„Nenahraditelná ztráta příležitostí v Rusku.” Campbell shrnul nemilosrdné výsledky ekonomického fóra v Petrohradu pro ČR

Expert na světovou politiku, Rusko a Čínu, Jan Campbell, ve svém novém příspěvku přináší krátký přehled výsledků ekonomického fóra v Petrohradu. Ty totiž podle experta nebyly pro Českou republiku příliš potěšující.

Za poslední čtyři roky se zvýšil počet účastníků fóra o šedesát procent. Nedojde-li k většímu, především vojenskému konfliktu v Evropě, očekávám pokračování tohoto trendu, stejně jako pokračování ignorování fóra představiteli ČR, především po vítězství Milionu chvilek, nerozumějících teoretické, ani praktikované demokracii.

 

 

 

Letošního fóra se účastnilo více než 19 tisíc osob a delegací ze 145 zemí. Z celkového počtu účastníků bylo přibližně 1 300 vedoucích představitelů obchodních a průmyslových společností a mně osobně neznámý přesný počet státníků a politiků ze 110 států světa.

Jak se dalo očekávat, hlavní událostí bylo plenární zasedání v přítomnosti šesti hlav států, 16 představitelů států na úrovni viceprezidentů a předsedů vlád, 57 ministrů a 79 velvyslanců akreditovaných v RF a předsedů Parlamentů. Prezidenti Putin, Si Ťin-pching, Rumen Radev (Bulharsko), Nikola Pašiňan (premiér Arménie), Petr Pellegrini (premiér SR) a generální tajemník OSN António Guterres, abych jmenoval některé, hodnotili aktuální situaci ve světě.

Posuzovaná témata – současná světová hospodářská situace, globalizační model a finanční systém, vše v kontextu absence důvěry, bezohledné konkurence, protekcionismu s pomocí obchodních válek, jednostranného vypovídání smluv a sankcí – nedovolila žádnému státníkovi předpovědět veřejně specifické následky a sdělit praktická řešení, alespoň některých výzev. O to méně bylo možné slyšet nebo číst o představitelných řešeních odpovědných reprezentantů více než 3 500 ruských a zahraničních společností. I zde: největší delegace letošního fóra přiletěla z ČLR. Čítala 1 100 členů.

 

 

 

Pro informaci Milionu chvilek a jako důkaz ignorance představitelů států, kteří se neúčastnili fóra, uvádím krátkou statistiku delegací: USA – 542, SRN – 334, UK – 312, Francie – 249, Japonsko – 219, Švýcarsko – 190, Itálie – 160, Nizozemí – 106 osob. Jak vidno, hlavní podíl v účasti zabezpečily státy, jejichž vlády prodlužují nesmyslné sankce proti RF v přímém kontrastu k zájmu vlastních společností o spolupráci s RF. Co se týče zahraničních medií, jejich zájem byl také veliký. Akreditaci obdržela média z 56 států světa. O mezinárodní hospodářské spolupráci referovalo 4 816 představitelů masových médií (z nichž bylo 813 zahraničních), z 1 299 organizací (z nichž bylo 256 zahraničních).

Za praktický výsledek fóra mluví 745 podepsaných smluv nepodléhající obchodnímu tajemství v celkové hodnotě 45,6 miliard euro a zvýšení počtu oficiálních partnerů fóra na 148.

Z uvedeného mála vyplývá pro ČR praktická nemožnost ukotvení se českých podnikatelů a obchodníků v Indii, o které někteří oficiální představitelé ČR začali snít a mluvit, pokud nespali, zvětšující se ztráta rozpracovaných a nových obchodních příležitostí v ČLR a nenahraditelná ztráta příležitostí všeho možného v RF. Nemožnosti a ztráty dělají z ČR čekatele na Godota. Ten již dávno přišel ve formě anti-Godota.

 

 

 

 

Dílo S. Becketta (který obdržel roku 1969 Nobelovu cenu za literaturu, kterou odmítl převzít) je psáno formou dialogu, pro který je atypické neustálé opakování otázek a absurdních odpovědí. Práce (Becketta) se synonymy, monotónností a neomaleným vyjadřováním vedoucím až k vulgarismům, se podobá práci současných politiků, moderátorů, expertů a médií trpících rusofobií a sinofobií. Všichni účastníci lokálních diskuzí (o RF, ČLR a zcela jistě dojde i na USA), které odmítám nazývat dialogem, dokazují, jak velký je strach z nepochopení transformace světa a lidského života bez naplnění. Beckett ukázal, že smyslem života je nesmyslné očekávání čehosi a že jediná cesta, jak to vydržet, je zkrátit si jakkoliv čas.

Chci věřit, že odpovědní v politice, obchodu a médiích ČR ukončí hru, jejímž cílem je zabít čas a dovolí zdravému rozumu se účastnit procesu transformace světa.

zdroj: 9

Všímáte si toho pokrytectví západních politiků? Na jednu stranu prodlužují sankce, ti, co mají hlavu strčenou hlouběji v chazarské řiti, chtějí sankce přitvrdit, a na druhou stranu si jezdí na Mezinárodní ekonomické fórum do Petrohradu, aby podepsali obchodní smlouvy. A Česká republika? Ta utře …..  

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

2 komentáře

  1. Maroš napsal:

    Funguje to presne ako syndróm zavrhnutého rodiča – syndróm zavrhnutého Ruska – deti ako zbraň = občania ako zbraň = tak deti, občania, ako aj zbrane sa časom opotrebujú a konečnom dôsledku je to kontraproduktívne voči deťom a občanom – nemať vzťahy so svojím druhým rodičom /väčšinou otcom/ – nemať vzťahy s Ruskom! Kiska /by rád/ používal občanov ako zbraň voči Rusku – dnes jeho agendu preberá protiruská Čaputová! Inak Pellegríny „šťal do rýny“ má záujem na vzťahoch s Ruskom len dovtedy, dokedy budú mať ficovci pod rukou energetiku – závislú na Rusku! O tom to je! A ďalej – keďže sa Čarnogurský po novom pasuje za rusofila – len pripomínam jeho pôsobenie v ráde Nemeckých /teutonských/ rytierov, ktorým sa /podľa Čarnogurského/ podarilo mečom v Pobaltí – s pobaltskými Slovanmi – urobiť to, čo sa nepodarilo krížom! Takže tak!

    Teraz inak – srať na protiruských politikov – nech národ sám prejavuje svoju náklonnosť k ruskému národu ako vie – ruský národ to pocíti aj sám! Bodka.
    http://www.prava-deti.sk/nezaradene/syndrom-zavrhnuteho-odcudzeneho-rodica/

  2. Vladislava napsal:

    To se dalo čekat. Všichni uvalené sankce obcházejí, jen my jako ti trotlové je dodržujeme a tím se pomalu, ale jistě odstříháváme od ruských zdrojů. Až budou všechny dobré obchody rozebrány, budeme čumět jak puci a svádět to na neschopnost někoho, kdo s tím nemá nic společného.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..