Velká Putinova tiskovka: Cesta za ruským snem a výzvy budoucnosti. Je o budoucím prezidentovi rozhodnuto? Mládež, Arktida a nepřátelská klišé novinářů. Nepřítel již není partnerem. Západní hyeny stále obcházejí kolem

Ruský prezident Vladimír Putin uskutečnil 14. prosince již třináctou tradiční velkou tiskovou konferenci, na které bylo akreditováno 1640 novinářů z celého světa. Letošní témata konference se nesla především v duchu otázek ekonomického stavu Ruské federace a souvisejících problémů. Smysl otázek a odpovědí přirozeně zapadal i do kontextu nadcházející předvolební kampaně, v níž současný ruský prezident kandiduje na znovuzvolení do prezidentského úřadu.

Mnozí analytici se shodují v názoru, že nadcházející prezidentské období bude pro Putina jiné, než ta předcházející. Jeho dosavadní úspěchy v zahraniční politice a navrácení Ruska mezi světové velmoci, s nimiž si získal vysokou popularitu a důvěru voličů, nemusejí stačit v případě, že se Putinova vláda stejně úspěšně nevyrovná s vnitřními ekonomickými problémy a nezajistí pro většinu ruských občanů dostatečně vysokou životní úroveň.

Rusko v nastoupené cestě k národní svébytnosti a suverenitě musí potvrdit svoji nezávislost i v sociálně ekonomické oblasti navzdory sankcím ze strany Západu. Přírodní bohatství jeho země mu k tomu poskytuje dostatečné předpoklady. Nyní bude záviset na tom, jak se Putin vypořádá s neutuchající snahou liberální opozice vrátit Rusko do područí zahraničních zájmů, kdy by doma znovu prospívali pouze kolaborující zbohatlíci na úkor ruského lidu.

Putinova prezidentská kandidatura

Co se týká volebního boje o prezidentský úřad, zdá se být nepochybné, že Vladimír Putin nemá ve svých protikandidátech vážnou a dostatečně vyzrálou konkurenci, což vyjádřil i vlastními slovy. Potvrzuje to prezidentská kandidátka, televizní celebrita a vyzývavá mladá krasava z prominentní rodiny Ksenije Sobčaková, která se jako jediná volební oponentka zúčastnila konference a ve svém dotazu Putinovi oponovala, že jeho protikandidáti jsou vyzrálí dost, ale vláda jim prý dělá problémy.

Jako příklad uvedla Západem podporovaného protivládního představitele nesystémové opozice a Páté kolony v Rusku Alexeje Navalného, který se dosud snažil, seč mohl, rozpoutat v Rusku barevnou revoluci a svrhnout režim. Jeho počínání však bylo spíše úsměvné, stejně jako ambiciózní výstřednosti slečny Sobčakové při její snaze upoutat pozornost ruských voličů. Putinova odpověď byla prostá: „Ve věci konkurence a příčin toho, proč u nás není způsobilá opozice, jsem už dostatečně široce odpověděl. Smysl mé odpovědi spočívá v tom, že opozice musí přijít s jasným a lidem srozumitelným programem pozitivního konání. Vy ale vystupujete pod heslem ‚proti všem‘. A to je co? Pozitivní program?

Na druhou stranu ohromná publicita, jakou dostávají kandidáti typu Sobčakové nebo Navalného budí podezření, že dojem o slabosti a nevyzrálosti opozice Vladimíra Putina je vytvářen z velké části uměle. Například minimální prostor v médiích má prezidentský kandidát profesor Stěpan Sulakšin, doktor matematicko-fyzikálních věd a doktor politických věd, který jen obtížně získává potřebný počet podpisů pro svoji kandidaturu. Přitom těžko bychom dnes v Rusku hledali propracovanější a vědecky fundovanější program nové konstituce Ruské federace, který by mohl přivést zemi ke splnění ruského snu o prosperující, spravedlivé, suverénní a neporazitelné světové velmoci.

Problém spočívá v tom, že Sulakšin a jeho tým spolupracovníků z Vědeckého centra politického myšlení a ideologie propagují zavrhnout stranický parlamentní systém a vytvořit nové konstituční uspořádání Ruska na bázi sovětů, přičemž vycházejí mimo jiné ze zkušeností stalinské země sovětů (před jejím pokřivením po nástupu Chruščova) a z úspěšného plánovitého řízení státu, jaké předvádí Čína. Rusko, jak se zdá, k takové radikální změně nedospělo.

Sociálně ekonomický program pro Rusko

Na základní otázku, jak si představuje zítřejší Rusko, Putin odpověděl: „Musí být zaměřeno na budoucnost, musí být velmi moderní, politický systém musí být flexibilní, ekonomika musí být postavena na vyspělých technologiích, produktivita práce se musí mnohokrát zvýšit.“ Odkázal přitom na svůj předvolební program, podle něhož se musí vláda a celá společnost nadále soustředit především „na takové otázky, jako je rozvoj infrastruktury, ochrana zdraví občanů, vzdělávání a, jak už jsem řekl, vyspělé technologie a zvýšení produktivity práce. Toto vše, bez jakýchkoliv pochyb, musí mít dosaženo proto, aby se zvýšily příjmy obyvatelstva a důchody našich lidí.

Významná kritika zazněla v reakci na nerovnoměrný hospodářský rozvoj jednotlivých regionů Ruska. Některé oblasti v Rusku dosud vězí v chudobě i přesto, že mají pro celou zemi klíčový význam, například sibiřská oblast, kde se těží ropa a místní obyvatelé z ní nemají žádný prospěch. Na dotaz, zda Putinova vláda přistoupí k homogenizaci ekonomické situace ve všech oblastech federace, Putin odpověděl, že po rozpadu SSSR zůstalo mnoho oblastí v Rusku nesoběstačných a vyžadují dotační podporu z centra. „A obecně, pokud budeme hovořit o celkovém ekonomickém směřování, potom pravděpodobně má tato homogenizace smysl. Chtěl bych však zdůraznit, aby v Tatarstánu i v jiných národních republikách a autonomiích mě dobře slyšeli: v této oblasti (sjednocování) nebudeme nic prosazovat.

Myslím, že by to bylo škodlivé a velmi nebezpečné pro jednotu Ruské federace. Protože každý národ, malý či velký, si musí sám zvolit takovou podobu své koexistence s ostatními národy Ruska, kterou považuje pro sebe za nejpřijatelnější a optimální.

Proto nemohou být žádné státní plány homogenizace, slučování atd. V každém případě, dokud budu já prezidentem, k ničemu takovému nedojde,“ dodal Vladimír Putin.

Ke kritice ekonomické politiky vlády Putin neopomněl uvést, že od roku 2000 vzrostlo HDP v Rusku o 75%, průmyslová výroba o 60%, reálné zaměstnanecké mzdy 3,5 krát, reálné důchody 3,6 krát, podařilo se zvrátit negativní trend ve vývoji populace i v úmrtnosti narozených dětí. Průměrný věk dožití ruských občanů se zvýšil z 65 na 73 let. Státní zadlužení se snížilo třikrát a státní rezervy vzrostly 30 krát. „Vždyť to o něčem hovoří,“ hájil se prezident.

Nepřekonaná zátěž liberalismu

V dalším Putin hovořil o meziročním růstu HDP o 1,6%, zvyšujících se zahraničních investicích a nízké inflaci rublu navzdory šokovému poklesu cen ropy a západním sankcím. Takto uplatňovaná západní kritéria hospodářského růstu vypovídají o tom, že Rusko se dosud nevymanilo z ekonomického vlivu západního liberálního trhu a finančního kapitálu. O tom svědčí například poukaz zástupce federální agentury pro tisk na ničím neomezené pravomoci ruské centrální banky, která aktivně zasahuje do činnosti komerčních bank, ale sama nepodléhá prakticky žádné kontrole a přitom je zapojena do mnoha korupčních skandálů. Na to prezident reagoval slovy:

V naší zemi je centrální banka v souladu se zákonem a globální praxí nezávislou entitou, která ve své hlavní činnosti není pod kontrolou vlády a jedná výhradně samostatně. To má velký ekonomický smysl – ve smyslu regulace finančních aktivit a kontroly nad bankovním systémem.

Můžeme o tom mluvit podrobněji později, jak to vnímám a co si o tom myslím. Pokud jde o kontrolu dodržování zákonů v samotné centrální bance, tato kontrola je vykonávána jak prokuraturou, tak dalšími orgány.“

Pokud si vzpomeneme, že Putin již léta naznačuje zestátnění centrální banky a její odpoutání od západního dolarového finančního systému, potom je nutné konstatovat, že tento záměr se nedaří realizovat a Putinova odpověď je v této otázce vyhýbavá. Zatímco FED a ECB nalévají v rámci kvantitativního uvolňování do západní ekonomiky neuvěřitelné sumy levných bezúročných peněz, ruská centrální banka se jen s nechutí za dlouhá léta dostala se svojí úrokovou sazbou od deseti na 7 procent, přičemž komerční banky nadále dusí menší firmy a podnikatele nedostupnými úvěrovými podmínkami. A zisky z vysoké úrokové míry směřují opět ven z Ruska na Západ. Žádná „rotace kádrů“ v bankovní a kontrolní sféře, o níž prezident hovořil jako o způsobu řešení korupce, ničemu podstatnému nepomůže. Podobně neuspokojivá je i situace v otázce vypořádání se s úniky kapitálu mimo zemi za pomoci ruských oligarchů a jejich offshoreových společností. Zdá se, že Putin je ve vnitřní politice stále pod silným tlakem liberální páté kolony zaprodávající Rusko Západu a dosud příliš závislý na podpoře ruské židovské lobby. Uvidíme, zda se s těmito břemeny dokáže v příštím prezidentském období vypořádat.

Požadavek doby: výchova mládeže

V průběhu tiskové konference zazněly dotazy na další rozvoj opatření Putinovy vlády pro výchovu mladých talentů. Byl jmenován projekt „Sirius“, jako vzdělávací a výchovné centrum mládeže, kam jsou přijímány nadané děti ze všech koutů země. Ruská vláda vidí v práci s mládeží a výchově talentů budoucnost Ruska. Na dotaz, co bude s méně nadanými dětmi, Putin odpověděl:

Pokud jde o práci s talentovanými dětmi, s dětmi obecně a zejména s nadanými dětmi, chci říci následující: Musím zopakovat a věřím, že všechny děti jsou nadané. Jedinou otázkou je, a to je úkol učitelů, úkol rodičů, aby objevovali tyto talenty.

Mimochodem, toto není všeobecná fráze. Nyní probíhají v oblasti takzvaných kognitivních věd odpovídající studie prováděné našimi specialisty, kteří pracují u nás i v zahraničí.

Zmínili jste ‚Sirius‘. Chceme společně se ‚Siriem‘ otevřít v prostorách bývalého mediálního centra (mnozí z vás tam pravděpodobně pracovali v průběhu olympijských her) – existují v rámci nich obrovské plochy, podle mého názoru jako čtyři Rudá náměstí dohromady – chceme tam vybudovat (je to také moje iniciativa) moderní vědecké laboratoře světové třídy a úrovně pro několik vědeckých oborů.

Jedná se o informační technologie, biologii a genetiku, kognitivní vědy, jde především o způsoby a metodiku práce s mladými lidmi, nadanými dětmi a o odhalení jejich talentu. Vše se nyní připravuje.

Proto budeme pokračovat v této činnosti z vědeckého i praktického hlediska. Mimochodem, kromě ‚Siriuse‘ existují, pracují a rozvíjejí se také projekty ‚Artěk‘, ‚Oceán‘ a ‚Orlíček‘ na Kavkaze.

Ale to není všechno. Nyní jsou budována ‚kvantoria‘, dětské techno parky, v celé zemi a konají se tam olympiády. Jaký je smysl a konečný cíl? Vést děti ze základní školy na vyšší školy a pak do zaměstnání je samozřejmě pro zemi žádoucí,“ obšírně vysvětlil Vladimír Putin.

Pro doplnění bude vhodné uvést i akademii ruských kadetů, o níž se na konferenci nemluvilo, kde jsou vychovávány děti od útlého dětství pro budoucí důstojnickou službu v armádě. Za zmínku také stojí univerzita pro studium manažerských kádrových rezerv, kterou nechal Putin zřídit po zkušenostech z nedostatku řídících kádrů vlivem sesazení mnoha gubernátorů oblastí, které zaostávaly za požadavky doby. Na univerzitu se může přihlásit každý dospělý a mladý člověk, který věří svým vlastním schopnostem. Po složení náročné přijímací zkoušky dostane stipendium, které ho zajistí na několik let studia, a jako absolvent bude zařazen mezi kádrové rezervy z vizí budoucí veřejné manažerské funkce buď na celostátní či regionální úrovni. Lze vážně předpokládat, že se jedná o zcela jiné studium, než jaké nabízí soukromé studium „prestižní“ školy MBA na Západě, jež připravuje oddané a „užitečné idioty“ pro manažerské pozice nadnárodních korporací a spekulativního byznysu.

Novodobé dobývání Arktidy

O strategii osvojení ohromných zásob uhlovodíků na ruském arktickém šelfu bylo již napsáno mnoho slov. Na dotaz, jaké priority má Rusko v otázce osvojení Arktidy, Vladimír Putin odpověděl:

Máme celý program zaměřený na rozvoj Arktidy. Zde je důležitý průmyslový rozvoj Arktidy, včetně těžby surovin, přitom ve velkém sortimentu… Řekl jsem, a já chci znovu zopakovat, parafrázovat velkého Lomonosova, když řekl, že ruské bohatství poroste ze Sibiře. Teď by mělo bohatství Ruska narůstat z Arktidy.

Tam jsou naše hlavní zásoby nerostných surovin. Osvojení těchto zásob nerostných surovin by však mělo jít ruku v ruce s péčí o přírodu a se všemi požadavky, které jsou kladeny na hospodářskou činnost v této velmi citlivé oblasti. To zaprvé.

Zadruhé je nutné zajistit bezpečnost, a to jak z hlediska životního prostředí, tak z hlediska vojenské obrany této oblasti… A nakonec je tu ještě jedna důležitá úvaha: Nikdo nesmí zapomenout na zájmy malých domorodých národů na severu. To je nesmírně důležitá věc. Nemůžeme narušit jejich tradiční ekonomické zájmy atd. A pokud se něco nevyhnutelně dostane do konfliktu s realizací rozsáhlých celostátních projektů, musí být předložena kompenzační opatření. Je to komplexní úkol. Doufám, že k němu budeme takto přistupovat.

Na konferenci padlo několik otázek týkajících se obav o zachování dosud nedotčené přírody Ruska. Jak je vidět, jsou Rusové na svoji zemi právem pyšní a mají tím větší starost o ekologické otázky. Mluvilo se i o tom, že ruští ekologové již zmařili desítky průmyslových projektů za milióny rublů.

Strategickým partnerem Ruska pro Arktidu je Čína, která tam vkládá velké investice. Na Protiproudu jsme již psali o severní námořní a obchodní cestě ze Sevastopolu do Pobaltí, která uspoří miliardy nákladů na přepravu zboží do Evropy. Čína je ovšem také strategickým parterem Ruska pro obchodní výměnu a pro zajištění vojenské obranyschopnosti obou velmocí. Prezident Putin při hodnocení ruského strategického partnerství s Čínou nešetřil superlativy.

Stereotypy zahraničních novinářů

Tiskovou konferenci řídil tiskový mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov. Všechny otázky formulované ze strany zahraničních novinářů, které Peskov vyzval ke slovu, měly ryze tendenční a vůči Rusku nepřátelsky laděný charakter. Ať se týkaly Ukrajiny, Afghánistánu, KLDR, USA a Trumpa, nebo Sýrie. Z Polska zazněly již dávno otřepané výhrady ohledně vyšetření havárie polského letadla na území Ruska s polskými představiteli na palubě.

Ačkoliv se Vladimír Putin vyjádřil, že je již unaven neustálým vysvětlováním dávno prokázaných skutečností, i tentokrát věnoval svým odpovědím poměrně dlouhý čas. Nejdelší projev měl k Ukrajině a k výpadu ukrajinského novináře proti údajnému zabíjení Ukrajinců ruskými vojáky na Donbasu. Trpělivě vysvětloval celou historii ukrajinského konfliktu, minských dohod a mise OBSE. Mimochodem, současnou figuru Saakašviliho a jeho roli v ukrajinské politice označil za „plivanec na tváři Ukrajiny“.

Poměrně rozsáhle se prezident vyjadřoval k opatřením, která je třeba učinit pro pomoc syrským utečencům žijícím v provizorních táborech okolních zemí a pro obnovu Sýrie jako takové. Přitom podtrhl skutečnost, že tato opatření, aby byla účinná, se neobejdou bez přispění všech zemí světa, které mají, nebo měly, nějaký podíl na syrské krizi. Rusko a Sýrie samotní to nemohou zvládnout.

O postoji a přístupu Ruska ke světovým ohniskům neklidu, ke studené válce, zbrojení a agresivní politice Západu vůči Východu na stránkách Protiproudu informujeme pravidelně, proto nemá význam zde tyto skutečnosti odrážející se v Putinových odpovědích dále rozvádět.

Závěrem

Témat na Putinově 13. velké tiskové konferenci bylo samozřejmě nastoleno ještě mnoho. Týkaly se často vnitřních problémů autonomních oblastí a států ruské federace. Ale například také otázek ekonomické podpory rodin s dětmi, pro něž ruská vláda dělá mnoho, což se také projevilo na zvýšené natalitě ruského národa. Zajímavé je, že i přes Putinovu obhajobu tradičních hodnot je naladění ruských lidí ještě konzervativnější, než je tomu u samotné ruské vlády. O tom svědčí i požadavek na zákaz potratů, který zazněl na tiskové konferenci. Putin se vyjádřil proti němu s odůvodněním, že společně se zákazem by začaly bujet nelegální potraty, které by znamenaly ohrožení zdraví ruských matek.

Za zmínku ještě stojí odpověď Putina na otázku, jak se dívá na účast ruských sportovců na zimní olympiádě pod neutrální vlajkou. Putin odpověděl, že ačkoliv se jedná o zpolitizované opatření, mohou si za ně sami sportovci, protože skutečně užívali doping. Jinými slovy jako by řekl, že nemá smysl hrdě bojkotovat olympiádu, když vlastní sportovci mají máslo na hlavě.

Pokud se tedy někdo domnívá, že směr politického vývoje v Rusku je dán autoritativním režimem Putinovy vlády, velice se mýlí. Věci se mají právě naopak. Pomineme-li marginální excesy ruských liberálů, funguje ruská vláda spíše pod vlivem národně konzervativního myšlení ruského lidu, který Putinovi vyčítá jeho nerozhodnost při vypořádávání se s přetrvávajícím liberálně tržním hospodářstvím, s bezohledností ruských oligarchů a s problémy vyplývajícími z přítomnosti západního kapitálu, který si chce z Ruska udělat žírné pole  příjmů a zásobárnu bezplatných surovin.

Mezi naléhavé požadavky veřejného mínění patří i to, aby vládní představitelé Ruska konečně přestali nazývat své západní protějšky „partnery“, když se jedná o zjevné nepřátele, kteří už nikterak neskrývají své snahy škodit Rusku všude a za každou cenu. Není-li tedy směřování Ruska dáno pouze samotným Putinem a jeho vládou, nýbrž má zakotvení v názorech většiny ruských lidí majících co mluvit do veřejných otázek, potom tím i pro nás vyvstává naděje, že jednoho dne my Češi a Moravané nejdeme v Rusku spolehlivého partnera, který nás podpoří na naší cestě k národní svébytnosti, suverenitě a prosperitě.

 

Zdroj: 1

Loading...
Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!

4
Komentujte

avatar
4 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
jirik Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší
Upozornit na
Anonymní
Host
Anonymní

5

Anonymní
Host
Anonymní

4.5

jirik
Host
jirik

Ukrajinští vojáci uvedli do bojového stavu téměř 600 samohybných děl k masivnímu útoku na stanoviště domobrany Donbasu. Ve středu 20. prosince to uvádí Věstník Mordovy.

Ozbrojené síly dostaly k dispozici více než 220 samohybných houfnic 2S1 Gvozdika kolem 300 kusů 152milimetrových Akacijí.

Kromě toho jsou v bojové pohotovosti samohybné Hyacinty, Msta-S a také 203milimetrové Piony, schopné zasahovat cíle na vzdálenost až 47 km.

Agentura uvádí, že kromě samohybných děl mají vojáci k dispozici více než 1,2 tisíce tažených zbraní a reaktivních raketometů.

Zdroj: snews.com
http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/11731-ukrajina-priprava-zniceni-donbas

jirik
Host
jirik

Spoločnosť zrušila sponzorstvo Medzinárodného olympijského výboru, kvôli zákazu pre ruských športovcov
Ruská spoločnosť Bosco, výhradný dodávateľ oblečenia pre Medzinárodný olympijský výbor, oznámila, že oficiálne požiadala MOV, aby nepoužil jej značku na zimných olympijských hrách v roku 2018, povedal pre agentúru Reuters vedúci predstavenstva Michail Kusnirovič.
https://www.hlavnespravy.sk/spolocnost-zrusila-sponzorstvo-medzinarodneho-olympijskeho-vyboru-kvoli-zakazu-pre-ruskych-sportovcov/1251462