Otázka – Odpověď V.V. Pjakina ze dne 22.04.2019

AKTUALIZACE PŘEPIS MLUVENÉHO SLOVA…..opět velice výživné a zajímavé….

19:54

1. 00:35 Výsledky druhého kola ,,volieb“ na Ukrajine.
2. 40:18 Požiar v Katedrále Notre-Dame v Paríži.
3. 51:17 Prečo SŠA a Západ hrajú ,,bez pravidiel“ a Rusko vyzýva na dodržiavanie pravidiel?
4. 57:09 Globálny význam ruských plynovodov do Európy.
5. 01:03:34 Rozhovor Čubajsa.
6. 01:06:26 Znalosti a ich šírenie ako JEDINÝ spôsob na odvrátenie vojny. VEĽMI DÔRAZNÁ výzva na samoštúdium a čítanie kníh KSB a DVTR.

Fond konceptuálních technologií uvádí Analytický pořad Otázka-odpověď

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

Dnes je 22.04.2019.

No a mezi posledními otázkami se samozřejmě nejčastěji objevuje prosba

okomentovat výsledky 2. kola těch takzvaných voleb na Ukrajině.

V tom směru, že podstatou toho hlasování bylo zvolit kohokoliv jiného kromě Porošenka.

Ano, to byla ta klíčová myšlenka, která to vše spojovala: „Musíte určitě jít volit. Nepůjdete-li volit, váš hlas vám ukradnou a tak podobně.

Musíte jít volit, to je jediná šance, jak změnit kurs.“

A tak se díváte na celý ten cirkus probíhající na Ukrajině, na ten krvavý cirkus, spoluprožíváte to, soucítíte s těmi lidmi, ale chápete, že s tím nic udělat nedokážete, neboť: „Bůh nezmění to, co je v lidu nějakém, pokud se tento sám nezmění“ (Korán 13:11).

A ta Kučmova kniha Ukrajina není Rusko, v podstatě dokládá, že ten okraj Ruska se ve své podstatě mentalitou v mnohém liší od hlavního Ruska, od velkého Ruska.

Protože díky tomu, že v hlavním Rusku u obyvatelstva existuje poptávka po suverenitě a schopném vůdci, objevil se u nás Putin, zatímco na Ukrajině u převážné většiny obyvatelstva taková poptávka neexistuje.

A proto jsou si schopni zvolit… Já ani nevím, jak pojmenovat toho člověka, kterého si teď zvolili.

Víte, říká se: „Zdálo by se, že už dosáhli dna, ale oni dokázali klesnout ještě níž.“

V daném případě tou volbou Zelenského dokázali klesnout ještě níž.

Jak můžete volit takového člověka…

Přičemž o volbách tu mluvíme podmínečně, neboť sama ta volba na Ukrajině nic nemohla vyřešit.

Ale o tom později.

Jak tam mohli ti lidé jít volit?

To vypovídá o smýšlení lidí účastnících se toho volebního divadélka,

kteří svou přítomností zajišťovali „volební účast“, zajišťovali obrázek „voleb“.

Ve výsledku však jen byla vyhodnocena soutěž: „Zvol si mne, páníčku“, a někdo byl zvolen.

Vždyť… Mám otázku. 19.04. se konaly ty takzvané debaty.

Na stadiónu, ano.

A já mám otázku: Kdo ty debaty vyhrál?

Všichni mi řeknou, že samozřejmě Zelenskij a já jim odpovím že Porošenko.

Zelenskij v nich absolutně propadl.

Žádný člověk, který ví něco o životě, by nemohl poté, co řekl Zelenskij na těchto debatách, vsadit na tohoto člověka, za žádných podmínek. Prostě za žádných podmínek!

Napovídal tam toho spoustu, ale co je to hlavní, co řekl o Porošenkovi?

„Já sám jsem hlasoval za pana Porošenka, ale to jsem udělal chybu. My všichni jsme udělali chybu.“ Jak můžete sázet na člověka, který se takto mýlí?

Musíte sázet na člověka, který adekvátně chápe procesy řízení a na základě svého adekvátního řízení je schopen organizovat procesy řízení v celém státě a snižovat tak krizovost probíhajících procesů, posouvat stát dál.

A jestliže se ten člověk zmýlil, velmi zmýlil ve své volbě a teď všem oznamuje: „Není důležité, že vy všichni jste udělali chybu“, tak vám to teď v něčem uleví? Zvolili si lúzra, člověka, který přímo prohlásil:

„Já nemám ani ponětí o státním řízení.“

Prostě vůbec žádné, nemá o tom ani ponětí.

S hlediskem Porošenka je možné se ztotožňovat nebo neztotožňovat, to závisí na mravnosti.

Pro mne je Porošenkova mravnost absolutně nepřijatelná, absolutně nepřijatelná.

Ale Porošenko ví, co dělá, a na své publikum se obracel srozumitelně a argumentačně.

Mluvil k věci o tom, jak s jeho pomocí může nějakého toho úspěchu dosáhnout

ta klanově korporativní skupina stojící za ním, která na něj vsadila.

Mluvil s rozmyslem, zatímco ty bludy, které plodil Zelenskij…

Jak byste poté mohli jít volit a dát mu hlas?

V našem minulém pořadu jsme mluvili o tom, že Porošenko se Zelenským navštívili Macrona, kde bylo rozhodnuto, kdo na těchto volbách vyhraje.

Zbývalo jen to rozpoznat.

 

 

Řekl jsem, že je nutné tento týden vše sledovat, protože se v něm ukáže, koho určili jako vítěze voleb.

A co tento uplynulý týden ukázal?

Tento týden ukázal, že se Zelenskij pokoušel zacouvat, jenže ty klany, které za ním stojí, mu to udělat nedovolily.

V podstatě jim bylo dáno najevo, že budou potrestány, protože porušily pravidla hry, což se nedělá.

Jenže všechny klanově-korporativní skupiny jsou do řízení určitým způsobem začleněny, všechny scénáře jsou stanoveny, všechny finanční toky určeny,

a proto existuje pouze určitá ulička možností, ve které je možné manévrovat.

„Vy jste byly součástí této uličky možností, kterou jste porušily, ze které jste odbočily a kvůli tomu teď budou nuceni manévrovat všichni.“

Jen si to představte, Lukašenkovi oznámili, že vyhraje Porošenko a on tomu přizpůsobil své řízení.

Timošenkové také oznámili, že vyhraje Lukašenko, oj Porošenko,

a ta ho kvůli tomu podpořila.

No a Zelenskij nehodil ručník do ringu.

On to udělat ani nemohl, protože on sám je úplná nula.

Pokud bychom ho měli k někomu přirovnat, tak by to mohl být jedině ten šejdíř Michail Sergejevič Jevdokimov, bývalý guvernér Altajského kraje.

Měli jsme tu zcela důstojného guvernéra, Alexandra Alexandroviče Surikova.

Proč zdůrazňuji, že byl důstojný?

Protože prohrál jen díky zradě svého volebního štábu, který pracoval proti němu.

Kdyby tomu tak nebylo, byl by Surikov zvolen.

A jak vedl svou předvolební kampaň Jevdokimov? Podívejte se všichni na film Den voleb.

To je přesně podle něho a platí to i pro Zelenského, ten také podle tohoto filmu Den voleb organizoval svou předvolební kampaň.

I když je to podmínečné, protože oni jsou pouhé loutky.

A když Jevdokimovo řízení přivedlo náš kraj do velmi těžké situace a bylo jasné, že může být zatčen, tak ho ti, kteří ho tam dosadili, rychle odklidili.

Nemohl se z toho dostat, i když vycouvat se pokoušel, jenže to nedokázal.

Stejně tak se o to pokoušel teď Zelenskij, ale nedokázal to.

To znamená, že ty klany, co za ním stojí, se rozhodly hnát to na ostří nože, hrají vabank, neboť si dobře uvědomují, že když teď za každou cenu prokážou, že mohou vyhrát, že dokážou řídit procesy, bude ten trest nižší,

neboť se již stanou součástí těch procesů, a proto nebudou likvidovány.

To proto se postavily na zadní a šly do toho, aby ten trest byl co nejnižší.

Jenže to musely definitivně zcela porušit všechny dohody i pravidla hry.

Takže do toho šly a daly to najevo páníčkovi.

 

 

V určité etapě jim páníček dal zelenou: „Dobře, dohrajte tedy tuto svou hru, protože už tu nezbývá žádné místo pro manévrování a tak to necháme být.“

Kdyby jim páníček nedal tu zelenou, tak by Zelenskij ty debaty ze své strany potopil, z hlediska davu by je očividně prohrál.

A teď si promluvíme o tom, co vůbec to divadélko znamená?

Skončilo jedno představení toho krvavého cirkusu, teď následuje malá přestávka, a potom bude další představení.

Všechny ty sociální procesy na Ukrajině jsou takovým zločineckým rejdištěm, krvavým cirkusem.

Jinou definici pro ně nemám.

A co to tedy znamená?

V čem tkví zásadní význam toho, že Porošenko musí odejít?

Na čem se mohli ti, kteří stojí za Zelenským, dohodnout s loutkovodiči v zahraničí?

Tak tento aspekt chápou všichni analytici vystupující v televizi.

A obzvláště to chápou ti, kteří se prý trápí kvůli Ukrajině, ať už jde o ruské občany, nebo uprchlíky před fašistickým převratem.

V podstatě totiž musí podávat ty informace tak, aby to nepoškozovalo uplatňované řízení.

Proto se díky těmto takzvaným volbám, tomuto divadélku odkopali všichni ti takzvaní „patriotičtí“ analytici, kteří prý jsou pro Ukrajinu, kteří se tváří zkormouceně, že na Donbasu umírají lidé, děti.

Ve skutečnosti je jim to ukradené, byli sem vysláni ukrajinskou tajnou službou, aby legitimizovali státní převrat.

To je to, co sledují, potřebují deaktivovat rozhovory o podstatě věci a neustále je převádět jinam.

A jednou z variant legitimizace těch voleb, tedy toho státního převratu jsou tyto volby.

Jeden se tam upřímně radoval, že se jim povedlo přesvědčit lidi, že nejde o divadélko, ale o skutečné volby, že lidé šli a volili.

A proč tak šlo o tu účast?

Na Ukrajině proběhl tak masivní informační nátlak, že ty lidi přesvědčili,

že musí jít volit, že se jedná o volby, přestože o žádné volby ve skutečnosti nešlo.

Proč? Protože moci se nikdo nezmocní jen proto, aby ji potom předal někomu jinému.

Když jednou uchvátí moc, počítají s tím, že si ji udrží v návaznosti pokolení.

A u moci chtějí být proto, aby řídili podle zcela určité koncepce co možná nejdelší dobu.

V roce 1918 Vladimir Iljič Lenin řekl, a to je klasika, jen se podívejte, jak to sedí na Ukrajinu, že každá revoluce za něco stojí pouze tehdy,

když se dokáže, když se umí ubránit.

Když se umí bránit!

A k té revoluci „špinavosti“, ke které došlo v únoru roku 2014 na Ukrajině, to má přímý vztah.

Existuje takové španělské přísloví z doby vpádu Francie do Španělska,

napoleonovské Francie do Španělska, které se objevuje v různých variantách a tato zní takto: „Pomocí bodáků se můžete dostat k moci, ale ne se u ní udržet.“

Můžete se tedy zmocnit moci ve státě, to možné je, ale potom se u ní musíte také udržet.

Takže před revolucí „špinavosti“ stál stejný úkol jako před kteroukoliv jinou revolucí, udržet si tuto moc i do budoucna a udržet si ji nyní.

A přitom všichni velmi dobře věděli, že tento fašistický státní převrat na Ukrajině nemá šanci se udržet, pokud ve státě nebude válka, nebude krize

a nebudou mít vnějšího protivníka, na kterého budou moci všechno svádět.

Proto také to první, oč se vynasnažili, bylo rozpoutání války na Ukrajině.

A teď jedna část Ukrajiny bojuje proti té druhé.

Bez toho by to ten státní převrat nemohl ustát, protože hospodařit jen tak je jedno a moci vysvětlovat všechna kataklyzmata tím, že probíhá válka, že jde o vnější agresi, je něco zcela jiného.

Takže jejich úkolem je udržet se.

 

Dalším úkolem je legitimizovat tuto zločineckou vládu v očích lidí,

neboť dlouho se s pomocí kárných bataliónů, které byly vytvořeny ve všech oblastech Ukrajiny, všechny ty Ajdary, Donbassy apod.,ty územní batalióny…

Na jejich bodácích se dlouho neudržíte. Bylo tedy nutné, aby tuto moc lidé přijali. A co pro to museli udělat? Museli zorganizovat volby a říci lidem:

„Jen se podívejte, když teď díky volbám sesadíte Porošenka, a nahradíte ho kýmkoliv jiným, tak se vám objeví nové okno možností.“

Jenže se žádné neobjeví, protože ti, co se zmocnili moci ve výsledku státního převratu a dopustili se zločinů, mají více než kdo jiný zájem na tom, aby předali moc jiným, ale ze svého tábora, konceptuálně stejně smýšlejícím lidem, kteří budou pokračovat v úplně stejné politice.

A celé to divadélko s volbami je jen podfuk pro nezkušené, kterým se nic neřeší.

To je natolik očividné, že i ti, kteří to obhajovali tím, že se tím otevírá jakési okno možností, bude-li sesazen Porošenko…

Žádné okno možností se tím neotevírá.

…jsou nuceni uznávat, že hlasovat proti někomu vám nedává žádnou možnost rozvíjet stát, prostě žádnou.

Vůbec vám to nepomůže rozvíjet stát a dále to bude jen horší.

A lidé, kteří se toho divadélka zúčastnili, tím tuto moc přijali za vlastní, a tím na sebe přijímají i všechny ty zločiny, kterých se dopustila tato kyjevská banda, která provedla státní převrat, všechny náklady budou platit oni sami.

Kyjevská banda rozpoutala válku a lidé teď v té válce umírají.

Rozpoutala válku, zvedla jim životní náklady, nezaměstnanost, ničí infrastrukturu a tak dále.

A teď jste svůj souhlas s tím zpečetili svou účastí v těchto volbách, které žádnými volbami nebyly.

Vůbec nešlo o žádné volby.

Když jste s tím souhlasili, tak jste tím schválili i změny státních zákonů.

Ta ústava s vepsaným kursem do NATO, je teď vaší ústavou.

Válka na Donbasu je vaší válkou.

Nevyplácení mezd? To samé.

Vy jste to přijali, vy jste to odsouhlasili, že váš stát má na to právo, že se toho jejich řízení účastníte.

Oni vám řekli: „Vy hloupí kořeni, běžte hlasovat!“ A vy jste šli hlasovat.

Takže první volby, tedy v uvozovkách „volby“, protože když mluvíme o Ukrajině, tak tam ty „volby“ prostě bez uvozovek být nemohou.

Takže ty první „volby“ byly absolutně nelegitimní, protože tehdejší právní úprava neustanovovala možnost války v žádné podobě, na Donbasu, ani funkci žádného dočasného prezidenta, který tu válku rozpoutal, nic z toho.

Všechno to porušovalo ukrajinské zákony.

Teď už se v tom mnohé změnilo.

A těmito volbami začíná legitimizace toho všeho.

Teď všem lidem, kteří se jich účastnili, budou říkat: „Vy sami jste šli na volby a hlasovali v nich, tak si teď nestěžujte, byla to vaše volba.

Prý jste hlasovali proti Porošenkovi?

To jste tak pitomí? Chacha, chichi…“

Hlasovali jste pro Zelenského a ten řekl, že z Ukrajiny je třeba udělat zemi sexuálního turismu:

„A proč ne? Budeme mít skvělý stát. Že máme mít průmysl? A nač?

Přátelit se se sousedem? A nač? Vyhovuje nám válka na Donbasu, vždyť kdo tam žije?“

Jak je to nazval? Prý: „Děkuji, že zabíjíte tu chátru, ty potvory.“

Na tom svém vystoupení před těmi kárnými jednotkami?

Ti lidé přece věděli, pro koho hlasují, a že je to úplně stejný hajzl jako Porošenko.

Lidé, kteří se zmocnili moci prostřednictvím státního převratu,se jí přece nevzdají a neuspořádají normální volby.

Neuspořádají je, kvůli tomu přece ten státní převrat nedělali.

Při každé revoluci dochází ke změně v řízení. Chápete?

Velká francouzská revoluce, Velká říjnová socialistická revoluce. Změnilo se státní zřízení.

A co se změnilo na Ukrajině? Nic!

Forma zřízení zůstala stejná.

To znamená, že lidé, kteří věděli, že se prostřednictvím voleb nikdy nedostanou k moci, a to dokonce ani v tehdejší Ukrajině…

V daném případě v tehdejší Ukrajině…

Oni věděli, že nedokáží lidi oklamat a dostat se k moci, takže provedli státní převrat a vy teď po nich chcete, aby pořádali „volby“?

Blázníte?

Opravdu věříte tomu, že se zločinec bude starat o ty, které vraždí?

Oni se k moci dostali prostřednictvím státního zločinu, provedli státní převrat a nedělali to proto, aby je potom někdo, kdo se po nich dostane ve státě k řízení, posadil na lavici obžalovaných a vypořádal se s nimi.

V daném případě nemluvíme o žádných osobách.

S Porošenkem se vypořádat mohou, pokud nedostal záruky.

A to my zatím nevíme, zda ty záruky dostal nebo ne.

Západ vůbec s podobnými zárukami nakládá velice svévolně.

Neumí držet slovo, dnes vám ho dají a zítra zas odvolají.

To pro ně není žádný problém.

Záruka Porošenkovi se může krýt pouze v samotném Porošenkovi.

A zda si tu záruku zajistil či ne, zatím není jasné.

Takže oni provedli státní převrat a teď se té moci nevzdají žádným způsobem.

Vždy dosadí, koho potřebují.

Teď vám dali vybrat z 39 lidí.

Můžete si zvolit kohokoli z nich a budete zase u stejného formátu moci, státní moci, který se na Ukrajině zformoval po státním převratu.

Kohokoliv z těch 39 lidí. Třeba toho Bojka, Vilkula, prostě kohokoliv.

Je to úplně jedno. Všichni jsou z jednoho hnízda. Všichni.

Všichni jsou určeni k tomu, aby pracovali v rámci daného formátu státní moci zformovaném po státním převratu.

Jiní kandidáti se tam prostě dostat nemohli. Z podstaty věci!

Kvůli tomu přece nedělali ten státní převrat a nezatopili stát krví, kvůli tomu ho nerozvraceli, nezadlužovali…

Pro ně bylo zásadně důležité, aby oklamali veškeré obyvatelstvo a donutili lidi jít volit, aby svou přítomností legitimizovali kyjevský formát moci,

aby za jeho jednání platili a z jeho činů se zodpovídali.

Aby neplatili jen penězi, ale i svými životy za to, co oni provádějí.

Tak kvůli tomu, kvůli této legitimizaci hájili volby i různí ti lidé, kteří prý jsou pro Donbas a ta situace tam je trápí.

Je vůbec velice snadné odlišit skutečného ukrajinského vlastence od agenta SBU, nebo zástupce klanově-korporativní skupiny, například z Ruska,

která má zájem na tom, aby ta válka na Ukrajině pokračovala a nebyl tam nastolen pořádek.

Je velice jednoduché je odlišit.

 

 

Ten, kdo v jakékoliv míře tvrdil, že je nutné účastnit se těchto voleb,

stojí na straně karatelů vraždících ukrajinský národ, ten lhal a naháněl lidi do systému legitimizujícího státní převrat.

Do systému, ve kterém za všechny ty úvěry rozkradené kyjevskou bandou, bude odpovídat národ.

Ti, kteří ty volby nepodporovali vůbec, v žádné podobě, jsou skuteční vlastenci.

A proč teď má Porošenko odejít?

Ta věc se má tak, že na jedné straně vnější loutkovodiči potřebovali dostat Ukrajinu do popředí, pořádně do popředí v boji proti Rusku a Porošenko, který má ruce po lokte v krvi, všude je nějak vázaný, nemá potřebnou volnost v manévrování a je absolutně řiditelný, je dobrou loutkou

ve zručných a čilých rukou, je jako takový objektivně výhodný ke zvyšování napětí ve vztazích mezi Ruskem a západními státy.

Je objektivně výhodný k tomu, aby tam Západ mohl vybudovat své řízení proti Rusku.

Porošenkovi nic jiného nezbývá a tak tvoří ten ideální formát, při kterém se Evropa může chopit řízení Ukrajiny po USA a odsunout jakoby Rusko stranou.

Jakoby!

Protože Rusko nikdy nebude stát stranou, ať už s tím kdo chce, počítá, jak chce.

Ta možnost odsunout Rusko je při výběru Porošenka značně vyšší, proto také vsadili právě na něj.

A čím se vyznačuje Zelenskij?

Od něj se čeká něco nového a disponuje po určitou dobu důvěrou do něj vloženou: „On přece ještě nic neudělal, tak proč ho kritizujete, že je takový a makový prezident?

No jo, v předvolební kampani toho namluvil…“

Víte, když někdo říká, že tam panuje protiruská, extrémistická rétorika, a to že přece vyřeší volby…

Tak to není pravda.

Volby vždy vycházejí z převládající ideologie, jenže ne z té, která převládá u obyvatelstva, ale u těch, kteří formují informační pole.

Pokud mají ti, co disponují penězi, zájem na tom, aby Ukrajina nebyla Ruskem, tak do toho také vkládají své peníze.

A proto každý, kdo chce někde udělat kariéru, aby k tomu získal peníze a volnou cestu, aby mu při jeho manévrování vítr foukal do plachet, začne vystupovat protirusky, obhajuje válku s Ruskem a tak podobně.

To ovšem neznamená, že mluví ústy obyvatelstva, to vůbec ne.

Celá ta věc spočívá jen v tom, jak to obyvatelstvo oklamat a jak donutit maximální počet lidí jít volit.

To je úkol, který oni řeší, protože kdyby lidé nepřišli, tak to znamená, že se od nich oklamat nenechali, že se jim to nepovedlo.

Takže každý takový kariérista chápe, že bude-li mluvit o věcech, které jsou objektivně výhodné pro ukrajinské obyvatelstvo,

ale které se nelíbí těm, co financují informační pole, kteří poskytují peníze na předvolební kampaň…

A ten kdo platí, rozhoduje, co se bude hrát.

Kdo zaplatil třeba Zelenskému? Kdo mu zajistil vybudování toho jeho „úspěšného“ byznysu?

A nechte si ty řeči, že se o to zasloužil sám.

Nic takového v postsovětském prostoru neexistuje, aby někdo vybudoval jakýkoliv úspěšný byznys bez administrativního zázemí.

Jestliže je člověk zapojen do systému řízení, znamená to, že mu to umožní, že dostane financování.

Jestliže zapojen není, tak to nedokáže.

A Zelenskij formoval informační pole objektivně výhodné pro likvidaci Ukrajiny, ruské mentality ukrajinského obyvatelstva a posilování matrice Ukrajina není Rusko.

Proto mu také zařídili ten byznys, umožnili mu to.

A on velmi dobře ví, že kdyby bránil zájmy ukrajinského obyvatelstva, žádné peníze mít nebude.

Nenechají ho se zaregistrovat, protože systém řízení tomu nepřeje.

Mluvit proto o tom, že se jedná o jakousi poptávku obyvatelstva, není možné.

Tato poptávka obyvatelstva byla zformována informačními prostředky těch, kteří za to platí peníze, a vůbec to neodpovídá tomu, co si reálně myslí lidé.

Hromadné sdělovací prostředky ignorují to, co si reálně lidé myslí.

Hromadné sdělovací, „dezinformační“ prostředky vnucují své názory, ohlupují lidi a manipulují jimi.

Takže Zelenskij vytvořil okno a to okno znamená velice důležitou možnost pro Rusko i Ukrajinu.

Rusko… Tak především nikdo Rusko nenutí uznat ty volby.

Volby v Rusku přece také nikdo nemusí uznávat, a my například nemusíme uznávat volby v USA, nemá to smysl.

Vždyť jde o samostatné státy.

 

 

Nedělá se to. Tak proč je takový humbuk okolo uznání voleb na Ukrajině ze strany Ruska?

Protože se jedná o ukazatel suverenity Ruska.

Když uznáme ty volby na Ukrajině, to divadélko za volby, znamená to, že Rusko není suverénní.

Když to divadélko neuznáme, tak nám to umožní udělat další krok k získání suverenity státu, samostatnosti a odvrácení velké války na postsovětském prostoru, především mezi Ruskem a Ukrajinou.

Proto také nechtěli vsadit na Zelenského, protože jde o variantu umožňující zvýšení suverenity.

Jednou věcí je neuznat Porošenka, ale zcela jinou neuznat Zelenského.

A mimochodem s ohledem na mezinárodní praxi na tom nic není.

Mezinárodní praxe poskytuje spoustu příkladů.

USA například neuznávají Asada, přesto tam jejich velvyslanectví funguje

a jejich mezistátní styky pokračují.

V jakém formátu a tónu je už věc jiná.

Jaký bychom měli my mít zájem podřizovat se příkazu z Washingtonu, abychom uznali ty volby? Žádný!

A úkol lidí, kteří na to sází, má mít dlouhotrvající dopad.

Porošenko měl být takový poslední poryv, po kterém mělo přestat existovat jak Rusko, tak i Ukrajina.

A Zelenskij? Pokud uznáme Zelenského, tak Ukrajina získá jinou…

Bude to hotové: „Státní převrat?

Jaký státní převrat?

Žádný státní převrat nebyl, toto je normální rozvoj ukrajinské státnosti,

a když jste to uznali, tak plaťte náklady.

Vy, Rusko, dále na svém hřbetu táhněte tuhle Ukrajinu, která dále bude Antiruskem.“

To byl právě úkol všech těch, kteří vykřikovali: „Běžte volit a hlasujte proti Porošenkovi!“

Oni potřebují za každou cenu vrazit Rusku nůž do zad.

Takže asi tak. O tom by se dalo mluvit dlouho.

Tyhle věci jsou celkem jednoduché a nechápu, proč to někdo nemůže pochopit.

Řeknu jen jedno, všichni analytici vystupující na všech těch talk show

tohle velmi dobře chápou a lidem lžou.

Lžou lidem, když je vybízejí jít volit.

Sami si velmi dobře uvědomují, že o žádné volby nejde, že si tam dělají z lidí blázny, dělají z nich ovce, které za to všechno potom budou odpovídat vlastní kůží.

Včetně Kosačova?

Který konkrétně prohlásil, že Rusko nemá žádné důvody, aby ty prezidentské volby na Ukrajině neuznalo.

A také se vyjadřoval k Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy, že Rusko je připraveno uhradit svůj dluh atd. Je tu citát…

Jaký dluh Ruska vůči tomu shromáždění? Víte, o čem jsem mluvil?

Že uvnitř Ruska jsou lidé, kteří upřímně Rusko nenávidí a vidí jeho budoucnost v podobě surovinového přívěšku Západu.

Takže když ze Západě řeknou: „Vy dlužíte shromáždění Rady Evropy…“ „No ano, dlužíme.“

Když na Západě řeknou: „Vy musíte uznat to divadélko za volby,poblahopřát Zelenskému a říci, že ty volby uznáváte…“

Ti lidé Rusko nenávidí, touží sloužit Západu.

Ten Kosačov v čisté podobě zosobňuje ukrajinství, kdy je tou nejvyšší metou klečet před svým páníčkem a říkat: „Děkuji, pane, že jste mne kopnul do tváře. Děkuji, pane, že jste mi do tváře plivnul.“

Proto Kosačov takto mluví. Jaký dluh vůči tomu shromáždění? Nic jim nedlužíme.

Právo hlasu nám odebrali, přehlížejí nás a za to jim máme platit?

A Kosačov na to: „Ano, jsme povinni jim platit! Vždyť nám to nařídil sám páníček, jak bychom se mu mohli opřít?“

A takových hajzlů jako je Kosačov je tu dost a dost.

To je také důvod, proč říkám, že nejsme plně suverénní. Vždyť všechna naše média, všechny naše talk show se účastnily těch jejich takzvaných prezidentských voleb na Ukrajině.

Všichni potápěli Porošenka.

Všichni ho odepisovali.

Dokonce i když Solovjov říká: „To je můj kandidát“, tak jen vyvolává opačný efekt.

Ti všichni, prostě všichni potřebovali, aby byl zvolen Zelenskij, potřebovali nahnat lidi na volby, a to se jim povedlo, proto byli všichni takoví šťastní, že zase jednou ty pitomce převezli.

A teď ti pitomci svými životy, svou krví a svou bídou budou platit za to,

že se účastnili legitimizace toho státního převratu.

Ve skutečnosti, popravdě řečeno, se jim ho legitimizovat nepovede, nepovede se jim to.

Máme tu pořád dva subjekty, nástupce ukrajinské státnosti.

Jedná se o Luhanskou a Doněckou republiku a hotovo.

Takže všechen ten humbuk… Vždyť proč jsem byl pro neúčast na těch volbách?

Protože na tom závisí míra krvavosti. Účastnili jste

se těch takzvaných voleb? Toho divadélka?

Zvedli jste tím míru krvavosti.

 

 

Kdybyste se neúčastnili, tu míru byste snížili a mohli byste v klidu přeformátovat Ukrajinu a udělat tam pořádek.

A teď vás znovu čeká prolévání krve, další bída.

Sami jste si to zvolili.

A přesněji, ani jste si to nezvolili, prostě vám bylo řečeno, abyste šli volit a vy jste šli.

Řekli vám: „Hoďte tam ten volební lístek…“

Vždyť ty technologie použité na manipulaci lidí byly primitivní.

A proč na Ukrajině zafungovaly?

Protože lidi jsou tam vyvedení ze sebe, jsou ve stavu hysterie.

A oč se snaží u nás ve věci realizace majdanu?

O to samé. Aby lidi dostali do stavu hysterie, kdy jimi bude možné plně manipulovat.

Snaží se o to všude a jakýmkoliv způsobem, v každém jednotlivém segmentu společnosti.

Deprimují učitele, lékaře, přívržence zdravého způsobu života a mnohé další. Všechny.

Automobilisty dráždí.

Pracují ve všech směrech, protože čím vyšší je emocionální napětí,

tím snadněji se lidé manipulují a na Ukrajině je to emocionální napětí obrovské.

A k tomu navíc ten velký tlak z ruských médií, a tak lidé šli hlasovat.

Vždyť se legitimizace toho ukrajinského divadélka účastnil sám ruský premiér Medvěděv.

On přece prohlásil: „To jsou volby! Že je to jen divadélko? A my říkáme, že jsou to volby.“

A také se Medvěděv hned přidal: „Měli bychom je uznat….“

Takže i u nás máme dost vlastních „banderovců“, zrádců, kteří jen sní o tom, aby u nás opět nastoupila devadesátá léta, kdy vše bylo řízeno z amerického velvyslanectví.

Kosačov je jedním z nich, jak to sám dává otevřeně, zcela otevřeně najevo.

Ten jen sní o tom, aby v Rusku opět rozkazoval americký seržant a ministři ruské vlády k němu běhali na audienci, pokud se mu uráčí je přijmout.

Další otázka byla také velmi populární.

Ten požár Notre-Dame.

Valeriji Viktoroviči, šlo o náhodu nebo o úmyslné žhářství?

Pokud šlo o žhářství, jaký mělo smysl a jakého řídícího procesu je součástí?

S jakými jinými událostmi je to spojeno a proti komu zaměřeno?

Jedno mohu říci přesně, že nešlo o náhodný požár a to dokonce i v případě, že nešlo o žhářství.

Je to projev matrice.

Je to bezesporu tak, že pařížský Notre-Dame je patrně tím nejznámějším symbolem, také díky talentu Victora Huga, symbolem západní civilizace.

A západní civilizace je v krizi, v hluboké krizi.

Takže nezávisle na tom, zda šlo o samovznícení v důsledku restauračních prací, což je zcela možné, vždyť ten proces probíhá už od roku 1930, brzo to bude trvat už sto let, nebo zda se jednalo o žhářství, což je také zcela možné…

A ta druhá možnost se zdá být ve světle série rozsáhlých teroristických útoků na Srí Lance čím dál aktuálnější.

Tam už ta bomba vůbec nemohla vybuchnout náhodou.

Ty bomby speciálně rozmístili a útočili zcela jasně na katolictví.

A jaké náboženství zosobňuje pařížský Notre-Dame? Katolické náboženství.

 

Takže je očividné… Jen si to vezměte, předtím byl teroristický útok v Christchurchi, ten útok na muslimy.

Probíhá plánovité vyvolávání konfliktů mezi obyvatelstvem planety Země na náboženském základě s cílem vyvolat náboženskou válku.

Na jedné straně…

Ty výbuchy na Srí Lance.

Evropané nemají v tomto regionu se svou kulturou co pohledávat.

Co myslíte, pojede teď z Evropy na Srí Lanku hodně turistů?

Po těch bombových útocích?

A co probíhá, když přijíždějí turisté?

Nedochází ani tak k obchodnímu, jako spíše ke společenskému styku.

A to vede k tomu, že dochází ke styku kultur, k jejich prolínání.

Jedná se o lidovou diplomacii, o snižování napětí, což je pohyb kupředu.

A vzhledem k tomu, že dochází k přenosu centra koncentrace řízení do Íránu a Číny, to znamená další věc, že probíhá osvobozování tohoto regionu od již opotřebované kultury, celého toho asijského regionu: Hindustánu, Indonésie, toho všeho, jihovýchodní Asie, to všechno se má osvobodit od vlivu západní kultury.

A takové teroristické útoky umožňují vzájemné vzdalování těchto kultur,

neboť se tak hroutí formát lidové diplomacie.

A co se děje na druhé straně v Evropě?

Všichni velmi dobře víme, že existuje plán na vytvoření evropského islámského chalífátu.

To právě kvůli tomu je Evropa tak urychleně zaplňována migranty z různých asijských a afrických států.

Národy jsou smíchávány, jak o tom Obama mluvil v roce 2012, že na evropském území mají být vytvořeny nové státy, nové národy a nové jazyky.

Tedy opačně. Nové národy, nové jazyky a tím pádem také nové státy.

To znamená, že má dojít k přeformátování, které také probíhá.

To přeformátování probíhá.

Proto se v žádném případě nedá vyloučit, že byl pařížský Notre-Dame podpálen.

V žádném případě se to vyloučit nedá z jednoho jednoduchého důvodu,

že USA, že je v plném proudu boj státní elity USA s globálním prediktorem, s globální elitou.

Na základě USA, které globálnímu prediktoru sloužily jako nástroj k realizaci jeho globální politiky, bylo postaveno veškeré řízení světa.

A tento nástroj se teď vzbouřil a hájí své vlastní zájmy.

Nemá v úmyslu se izolovat v hranicích svého státu za dvěma oceány.

Chce se stejně jako dříve tyčit nad celým světem a všechny okrádat.

A čím je ve světě větší klid, tím snadnější je od něj USA odstřihávat.

A tak USA, státní elita USA potřebuje za každou cenu posilovat matrici války, a to všude.

Nezdařilo se jí, nedaří se jí vybudit matrici války v Evropě, tak to zkouší z jiného konce.

A to jsou ty teroristické útoky na Srí Lance a požár v pařížském Notre-Dame. Opakuji, že tam mohlo jít o žhářství, stejně jako o samovznícení.

V každém případě je ten požár Notre-Dame projevem matrice.

Mnozí říkají, že se jedná o to největší kulturní dědictví, že se všichni musí složit, spojit se, aby bylo znovu obnoveno.

Nějak jsem neslyšel podobné výzvy, aby mohly být obnoveny například zničené kulturní památky v Sýrii.

Ale to zase neznamená, jak říkají jiní, že bychom se kvůli tomu neměli účastnit podpory kulturní identity Evropy.

Proč?

Všechny kulturní památníky jsou velmi cenné.

To právě proto je vedena taková válka proti dějinám, kdy v Afghánistánu vyhazují do povětří Buddhovy sochy, kdy jsou ničeny kulturní památky všude,

kam se dokáže dostat ten takzvaný Islámský stát, ta nepravidelná armáda USA.

O tom projektu prerafaelitů jsme již mluvili.

O tom hledání rovnováhy mezi technosférou a sociálním životem, řízením sociálního života, jehož ideál vidí v raném středověku, aby podle tohoto vzoru potom nastavili řízení v celém světě.

To je to, co hledají.

Proto národy připravené o svou paměť, jako to udělali na Ukrajině,

národy připravené o svou paměť nemají budoucnost.

Vůbec nemají budoucnost, proto jsou ničeny ty historické památky.

A možnost…

Pokud jde o žhářství, tak s ohledem na vyvolávání sociálního napětí mezi křesťany a přistěhovaleckým obyvatelstvem, které ve své většině vyznává

islám, je to dost pravděpodobné.

Tím spíše, znovu opakuji, že byl takový útok veden i ze strany Srí Lanky.

Vždyť jak to teď ve Francii vypadá?

Kolébka francouzských dějin, pařížské předměstí Saint-Denis, kde jsou v bazilice Saint-Denis pohřbeni prakticky všichni francouzští králové…

Je tam pohřben i Karel Martel, který zachránil Evropu před invazí Arabů.

A pokud byste chtěli provést nějakou akci u jeho hrobky, nebo u hrobů některého z těch francouzských králů, museli byste to proměnit ve vojenskou operaci, protože Saint-Denis, a znovu opakuji, že se jedná o kolébku francouzských dějin, je dnes plně okupované přistěhovalci, odkud si jen vzpomenete.

Smíchala se tam veškerá Asie s celou Afrikou a vedou tam absolutně asociální způsob života.

Je to v Paříži oblast s nejvyšší kriminalitou.

A kolik tam už bylo pokusů o podpálení křesťanských kostelů?

Proto nebude…

 

 

Nebo jiných aktů násilí proti křesťanským hodnotám na území celé Francie

i dalších evropských států?

Proto nebude vůbec překvapivé, jestliže při obnově Notre-Dame nebude obnoven křesťanský chrám, ale dojde k takové jeho přestavbě, že na jeho místě vznikne mešita.

Jen se podívejte na chrám Boží moudrosti v Istanbulu, ten je toho názorným příkladem.

Je to zcela možné. Všechny tyto varianty jsou tedy možné.

V každém případě, ať už šlo o žhářství, nebo k tomu došlo náhodou a já vám připomenu, že náhoda je silná a rychlá zbraň prozřetelnosti, podle Puškinovy definice, tak šlo o matrici.

A to není žádná náhoda, je to ukazatel toho, jak umírá evropská civilizace.

Zaniká projekt globalizace na evropský způsob.

Zaniká centrum koncentrace řízení ideologické i konceptuální.

Další otázka je spojena s neporozuměním globální politice uplatňované Západem, USA a Ruskem.

A konkrétně se ptají: Proč USA a Západ hrají bez pravidel?

Rusko všechny vyzývá, aby se drželi pravidel a samo se snaží je dodržovat.

To je otázka konceptuální moci.

Vždyť se nedá říci, že by Západ hrál bez pravidel.

Oni hrají podle svých pravidel, takže vyhrát nad Západem se dá jedině zavedením vlastních pravidel.

Jejich hra bez pravidel vypadá následovně: „Budu jednat tak, jak se mi zamane. Mé dané slovo nic neznamená a vy si pokaždé znovu musíte zasloužit,

abych vám své slovo vůbec dával.

Ale pokud si to rozmyslím, nejsem vám ničím vázán a hotovo.“

To vyvolává napětí v celém světě. Západ uplatňuje právo silnějšího.

Takže jako první… Ovšem je třeba chápat, že jen jako nástroj, protože konceptuální mocí disponuje pouze globální prediktor.

Všechny ty západní státy byly nástrojem jeho globalizace po dobu již… dvou tisíc let.

Těch posledních let existence lidstva.

Oni s ohledem na jiné národy jako první přišly s projektem globalizace

a začaly ho realizovat podle svých pravidel.

Začlenit se do něj a začít jednat stejně jako Západ by znamenalo svým souhrnným zdrojovým potenciálem do konfrontace se souhrnným zdrojovým potenciálem Západu.

Zvládli bychom to?

Možná, že zdrojově bychom to zvládli, ale co z hlediska řízení?

Nezvládli. Takže potřebujeme zavést svá pravidla hry.

A naše pravidla hry jsou velice jednoduchá.

Jak okolo sebe sjednotíte lidi?

Musíme jim říci: „Lidé podívejte se, co s vámi dělá Západ.

Nejedná správně, mění si pravidla hry, kdy ho napadne.

Pojďte, budeme každý hájit své zájmy, svého národa, svého státu a na základě mezinárodního práva zformujeme takové mezistátní vztahy, aby byly jednoduché a srozumitelné všem, jejichž porušení bude považováno za takový přestupek, po kterém celý svět zaujme k viníkovi mírně řečeno odmítavý postoj.

Tohle odpovídá zájmům všech států a národů.

Ve výsledku tak Rusko získává spojence pro uplatňování své vlastní globální politiky.

Lidé navazují vztahy s Ruskem a budují tak alternativní řízení.

Na tom si mimochodem Putin vybudoval svou autoritu.

Naše úspěchy ve vnější politice se o to opírají.

My nabízíme jednoduchá pravidla, která jsou stejně výhodná pro všechny, způsob života.

A to ve výsledku poskytuje Rusku souhrnný potenciál všech, souhrnný zdrojový potenciál všech, kteří odmítají nátlak Západu na svůj stát a svou kulturu a hned se z nich tak stávají prvky velkého ruského světa.

A proto je úkolem všech, kdo chce zlikvidovat Rusko, tvrdit: „Přece víte, že Západ nehraje podle pravidel. Proč bychom podle nich měli hrát my?“

To totiž znamená jen jedno, že tak sami budeme hrát podle pravidel Západu

a náš zdrojový potenciál se tomu jejich nemůže rovnat.

Okamžitě bychom tak přišli o všechny spojence a o možnost uplatňovat svou vnitřní, vnější i globální politiku.

A nebudeme-li dělat globální politiku, nebude ani žádná vnitřní a vnější politika.

Jen si vzpomeňte, jak to dopadlo, když SSSR odešel z globální politiky.

Skončilo to jeho plnou okupací a rozpadem.

Takto tedy uplatňujeme alternativní globalizaci, protože srozumitelná a normální pravidla jsou objektivně výhodná pro všechny státy i národy.

Západ uplatňuje právo silnějšího.

Dělám si, co chci. Jenže to je pro ostatní státy a národy nepřijatelné.

Když se Rusko bude dál držet mezinárodních pravidel…

Říkají nám, že žádná nejsou.

No tak je pojďme zavést.

Pojďme je zavést! To my je formujeme, my přece to mezinárodní právo určujeme.

Pojďme ho zformovat, když tedy neexistuje.

To znamená volnost manévru. Jenže cílem je, aby Rusko neexistovalo,

a tak říkají: „Ne, nebudeme se držet mezinárodního práva, budeme se chovat jako Západ.“

To ale znamená konec Ruska.

 

 

To je ovšem cílem těch, kteří takto mluví.

Další otázka je od Ivana.

Valeriji Viktoroviči, pokud GP posuzuje Rusko jako zásobárnu zdrojů,

tak proč nebrání, nebo to dělá očividně nedostatečně, vývozu zdrojů z Ruska do Evropy?

Severní proud, Turecký proud.

Nebo je ten vývoz energetických nosičů z Ruska do Evropy v dané etapě potřebný pro stabilizaci Ruska i Evropy, když byly likvidace Ruska a přeformátování Evropy zatím odloženy s cílem stabilizovat situaci na planetě Zemi?

Co se týká plynovodu Síla Sibiře, tak ten zásobuje Čínu, tedy nové centrum koncentrace řízení, tam je to celkem jasné.

Z toho tedy plyne, že odpor proti Severnímu proudu, postoj Bulharska k Jižnímu proudu spadly z nebe? Prý že tomu nebrání, že nic nedělají.

To je právě jádro té věci. My… Právě jsme mluvili o těch pravidlech.

My nabízíme Evropě, aby si uchovala svou kulturní identitu.

Lidé, třeba Němci v Německu, chcete si uchovat svou národní kulturu?

Nebo chcete, aby na vašem místě vznikl nějaký jiný stát, s jiným jazykem a jiným národem?

Francouzi, to si přejete?

A co vy, Rakušani, Italové?

Co vlastně chcete?

A když k nim tohle porozumění začalo pronikat, tak veškeré to protipůsobení globálního prediktoru proti Rusku proti udržení zdrojové stability

Západu postupně ustupuje, protože Rusko se při uplatňování globální politiky ukazuje být zdrojově stabilnější.

Evropa je stejně jako dřív centrem koncentrace řízení a když pomáháme zachovat Evropu, tak tím řešíme i své vlastní úkoly, a to včetně těch vnitřních.

Tento týden Putina navštívili Francouzi: „Ať si každý říká, co chce. My budeme spolupracovat s Ruskem, protože je to pro nás výhodné. Budeme tam vyvážet technologie…“

A kdybychom jednali podle západních pravidel?

„V plánu je, že zdroje budou proudit pouze do Číny. Vy ostatní nedostanete nic.

Budete jen republiky bez suverenity pospojované velkou hedvábnou stezkou, tou novou.“

Rusko podle plánu nemá existovat. Proto teď záleží na tom, kdo a jak bude pracovat.

Nebýt Putina, tak by se tyto projekty vůbec nerealizovaly.

Jedná se o projekty s významem na globální úrovni.

Ty projekty na dodávku energetických nosičů do západní Evropy

jsou v přímém rozporu s plánem na vytvoření evropského islámského chalífátu.

V přímém rozporu!

Protože ty zdroje, které Evropě poskytoval SSSR, byly zcela dostatečné k tomu, aby Evropa splnila svou úlohu vůči SSSR, rozvrátila ho, a potom mohla být sama přeformátována.

A poskytovat nové energetické kapacity těm novým státům a národům nikdo neplánuje.

Naopak je v plánu vysoce technologické výroby odtud stáhnout a lidi, kteří přijdou do Evropy, donutit přežívat jinými způsoby.

V tom ekosystému, který velice vyčerpala západní civilizace.

Všechno spotřebovali. Uhlí spálili, lesy vykáceli, takže je to tam velice těžké.

A buď bude ta ekologie zcela zlikvidována, a potom jim nezbyde než se soustředit do menších enkláv, nevelkých ostrůvků nových států a nových národů, nebo budou bojovat o přežití a nebudou ničím.

Ten evropský islámský chalífát tak bude fungovat v soběstačném režimu.

A jestliže tam dodáme energetické zdroje, tak zachováváme kulturu, historickou kulturu těchto států a uchováváme potenciál států.

A tento potenciál v těch státech potom brání jejich likvidaci přistěhovalci.

A co se týká nás?

 

 

Když se něco zvrtne, tak nám přece nic nebrání zavřít kohoutky a přestat ty energetické nosiče dodávat.

Ty energetické nosiče…

To přece není náhoda, že vystupují proti vybudování Severního proudu.

Tvrdí jim, že nakupují zkapalněný plyn u USA.

Jenže ve skutečnosti USA neprodávají svůj plyn.

Ten plyn, co prodávají Evropě, pochází z našich ložisek.

Celá věc spočívá jen v tom, co USA garantují: „Vy přece víte, že žijeme společně podle určité koncepce.

A budeme-li potlačovat Rusko, tak vám ručíme za to…

Když budete nakupovat u nás, tak vám ručíme za to, že své energetické nosiče dostanete.

Pokud chcete spolupracovat s Ruskem, budete muset přijmout jejich koncepci řízení.“

Tady je ten konceptuální problém.

Nejde o to, že by někdo někde počítal peníze, to ani omylem.

Všechen plyn dodaný do Evropy z USA pochází z Ruska.

A navíc jakmile vznikne nedostatek plynu v samotných USA…

Oni ho přece mají taková kvanta, na světových trzích s ním všechny zavalili.

…tak od nás opět vyplují tankery s plynem a vezou jim plyn.

Tak čí plyn to tedy prodávají?

Takže podstata té věci je taková, že my, jak na to USA správně poukazují,

prostřednictvím této energetické spolupráce bráníme své zájmy, zájmy svého státu, bráníme tak svou suverenitu, až na to, že přitom nepotlačujeme suverenitu ostatních, v tom USA pravdu nemají.

My umožňujeme všem státům a kulturám, aby si uchovaly svou kulturní identitu.

Jinak budou odsouzeny a bude tam místo nich islámský chalífát.

 

 

Ještě jedna otázka

tu je od Viktorie.

Mohl byste říci svůj názor na rozhovor poskytnutý Čubajsem? Jen si poslechněte, co říká.

Cituji: „V devadesátých letech jsme obnovili ruský stát, který byl zničený do základů.“ Konec citátu.

Pro koho a proč vysílali tento rozhovor právě teď, po zatčení Abyzova?

V první řadě to vysílali kvůli těm, kteří chápou a rozumí globální politice a konceptuální moci.

Pokud tyto znalosti máte, tak je ten Čubajsův rozhovor zcela čitelný.

On tam prakticky vše říká zcela přímo.

Kdo ho tam dosadil, jaký úkol řešil, jak ho vyřešil, a fakticky jde o další článek řetězce po zatčení Abyzova.

Napřed Čubajs podrazil Abyzova, potom poskytnul tento rozhovor, kde řekl, že stále pracuje podle toho scénáře, na jehož základě byl zlikvidován SSSR.

On odlišuje stát Rusko od ruského území.

Území s infrastrukturou a zdroji je bráno pouze jako zdroj, i když jsou tam vytvořeny nějaké závody a podobně.

A toto území se do určitého stupně může rozvíjet, ale prospěch z toho nesmí mít Rusko, ruský stát.

V tom je Čubajsův postoj neměnný.

Dostane-li příkaz něco udělat pro rozvoj území, tak to udělá, ale ruský stát, Rusko v jakékoliv podobě pro něj zůstává konceptuálním nepřítelem.

Opakuji, že ten rozhovor je velice obsažný, proto jsme ho umístili na našem účtu VKontaktu, aby se na něj všichni podívali.

Z pozic znalostí Koncepce sociální bezpečnosti, znalosti šesti priorit řízení, pěti druhů sociální moci, pěti druhů sociální idiocie, plné funkce řízení, znalostí o globální, vnější a vnitřní politice, je ten rozhovor velice obsažný.

Čubajs tam o mnohých věcech mluví velice přímo.

A v podstatě prosí o jedno: „Já jsem přece dobře pracoval a budu i nadále dobře pracovat.

Nechci skončit jako Abyzov, vždyť jsem vám sám pomohl ho dostat.“

– Sapienti sat?

– Ano, sapienti sat.

Chytrému napověz, nebo: Kdo má uši, slyš (Matouš, 11:15).

Ty uši jsou v daném případě v uvozovkách, protože potřebujete mít ještě i znalosti z teorie řízení.

Takže ten rozhovor je velice obsažný.

To byla pro dnešek poslední otázka.

Dnes jsme opět mluvili o tom cirkusu, který je na Ukrajině a vůbec o procesech, které probíhají ve světě, a které nehledě na to, jak se zdají být jednoduché, jsou ve skutečnosti nositeli velice silného smyslového obsahu, který nemůžete rozpoznat, nemáte-li znalosti o řízení složitých

sociálních supersystémů.

Když se vrátím k Ukrajině.

Proč Ukrajina není státem?

A nikdy jím nebyla a nikdy nebude?

Proč nejsou pobaltské republiky státem?

Vůbec je třeba říci následující věc…

Lukašenko tento týden správně řekl, že základem suverenity Běloruska je Rusko.

Rusko zajišťuje státnosti Běloruska ty kompetence, které si Bělorusko nedokáže zajistit silami svého obyvatelstva.

Tato pomoc Ruska dává Bělorusku možnost vystupovat před vnějším světem jako stát.

Vezměme si pro příklad Ukrajinu a porovnejme to.

Teď pomineme kompetence vztahující se ke třem nižším prioritám řízení,

tedy k vojenské, ke zbraním genocidy a k ekonomickým zbraním.

Vezměme si třetí prioritu technologie a ideologie.

Jen si to vezměte, rozhodli se jít na Západ a jakého mají hrdinu a ideologii?

Banderu a banderovštinu.

To znamená být otrokem západních států a dělat jim obsluhu.

K tomu nepotřebují mít vysoké technologie.

Inženýři se rozutekli, kam se dalo a tak teď přicházejí o technologie,

a aby to všechno úspěšně mohlo probíhat, tak jim tam vnucují…

Proč je tam takový boj o ukrajinský jazyk?

Ukrajinský jazyk je jazykem obyčejné všední konverzace, neobsahuje sociální ani technickou terminologii.

K té sociální terminologii uvedla velmi dobrý příklad Julie Tymošenková.

Přišla na debaty a: „Něma kavo debať.“

Odsud to všechno pramení, protože v něm není sociální terminologie

adekvátně popisující procesy řízení.

Ten jazykový institut, který si na Ukrajině založili, nemůže vyprodukovat adekvátní terminologii.

Zatímco přes ruský jazyk, ne ten ukrajinský, je možné se dopracovat ke všem technologiím vypracovaným ve světě, a přes ukrajinský to nejde.

To je ke třetí prioritě.

Druhá priorita (chronologická). „Ukrajina nade vše.“ To oni vykopali Černé moře.

A dále první metodologická priorita. A to už je něco. Ukrajina prostě všechno vynalezla, všemu rozumí… A to, z čeho přitom vychází, je jednoduše řečeno kaleidoskop.

Proč o tom mluvím? Na Ukrajině absolutně chybí kompetence patřící ke třem vyšším prioritám zobecněných prostředků řízení.

Tyto kompetence si Ukrajina není schopna zajistit silami svého obyvatelstva.

Když jste si za svou ideologii zvolili ideologii zrady Mazepy, Šuchevyče, Bandery a dalších, nemůžete očekávat žádný úspěch.

Rozehnali jste si vlastní inženýry, zlikvidovali vzdělávací systém vychovávající teď lidi, kteří nebudou schopni udržet u vás vysoce technologickou výrobu a přišli jste tak o možnost něco do budoucna znamenat.

Vycházíte ze zcela falešných dějin a nemáte metodologii poznávání světa.

Té metodologie jste se vzdali společně s ruským jazykem, s ruskou kulturou.

To je vše, proto vám nezbývá než ohýbat hřbet.

A v té či oné míře se to, co popisuji na Ukrajině, vyskytuje u všech národů

na postsovětském prostoru.

Vždyť proč se k Rusku ty národy připojovaly? A dělaly to v různých etapách svého civilizačního rozvoje.

Někde, jako v Kazachstánu, neměli vlastní písemnictví.

Teď už ho mají, ale rozhodli se vzdát se tohoto dlouho vyvíjeného písemnictví na základě cyrilice kvůli svému páníčkovi, který tam přijde z Velké Británie a upřednostňuje latinku.

 

 

Víte, existuje kulturní složka, kterou chtěl Stalin vyřešit kulturně národnostními autonomiemi.

V závislosti na svém stupni vývoje, se daná kultura může dále rozvíjet

a vše, co se jí nedostává shora, je jí zajišťováno díky jednotnému ruskému národu a jedinému ruskému státu.

Proto se u nás ty národy mohly rozvíjet.

Třeba Čukčové existují dál a normálně se rozvíjejí.

A vůbec, na území našeho státu, na území Ruska nezaniknul ani jeden národ.

Všechny kultury zůstaly zachovány a rozvíjejí se.

To jsme jim zajišťovali.

Jakmile jsme se rozdělili, vyvstala otázka, kdo jim bude dál zajišťovat funkčnost státu na třech vyšších prioritách zobecněných prostředků řízení.

A úkolem našich vnitřních nepřátel, takových jako Kosačov, je, aby i Rusko přišlo o suverenitu na třech vyšších prioritách zobecněných prostředků řízení, abychom se i my konceptuálně stali plně závislými z hlediska těchto kompetencí na Západu.

To proto je pro něj tak důležité podřizovat se Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy a uznat volby na Ukrajině.

Tomu všemu je velice snadné porozumět, pamatujete-li na to, že znalosti znamenají moc.

Musíte tuto moc vzít do svých rukou.

A pamatujte na to, že mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu známých nám pojmů.

Musíte si rozšiřovat okruh svých pojmů, jinak to potom dopadá jako na Ukrajině.

Emocionálně tam lidi vybičovali zabíjením lidí, a potom je díky vytvořenému informačnímu poli nahnali tam, kam potřebovali.

A ve výsledku lidé budou muset platit vlastními životy ty náklady po legitimizaci kyjevské bandy, toho státního převratu z února 2014.

Aby to tak nedopadalo, stojí každý člověk před jednoduchou volbou.

Chápejte, že záchrana tonoucích je v rukou samotných tonoucích.

Musíte se sami vyznat v řízení složitých sociálních supersystémů.

Musíte se na tom řízení podílet, vytvářet masové statistiky svým všedním životem.

Jenže to sami musíte chápat, co a jak se děje.

A teoretické znalosti o tom naleznete pouze v jednom zdroji,

v pracích vnitřního prediktoru SSSR zveřejněných do června 2018.

Studujte je.

Berte moc do svých rukou.

Přijímejte tyto znalosti, osvojujte si je a stanete se konceptuálně mocní.

Dokážete tak ubránit zájmy své i své rodiny. Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí. Do příštích setkání.

 

 

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.