V Evropě sílí návrhy zrušit sankce vůči Rusku. Hospodářství EU je v tísni

V zemích EU sílí hlasy volající po zrušení, nebo alespoň postupném zmírňování protiruských sankcí. S klesající prosperitou v Evropě jsou stále více slyšet hlasy, že sankce dopadly především na hospodářství zemí Evropské Unie. Neznalost Ruska přivedla nakonec k tomu, že v sankční pasti se ocitla především Evropa, neb pro USA samozřejmě žádné sankce neplatí, když se jim to nehodí. Sankce navíc prospěly zemím, které sankcemi nebyly zasaženy. Prospěly paradoxně i Rusku, kterému se podařilo zmoblizovat své hospodářství a nahradit dovoz vlastní výrobou. Evropa fňuká a Rusko jen krčí rameny – «my jsme si ty sankce nevymysleli».

Francouzský europoslanec Tierri Mariani navrhnul zrušení sankcí proti Rusku. Politik prohlásil, že podporuje pozici prezidenta Emmanuela Macrona, který vyjádřil nutnost «vyjasnit» vztahy s Ruskem v zájmu dosažení stability v Evropě.

«Budeme-li pokračovat v kurzu izolace Ruska, přiblížíme ho tím k Číně a my zůstaneme bokem», prohlásil Mariani do éteru rozhlasové stanice France Info.

Mariani také zdůraznil, že prvním krokem na cestě k normalizaci vztahů s Ruskem musí být zrušení nebo minimálně «zmírnění» sankcí.

Vztahy mezi Ruskem a Západem se zhoršily kvůli situaci na Krymu a Donbassu. Západ, poté, co obvinil Rusko z vměšování, uvalil na něj sankce. Moskva učinila odvetná opatření, nabrala směr na nahrazování dovozu a nejednou upozorňovala, že hovořit s ní jazykem sankcí je minimálně kontraproduktivní. Rusko rovněž zdůrazňovalo, že není stranou konfliktu na Ukrajině v Donbassu či subjektem Minských dohod, a pokud jde o Krym, je tato záležitost definitivně uzavřena. V poslední době zaznívají stále zřetelněji názory o nutnosti zrušení protiruských sankcí, které způsobují velkou škodu, a to v prvé řadě hospodářství evropských zemí.

V německém Bundestagu sílí hlasy pro zrušení protiruských sankcí

Zástupci hned několika frakcí německého parlamentu podpořili minimálně zmírnění protiruských omezujících opatření. Vystoupili s tím jak poslanci Svobodné demokratické strany (FDP), Sociálně demokratické strany Německa (SPD) a levicové strany (Die Linke) na konferenci: «Pět let sankcí proti Rusku – jak vystoupit ze vzájemné blokády?». Podle mínění expertů dopadají sankce nejvíce na německý spotřebitelský a zemědělský sektor.

Výzvy ke zrušení omezujících opatření budou zjevně zaznívat stále častěji, k realizaci je ale podle analytiků zapotřebí kolektivního úsilí členských zemí EU.

Snadra Weeserová z pravicově-centristické FDP je sice pro zachování sankcí, zdůraznila však, že omezující opatření lze zmírnit podle míry plnění Minských dohod.

Člen německé levicové sociální demokracie Bernd Westphal zdůraznil, že Německo musí podpořit linii navrženou francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Podle poslance je to právě Německo, které by mělo «udělat první krok» vstříc Moskvě, po pěti letech sankčního režimu.

Zástupce levicové strany Die Linke – Klaus Ernst – prohlásil, že právě Německo má velmi vysoké šance docílit zrušení sankcí na úrovni Evropské unie, protože právě Německo nejvíce utrpělo zavedením režimu vzájemných ekonomických omezení mezi Ruskem a EU.

Navíc Ernst zdůraznil, že metoda sankčního tlaku na Moskvu ukázala svou neživotaschopnost.

Koncepci postupného zrušování sankcí podpořil také poslanec Peter Ramsauer z Křesťansko-sociální unie (CSU), předseda výboru Bundestagu pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Potřebu v nastoupení cesty normalizace vztahů vnímají také ruští experti. «Nyní probíhá proces oslabování ekonomiky Evropy, a na tomto pozadí nabývá ruský trh, který byl pro Německo vždy důležitý, doslova prioritního významu», konstatoval pro RT (Russia Today) vedoucí sektoru regionálních problémů a konfliktů v Odboru evropských a strategických studií při Ruské akademii věd (RAV) – Konstantin Voronov.

«Sankční pressing se citelně odrazil v mnoha segmentech hospodářství NSR, zejména v takových sektorech jako je energetika a spotřebitelský sektor. Tato objektivní příčina také ponouká politické síly Německa volat po oslabování protiruských restrikcí», konstatoval Voronov.

«Myslím, že zemědělství v míře nejvyšší utrpělo kvůli omezujícím krokům, vzhledem k tomu, že hospodářství Německa je orientováno na export a reciproční ruské sankce, pochopitelně, snížily možnost spotřeby německého zboží», míní vedoucí vědecký pracovník Centra evropských studií RAV – Vladimír Olenčenko.

Sankční únavu pociťují nejen němečtí poslanci

Prohlášení o nutnosti zrušení hospodářských sankcí vůči Rusku zaznívají i v jedné z vládnoucích stran Německa – Křesťansko-demokratické unii (CDU). Počátkem září o tom hovořil i předseda zemské CDU – Durynsko.

Výzvy ke zřeknutí se sankcí vůči Rusku opakovaně zaznívaly i od dalších zástupců německého politického establishmentu. S podobnými návrhy už vystupovali například zemští premiéři Meklenburska – Předního Pomořanska, Severního Porýní Vestfálska či Dolního Saska.

Na zrušení sankcí mají zájem nejen lídři regionů se silným agrárním segmentem, ale i zástupci německého průmyslu. V tomto duchu mluvil o normalizaci vztahů s Ruskem šéf chemického koncernu BASF Martin Brudermüller.

Za zmínku ovšem stojí i skutečnost, že mnozí němečtí politici, přes výzvy k normalizaci vztahů s Moskvou, váží zrušení sankcí i nadále na plnění Minských dohod, v zájmu vyřešení konfliktu na východě Ukrajiny. Tuto pozici zdůraznila v červnu také německá kancléřka Angela Merkelová.

Moskva však neustále opakuje prostou skutečnost, že Rusko není jednou ze stran konfliktu, ani subjektem dohod pro uregulování konfliktu, ale celou dobu vystupuje v této záležitosti pouze a výhradně jako prostředník. Ministerstvo zahraničí Ruské federace důsledně a opakovaně připomíná členským zemím EU, že zodpovědnost za neplnění Minských dohod leží plně na Ukrajině. Tím spíš, že se jedná se o vnitřní konflikt této «nezávislé» země.

Ztráty nese celá Evropa

Nadine Moranová – francouzská europoslankyně


Nejen německou ekonomiku ohrožují protiruské sankce. V dubnu 2019 francouzská europoslankyně Nadin Moranová poslala šéfce evropské diplomacie Federice Mogheriniové písemný požadavek na řešení restrikční situace, v němž uvedla, že z důvodu sankcí ztrácejí 400 milionů eur ročně francouzské firmy zpracovávající vepřové. Dodala, že norský vývoz do Ruska poklesl dokonce o 1 miliardu eur ročně.

Moranová zároveň upozornila Mogheriniovou, že «sankce zcela podrývají strukturu světového trhu». A důkazy hovoří ve prospěch jejího tvrzení. Společnosti z členských zemí EU jsou zbavovány možnosti dodávat svou produkci do Ruska. Toho využívají třetí země, na něž nedopadají nejen sankce, ale ani zpětné embargo z Ruska.

«V době, kdy země EU ztrácejí své podíly na ruském trhu, země nezasažené embargem z toho těží. Například, Čína otevřela terminál pro vývoz ovoce a zeleniny a Brazílie zvýšila objem vývozu masa», píše ve svém dopise europoslankyně.

Nejsou to ale jen staré země EU, které si stěžují na sankce. O negativním vlivu protiruských sankcí křičí i Maďarsko, které podle ministra zahraničí Pétera Szijjártó přišlo za pět let vlivu protiruských sankcí o více než 7 miliard dolarů.

Už v říjnu roku 2018 varovala Asociace italských zemědělských producentů «Coldiretti», že ztráty v italském agrárním sektoru kvůli sankcím už překročily 1 miliardu eur.

Přes tyto výzvy a varování, vedení EU pokaždé rozhoduje ve prospěch prodloužení protiruských sankcí. Stejné hrábě a stejní «šlapálisti». Odnášejí to ale, bohužel, podnikatelé a řadoví občané EU.

Ruský expert Konstatnin Voronov v této věci podotknul, že se celá Východní a Střední Evropa dostala pod negativní vliv vzájemných sankcí EU a Ruska.

«Velké evropské ekonomiky podporující vztahy s ruskými partnery, hledají skuliny a «objížďky» umožňující další spolupráci a jsou značně citlivé na podobná omezující opatření. V zemích Evropy ale působí i nadnárodní společnosti, které nepřipouští vůbec možnost snížení obchodního obratu. (Těch se také embargo většinou ani nedotýká – pozn. red.) Protiruské sankce brzdí nejen stávající obchodně-hospodářské vazby, ale také budoucí možnosti pro byznys», podotknul expert.

Česko nemá nic na prodej, tratí jen zprostředkovaně. O to více křičí «Sankce! Uvalte sankce! Ještě více sankcí…

Na hlavní hrot sankcí tak naráží národní výroba členských zemí EU. Nadnárodní společnosti (zejména s účastí USA) embargo s úsměvem ignorují a nechávají se v problémech vymáchat národní evropské ekonomiky, které jsou z vasalských důvodů nucené páchat hospodářské harakiri vlastních zemí.

Pokud jde o Českou republiku, té se tyto šarvátky v podstatě nedotýkají. V Česku už v zásadě vlastní národní výroba neexistuje. O to se postarali naši evropští a američtí «spojenci», tedy spíše spojenci českých národních zlodějů, kteří rozprodali veškerou výrobu, o kterou byl zájem a nechali zničit to, co by konkurovalo našim «spojencům». Proto se Česka tyto šarvátky týkají jen zprostředkovaně, přes dovoz z jiných zemí EU. Česko nic nevyrábí, takže ani nemá CO vyvážet. A to před rokem 1989 bylo Československo výrazně proexportní úspěšnou zemí.

Expert Vladimír Olenčenko vyslovil oprávněný předpoklad, že výzvy ke snížení či zrušení sankcí ze strany evropských politiků, a hlavně podnikatelů, budou zaznívat stále častěji, nepřímou úměrou k vývoji hospodářského růstu. Jak zpomaluje evropský hospodářský růst, křik bude narůstat, což se děje už nyní. Nejtvrdší odpůrce zrušení sankcí navíc vidí v zemích «nové Evropy», jako jsou například pobaltské republiky, které se spoléhají a jsou zejména závislé na dotacích z Bruselu.

«Německo, Francie, Španělsko, Itálie, vystupují pro zrušení restrikcí, zatímco země východní Evropy se snaží politicky ovlivnit zachování či dokonce posílení sankcí. Omezující opatření vůči Moskvě budou trvat do té doby, než bude dosaženo kolektivní dohody o jejich zrušení», shrnul Olenčenko.

Zdroj: Russia Today, Ria Novosti | Překad: ISSTRAS

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

5 komentářů

  1. preto napsal:

    debilovia zacinaju pouzivat poslednu skapinajucu modzgovu bunku

  2. .lak napsal:

    To teprve bude cestovky €araboafriky, teď vymetají sklady domorodcům.
    Za další € nebude co tak to privilegovaní prostě vycuknou.
    https://www.youtube.com/watch?v=SO5_QQVYlpA

  3. Vaclav napsal:

    Macron: Vyjasnit vztahy s Ruskem. To dokazuje, ze zapad je stizen debilitou a zapomnetlivosti. Jeho dekadence a US vazalstvi bez dukazu odkoply Rusko a uvalily sankce. Diky tomu je Rusko dnes potravinove uz z 97 % samozasobitelem. Na obilnim exportu je jednicka. Na nejake francouzske veprove a hovezi se uz muze vykaslat vy pitomci z EU! Bude si starostlive vybirat, co milostive bude dovazet! Odstraneni politicky a zlomyslne nastavenych sankci vyvolava ted ne nejaky soucit a zmena hodnot EU, ale hospodarska stagnace a recese, ktera prichazi skrze QE a dluhove hospodarstvi. Evropa se mu nevyhne a zacne zavodit o nove trhy Rusko, Cinu a Indii. Bude hledat spasu pred obchodni valkou a krizi. Tam maji odbytiste, suroviny a konzumenty. Evropa bude jeste skemrat o moznost delat s nimi ksefty. A kopani do giganta Ciny nam prinese jenom negativa, ktere Hriba a Piraty musi hodit do kytek! Musime se odpojit od zloducha USA a zavrit jeho ambasadu v Praze, ktera ridi nasi politiku. Ven z NATO a EU!

  4. Miroslav napsal:

    No jo, odbytiště střední a východní Evropy už je plné, a co teď ? :-))) blbci !

  5. jaja napsal:

    Pobaltské republiky ako najtvrší zastánci sankcií 🙂 veľmi úsmevné , veď to sú len také štekajúce minipsi činčily. Ešte Poľsko, ako SSA poskok to ano. Ale tie činčily je škoda brať do úvahy, len čo väčší pes brechne stiahnu chvost a zalezú.

Napsat komentář: .lak Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..