Co vás ve škole nenaučí

Jak se stát podnikatelem

Jednou z věcí, kterou nás ve školách neučí je to, jak podnikat a stát se podnikatelem. Ať už je to obor cukrář, číšník, instalatér, nebo student gymnázia, ekonomické, ekologické, nebo třeba policejní školy. Nikde vás nenaučí jak založit vlastní firmu, podat daňové přiznání, jak vést firmu, aby nezkrachovala a spoustu dalších věcí, které jako začínající podnikatel potřebuje znát.

,,Školy učí studenty a připravují je na kvandrant Z (zaměstnanec), místo aby je připravovali na kvadrant B (byznysman/podnikatel). Přitom díky lidem z kvadrantu B existují pracovní místa“ říká Robert Kiyosaki

Jednoduše řečeno školy nás učí stát se na někom závislými, místo toho, aby nás učili se postarat sami o sebe. Koneckonců, když uděláte v práci chybu, tak vás propustí, nebo vás jako malého kluka potrestají pokutou. Kdežto když uděláte chybu jako podnikatel, tak se z ní poučíte a získáte potřebné zkušenosti.
Když jste šli studovat určitý obor, tak bylo vaším snem být po škole na někom závislý?

Jak si najít práci

Když už nás školy chtějí učit stát se zaměstnancem, tak proč nás nenaučí jak si najít práci? Učili vás jak napsat životopis, motivační dopis, nebo jak se připravit na pohovor? Nebo jak, si udržet práci a nepřijít o ní? A když už oni přijdete, tak jak se o sebe postarat, kde si zažádat o sociální dávku a na jaké sociální dávky máte nárok? Mě třeba tyto věci na základní a střední škole nikdo neučil.

Když už jsem nakousnul téma sociálních dávek, tak bych k tomu chtěl jenom říct, že přímo nepodporuji závislost na sociálních dávkách a myslím si, že by člověk měl žít aktivně. Nicméně může se stát (a to je běžné), že přijdete o práci a budete na nějakou dobu potřebovat pomoc od státu. Když se pak úřednice na UP zeptáte, jestli máte nárok na nějakou sociální dávku, tak vám suverénně řekne, že na nic vlastně nemáte nárok.

Jediní kdo ví přesně, na jakou sociální dávku mají nárok, jsou Romové (v budoucnu možná i uprchlíci), které v tomto ohledu vzdělávají sociální pracovníci a v případě, že jim úřednice sociální dávku zamítne, tak přesně vědí, na jakého ochránce lidských práv se mají obrátit.

Jak investovat

Školy nás vůbec neučí jak investovat, samozřejmě pokud se zrovna nebavíme o oboru ekonomie na nějaké vysoké škole. Přitom v dnešní době robotizace, kdy stroje dokážou nahradit několik desítek pracovních míst a k jejich obsluze je zapotřebí jenom jeden operátor to znamená, že ne všichni lidé práci najdou.

Proto je potřeba, aby školský systém lidi naučil jak správně aktivně investovat a budovat pasivní příjem.

Říkám schválně aktivně, protože pořád slyšíme v televizi, jak máme vložit peníze do důchodového fondu druhého, třetího a když bude třeba, tak i čtvrtého pilíře a peníze se nám nějak zhodnotí. Přitom tyto fondy spravují soukromé firmy, které můžou, tak jako banky zkrachovat z důvodu špatného investování. Vy jako investor nesete 100 % riziko tím, že těmto fondů posíláte peníze a fondy si s vašimi penězi investují na burze. No, a když zkrachují, tak investice prostě nevyšla a vy máte smůlu a jím to může být jedno.

Naučit se aktivně investovat znamená investovat do aktiv, jako jsou např. nemovitosti, zlato, duševní vlastnictví (knihy, videa, vynálezy, patenty, domény) a mít tím pádem nástroj zvaný Investování ve svých rukách. To je právě to co školy neučí a přitom je to v dnešní době aktuální.

,,Školy nevyučují žáky finančnímu vzdělání. Díky tomu je dnes spousta lidí závislá na sociálních dávkách“
 říká Robert Kiyosaki.

Jak být v životě šťastný

Není to jenom o penězích a kariéře, ale také o tom se naučit, jak být v životě šťastným. Kolikrát v životě vás ve škole učily, jak být šťastnými a co je proto potřeba udělat.

Budu šťastnější, když se naučím informace z tisíce skript nějakých teorii, abych pak zjistil, že pro ně nemám v životě využití?

Budu šťastnější, když se naučím, že dělat chyby je špatné a budu za ně dostávat pětky? Všichni přece víme, že právě podnikatelé se chybami učí. Nebo třeba vynálezci udělají spousty pokusů (chyb), než se jim podaří vynález sestrojit. Například Thomas Alva Edison udělal přes tisíc pokusů, než sestrojil žárovku.

Budu šťastnější, když skoro celé dětství prosedím v lavici, místo toho, abych sportoval, cestoval, hrál si s dětmi venku, rozvíjel se a učil se praxí?

Jak si udržet zdraví

Učili vás ve škole jak si udržet zdraví? Jaký jídelníček zvolit, když chcete zhubnout, nebo když se chcete stravovat zdravě?

Je třeba pravda, že školy mají zavedenou tělesnou výchovu (díky za ní ), ale ta často bývá dvakrát týdně po jedné hodině. Vzhledem k počtu hodin, které žáci prosedí v lavicích, je to dle mého názoru málo. Dokládá to také to, kolik máme v dnešní době obézních dětí. S tím souvisí i to, že nás školy nenaučí, jak si třeba sestavit zdravý jídelníček.

Závěr

Je spousta věci, které se ve škole nenaučíme. Na druhé straně se tam také učíme soustu věcí, které v životě nijak neuplatníme. Snad jen když se přihlásíme do nějaké vědomostní soutěže.

Moje skutečné vzdělávání nastalo, až když jsem školu opustil a začal jsem číst knihy a nabírat vědomosti, které jsem skutečně do života potřeboval. Ať už to byly vědomosti z oblasti investování, podnikání, osobního rozvoje, nebo třeba sportu, duchovna a znalosti celkového fungování systému.

Proto vám také doporučuji se vzdělávat na vlastní pěst. Učte se znalosti, které vám skutečně pomohou jak po materiální, tak po duchovní stránce a pro které najdete ve svém životě uplatnění.

Zdroj: 1

Loading...

4
Komentujte

avatar
4 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
3 Comment authors
jirikCO VÁS VE ŠKOLE NENAUČÍMaroš Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Maroš
Host
Maroš

Vedomosti pre elitu, a pre vidlákov obyčajná škola! – o starých dobrých „zabudnutých“ memotechnických pomôckach…
Знания для элиты, а для быдла простая школа
https://www.youtube.com/watch?v=9qlx73oIGDc

jirik
Host
jirik
CO VÁS VE ŠKOLE NENAUČÍ
Host
CO VÁS VE ŠKOLE NENAUČÍ

Citat: „Jediní kdo ví přesně, na jakou sociální dávku mají nárok, jsou Romové (v budoucnu možná i uprchlíci), které v tomto ohledu vzdělávají sociální pracovníci a v případě, že jim úřednice sociální dávku zamítne, tak přesně vědí, na jakého ochránce lidských práv se mají obrátit.“ , ktery je k zamysleni, ale i pravdivy.

jirik
Host
jirik

Počítání na prstech

Zdánlivě nejprimitivnější metodu provádění výpočtů začalo lidstvo používat kolem 5. století př.n.l. Nejprve se na prstech počítalo tak, jak dnes počítají malé děti – jeden prst, jeden dílek. Později se ale počítání zdokonalilo a ve středověku lidé dokázali na prstech obou rukou vyjádřit libovolné číslo až do 10000. Množství se totiž začalo určovat různou pozicí prstů. Počátky tohoto počítání se připisují Řekům. Na obrázku můžete vidět obrázek ze spisu Summa de arithmetica od matematika Luca Pacioli.
http://www.historieit.wz.cz/predchudci.html