MATRIX KOLABUJE nebo byl použit systém BST na posunutí času a restartu MATRIXU a většina lidí nic nepozorovala. Část 2

…..Vážení čtenáři tadesca, mnohokrát Vám děkuji za Vaše reakce a popis co jste všechno zažili. Budete se divit při čtení dalších řádků….

21:54

Čtvrtek 12.04.2018 byl velice zvláštní den a na planetě Zemi se muselo něco velkého odehrát. (dle mého názoru a pozorování) Možná měl někdo zájem použít zmíněné datum na nějaké kabalistické „orgie“. Součet čísel dává číslo 18, což je 3×6, nebo úplný součet dává číslici 9, která jim v tom asi zabránila. To jenom na úvod a pojďme se podívat, co se tedy odehrálo mně a jednomu známému, který situaci se mnou prožil. Absolutně nechápal…..

Celý den pro nás dva začal velice brzy. Ve 2 hodiny ráno jsme měli odjet do Německa z Nového Města na Moravě. Přijel jsem asi o 17 minut později. Přesedl jsem do jeho auta a vyjeli jsme. Cesta tam probíhala úplně normálně. Dálnice byla volná, minimální provoz a dojeli jsme s krátkou přestávkou na natankování v Nýřanech na určené místo v Norimberku asi v 7:45. Vyřídil jsem potřebné záležitosti a protože jsem měl ještě za úkol stavit se do METRA (v česku se nazývá MAKRO) a něco koupit, stavili jsem se tam.  Bylo to METRO u letiště NBG. Nakoupil jsem přesně 7 „položek“. Na pokladnách skoro nikdo nebyl, zaplatil jsem a právě zde vše začalo. To jsem si ale vůbec ještě neuvědomoval. Od tohoto momentu bylo všechno velice mystické. Alespoň pro mě a mého známého.

Při příchodu k autu vystoupil známý z auta, otevřel kufr, 7 položek jsem vložil do tašky, on odvezl vozík ke kóji pro vozíky, já zavřel kufr a sedli jsme si do auta. Než jsme vyjeli, sdělil mi, že právě za sebou projela dvě auta, která měla následující čísla. Auto s číslem 555, a asi za 4-5 minut další auto s číslem 666. No řekl jsem nebo si jen pomyslel, že lidstvo 555 pronásleduje 6 padlých andělů. Já jsem se podíval na hodiny na palubní desce a bylo zrovna 11:54. Hned jsem konstatoval, že máme dobrý čas a že budeme brzy doma.

Protože Norimberk dobře znám, vyjel jsem na rychlocestu směrem na sever na dálnici. Jeli jsme pak celou cestu po dálnici na Rozvadov. Cestou jsme viděli několik vojenských těžkotonážních náklaďáků, které na dolnoplošním přívěsu převážely tanky. Nejely za sebou, ale s velkým odstupem. Přijeli jsme do Waidhausu (sousedí na české straně s Rozvadovem) a sjeli z dálnice poslední výjezd před hranicemi s Českem.  Slíbil jsem totiž jedné majitelce kočičí kavárny v Brně, kam občas chodím protože je tam klídek, pohoda a vynikající atmosféra, že ji přivezu pro její miláčky kočičí konzervy, které stojí jenom 0,2 EURA, což je 5 Kč a dám jí je pro kočičky darem.  Hned při vjezdu do Waidhausu jsem viděl, jak mi kočka přeběhla cestu a následně na to jsem zažil neuvěřitelné déjà-vu (dežavi). Viděl jsem pána se zelenou konvicí v ruce a s pejskem. Říkal jsem si to není možné, protože to stejné jsem viděl před malou chvílí (pár vteřinami) i s tou kočičkou. Jenom jsem spolucestujícímu tiše konstatoval, že jsem zažil déjà-vu a pomyslel na kočičí kavárnu. V duchu jsem si řekl, že mi kočičky asi chtěly poděkovat a nevěnoval jsem tomu další zvláštní pozornost. Bylo to něco podobného, co se stalo NEOVI ve filmu Matrix.

Dojeli jsme k obchodu, vystoupil jsem z auta a zašel do obchodu, kde bylo dost lidí a na pokladně dlouhá fronta. Bylo to celkem 7 velkých kartónů, které musela prodavačka přepočítávat. A několik balení pamlsků, takových tyčinek v obalech. Zaplatil jsem a šel do auta. Čas zastavení byl asi 15 minut, možná víc. Dal jsem je do kufru a odjel za hranici Německa, kde jsem v Rozvadově hned při vjezdu do města udělal další malý nákup, známý si chtěl koupit kávu Dallmayr Prodomo, která je tam kupodivu levnější než v Německu. Protože tam byla zajímavá sluchátka na počítače a navinovací kabely, zdrželi jsme se tam asi 20 minut minimálně a 30 maximálně otálením a prohlížením „ťamanských“ výrobků. Jen pro zajímavost: Sluchátka, která stojí u apple 800-900 Kč, tak velice podobná tam stála 90-200 Kč.

Pak jsme sedli do auta a odjeli. Hned po usazení v autě známý poslal své přítelkyni SMS, že jsme už v Česku. Evidovaný čas odeslání SMS byl přesně 13:00 hodin. Jeli jsme do Nýřan, kde mají u benzinové pumpy ONO většinou nejlevnější benzín z celého okolí, či dokonce z celého Česka.  Když jsme dojeli k benzince, byla tam velká fronta a čekali jsme tam i s natankováním asi tak 25-30 minut. Před námi a na straně stály rumunské minibusy.

Když jsme se konečně dostali na řadu, známý zaplatil a vydali jsme se přes Nýřany na další cestu. Po vjezdu na dálnici jsme v hustším provozu namířili na Prahu a pak směrem na Brno. Místy byl hustý provoz a nedalo se jet rychleji než 80-100km/h. Potud jsme se ještě bavili o mnoha zajímavých věcech, až najednou opět utkvěl pohled na hodinách. Bylo přesně 14:40. Od tohoto momentu bylo něco úplně jinak. Vše s tím co jsme časově PROKAZATELNĚ prožili jsem si uvědomil až teprve nyní. Právě jsme míjeli výjezd na Koberovice a já byl najednou v „šoku“. Jsou na D1 vzdáleny od Prahy 81 km. Něco mi v hlavě seplo, jako kdybych před tím měl zastřený mozek a hlavou  mi prolítly milióny myšlenek a měl jsem nějaký zrychlený film událostí dnešního dne. Naprosto nepochopitelné…..

Ihned jsme začali diskutovat o čase a vzdálenosti, kde se nacházíme. Navrhl jsem, že se zastavíme na nejbližší benzínce na dálnici a ta byla za Humpolcem ÖMV. Další diskuze byla jen o čase a průjezdu některých míst, která jsem si vůbec neuvědomoval a už jsme cestou k pumpě diskutovali absolutní nemožnost ujetých kilometrů zastávek a času.

Po zastavení na benzínce jsme začali rozebírat při kávičce veškeré skutečnosti a nestačili jsme se divit. Naprosto ohromující okolnosti.

Nejvíce šokující byl pro mně začátek celé události, kdy jsem prokazatelně na pokladně v METRU platil 10:0? hodin. Hned druhý den jsem volal do METRA, jestli by se mohli podívat na čas placení mého účtu, že mně poslední číslice na účtu chybí. Paní s údivem, proč chci takovou „prkotinu“ mně podle čísla účtu sdělila, že jsem platil v 10:01. Nechápala můj dotaz. No nevadí. Nemusí všichni chápat, na to jsem si v životě už zvykl.

Ale zpátky k událostem. Zaplatil jsem v METRU v 10:01 šel přímo k autu, což mohlo trvat minutu max 2 minuty i s odvezením košíku do boxu. Do auta jsem usedl a říkal že je vynikající čas na odjezd 11:54.  Vždy před odjezdem se totiž dívám na odjezdový čas a vím naprosto přesně, že bylo 11:54. Nerad někde vyjíždím ve 12:00. Hned jsem konstatoval, že máme dobrý čas a že budeme brzy doma. ABSOLUTNĚ NECHÁPU, JAK JSEM MOHL JÍT OD POKLADNY K AUTU 1 HODINU A 50 MINUT????? Zůstal jsem někde stát zmražen jako šípková Růženka hodinu a 50 minut????

Jestli jsme tedy z Norimberku odjeli v 11:54 a ve Waidhausu nakupovali 15-20 minut a v Rozvadově další zdržení u ťamanů 20 minut, budeme počítat celkový čas zdržení raději jenom 30 minut,  a opět odjezd do Nýřan ve 12:54 a potvrzená sms zpráva za hranicemi ve 13:00, tak jsme ujeli vzdálenost cca 144 (143,5km) za 30-33 minut. To odpovídá konstantní rychlosti přemístění v průměru 288 km/h. No tak to je síla. Říkal jsem si, že asi čas kterým jsem byl nějak „zmražen“, vraceli ti z povrchu rychle zpátky, mně neznámým způsobem.

Další úsek cesty z Rozvadova do Nýřan s 20-25 minutovou přestávkou a pokračování v cestě až k výjezdu v Koberovicích je přesně 250,1 km, čas 14:40 a vzdálenost jsme projeli s 20 minutovou pauzou na natankování za 14:40 – 13:00 odpovídá  1:40 minutám mínus čas na čerpací stanici což je 20 minut, počítáme raději spodní hranici zastávky. Vzdálenost 250,1 km jsme ujeli za hodinu 20 minut, což odpovídá průměrné rychlosti 187,6 km/h. Celý den ukazoval počítač na palubní desce auta průměrnou rychlost 101 km/h!!!!!

Je to samozřejmě naprostý nesmysl, protože jsem nejel rychleji než 130 km/h a při mnoha zúženích dálnice do jednoho pruhu s omezením na 80 km/h z Prahy na Brno, kde jsme jeli jenom místy 60-70 km/h. Čas nějak nevychází. Spočítáme-li celkovou dráhu z Norimberku na benzinovou pumpu ÖMV za Humpolcem, která je přesně 407 km, musel bych jet PRŮMĚRNOU RYCHLOSTÍ  při čistém času jízdy 2 hodiny 203,5 km/h, což je naprosto nemyslitelné na EU dálnicích a už vůbec né na tankodromech, zvaných dálnice, v Česku.

Co se asi odehrálo v ten den na planetě Zemi je možná následující scénář:

Potud je všechno o čem jsem psal velmi mystické. Vzhledem k tomu, že se mi celý život stávaly zvláštní věci a hlavně něco podobného jsem prožil asi v roce 2004 s jedním známým, který jel se mnou do Bratislavy a na zpáteční cestě jsme vzdálenost 137 km z Bratislavy do Brna urazili za 20 minut, což odpovídá průměrné rychlosti 396 km/h, ničemu bych se tentokrát nedivil. Ale dnes 12.04.2018 bylo něco velice zvláštního.

Kočka, která přeběhla dvakrát po sobě přes cestu ve Waidhausu a následné míjení pána se zelenou konvičkou a psíkem bylo velmi mystické. Následné uvědomění si celého děje  okolo METRA a následující děje mě přivedly k zajímavému závěru. Upozorňuji, že je to pouze a jenom moje první myšlenka, která je obvykle ta správná…..

Známý také nechápal, jak jsme mohli cestovat v čase….

Všemu mohlo být také jinak ale neodpustím si to nezveřejnit. Mihla se mi hlavou myšlenka, která byla spojena s katastrofou na planetě Zemi. Mohlo dojít k jadernému útoku, třeba jenom kufříkovou atomovou bombou, nebo jakoukoliv raketou. Je jedno, kdo ji odpálil. Pravděpodobně začala WWIII a ti z povrchu zabránili této katastrofě, kterou naplánoval  KARDINÁL JUDAS se svými bratry, jak jsme mnohokrát upozorňovali. Zastavili čas a byl spuštěn restart systému na jiné koleji, aby k tomu již nedošlo. Původní obyvatelstvo planety Země, ti z povrchu, použili systém BST (prosím přečtěte si Dr, Nerudu z Tvůrců Křídel, který o tom hovoří v souvislosti s animusáckou rasou), vrátili čas zpět a události jaderného zničení planety Země tak bylo zabráněno. Pravděpodobně proto se ani Putin nesnažil splnit slib a nesestřelil rakety,  i když to bylo takto naplánováno, které měly údajně zničit Damašek. Asi po domluvě s těmi z povrchu, přetáhli děj na jinou kolej.

Někteří obyvatelé planety Země vůbec nic nevnímali, pro mnohé byl den příliš dlouhý, pro jiné kratší. Působilo to na každého nějak jinak. Podívejte se do komentů prvního dílu. Nechtěl jsem lidem nic podsouvat a přesto se někteří čtenáři se mnou v různých bodech shodovali.

Konstatuji, že se odehrávají poslední dny zajímavé události, nepochopitelné děje, lidé se chovají zvláštně a pro mnohé je svět poslední dny naprosto jiný.

Znovu upozorňuji!!!!! Kabalistům vypršel čas a nemají nic jiného na záchranu, než vyvolání WWIII. Proto je dnes opět vše ve hře a může také dojít k celosvětovému EMP, před kterým se nás asi snažili ochránit restartem, o kterém jsem se zmínil.

Máte-li zajímavé komenty k tomuto článku, prosím určitě napište i Vaše zážitky z těchto dní. Napište co pro Vás nebylo standardní. Budeme dále sledovat, jak se situace vyvine a budeme Vás určitě i nadále o všem datovat…..

tm

 

 

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

38 komentářů

  1. Pomeranč napsal:

    Mně ten den přeběhla kočka přes cestu hned 2x. Až jsem si říkala, co to sakra pořád je a co se zase děje. A ono tohle… Navíc jsem se v ten den vzbudila neobvykle brzo a necítila se unavená – a zdálo se mi taky tenhle den, že během dvou minut jich uběhlo hned 30, alespoň můj mobil to tak hlásil když jsem koukla podruhé během chvilky, ale možná to bylo jen mé zdání. Ale zajímavé je, že intuice mi zrovna tenhle dne cosi o čase hlásila.

  2. roman napsal:

    Hodně zajímavý,
    na čtvrtek si vzpomínám místama „matně“, jinak to byl takový den, co divně „tekl“, nevím jak jinak napsat.

  3. ela napsal:

    I mi vcera se stala takova zvlastni vec,byla jsem se svym pudlikem na prochazce,na konci cesty je novy dum bydleji tam myslim rumuni nebo jugosi,meli male stene tak si muj dreamy s nim trochu pohral na par minut trochu jsme se bavili a ja rikam,ze se jeste pujdem podivat na bileho vlcaka v dome kousek od nich a v duchu jsem uvazovala ze se zeptam jestli nevi jak se ten pes jmenuje,no ale nakonec jsem se nezeptala no a kdyz jsem odchazela tak ten chlap mi rikal,ze se jmenuje aron,coz mne trochu prekvapilo,protoze jsem na to jenom myslela,ze se zeptam,jako by cetl moje myslenky divne ze?

  4. Jiří Dvořák napsal:

    Dobrý den, obvykle spím denně 11 hodin. Když nespím tolik hodin, tak jsem ospalý a unavený.
    Šel jsem spát v jednu hodinu v noci a probudil jsem se ve čtvrtek ráno v osm hodin, tj. po 7 hodinách a byl jsem odpočatý a vyspalý.
    Bylo mi to divné. U mně to vychází, že rozdíl činil 4 hodiny.

  5. Adriana napsal:

    Ten čtvrtek bude nějaký divný. Já zažila s detičkama a mužem ve čtvrtek asi necelý měsíc situaci kde jedeme spokojeně okolo Tesca, předjede nás auto které píská. Manžel řekne že slyší vlak, já mu řeknu že to není vlak, ale to auto co jede před náma. Předjedeme ho a já stáhnu okénko a ono píská. Jak od něj odjedeme zvuk mizí.
    O týden déle je ta situace na chlup stejná a mě cvaklo až když mizíme v dálce že jsem tu situaci zažila. Zvláštní je i čas….ten sedí přesně.
    Dále máme budík pochybného původu. Nemá wifi ani jiné podobné nastavení…Jednou za den okolo 20 h tč pípá, ale divné je kdy…je nařízen na 20:00(nepodařilo se nám vymazat)…pípá ve 20:00a dle dění ve světě..čím pípá dýl tím je to horší….Připadám si jako seknutá někde v matrixu…No snad někde najdu odpověd

  6. Michal napsal:

    Neviem, pár dni dozadu presnejšie ale bolo to istotne okolo dátumu 12.4 sa mi stala skutočnosť tiež zaujímavá a tiež som vedome uvažoval čo sa mohlo zmeniť alebo aký to malo význam/symbol. Cestou z práce som na ceste k nášmu domu uvidel dve mačky, sedel som v aute pribrzdil som a čakal som co sa bude diať. Ani som poriadne nezastavil a mačka bližšie ku mne išla v rovnaký čas na iný smer do inej strany ako mačka pár metrov za ňou obe čierne a obe to uskutočnili v rovnaký okamih. Prvá odišla do ľavej strany a druha ta čo bola ďalej do pravej strany. Ak to bolo inak ospravedlňujem sa ale na 90% to tak bolo pretože v ten vecer aspoň dúfam pretože čas sa v poslednej dobe u mna tiež prejavuje nepravidelne aj dni su zvláštne krátke dlhé ale rovnaké, rovnakosť neviem vysvetlit ale su každopádne zvláštne. I v ten vecer ako som spomenul dúfajúc v ten vecer alebo iný, sme s priateľkou ležali na posteli a zrazu za oknom na oblohe sa zjavila čiara ? Stopa po páde akokeby kométy ? Hviezdy ? Tak do zltocervena az biela smerujúce z cca výhodu, juhovýchodu na západ, juhozápad. Obaja sme ju zbadali v rovnaký okamih pozreli sme na seba s otázkou co to bolo ? Take preblesknutie oblohou veľmi zvláštne ale hneď ma napadlo ze tu na tadesco sa niečo dozviem lebo viem aj cítim ze sa niečo deje. Ďakujem za akúkoľvek odpoved dlho vás sledujem a ďakujem za otváranie očí.

  7. zero napsal:

    Ve čtvrtek 12.4. jsem byl po dvanácté hodině na obědě ve strahovské menze. Vím to podle výpisů hovorů a sms, které jsem během oběda uskutečnil. Pak jsem vezl příbuzného ke studiím na Barrandově. Ten se mně kousek před cílem ptal kolik je hodin. Podíval jsem se na palubní hodiny a odpověděl že je pár minut po třinácté hodině. Pak jsem jel do Loděnic ke kamarádce. Tam jsem dorazil kolem 13:30. Když jsem u kamarádky seděl asi půlhodinu a pil kafe, pípla mi smska od manželky. Bylo to určitě po 14té hodině. Teď jsem ale podle mobilu zjistil, že smska došla v 13:11. V tu dobu jsem ale byl ještě na Barrandově.

    Další věc s tím snad souvislost nemá, že kolem osmnácté hodiny se mi kousla navigace a nešla nahodit. Na druhý den po zapnutí se chytla a začala fungovat.

  8. jintrovert napsal:

    Mě vždycky přijde jakoby se časoprostor(=matrix) vždycky smršťoval a natahoval jak to dělá třeba kočka..,asi se taky protahuje ☺ Teze s BST je velice zajímavá a uklidňující(doufám že máme takovou nějakou ochranu/ochránce).Už od včerejška si tak nějak v hlavě skládám komentář pod tento dnešní článek(na který jsem se těšil) a chtěl jsem psát o filmu Matrix,Neovi a deja vu…( 😛 ) protože asi před měsícem jsem měl snad nejsilnější,nejdelší/nejintenzívnější deja vu v životě..(a že už jsem jich měl).Trilogie Matrix je symbolika(nejen) sama o sobě Trinity(trojedinost) mu řekla,že deja vu znamená „chybu v matrixu“… 🙂 A když se na tom člověk zamyslí,tak je to opravdu tak,něco jako když přeskočí jehla na gramofonové desce..,která už stejně neúprosně dojíždí ke konci/středu ☺ Znám i opačný protipól tady té „anomálie“ kdy se to všechno zase naprosto nenormálně a útrpně táhne..,ale to jakoby přeskakování v čase je teda mnohem příjemnější.A ta „kočičí symbolika“ taky nemá chybu 🙂 😉

  9. Tak to je síla! Děkuji za tento článek!
    Zdá se, že bychom měli všichni v duchu poděkovat lidem z povrchu Země….

  10. Arya napsal:

    Pri čítaní tohto článku ma spontánne napadlo, že nič sa nedeje náhodne. A kritická situácia vo svete, asi dopadla tak zle, že proste vrátili čas , postarali sa aby sa určité udalosti nestali a zabránili niečomu katstrofálnemu, fatálnemu. A “prebrali” sme sa až po. Proste ten úsek dňa si nepamätáme, pretože sa nestal.
    Preto má toľko ľudí problém s pamäťou. Určite to nebolo prvýkrát ale možno prvýkrát to bol taký dlhší úsek…
    V posledných týždňoch je veľmi rozladený čas. Mobil a rádiobudík mám vždy rozdielne nastavený o 10 minút a pomaly sa čas, rozdiel skracuje.
    No minule som nastavila čas a večer som mala o hodinu na rádiobudíku dopredu. Bola som si na 100% istá, že čas sedel, ale dôkaz nemám. Tak som to prestavila a o pár dní bolo 15 minút do predu a nie klasických 10.. Niekedy trváo aj 6-8 mrsiacov kým bol rozdiel 2-3 minúty. Teraz sú to týždne. A to nevravím o ostatných hodinách. Za posledné DNI ( bohužiaľ) si neviem vybaviť konkrétne, nám prestali fungovať 2 nástenné, ďalšie na baterky ukazovali čas o skoro 10 minút inak ako mobily a meteostanica riadená rádiosignálom , začala ukazovať nočný čas počas dňa… potom opäť nabehla a ukazuje normálny…
    určite sa deje niečo s časom, len to ťažko zistiť lebo si nič z toho posunu nepamätáme…

  11. oki napsal:

    Zaujal mně i týdenní horoskop pro 9. – 15.4., na stránkách Petry Nal Smolové – píše o konjunkci Slunce a Urana od 10.4. a to i v souvislosti se zrychleným časem. Osobně, ten den -12.4. , únava a tedy nicnedělání.

  12. oki napsal:

    Prosím OPRAVU: stránky Petra Nel Smolová

  13. ABCD napsal:

    Já taky o ničem nevím, nic jsem ve čtvrtek necítila. Každopádně je určitě dobrý nápad naším bratřím z Povrchu poděkovat, že nám zas a opět zachránili zadek …
    „Konstatuji, že se odehrávají poslední dny zajímavé události, nepochopitelné děje, lidé se chovají zvláštně a pro mnohé je svět poslední dny naprosto jiný.“
    V mém případě je čím dál tím krásnější, lidé jsou hodní a nápomocní, milejší. (A možná to bude prostě jen tím příchodem Jara) Konečně 😀
    Zato furt slyším (v noci, jsem sova) ty podivné zvuky jakoby „vrtulník“ – už tu o tom článek byl, stejná hlasitost, „vrtulník“ se nepohybuje, zvuk nemizí v dálce, ale pak jakoby zničehonic ustane. a další jsem slyšela zrovna před chvílí, ale tenhle zvuk byl jiný.

    Začalo to už před lety a nejsem jediná v republice která to slyší … Tenkrát to bylo ale jakési dunění, jakoby hromu, ale vycházející ze země.

  14. kalia napsal:

    V ten den (čtvrtek) jsem měla špatné pocity a i v dalších dnech (tím dnem to začalo). Bylo to, jako by na mě někdo útočil, ale nebylo to osobní a nechápala jsem proč. Nic divného s časem se mi ale nestalo (nebo jsem si toho nevšimla, protože se na hodiny téměř vůbec nekoukám).

    To s tím zamrznutím se mi stalo kdysi (už nevím kdy) – byla jsem odpoledne/večer u počítače, něco jsem si asi četla, když na mě přišla z ničeho nic velká únava a bylo mi nějak divně. Pak jsem přestala existovat (neexistovala jsem, asi jako když je někdo v bezesném spánku či hlubokém koma kdy o sobě neví a ani astrálně necestuje) a když jsem se probrala (ve stejné poloze, jako jsem byla, nespadly mi ani ruce např. dolů nebo že bych se sesunula, dokonce jsem měla snad stále otevřené oči upřené na pc – tělo drželo celou tu dobu stejnou pozici), tak jsem se podívala na hodiny, protože mi bylo divné, že je z ničeho nic tma, když (pro mě) „před sekundou“ nebyla, a bylo o tři hodiny později! Ještě jsem se pro jistotu ptala někoho, kdo byl ve druhé místnosti, jestli jsem třeba něco neříkala nebo divného nedělala a říkal že ne, že když se na mě kouknul, tak jsem prostě seděla celou dobu u pc. Takže tělo na tři hodiny „zamrzlo“ a já jsem jakoby neexistovala. Podivný zážitek, který postihl jenom mě a dalšího člověka v bytě ne.

    • kalia napsal:

      Tenkrát když jsem zamrzla, tak mi to taky připadalo, jako kdyby na mě někdo útočil, ale jako bych si v duchu vybrala neexistenci (po dobu toho útoku), než zažívat něco špatného. Pro mě ta neexistence byla na milivteřinu – z mého pohledu jsem byla „nachvilku“ mimo, hned jsem se probrala ve stejné poloze a tak mi to připadalo jako vteřina, přičemž na hodinách uběhly 3 hodiny.

      Už se mi taky stalo, že jsem byla v nějaké dimenzi mimo čas (nechtěla jsem být součástí tohoto systému a na čas jsem z něho vystoupila do oddělené 3D dimenze, kde jsem prožívala čas svým tempem, jak mi to vyhovuje) a z mého pohledu jsem viděla většinu lidí takto zamrzlých. A nebo byli zamrzlí a pak najednou udělali z mého pohledu „skok“ (jakoby se hodně zrychlili tak, že jsem to skoro nepostřehla jak se mohli tak rychle přemístit o pár metrů dál) a na místě o kousek dál zase zamrzli, pak po čase udělali zase „skok“ a takto jsem je vnímala, zatímco z jejich pohledu byla realita i čas určitě konzistentní.

  15. Rere napsal:

    Hezký den, tak nějak když jsem si přečetla váš článek vůbec mě nepřekvapilo nic a čekala jsem že obsah bude takový jaký má, také divné jako bychom to prožili spolu, úplně vidím tu cestu i ten obchod ve waidhausu i tržnici na Rozvadově, Byla jsem na těch místech a jak to popisujete je přesné.a to že ve čtvrtek bylo takové počasí jaké bylo mě utvrzuje v tom co proběhlo, velké teplo a zvláštní silný vítr ?

  16. zero napsal:

    Podařilo se mi najít ještě jednu anomálii. Ten den ráno jsem si zapoměl zapnout mobil, zapnul jsem ho až kolem poledne. Došla mi sms následujícího znění:

    Odesílatel této zprávy se Vám pokoušel 12.04. v 11:04 1x dovolat….

    Datum doručení: 12-04-2018 10:04

    Nerozumím komunikačním technologiím. Jak je možné že mi v 10:04 došla sms, kde se píše že v 11:04 mi někdo volal?

    • Gabka napsal:

      Ano, také se nám stalo, ze mi někdo volal a a místo hovoru, přišla sms s dřívějším doručením. Myslela jsem, ze je to nějaký překlep a ze máme starý telefon. Ve čtvrtek jsem viděla dvě kočky a jednu přejít přes cestu. Byla jsem taková utlumena, pracovala jsem, ale tak jako duchem jinde.

  17. iku napsal:

    Pokud jde o mne, zajímala jsem se proč 10 kroků od jedné pokladny k druhému pultu a bez fronty obnáší cca půl hodiny podle času uvedeném na účtenkách. Trvá to již delší dobu. Zkraje mě to znepokojovalo, ale nyní jsem se rozhodla, že to bude nejspíš nastavením času v pokladnách..

  18. Pavel napsal:

    „Zastavili čas a byl spuštěn restart systému na jiné koleji, aby k tomu již nedošlo“. Tak přesně o tomto je např. 20 let starý seriál „7 dní“. Tenkrát jsem ho děsně žral. 🙂 https://www.csfd.cz/film/70600-sedm-dni/prehled/

  19. Edita napsal:

    v ten stvrtok mi bolo naozaj velmi zle po vsetkych strankach, uplne mimo, dcera zvracala, na druhy den jej nic nebolo, matka mala divne hodnoty tlaku, vrchny vysoky, spodny nizky, motalo ju. Na sporaku mam digitalne hodiny, kadzy mesiac ich nastavujem, lebo meskaju 4 minuty, to je tyzdenne o minutu.

  20. zero napsal:

    Tak jsem to všechno probral s manželkou. Podotýkám že máme stejného operátora. Podle jejího mobilu mi výše zmíněnou sms odeslala ve 14:11, mně podle místního času v Loděnicích došla opravdu po 14 hodině, ale na svém mobilu mám čas doručení 13:11.

    Kromě zmíněné sms, mně manželka poslala sms ještě v 16:15 a mně došla v 15:15. Pak mi poslala sms v 18:54 a mně došla v 18:54, takže u této sms byl už čas srovnaný.

    Každopádně, v časovém úseku (snad) reálného času od CCA 11:00 do 16:15 (dle mého mobilu od 10:00 do 15:15 ) se s časem něco dělo.

    Snad ty časové posuny mají něco společného s cestováním. Já jsem ten den ujel cestou do Prahy 300km, Tomáš Marný z N.Města n.Mor.do Norimberku 460km. Ujel tedy 1,53x km více než já. Já měl časový posun přesně hodinu, on 1 a 50 minut, tj. 1,83 násobek.

  21. zero napsal:

    Zapoměl jsem napsat, že už cesta do Prahy mně trvala o hodinu déle než by měla trvat. Jel jsem lehce rychleji než je povolená rychlost a nikdo mne po cestě nezdržoval. Nevím kde jsem tu hodinu navíc byl. Mám to zdokumentované podle sms a hovorů.

  22. Celestina napsal:

    Nesrovnalosti s časem se již dějí delší dobu – poslední měsíc se stále předbíhají hodiny připojené na síť, jeden den nastavím přesný čas a druhý den již jsou o 1 min. napřed ačkoli předchozí roky byly naprosto přesné. Hodiny na baterku jdou přesně. Při průchodem prostoru mezi domem a nádražím cca 20 min. se mi hodinky vždy o 8-10 min zpozdí, jinak jdou zcela přesně. Když stejnou trasu jedu autem hodinky se nezpožďují. V minulosti bylo v jedné knize popsáno to, co uvádí tm – skupina západních turistů se přesunovala busem mezi egypt. památkami. Ke zděšení řidičů busu se ocitli v cíli o cca 3 hodiny dříve než bylo obvyklé a vznikla tím velká panika. Protože busem tentokrát cestovali znalci památek a celou dobu cestu hovořili s extrémním nadšením o cíli své cesty – došli všichni k závěru, že časovým rozdíl způsobilo jejich kumulované soustředění resp. vědomí ohnulo čas. To je příběh cca 20 let starý.

  23. Marilyn napsal:

    Při pravidelné cestě do Brna, se mně několikrát stalo, že jsem určitými úseky projížděla dvakrát, jednou se mnou jela i dcera, ale ta si toho nevšimla a nevěřila mně, já jsem o tom ovšem byla přesvědčená a za pár dnů na to, se to stalo znovu. Bylo to v průběhu měsíce března. Jednou jsem musela zastavit, protože mně bylo tak špatně, že jsem se pozvracela. Za volantem se mně to nestává.
    A taky v poslední době při konverzaci na mobilu, se odpovědi řadí před dotazy, je to dost psycho. Jakoby vám dotyčný odpověděl dříve, než jste se ho na něco zeptali.

  24. Mila napsal:

    Ahoj. Neodpustím poznamenat co se přihodilo i mě. Den blbEC, dělám dlažbu a po obědě říkám jdu si koupit pivo s kamarádem. Vypráví že potřebuje stabilní práci a že snad něco dopadne. Říkám mu,na 100% ti teď dopadne job! Jen sem to dorekl měl telefon že má opravit celej dům…..náhoda? Bylo po 15 hodine

  25. stenly919 napsal:

    No ten čtvrtek byl docela hodně zajímavý den. Šel jsem ve středu spát před půlnocí, a kupodivu i když jsem vstával ráno po třetí, byl jsem zcela vyspaný a v pohodě. A v práci jsem zaškoloval nového kolegu a přibližně po půl jedenácté se na docela dlouho dobu jakoby kolem nás zastavil provoz – ztichly mašiny a lidé taky jakoby přestali chodit a trčeli na jendom místě. A přitom k tomu evidentně nebyl žádný důvod ani žádná příčina. to trvalo až do přestávky(v 11:15) a po přestávce to ještě nějakou chvíli bylo taky takové podezřelé – neuvěřutelné ticho – pro toho, kdo nikdy nebyl a nepracoval ve výrobě asi nepochopitelné, ale ti co pracují ve výrobě, kde je větší množství hlučných mašin to může být neuvěřitelné. Jinak to ticho je jaksi podezřele už delší dobu, třeba když jdu ráno do práce nastává neskutečné tcho, stejně jako večer, jakoby se snad vytrácel život. Ale v ten čtvrtek jsem to poprvé zažil i v práci a všiml si toho i můj kolega, kterého jsem zaškoloval.

  26. Kamil napsal:

    Doufám, že to není nepovolená reklama. Vy kdo věříte v duchovno či matrix si nalaďte zítra, tj 17.4 v 19:00 svobodný vysílač. Bude tam probíhat pořad Mirka Zelenku a kolem půl deváte začne společná meditace na odstranění časových poruch. Je docela zvláštní, že se to tu teď tolik řeší.

    • tomáš marný napsal:

      Milý kamile,
      meditace na odstranění časových poruch je naprosto zbytečná a nesmyslná. Můžeme být rádi, že MATRIX kolabuje a časové poruchy jsou pouze doprovodným jevem. Jestli máme zájem, aby se na planetě Zemi vše změnilo k tomu konstruktivnímu, staré musí zkolabovat a být odstraněno. Díky tobě dám na zítřek článek o čase. Čas je v podstatě konstanta PÍ, což se lidstvu tají. Ti co objevili pravdu, byli eliminováni. Jestli někdo chce zachovat starý systém a bojí se nového zlatého věku, bude meditovat za všechno možné i nemožné a zachování starých zajetých kolejí. Pak se ale změny nikdy nedočká. Maximálně tak změny k horšímu a NWO. Je to nepochopení základních pravidel vesmíru…..
      Máte-li zájem, aby se dítě narodilo, musí se porodit a přijít na svět. To je doprovázeno často bolestivým porodem a nádhernou skutečností zrození nového potomka. Pevně věřím, že víte co jsem tím chtěl říci….
      Meditovat????? Už kdysi jsem to říkal Maškovi….
      tm

      ps: tím se ale dotyčný Zelenka, který chce dělat meditaci dobře odkopal a ukázal konečně za koho kope. I když možná nevědomě, ale odkopal. Pokud neví, že lidstvo bylo zotročeno časem a byly na to vytvořeny i filmy, kde si lidé museli kupovat čas, aby mohli žít, tak ani tahle neznalost ho neomlouvá…..

      • Kamil napsal:

        Vaše úvaha je pro mě nová a dává smysl, ale je to jen teorie. Někdo jiný může mít jinou, třeba i správnější. Té věřit a podle ní jednat. Samozřejmě já chci změnu a věřím v brzký konec karantény Země a ukončení tohoto Matrixu. Nicméně kdo ví, kde je pravda, neboť zrovna mnou avizovaný pořad byl zrušen a nahrazen jiným.

        • tomáš marný napsal:

          Milý kamile,
          jak je vidět, pravděpodobně si to někteří jedinci uvědomili a pořad zrušili. Je to jenom k dobru věci. Vykládám o zotročení lidstva časem celé roky a stojím si za svým. Pod horami v Peru jsou obrovská neobydlená města, ke kterým nemají lidé přístup. Díky určitým okolnostem a za pomocí některých lidí, jsme je měli možnost navštívit. Čas tam plyne úplně jinak a je nebezpečné se tam dlouho zdržovat. To stejné platí o horách v Rakousku, Untersberg, kde také čas plyne úplně jinak. Ale zpět k tématu.
          Pod horami v Peru, kde nejsou normální vchody, tak jak je známe, se ve městech nachází upozornění a popis času, kterým byli lidé zotročeni. Nedá se o tom vykládat přes diskuze, ale na soukromých přednáškách jsem to vykládal po mnoho let…..
          tm

  27. pozemšťan napsal:

    Ve čtvrtek se mi to v práci po obědě neskutečně „táhlo“. Cca ve 14 hodin jsem měl pocit, že už má být konec práce (končím obvykle v 16:30) a ty 2,5 hodiny pro mě byly nekonečný. Přitom jsem celkem toho nic moc neudělal. Taky jsem hodně pil a měl jsem pořád, že jsem vyschlej jak treska – jako by se ta voda ve mě ztrácela. Naopak v pátek se všechno urychlilo.

  28. San napsal:

    Mne sa stala zaujímavá situácia trochu viac ako pred mesiacom. Keď som šla do práce autom, v rádiu hlásili,že minister Kaliňák podal demisiu. Vrátim sa domov a hovorím, že Kaliňák odstúpil. Bola som počastovaná podivnými pohľadmi a komentárom, „že ešte nie „. Tak nič, hovorím si, asi som zle počula (hoci také čosi by som si ani nevymyslela). No a na druhý deň všade hlásili, že menovaný minister tú demisiu podal. Sranda.

  29. .lak napsal:

    Muselo se to dít i dříve. Tak je to již déle tak i desítku let zpátky kdy jsem jezdil jako sekuriťák po čechách a minimálně 4x se mi zdál nemožný přesun v prostoru a nějak jsem tedy značně času ušetřil ve 3. případech a v jednom opačně. Jednou z budějovic po zbloudění na pardubice dříve tak o pár hodin a to jsme tedy s kámošem kroutili nevěřícně hlavami protože ta zkratka na vzdálenost byla prostě podle mapy nemožná a nejeli jsme to jednou. 🙂

  30. mariankosnac napsal:

    Pár dní pred štvrtkom som začul robotníkov na ulici ako už chceli ísť asi na obed tak sa pýtali dalších koľko je hodín a nejaký další robotník im odpovedal. Pozrel som na hodiny a čas bol o hodinu posunutý ako ten čo mali oni. Mne idú hodiny dobre. Tak žeby mali ešte zimný čas (nepamätám si už či mali o hodinu viac alebo menej)

  31. alena napsal:

    …. ilumináti měli zaútočit na Írán jadernou hlavicí, můj zdroj to rozepisoval na všechny strany… oni zuří….

  32. Marta napsal:

    Dobry den,Rada bych se s Vami podelila o me dnesni neuveritelne rano.Vstavam kazdy den do prace kolem 6,hod ranni.Vydam se do prace v 6.15 a v praci jsem asi za dve minutky,jelikoz pracuju kousek od domova za rohem.V praci jsem byla presne v 6.17.Delala jsem bezne ukony jako nescetnekrat predtim,ktere trvaji 45-50 minut.Podle mne jsem byla v polovine prace.Vratila jsem se do kuchynky pro neco,kde jsem podle hodin na zdi zjistila ze je 8.08hod!!Coz nebylo mozne,nebot v te dobe bych uz davno mela vse hotove a byla bych uz doma a pripravovala synka do skoly.Zirala jsem na hodiny na zdi a pro overeni se podivala i na mobil,zda je stejny cas.Cas souhlasil.Jelikoz jsem musela domu a pripravit synka a odvezt ho do skoly,muselal jsem praci ukoncit a jit domu.Rekla jsem me manazerce ze musim odejit a zda se mohu vratit pozdeji.Ta na mne zirala,proc ze se chci vratit zpatky!!Coz jsem i ucinila,vratila se zpatky a dodelala nedokoncenou praci.Myslela jsem,ze treba mam nastaveny budik i na sedmou,ze jsem sla do prace v 7.15.Zkontrolovala jsem na mobilu alarm v kolik mne budil vse je stejne jako kazdy den,budi mne v 6 rano kazdy den.Nevim,co se stalo,kam zmizela hodina meho zivota……Ale mohu rict,ze se deji posledni dobou kolem nas zvlastni veci,na ktere zatim nezname odpovedi.

  33. Robinsonka napsal:

    Pozdravujem všetkých čitateľov,

    vidím, že je tu plno komentárov, tak sa pridám aj ja. Ako rada hovorím, Vesmír opäť zariadil veci za mňa a v tento čudný deň som nemusela ísť do žiadnej práce, naopak, mala som celý deň (aj nasledovných pár dní voľno), tak som sa v duchu tešila, že si môžem organizovať veci tak, ako sa mi zachce a nemusieť pri tom sledovať hodiny (a preto som ich ani nesledovala), ani sa nikde naháňať a byť tak trochu lážo-plážo. Ale aj napriek tomu som mala na tento deň naplánované všelijaké aktivity. V ranných hodinách mi zavolala kamarátka a rozprávala mi o tom, že (citujem ju) „CÍTIM SA TAK NEJAKO ZVLÁŠTNE, nechce sa mi ísť do práce, som akási unavená a tak som si radšej sadla do najbližšieho pohostinstva a objednala som si malé pivo, aby som si trochu oddýchla…..“ a pod. (Koniec citátu.) Ani ja som sa necítila na to, čo som si na ten deň naplánovala – práve naopak, môj vnútorný hlas mi neustále opakoval: „ostaň radšej dnes doma, nikam nechoď, čo môžeš, to odlož na zajtra“. Tak som poslúchla ten vnútorný hlas a ostala som doma s tým, že budem pokračovať v rekonštrukcii bytu. No máš ho vidieť! Začala som síce s prípravami, ale onedlho ma premohla únava a doslova ma odhodila späť do postele. Ešte som sa v duchu čudovala tomu, že veď som celú noc spala a odrazu som taká unavená, ako keby som bola po nočnej šichte….. Poslúchla som požiadavku svojho tela a išla som spať, s tým, že si trošku zdriemnem a potom budem pokračovať v práci. Lenže toto sa zopakovala niekoľkokrát – niekoľkokrát som vstala z postele a po chvíli som sa do nej vrátila, pretože som nedokázala robiť nič fyzicky, ani inak. Dokonca si ani neviem spomenúť, koľkokrát som sa do tej postele vlastne vrátila, celé to bolo ako „cez kopirák“. Bolo mi to celé zvláštne a bola som rada, že som sa ten deň rozhodla stráviť doma a nikam nechodiť, lebo ktovie, čo by sa so mnou dialo, keby som vytiahla päty z domu….. Takže celý tento zvláštny deň som takmer prespala. A ak som sa aj do niečoho pustila, okamžite ma prepadla neskutočná malátnosť, nebola som schopná sa na nič sústrediť. Bola som celkom mimo. Moje vnímanie bolo evidentne dezorientované a moje telo ako keby odmietalo fungovať v tejto realite…..

    Zaujímavú príhodu som zažila nasledovný deň. (Napodiv, v piatok som mala energie za troch.) Veci, ktoré som odložila na piatok, som teda išla realizovať. Kvôli tomu som čakala na zastávke autobusu a v tej chvíli som si všimla mladučkú študentku, ako bezvládne sedí na lavičke, s hlavou sklonenou úplne na kolenách. (Ľudia stojaci na zastávke ju pre istotu nevšímavo obchádzali – evidentne sa s ňou nechceli zaťažovať, pretože pôsobila dojmom, že je opitá.) S obavami, aby neomdlela, alebo aby nespadla, som k nej pristúpila, aby som sa jej opýtala, či jej nie je zle a či nepotrebuje pomoc. Keď zodvihla hlavu, tak mi veľmi unavene odpovedala, že jej nie je zle, ale že po dnešnej noci sa cíti byť veľmi unavená a nevyspatá, pretože cítila veľmi silné zmeny tlaku a preto sa vôbec nevyspala. (Pozn.: Mimochodom, práve v tejto chvíli, čo píšem tieto riadky, začali hrať pieseň „Déjà vu“). 🙂 Keďže som mala stále obavy o jej zdravotný stav a videla som, že celkom určite opitá nie je, vytiahla som zo svojej tašky minerálku, ktorú som si cestou kúpila. Požiadala som ju, aby sa pokúsila aspoň napiť vody, že jej to môže aspoň trochu pomôcť, aby sa dostala vôbec domov. Dievčina ma poslúchla a začala piť vodu. Vzápätí dorazil na zastávku jej autobus a ona sa ospravedlnila, že už musí ísť, že domov zájde už sama. Fľašu s minerálkou som jej pre istotu podarovala aj napriek tomu, že ona ju zdvorilo odmietala, a narýchlo sme sa rozlúčili. Snáď sa jej nič zlé nestalo a domov sa dostala v poriadku…..

    Toľko autentické zážitky/pocity z mojej strany. Záver – ešte nikdy som sa necítila byť tak dekoncentrovaná, ako v ten štvrtok…..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.