizi, kdy se stovky tisíc lidí dostávají do Evropy. Což je tématem číslo jedna alespoň tedy v České republice…To je hlavní téma nejen u nás. Stalo se to obrovským námětem ve Velké Británii, Francii, Německu, Itálii i v dalších evropských zemích. Toto byl ten přelom. Nikdy předtím v moderních dějinách nebyla ta invaze tak rozsáhlá. Není to přitom vojenská invaze, ale to, čemu se říká jemná hrozba. Dokáže přitom dokonale rozkymácet sociální systémy i těch nejbohatších západoevropských zemí. Je to věc, kterou v takovémto rozsahu nikdo předtím nepředvídal. Byla tady varování, že budou migrační toky. Jako první na ně upozornil Fukuyama před téměř 25 lety. Varoval, že tady dojde k určitým migračním tokům, právě proto, že historický svět – jak ho nazývá – má velmi nízkou životní úroveň a také nízký bezpečnostní statut. Z toho vyvozoval určitou hrozbu migračních vln. Ani on nepředpokládal, že to bude takto rozsáhlé. Bylo to překvapení a šok pro celou Evropu.

Jak okomentujete reakci Evropy na tuto migrační vlnu?

Je otázka, jestli vůbec lze hovořit o nějaké reakci Evropy nebo Evropské unie. Spíš to nejprve byly reakce jednotlivých členských států Evropské unie. Byl obrovský rozdíl mezi postoji Maďarska na jedné straně a Německa a Švédska na straně druhé. Ten rozdíl trval několik měsíců. Až se pak ukázalo, že docházejí možnosti a prostředky i tak bohatých a otevřených zemí jako jsou Německo a zejména pak Švédsko. Nakonec se ukazuje, že třeba Orbán, Fico a další nebyli až tak xenofobní a nezodpovědní, jak se jim zprvu říkalo. Najednou se leccos dostává do jiných souvislostí.

Takže myslíte, že západní Evropa bude postupně přecházet na kroky, se kterými původně vyrukovali jen Orbán a Fico?

Ano. Vypadá to, že jim nic jiného nezbývá. Švédsko už nemá, kam by uprchlíky dávalo. Nebude mít z čeho platit. Pro Německo to znamená také obrovskou zátěž a je také na konci se svými možnostmi. Jak jsme viděli, vede to i k tomu, že se rozhádávají i jednotlivé spolkové země mezi sebou. Bavorský premiér Horst Seehofer je daleko tvrdší a má úplně jiná stanoviska než kancléřka. Začalo mezi nimi jiskřit. To je vážný problém pro jednotlivé státy. Ne jenom pro celou Evropskou unii. Povede to také k nárůstu vlivu nacionalistických krajně pravicových stran.

Což už pomalu nastává. Nejčerstvěji je toho důkazem Francie, kde v prvním kole regionálních voleb uspěla Národní fronta Marine Le Penové. Co by její vítězství i ve druhém kole, či případně i v jiných budoucích volbách znamenalo pro Francii? A je vůbec reálné, že k tomu dojde?

Už v druhé polovině osmdesátých let za statických časů studené války mnoho Francouzů říkalo, že Jean-Marie Le Pen říká to, co si ostatní myslí. Netroufají si to ale říci nahlas. Nakonec odešel a otěže převzala jeho dcera, se kterou se pohádal. V některých směrech ubrala na důrazu. V tom, kde vyjádření jejího otce škodila pověsti strany. Bohužel jde se svými výsledky nahoru. Myslím si, že v severní oblasti Nord-Pas-de-Calais zvítězí a obsadí funkci předsedkyně krajské správní rady. A je dost možné, že získají i další. Zatím jsou v šesti ze třinácti krajů na čele. Je pravdou, že socialisté někde vyzývají své voliče, aby podpořili pravicového kandidáta, který byl na druhém místě. Je ale otázka, do jaké míry tímto dokážou zastavit tu jak Francouzi říkají tmavomodrou vlnu. Podle tmavě modré barvy, kterou si dala do loga Národní fronta.

Jedním z důvodu aktuálního úspěchu Národní fronty jsou i dva krvavé teroristické atentáty, které se letos staly v Paříži. Proč právě tam?

Je to dle mého teror vyprovokovaný válkou. Připomínám, že Francie už na samém počátku devadesátých let politicky podpořila tehdejší alžírskou vládu, která nasazením armády zastavila parlamentní volby. Ve volbách vítězila islámská Fronta národní spásy. Samozřejmě, že ona nutila na venkově spoustu voličů pohrůžkami – někdy i se zbraněmi v ruce – aby lístky házeli pro ni. Volby proto byly zastaveny a prohlášeny za neplatné. Tím si ale Francie poprvé proti sobě poštvala hodně těchto radikálních islamistů. Mnozí z nich pak šli na jih, do Mali. Sem se stahovali také ozbrojení Tuaregové, kteří utekli z Libye, kde zasáhla Francie spolu s Velkou Británií. To byl další vážný prohřešek v očích islamistických teroristů. Francie rozehrála operace Serval v Mali, odkud vytlačila spoustu ozbrojených islamistů. Další rok, vloni, zasáhla také ve Středoafrické republice. Poté přistoupila i k útokům na pozice Islámského státu v Sýrii. Toto všechno byly záminky, proč nakonec teroristé udeřili i na civilní cíle ve Francii. Jenom připomenu, že v letech 2003 až 2005 Francie zůstala ušetřena právě proto, že se nepodílela na vojenské invazi do Iráku a na jeho následné dlouholeté okupaci. Zároveň s tím svými zásahy v Africe stejně vyvolala hněv krajních islamistů, džihádistů. A toto byla zákeřná a velmi krutá odpověď, kterou dostali v pátek 13. listopadu.

Nicméně tyto atentáty provádějí lidé, kteří se ve Francii narodili. I když jsou potomky přistěhovalců ze severní Afriky. Není to i tím, že soužití muslimů s většinovou společností je na tom ve Francii asi nejhůře v Evropě?

Ano. Francie je na tom z tohoto hlediska velice špatně. Útoky prováděli vnuci původních přistěhovalců. Tady Francie trochu doplatila na svoji velkou benevolentnost. První přistěhovalce z Alžírska, Tuniska, Maroka pozval ještě generál de Gaulle na začátku šedesátých let. Z toho důvodu, že mu chyběli dělníci na nekvalifikovanou práci. Na linkách v automobilkách. Ti, kteří dělají karoserie, stříkají, lakýrníci. Pak také umývači zeleniny, metaři. Prostě nejhůře placené, nejméně kvalifikované práce. Tenkrát se počítalo s tím, že si vydělají každý několik desítek tisíc franků a vrátí se, aby je investovali doma. Jenomže oni tam zůstali. A za nimi přišli i jejich příbuzní a kamarádi. Tak vznikla druhá generace a potom i třetí. Každoročně tam byly rozsáhlé přílivy těch, co přišli nelegálně. Bez pozvání i bez dokladů. Francouzi častokrát manifestovali za to, aby se legalizoval pobyt i těm, kteří jsou tam bez dokladů. Jenomže čtvrti, kde oni žili, se staly přelidněné. Třeba ve velmi problematické části Paříže, v severním předměstí, které se jmenuje Saint-Denis. Tam jsou oblasti, kde v původních panelácích žije několik generací. Jsou místa, kde se spí na směny. Kde připadají dva až tři lidé na jednu postel. Je tam obrovská nezaměstnanost, nízká kvalifikovanost. Z těchto lidí se rekrutuje spousta z těch, co se dostávají do rozporu se zákonem. Lidí původem ze severní Afriky a islámského světa připadne asi deset procent z obyvatel Francie. Je to ale sedmdesát procent všech vězňů. Tato velká sídliště jsou semeništěm kriminality, což dělá obrovské napětí. Francie dnes nemá byty, aby jim je dala. Hlavně ale nemá dostatek pracovních příležitostí.

Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě? Po anexi Krymu se stalo trošku takovým vyděděncem. Nezměnil situaci alespoň částečně společný nepřítel, tedy Islámský stát?

Trochu se zapomnělo, co se stalo předtím, je to překryto. Viděli jsme francouzského prezidenta Hollanda, který po těch útocích letí nejdříve v úterý do Washingtonu, ale hned ve čtvrtek do Moskvy. A znovu je to My Friend Vladimir. Hodně mi to připomínalo rok 2001, kdy tenkrát nový americký prezident Bush oceňoval velikou pomoc ze strany také nedávno nastoupivšího Vladimira Putina. Oslovovali se křestními jmény, tykali si. Totéž se teď opakovalo s Hollandem. Na tiskové konferenci si okatě tykají, zase se oslovují křestními jmény a zase malují perspektivu velké spolupráce. Na jednu stranu je to pozitivní, že se lámou hroty toho napětí mezi Ruskem a Západem. Jsem ale trochu skeptický. Vždyť takto se k sobě dříve chovali i Bush mladší s Putinem. Uvidíme, jak dlouho jim to tykání vydrží.

Jsou i názory, že ruské bombardování v Sýrii má za cíl ještě více posílit uprchlickou vlnu a destabilizovat tím Evropu. Je to možné?

Tohle si netroufnu tvrdit. To by ale chtělo předložit důkazy. Jestli to není jen dedukce. Ano, ono to může posílit uprchlickou vlnu. Údery tam ale byly dávno předtím, než se tam začali v září angažovat Rusové. Zajímavé, že už tehdy se neozvali současní kritici ruských náletů. Že za příčiny migrační krize označí ruské nálety, a ne už ty předtím. Je pravda, že toto je všechno generováno válkou. Museli ale bychom jít hlouběji proti proudu času. K invazi do Afghánistánu v roce 2001, od které si kdysi Západ sliboval ohromné věci. A dnes mezi těmi uprchlíky je spousta lidí z Afghánistánu. Ti sem bezesporu nejdou kvůli ruským úderům. Je tam spousta lidí z Iráku. Tam byla invaze v roce 2003. Irák už neexistuje v hranicích, v jakých byl. Nejvyšším činitelem Islámského státu je kdo? Bagdádí – bývalý generál Saddámových vojsk. Saddáma nesvrhli Rusové, ale mladý Bush a koalice ochotných. Namítám další věc. V té době uteklo z Iráku hodně lidí do Sýrie. Jsou podklady, že jich bylo minimálně jeden a půl milionu. Dalších jeden a půl milionu Iráčanů v důsledku války a následné okupace uteklo do Jordánska. V obou zemích jsou nadále velké uprchlické tábory. I z nich lidé utíkají, protože jsou přelidněné a podfinancované. Je tam obrovské každodenní nebezpečí. Tím chci říci jednu věc. Je možné, že se k nim ještě přidají lidé z uprchlických táborů na území Jordánska. Takže to má hlubší historické kořeny. Je to všechno důsledek dvou velkých válek. V Afghánistánu, která dostala název Trvalá svoboda. Před touto svobodou nyní desetitisíce Afghánců utíkají. A o dva roky operace Irácká svoboda, která Iráku přinesla co? Podle britských lékařů nejméně půl milionu zabitých civilistů a čtyři miliony lidí, kteří ztratili střechu nad hlavou. Mnozí z nich šli do Sýrie anebo Jordánska. Tohle jsou hlavní kořeny. Ruské bombardování – aniž bych se Rusů chtěl jakkoliv zastávat – může tohle jen částečně umocnit. Je to ale jen jeden z potoků, který přitéká do řeky, která má mnohem širší a rozsáhlejší tok už od roku 2001. Něco jako když se do Labe vlévá Cidlina.

Jak moc ovlivní globální vývoj výsledky, ale i průběh a předvolební kampaň prezidentských voleb ve Spojených státech amerických? Vyhraje „normální“ kandidát, nebo třeba Donald Trump se svými silnými výroky?

Trump má zatím stanoviska hodně radikální. Je na něm také vidět, že je to člověk, který se politikou předtím nijak vážně nezabýval. Posuzuje ji jako byznys. Není první ani poslední na světě. A není to jenom ve Spojených státech, kde oligarchové a byznysmeni najednou vstupují do politiky. Představují si, že všechno bude fungovat tak, jako když oni řídili velké firmy a točili miliardy. Doufám, že on se prezidentem nestane.

Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje v roce 2016? Poradíme si s migrační krizí, nebo se situace ještě vyostří?

Hrozně nerad prognózuji. Nejsem ani futurolog, ani prognostik. Mám ale strach, že uprchlická vlna ještě není u konce. Zmiňoval jsem to nešťastné Jordánsko. Nevím, jak dlouho tam půjde zadržovat lidi. Tady si ale myslím, že pokud by se mělo působit preventivně, tak by to chtělo desítky miliard dolarů, které by měl vyplatit ten, kdo destabilizoval tuto část světa svými intervencemi v Aghánistánu a Iráku. Tam by měly jít desítky miliard dolarů ze Spojených států. Jenomže oni se tváří, jakože se jich to netýká. Pokud si dovolím zaprognózovat, tak se dle mého začne něco skutečně dělat s vnější v tomto případě jihovýchodní hranicí Schengenu. A budou tam nasazeny policejní a výhledově možná i vojenské síly. S cílem zajistit neprůchodnost této hranice.

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Masivni-invaze-do-Evropy-v-Nemecku-to-jiskri-nastup-Le-Penove-okate-tykani-Hollandea-s-Putinem-Docent-Eichler-predvida-dalsi-deni-412256

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

4
Komentujte

avatar
0 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors
Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší
Upozornit na