Škola je jako vězení, řekla v Rozstřelu propagátorka unschoolingu

„Děti by se měly samy rozhodnout, jestli budou chtít chodit do školy,“ uvedla v diskusním pořadu Rozstřel spoluzakladatelka iniciativy Svoboda učení Zdeňka Staňková, která propaguje takzvaný unschooling, podle kterého si děti mají samy určit, co se kdy naučí. O otázkách vzdělávání diskutovala s ředitelem soukromého gymnázia Jana Palacha v Praze Michalem Musilem.

Zdeňka Staňková spoluzaložila neziskovou organizaci Svoboda učení, která propaguje sebeřízené vzdělávání, možnost nic se neučit a svobodu se vzděláváním skončit. Domnívá se, že pokud dětem budeme důvěřovat a budou mít svobodu se učit přirozeně, vyrostou z nich spokojení dospělí. Nedávno na svém blogu vzkázala odborníkům na vzdělávání, aby dětem „dali pokoj“.

Michal Musil vede gymnázium Jana Palacha, které vzniklo v roce 1991 jako jedna z prvních soukromých škol. Za tu dobu si vybudovalo renomé prestižní a náročné školy. Předloni Musil získal medaili ministerstva školství za vynikající pedagogickou činnost.

„Když se dítě narodí, začíná se učit a spoustu věcí se naučí předtím, než jde do školy. Hlavním cílem vzdělávání nejsou vědomosti, ale to, aby byl člověk šťastný, znal sám sebe, věděl, že může dosáhnout všeho, co si usmyslí,“ řekla Staňková.

„Kvůli škole si děti nemají čas hrát“

Staňková si myslí, že i malé dítě samo ví, co je pro něj dobré a co špatné, a proto by se mělo samo rozhodovat, co se chce nebo nechce zrovna učit, nebo jestli bude chodit do školy, která podle Staňkové bere dětem čas na hraní.

„Děti se neustále učí od sebe navzájem. Nenaučit se číst by byl v naší společnosti založené na psaném textu výkon. Cílem vzdělávání pro mě je, aby moje dítě bylo šťastné a spokojené. Jestli vyroste a bude uklízet a bude spokojené, jsem s tím v pohodě. Pokud bude chtít dělat něco jiného, bude vědět, že za tím může jít a být tím, čím si usmyslí,“ dodala.

Musil je prý sám velký liberál a koncept unschoolingu by podle něj měl být legální. „Mnohokrát jsem zjistil, že se dítě samo bez tlačení někoho jiného pustilo do vzdělávacích činností, nad kterými jsem kroutil hlavou. Jsme pragmatici, alternativní vzdělávání si neumíme představit. Pokud rodiče chtějí dát dítě do alternativní školy, měli by tomu ale přizpůsobit životní styl celé rodiny,“ uvedl Musil.

„Jsem přesvědčený, že existují školy, které pořád pokračují v tom, na co jsou zvyklé. My studenty vedeme k tomu, že vzdělávání nekončí vysokou školou a musí mít vnitřní potřebu ve vzdělávání pokračovat,“ uvedl.

Nebezpečí pro školství podle něj představuje to, že ho řídí nekompetentní lidé. „Když se prosazoval kariérní řád, vadilo mi, že ministerstvo školství nevěří ředitelům škol, že profesionálně zvládnou svoji roli. Říkali, že budou kantory vzdělávat seshora, že se o to musí sami postarat místo ředitelů a to je děsivá představa,“ uvedl.

Úkoly ano, ale jen omezeně, míní ředitel

Hosté pořadu Rozstřel debatovali také o problémech, které poslední dobou hýbou školstvím. Například o tom, zda mají být domácí úkoly povinné. Tuto otázku nedávno oživil případ otce, který pro svého syna ve škole vymohl právo, aby domácí úkoly mohl dělat pouze dobrovolně.

„Domnívám se, že domácí úkoly zejména na elementárním stupni význam mají, ale musí dávat smysl jak tomu dítěti, tak jeho rodičům. Jinak jsem striktně proti, protože se domnívám, že úkoly nemají sloužit k tomu, aby se po škole dopracovávalo to, co se ve třídě nestihlo,“ uvedl Musil.

Podle Staňkové by všechno spojené se vzděláváním mělo být dobrovolné, a to včetně domácích úkolů. „Učitelé nemají právo úkoly zadávat a děti mají právo úkoly odmítnout,“ uvedla.

Celý rozhovor si můžete pustit zde: 

Zdroj: 9

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

6 komentářů

  1. kalia napsal:

    Konečně se to ubírá správným směrem, takto by to mělo být (ale měl by být člověk svobodnější i v dospělosti, jinak by to byl pro děti velký šok ten přechod do pracovního života).

  2. jaja napsal:

    „Staňková si myslí, že i malé dítě samo ví, co je pro něj dobré a co špatné, a proto by se mělo samo rozhodovat, co se chce nebo nechce zrovna učit, nebo jestli bude chodit do školy“ – ľuďom s takýmito názormi by mali odoberať občianske preukazy, zbaviť ich svojprávnosti a viditeľne ich označiť ako bezpečnostnú hrozbu pre štát ! Nie im dovoliť zakladať takéto deštrukčné neziskovky a šíriť takéto nezmysly obalené do pekných rečičiek.
    To nám tu budú o 1 až 2 generácie behať po uliciach tlupy analfabetických príživníkov. Dnes, keď najväčšie aktívum sú informácie a HLAVNE schopnosť s nimi pracovať. Toto sú ľudia, ktorí chcú za každú cenu zdebilizovať spoločnosť a rozdeliť ju na elitu a otrokov bez schopnosti akéhokoľvek myslenia, získavania a schopnosti spracúvania informácií a ponoriť štáty do nekonečného chaosu a nepokojov. Lebo človek bez vzdelania a výchovy (myslím tej konštruktívnej) častokrát upadá so svojimi činmi aj pod úroveň zvieraťa.

    • Jantulka napsal:

      Spoločnosť je už zdebilizovaná a je zdebilizovaná presne zo štátnych škôl. Nie o jednu, či dve generácie budú behať po uliciach tlupy analfabetických príživníkov, oni už po uliciach behajú a sú vymazaní presne z týchto štátnych škôl.
      Je nepochopiteľné, aby sa celý prvý ročník na matematike učili sčítavať a odčítavať do dvadsať. Však to už ovláda aj môj trojročný syn. Štátna základná škola robí z ľudí úplných hlupákov. Učiť by sa malo presne podľa potrieb dieťaťa a nie podľa potrieb štátu.

      • veronika napsal:

        váš syn má nadání, proto to umí..
        můj syn ve 3 taky uměl počítat…
        ale
        ale mnoho dětí to nadání nemá a neumím si představit, že by si děti mohly určit, zda do školy půjdou či nee..3/4 ze zš by tam prostě nešla, protože tablet či foun je mocná čarodějka a nahrazuje všecko… mladí jsou mimoni už dnes a po přijetí tohoto bychom fatálně zdegradovali…
        jako 6 letá jsem nechtěla číst, protože jsem chápala význam matky, která mi to přečte…
        jenže paní si neuvědomuje, že právě ve škole se děti učí mezilidským vztahům, jak někoho přimout či odmítnout…, jak získat podporu v kolektivu, být jeho součástí,…… je toho moc, nejen matika, co musí děti zvládnout , překonat, než se stanou dospělými….
        jak ta dcera té paní pochopí, že se něco prostě MUSÍ???
        jak bude fungovat svět, kde se někomu chce či nechce cosi udělat???
        vždyt spousta prací není atraktivní a nefungují na základě dobrovolnictví….
        takže ona, jako zodpovědná matka, připravuje svou dceru na dráhu šťastné uklízečky…=>> jak může být uklízečka za cca 30 let plně šťastná, když bude v té době plně rozvinut robotický systém, jak je plánováno????
        musíme být obezřetní a měli bychom se připravit, abychom zvládli přežít všechny možné nástrahy a scénáře, které nám mocní připravují……………………….

  3. veronika napsal:

    váš syn má nadání, proto to umí..
    můj syn ve 3 taky uměl počítat…
    ale
    ale mnoho dětí to nadání nemá a neumím si představit, že by si děti mohly určit, zda do školy půjdou či nee..3/4 ze zš by tam prostě nešla, protože tablet či foun je mocná čarodějka a nahrazuje všecko… mladí jsou mimoni už dnes a po přijetí tohoto bychom fatálně zdegradovali…
    jako 6 letá jsem nechtěla číst, protože jsem chápala význam matky, která mi to přečte…
    jenže paní si neuvědomuje, že právě ve škole se děti učí mezilidským vztahům, jak někoho přimout či odmítnout…, jak získat podporu v kolektivu, být jeho součástí,…… je toho moc, nejen matika, co musí děti zvládnout , překonat, než se stanou dospělými….
    jak ta dcera té paní pochopí, že se něco prostě MUSÍ???
    jak bude fungovat svět, kde se někomu chce či nechce cosi udělat???
    vždyt spousta prací není atraktivní a nefungují na základě dobrovolnictví….
    takže ona, jako zodpovědná matka, připravuje svou dceru na dráhu šťastné uklízečky…=>> jak může být uklízečka za cca 30 let plně šťastná, když bude v té době plně rozvinut robotický systém, jak je plánováno????
    musíme být obezřetní a měli bychom se připravit, abychom zvládli přežít všechny možné nástrahy a scénáře, které nám mocní připravují……………………….

  4. Jantulka napsal:

    Deti sú od narodenia prirodzene zvedavé a hravé. Ak sú mentálne zdravé, zaobchádza sa s nimi láskavo, rodičia rešpektujú ich potreby, tak samé bažia po vedomostiach, nových zručnostiach a skúsenostiach.
    Osobne som porovnávala Štátny vzdelávací systém s Montessori výchovou a vzdelávaním. Tam sa s deťmi zaobchádza rovnocenne, s rešpektom, pedagógovia sa prispôsobujú tempu jednotlivého dieťaťa. Učia ich HLAVNE medziľudským vzťahom, morálke, podpore v kolektíve, byť jeho súčasťou a nepotrebujú k tomu zastaralé učebnice, nesprávne hodnotiace známky, ani zbytočné domáce úlohy. Učia ich hravou formou, prirodzenou pre dieťa.
    Nič ťažké, nič nezrealizovateľné.
    Deti, ktoré poznám, ktoré navštevujú takúto inštitúciu, sa do školy veľmi tešia, víkend je pre nich dlhý a prázdniny trestom.
    Verím tomu, že keby deti dostávali adekvátnu výchovu a vzdelávanie, tak by si radšej vybrali školu pred nezmyseným ničnerobením, vytváraním si obezity, či pestovaním zlatých uzlov na konečníku pri sedení pred počítačom.
    Žiaľ tento systém nechce samostatne mysliacich jedincov. Potrebuje tlupy analfabetických príživníkov, alkoholom a náboženstvami vygumované offce, pretabuľkovaných nímandov, ktorí za peniaze dokážu zradiť rodinu, priateľov aj seba samých.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.