„Proč přijímáme všechny ty lidi ze zadnic světa?“ Trumpův rok 2018 v citátech a událostech

Americký prezident Donald Trump se ani v roce 2018 nevyhýbal kontroverzním výrokům a nejen nad jeho slovy čas od času nejedna osoba kroutila hlavou. Pojďme se na nejzajímavější momenty z dílny nejmocnějšího muže světa podívat.

Zostra začal Donald Trump hned v lednu, kdy měl v Bílém domě peprně počastovat státy Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Některé z nich označil za zadnici světa, přičemž použil vulgární opis. Spojené státy by podle něj z takových končin neměly přijímat migranty. Jmenovitě mělo jít například o Haiti. Pochopitelně tím vyvolal vlnu nespokojenosti.

 

 

Trump na mítinku v Davosu: „Po stagnaci růst!”

V lednu se pak Trump stal prvním americkým prezidentem od dob Billa Clintona, který navštívil setkání Světového hospodářského fóra ve švýcarském Davosu.

Trump na setkání vyzdvihl ve svém příspěvku zejména konec stagnace americké ekonomiky a otevřenost amerického trhu.

Kromě slov o hospodářství si Trump ovšem neodpustil ani kritiku médií. Označil je za „zlá, krutá a falešná”, poškozující jeho obraz jako politika a státníka. Vysloužil si tak nespokojené bučení některých účastníků. Trumpův projev i hospodářská politika sklidily následně kritiku od některých účastníků setkání. Podle nich vystoupení amerického prezidenta ukázalo, že mu jde především o zájmy miliardářů.

Trump na setkání G7: „Nečestný a slabý” Trudeau

Navzdory svému prohlášení o otevřenosti amerického trhu Donald Trump 1. června uvalil pětadvacetiprocentní cla na evropskou, kanadskou a mexickou ocel. Už dříve USA navýšily clo na některé čínské výrobky. Trump tím odstartoval ekonomickou válku. Setkání nejmocnějších světových ekonomik G7 v Kanadě 8. a 9. června bylo tedy plné napětí.

Kanadský premiér Justin Trudeau udržoval v minulosti s Trumpem dobré vztahy, nicméně cla toto změnila a na summitu zhoršení vztahů vyeskalovalo. Trump omluvil celní politiku tím, že se jedná o nástroj zajištění národní bezpečnosti, což Trudeau označil za „urážku” Kanaďanů.

V odvetě americký prezident nazval Trudeaua „nečestným a slabým” a odmítl také podepsat závěrečný dokument z jednání států G7.

 

 

 

Trump a Kim Čong-un v Singapuru: Historický průlom? Spíš ne

Historické setkání amerického prezidenta a severokorejského lídra. Oba státníci se ještě krátce před setkáním častovali urážkami, proto kolem jeho konání panovala nejistota. Po výroku amerického prezidenta, který varoval Severní Koreu před „ohněm a hněvem” Ameriky v případě severokorejské agrese, skutečně setkání Trumpa a Kim Čong-una nevypadalo příliš nadějně. Situace se ale změnila a oba vůdci se sešli hned po summitu zemí G7.

Přesný obsah krátkého rozhovoru mezi Trumpem a Kim Čong-unem, jemuž byli přítomni pouze tlumočníci, neznáme. Vzešly z něj ale nejméně dvě věci. Přislíbené směřování k úplné denuklearizaci Korejského poloostrova a americké odstoupení od vojenských cvičení s Jižní Koreou. Trump pochopitelně hned přispěchal s prohlášením, že setkání bylo „úspěšnější, než kdokoliv mohl čekat”. Zdárně mu sekundoval i severokorejský diktátor, který označil jednání za prvek ze světa sci-fi.

Převratné změny se však zatím nekonají. Zejména v oblasti zrušení jaderného programu tak zůstává otázkou, jak moc se liší interpretace Kimova režimu a Bílého domu.

„Kim Čong-un mluví a jeho lidé sedí a poslouchají. Chci, aby moji lidé dělali to samé”

Trump v rozhovoru pro televizní pořad Fox & Friends, který mimochodem označuje za svůj nejoblíbenější televizní program, po singapurském summitu se severokorejským vůdcem naznačil, že to, jak „Kimovi lidé” poslouchají svého vůdce, se mu líbí.

Okamžitě za tento výrok sklidil kritiku. Prezident svobodného a demokratického státu by se podle veřejnosti přece jen neměl zhlížet v diktátorských režimech. Řada politických komentátorů a politologů ale přesto už od začátku Trumpova prezidentského úřadu upozorňuje, že právě ke světovým lídrům s manýry jednoho neohroženého vůdce chová americký prezident největší obdiv.

 

 

(Ne)spojenci: Trump a summit NATO v Bruselu

Po mediálně sledovaném singapurském setkání Donald Trump navštívil Brusel, kde se ke každoročnímu jednání sešly špičky členských států NATO. Setkání spřátelených států však nepůsobilo ani zdaleka tak srdečně jako setkání Trumpa s Kim Čong-unem.

Americký prezident využil summitu k útoku na členské státy NATO ohledně nedostatečného financování jejich národních armád. Trump dokonce pohrozil odchodem USA z aliance. Kromě toho také nazval Německo „vězněm” Ruska kvůli údajné německé závislosti na ruských dodávkách energie.

Americký prezident prezentoval svou účast na summitu jako vítězství americké diplomacie, přestože se mu nepodařilo vyjednat k finálnímu komuniké nic navíc. Naopak republikánský senátor a válečný veterán John McCain zhodnotil prezidentovo angažmá na summitu jako „nepřekvapivé zklamání”.

Trump ve Velké Británii: „Měkký” brexit a královna za zády

Po summitu NATO zamířil Donald Trump na státní návštěvu na ostrovní království. Zde se měl setkat s britskou premiérkou Theresou Mayovou. Ještě před samotným setkáním však stihl Trump pro britský bulvární list The Sun zalitovat odchodu někdejšího britského ministra zahraničí, konkurenta Mayové a někdejšího vůdce kampaně pro opuštění EU Borise Johnsona. Trump také řekl, že britská premiérka usiluje o „měkký” brexit, který by mohl „zabít” jakékoliv obchodní jednání mezi Velkou Británií a USA.

Přes tato ne zrovna diplomatická prohlášení proběhlo Trumpovo setkání s Theresou Mayovou poměrně hladce. Premiérka ujistila Donalda Trumpa o britsko-americkém spojenectví a strategickém partnerství. Není jisté, zda zafungovala Trumpova neomalená vyjednávací „taktika”, nebo má Mayová tak slabou pozici ve své vlastní straně a vládě.

Před opuštěním Britských ostrovů se Trump setkal ještě s královnou Alžbětou II. a jejich setkání si zamilovali uživatelé sociálních sítí. Americký prezident si po boku královny nepočítal zrovna ohleduplně a očividně bojoval s protokolem.

 

 

Proti vlastní rozvědce: Trump a Putin v Helsinkách

Setkání Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyvolalo hned od počátku pochybnosti. Obavy panovaly zejména s ohledem na jednání o mezinárodních sankcích, které byly na Rusko uvaleny po anexi Krymu. Trump a Putin se ovšem, alespoň podle vyjádření ruského prezidenta, shodli pouze na tom, že se neshodnou. Otázka Krymu tak zůstala nevyřešena.

Dalšími body jednání byly válka v Sýrii, hospodářství, jaderné zbraně a energetika. V otázce Sýrie se Putin i Trump shodli, že se válka chýlí ke konci. Shody se podařilo dosáhnout i ve společném cíli zabezpečit stát Izrael.

Rozruch na tiskové konferenci po jednáních způsobilo prohlášení amerického prezidenta ohledně možného ruského vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Trump řekl, že nevidí „žádný důvod, proč by to mělo být Rusko”. V podstatě tak naboural stanovisko amerických tajných služeb, které na ruské vměšování poukazovaly. O den později Trump svůj výrok korigoval tím, že se přeřekl – chtěl prý namísto slova „mělo” použít „nemělo”.

Trump v Paříži: Připomenutí konce války a Macronova kritika nacionalismu

Americký prezident na podzim zamířil do Paříže, kde se konaly oslavy ke stému výročí konce první světové války. Při této příležitosti se zástupci zainteresovaných zemí 11. listopadu sešli u velkolepé vojenské přehlídky a pronesli své projevy před Vítězným obloukem.

Americký prezident si ovšem musel vyslechnout nepřímou kritiku od hostitele, prezidenta Emmanuela Macrona. Ten prohlásil, že „nacionalismus je zradou vlastenectví”. Trump sám o sobě několikrát řekl, že se považuje za nacionálně smýšlejícího člověka. Macron dále pokračoval: „Když říkáme ‚naše zájmy jsou nejdůležitější a ostatní nikoho nezajímají‘, mažeme tím to nejcennější, co národ má – morální hodnoty.”

Zatímco při svém prvním vzájemném setkání se Donald Trump a Emmanuel Macron tvářili jako staří známí a jejich kreace při podávání rukou bavily internet, připomínka konce první světové války tak možná ukončila doposud vřelé příměří mezi francouzským a americkým prezidentem.

 

 

„Co se stalo s globálním oteplováním?”

Předpovědi hovoří o dlouhé a kruté zimě, kde je tedy globální oteplování? Takovou otázku vznesl Donald Trump na svém twitterovém účtu. Twitter, jak se každý den ukazuje, je pravděpodobně prezidentův nejoblíbenější prostor pro vyjádření názorů.

Leckdy se ovšem i „mistr tesař” utne a povede se mu skutečně špatný příměr či metafora. Právě jako v tomto případě.

Odpovědí na Trumpovu poznámku o globálním oteplování mimo jiné byla i reakce indické dívky a školačky Asthy. Ta trefně poznamenala, že i když je podstatně mladší než Trump a má zatím jen střední školu, ví, že existuje rozdíl mezi počasím a klimatem.

Možná, že kdyby si americký prezident čas od času vzpomněl na nějakou tu středoškolskou látku, nemusel by tak často tweetovat něco, za co se mu směje celý svět.

zdroj: 9

 

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

1 Response

  1. Jan napsal:

    K titulu clanku: Proc?
    Protoze to Deep State tak chce. A demokrate mu zdatne pomahaji. Jeste vic rozvratit USA.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.