Umělá inteligence se vymyká kontrole, tvrdí přední vědec a ptá se: „Co budeme dělat s lidmi, kteří kvůli ní přijdou o práci?“

Yoshua Bengio je přední vědec v oblasti výzkumu umělé inteligence (AI), stojí například za systémy rozpoznávání řeči, automatickými překladači v Googlu nebo samořízenými vozidly, jejichž testování je v plném proudu.

 

 

Pro francouzský týdeník L´Express se ale nyní vyjádřil v tom smyslu, že se umělá inteligence vyvíjí až příliš rychle a že se vymyká jakékoli kontrole. „Společnost nepostupuje kupředu stejně rychle jako technologie, v sázce je přitom hodně,“ řekl Bengio, který šéfuje montrealskému institutu pro strojové učení MILA.

V reportáži, kterou o něm francouzský týdeník přinesl, narazil mimo jiné i na riziko, které si většina lidí stále neuvědomuje, protože teď se mají dobře, nebo si myslí, že jsou nenahraditelní. „Co budeme dělat s lidmi, kteří kvůli umělé inteligenci přijdou o práci?“  položil zásdní otázku. Lidi dělají chyby a ve srovnání se stroji jsou pomalí, takže pokud se podaří vyladit roboty tak, aby chyby nedělali, mají mnohem větší potenciál než unavení a nespolehliví lidé. Ostatně studie zveřejněná na posledním ekonomickém fóru v Davosu předpovídá, že jen v příštích pěti letech kvůli umělé inteligenci ztratí ve světě práci 7,1 milionu lidí.

Další problém, který Bengio zmiňuje, byl zachycen již v některých sci-fi filmech, například v Minority Report Stevena Spielberga z roku 2002. „Necháme policii a soudy, aby se řídily algoritmy předpovídajícími riziko zločinu při zatýkání nebo souzení občanů? O všech těchto otázkách je třeba debatovat,“ soudí vědec, který se ve Francii narodil, ale stal se Kanaďanem.

Kanadský počítačový expert se dlouhodobě věnuje metodě strojového učení nazývané deep learning. Ta se inspirovala fungováním lidského mozku – sítě umělých neuronů přijímají a analyzují informace, a když jich vstřebají dostatečné množství, nic jim nebrání rozpoznávat obrazy, zvuky nebo texty.

 

 

Práce Bengia a jeho kolegů se stala základem mnoha projektů Googlu, Applu, Facebooku nebo Amanzonu, tedy firem, které mají k dispozici miliardy uživatelských údajů, z čehož jde strach již dnes. A to jsme teprve na začátku

 

Zdroj: 1

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

3 komentáře

  1. Maroš napsal:

    Presnejšie – čo budeme robiť s primitívmi, ktorí sa už nebudú musieť vzdelávať ani kvôli budúcemu zamestnaniu – lebo už ich tu v Európe máme milióny!
    Scénáře pro Evropu, role kultury v řízení společností. Co by měl chápat každý liberál i nacionalista
    https://www.youtube.com/watch?v=PPUNFhPnnI4

    Problém – práve to nadnárodné riadenie, to nadnárodné zasahovanie spôsobuje, že „národ nemá tých 20 rokov pokoja, aby sa konsolidoval“, t. j. že nás stále niekto manipuluje na výber 2 možností – podľa jeho /ich/ plánu, takže neexistuje tá tretia možnosť – len ako výsledok stretu tých 2 alternatív – tézy a antitézy.
    Sme pod neustálym cudzím tlakom. A možno práve preto – tých 3600 rokov dozadu, keď naši Lužickí predkovia /výzkum žiarovej kultúry Martiny Kušnírovej v Cinobani/ boli dobre zašití v hlbokých lesoch a dolinách pred nájazdníkmi – ako Papuánci na Novej Guinei – sme naposledy išli vlastnou cestou nie krvilačnej otrokárskej majetníckej kultúry. A bez spoločenských a duchovných parazitov.

    Poznámka – v závere videa je spomenutý termín – „nájomný štát“ – štát ako služba. Ale – komu najviac slúži takýto nájomný štát?

  2. Středa napsal:

    „Co budeme dělat s lidmi, kteří kvůli umělé inteligenci přijdou o práci?“ ???
    Vždy byli lidé, kteří žili z práce jiných. Sledujme je, co dělali.

  3. Ufo napsal:

    Budu poberat zakladny nepodmieneny prijem aj tak je vela uradnikov hlavne na uradoch ako urad prace kde cloveku pracu nenajdu kludne to mozu zrusit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.