Ministerstvo financí plánuje prolomit mlčenlivost advokátů a notářů

Recenze novely daňového řádu. Hodnocení Ekonomického magazínu: 60 %

Autor: vláda (Ministerstvo financí)

Datum předložení: leden 2018

Lidé si zaslouží jistoty a ty jsou na světě, jak je všeobecně známo, pouze dvě: daně a smrt. Aby Finanční správa mohla daně správně vybírat, potřebuje co nejvíce informací o tom, co právě děláte a jak se máte. Ochrana soukromí a povinnost různých subjektů zachovávat mlčenlivost o jejich klientech je nutně omezena povinností poskytovat správci daně, který je rovněž vázán mlčenlivostí, zákonem stanovené údaje. Asi nikoho neudiví, že rozsah těchto údajů a rovněž okruh povinných osob v posledních letech setrvale roste. Budiž ale poctivě řečeno, že za tím není jen módní politické téma zlepšení výběru daní, ale i mezinárodní dohody, které mají za cíl zabránit praní špinavých peněz v globálním měřítku.

Už v roce 1989 byl skupinou států G7 iniciován vznik mezivládního orgánu The Financial Action Task Force on Money Loundering (FATF), který stanovuje mezinárodní standard finančních systémů v oblasti AML (Anti-Money-Laundering) – opatření proti praní špinavých peněz. Jejich součástí jsou mimo jiné omezení ochrany bankovního tajemství a částečné prolomení mlčenlivosti u profesí, které se v rámci práce pro své klienty mohou dostat k informacím o praní špinavých peněz. Pokud tedy dnes oslovíte advokáta, aby vám pomohl s namáčením, mydlením nebo ždímáním špinavých peněz, má za povinnost vás podle českého AML zákona udat Finančnímu analytickému úřadu. Peníze proto perte raději sami a pěkně doma.

Co je možné v případě potírání mezinárodního zločinu a terorismu, těžko obstojí v případě boje proti běžným daňovým únikům. Ministerstvo financí připravilo novelu daňového řádu, ve které se právě tímto směrem pokusilo vydat. Nejprve však k platnému znění zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Už dnes platí, že poskytovatelé finančních (a obdobných) služeb musí správci daně poskytovat na vyžádání řadu informací o svých klientech, jejich kontech, částkách na účtech, půjčkách atd. Zákonem stanovené údaje musí poskytnout správci daně i zdravotní pojišťovny, poskytovatelé poštovních a telefonních služeb, vydavatelé periodického tisku, orgány veřejné moci a vlastně každý, kdo shromažďuje údaje nezbytné pro správu daní. Výjimku tvoří osoby, kterým zvláštní zákon v poskytování informací výslovně brání.

Ministerstvo financí nyní navrhuje, aby se informační povinnost vůči správci daně vztahovala nově i na profese, v nichž je mlčenlivost tradičně chráněna zvláštními předpisy, konkrétně jde především o notáře, advokáty, exekutory, daňové poradce, ale i o realitní makléře či autobazary. Správce daně by si od nich nově mohl vyžádat veškeré údaje získané při identifikaci a kontrole klienta, a to včetně souvisejících písemností a informací o způsobu jejich shromažďování. K těmto informacím má nyní na základě AML zákona přístup Finanční analytický úřad (od roku 2017 nástupce Finančního analytického útvaru Ministerstva financí).

Široce koncipovaný návrh logicky vyvolal odmítavou reakci dotčených komor. Navržená úprava podle jejich názoru prolamuje v míře překračující zásadu přiměřenosti povinnost mlčenlivosti zakotvenou zvláštními právními předpisy např. pro advokáty, notáře či daňové poradce. Jedná se o výrazný a neodůvodnitelný zásah do lidských práv chráněných v ústavní rovině. K ospravedlnění návrhu ministerstvo zvolilo oblíbenou taktiku: my nic, to Brusel, jinak to nejde.

Po rok trvajících sporech se ukázalo, že jde. Evropská směrnice DAC 5 primárně nepřináší nový nástroj k lepšímu výběru daní v jednotlivých členských státech, jak si ji na financích původně vyložili. Jejím cílem je umožnit mezinárodní spolupráci při správě daní za účelem boje proti praní špinavých peněz, a k její implementaci proto postačí, když profese se zvláštními privilegii vůči klientům budou povinny poskytovat informace pouze za účelem výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní. Stejně jako v zákoně proti praní špinavých peněz se pak počítá s tím, že informace od advokátů a notářů bude Finanční úřad požadovat prostřednictvím příslušné profesní komory.

I nadále můžeme diskutovat o tom, zda navrhovaná úprava splňuje kritéria přiměřenosti v oblasti zásahu do činnosti daných profesí a ochrany jejich klientů. Nicméně alespoň nedochází k tzv. gold-platingu, což je poměrně oblíbená finta při transpozici evropského práva. Evropské směrnice většinou nikdo nečte, a tak si k nim úředníci přimalují, co chtějí, ale sami by se styděli si o to říct. Parlament skousne kdeco, když to v zákoně podtrhnou, odůvodní směrnicí a pohrozí infringementem, tj. řízením pro porušení práva EU. Konečné hodnocení zákona je spíše pozitivní jen díky tomu, že návrh, byť po dlouhých bojích, přece jen ministerstvo upravilo do podoby, která víceméně odpovídá požadavkům směrnice.

Zdroj: 1

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na