Voda po polích stéká jak po asfaltu. Za sucho může i špatný stav půdy

Anna: Môj komentár k článku nájdete nakonci.
Zdevastovaný půdní blok bez ornice v Šardicích na Hodnínsku.
Dalších 7 fotografií v galerii. Zdevastovaný půdní blok bez ornice v Šardicích na Hodnínsku. | foto: František Havlát

František Havlát označuje za jednu z příčin současného sucha i to, jak stát i zemědělci v uplynulých letech zacházeli s půdou. „Stav českých polí je tristní a náprava bude trvat desítky let,“ říká Havlát.

 

 

Proč půda nedokáže zadržet dostatek vody?
Je to zapříčiněno tím, že se změnil osevní postup. Zmizely zlepšující plodiny, jako je například jetel nebo luskoviny, které hluboce koření a tím kypří i zlepšují půdu. Zemědělci se posunuli k řepce, pšenici a kukuřici. Tyto plodiny jsou takzvaně mělce kořenící, maximálně do třiceti centimetrů. Půda pod nimi zůstává tvrdá, není dobře prokypřená. Dnes je kvůli tomu až sedmdesát procent takzvaných utužených půd. To znamená, že půda není schopna absorbovat vodu a ta po ní proteče. Když zaprší, je to stejné, jako když voda teče po asfaltu.

Proč hluboce kořenící plodiny zmizely?
Těch důvodů je víc. Zemědělci šli jednoduchou cestou a vsadili na komerční plodiny. Snižovaly se stavy dobytka, který hluboce kořenící plodiny zkrmoval a i proto vymizely. Přitom to tak nemuselo vůbec dopadnout. Kdyby agrárníci chtěli, osevní postupy zde mohly zůstat nadále. Bylo potřeba prosadit v Evropské unii, že zde chceme mít třeba podporu hovězího dobytka.

Jak konkrétně se projevuje intenzivní pěstování řepky?
Řepka je plodinou, která z půdy odčerpává mnoho důležitých živin. Vždy platilo, že řepka by měla být na deseti procentech výměry. To znamená, že zemědělský podnik o výměře tisíc hektarů orné půdy, by měl řepku aplikovat maximálně na sto hektarech a v osevním postupu ji střídat zhruba po šesti letech. Přitom se dnes řepka v osevním postupu střídá každý třetí rok.

 

 

A kukuřice?
Kukuřice je širokořádková plodina a jedna z těch, která způsobuje největší erozi půdy. Dřív se pěstovala na siláž, tedy pro dobytek a pak i na zrno. Dnes se však využívá hlavně jako „krmivo“ do bioplynových stanic. Nová energetická koncepce přitom s bioplynovými stanicemi počítá i do budoucna, a proto kukuřice bude bohužel ještě přibývat. To je ale špatně, eroze, především vodní, je opravdu závažný problém, který musíme zastavit, a ochránit tak naši půdu i krajinu. Navíc vzhledem k tomu, že poklesly stavy dobytka a kukuřice se již využívá pouze do bioplynových stanic, na pole se nedostávají tolik potřebné organické látky jako je hnůj, kejda či močůvka.

Pozn. anna: Bioplynové stanice bol dobrý nápad do tej doby než sa začalo s dotovaním. Je to prospešné, keď sa stanice „kŕmia“ odpadom a zvyškami. Ale ako môžme v dnešnom svete pestovať tak výživnú plodinu a nechať ju zhniť? Nehovoriac o dopadoch intenzívneho pestovania tejto plodiny na pôdu.

To pak v půdě chybí?
Díky těmto organickým látkám byla půda lépe prohnojená, měla lepší drobtovitost, tudíž velice dobře absorbovala vodu. Ne nadarmo se za první republiky pravilo, že co jeden hektar půdy, to jedna velká dobytčí jednotka, aby bylo možné udržet půdu v určité kvalitě a stabilitě.

Jaký je poměr dnes?
Řekl bych, že zhruba 0,2 nebo 0,3 na hektar, ovšem ne jenom orné, ale celkové výměry zemědělské půdy.

Projevila se na současném stavu i skutečnost, že většina zemědělců hospodaří v nájmu a nemá vztah k majetku, který jim nepatří?
Asi bychom museli posoudit případ od případu, ale určitý vliv to má. Je jasné, že když zemědělec půdu nevlastní, chová se k ní jinak. Ale vliv má i to, že v současnosti zemědělské podniky vedou lidé, kterým je šedesát nebo sedmdesát let. Až na výjimky nemají zájem přemýšlet o vývoji naší krajiny, potažmo půdy. Pro ně je nejjednodušší takový podnik prodat, nemají tedy ani důvod o půdu pečovat a správně ji obhospodařovat. Ano, mají půdu pronajatou od vlastníků a dál ji pak předají s podnikem. Je tedy potřeba podporovat především malé zemědělce, rodinné farmy, kteří předají půdu následujícím generacím.

 

 

Stále více zemědělské půdy se zastavuje. Jaký vliv to má na schopnost půdy udržet vodu?
Každý den se zastaví zhruba 15 hektarů. To je za rok 5,5 tisíce hektarů orné půdy, za 25 let se tím zastavělo 140 tisíc hektarů. Jedno katastrální území obce má v průměru tisíc hektarů. To znamená, že za 25 let jsme „zabetonovali“ 140 celých obcí. Pro vodu i krajinu je přitom nejlépe, když se v místě dopadu vsákne do země a dostane se do spodních vod. Pokud je ale „zabetonovaná“, tak voda odteče do kanalizace a zrychlí odtok v potocích a říčkách. Pokud pak prší na větším území, voda se z koryt řek vyleje, vyplaví vesnice a napáchá milionové škody.

Jak lze tyto problémy řešit? 
V první řadě stabilizovat krajinu. To znamená vrátit do ní krajinotvorné prvky, to jest remízy, meze, protipovodňová opatření. Do osevního postupu je zapotřebí vrátit jeteloviny a luštěniny. Kvůli tomu je však potřeba přenastavit i živočišnou výrobu, aby tyto plodiny bylo možné také zkrmit dobytkem. Pak se krajina začne stabilizovat a v horizontu deseti, dvaceti roků se snad dostaví výsledky. Nemůžeme být takoví optimisté a říct si, že jestli jsme 20 až 40 let něco ničili, ihned to napravíme. Platí pravidlo, že jestli něco dlouhodobě devastuji, minimálně dvakrát takovou dobu to napravuji k lepšímu.

 

Anna komentuje: Ministerstvo zemědělství i životního prostředí v ČR dotujú vytváranie biokoridorov, biopásov a ostatné prvky zlepšujúce krajinu. Prečo ich agrárnici nevyužívajú je mi záhadou. Práve v oblasti Šradíc na Morave vznikol nádherný projekt kde sa Peter Marada pustil do zvelaďovania okolitej krajiny, práve týmyto prvkami ako sú biopásy a pod.

 

 

Na jednom z mnohých pozemkov ktoré zvelaďuje vytvoril sieť jazierok a močiarov. Zmena krajiny a mikroklímy je úžasna a susedným poliam prináša útočisko pre predátorov a mnoho ďalšieho. Pán Peter Marada sa rozhodol pre tento projekt aj kvôli tomu, že v danej oblasti sa stáva z obrábanej pôdy púšť, tak ako je vysvetlené v članku a aj obyvatelia trpia na rôzne choroby a hlavne rakovinu z postrekov.

Ľudská hlúposť nepozná hranice. Je to veľmi smutné, čo všetko dokážeme napáchať samy sebe a tejto krásnej Zemi. Riešenia existujú a v tomto prípade sú dokonca dotované štátom.

 

Zdroj: ekonomika.idnes.cz

Mohlo by se vám líbit...

Komentujte

15 Komentáře zapnuto "Voda po polích stéká jak po asfaltu. Za sucho může i špatný stav půdy"

avatar
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Qerton
Host
Qerton

Je to tak. Je to umělé vytváření závislosti na korporacích a jejich konzumace chemických plodin. Globální genocida slovanských národů v plném proudu.
Zde užitečné video: ODVODŇOVÁNÍ KRAJIN: ŠTEFAN VALO https://www.youtube.com/watch?v=GTyJHt8H3Ag

julius
Host
julius
Ja si vedu takovej denicek o pocasi. K tomu vedeni jsem se odhodlal po jedne hadce kdyz me bylo receno ze si nepamatuji jake pocasi bylo v loni. A zjistuji, ze udaje na internetu a v mediich jsou casem zmeneny. A nejde tedy zpetne zjistit jake pocasi bylo. Proc tomu tak je netusim. Ale vim jednu vec diky tomu denicku. Vite jak se chovalo pocasi presne pred rokem? Ja vam to reknu uplne stejne Kdyz se sklidila vetsi podstatna cast urody zacalo takhle prset. A predtim byla sucha. A tak se ptam. Je to takova nahoda ze presne na den… Číst vice »
Melichar
Host
Melichar

Jak jsem tu již psal, jednou z teorií, kam se ztrácí na Zemi voda, je to, že prosakuje stále hlouběji do Země a netvoří se již přirozený koloběh. V obrovských dutinách Země jsou prý celá moře pitné vody. Jen ji dostat na povrch a bylo by po problémech s pitnou vodou. K tomu by však mohly pomoci jen mimozemské technologie či pomoc Agharťanů.

jirik
Host
jirik

Jeden z hlavních důvodů proč musel Kadaffi zemřít
https://www.theguardian.com/environment/2011/may/27/libya-water-hidden-weapon
Průzkum ropy v jižní libyjské poušti v polovině padesátých let odhalil obrovské množství čerstvých, čistých podzemních vod – což by mohlo uspokojit rostoucí vnitrostátní poptávku a rozvojové cíle.

vladislav
Host
vladislav
Julio, nejlepší tvoje věta je : „Proc tomu tak je netusim.“ – když netušíš, tak nač píšeš,vole? Ja od tebe nejen tuším, ale dobře vím, proč tomu tak je. Tadescoblábol server napsal v titulku: „Za sucho může i špatný stav půdy“ . Kdepák, právě opačně – špatný stav půdy způsobuje sucho! A sucho způsobuje sofistikované manipulování počasí klimateroristů. Stačí si na YT najít záběry spousty antén haarpu po celé Evropě, nejvíc je ve Švédsku. Geoinmženíringem je možné vésti války počasím. Sít´ zářiču GWEN všude, kam se podíváš manipuluje nejen naším mozkem, ale i vysušuje půdu 10-12GHz frekvencemi v prostoru od… Číst vice »
Maroš
Host
Maroš

Vladislav – „Tadescoblábol server napsal v titulku: „Za sucho může i špatný stav půdy“ . Kdepák, právě opačně – špatný stav půdy způsobuje sucho! “ – teda „blábol“ rovnakého vzťahového významu – napríklad – „betónové plochy = špatný stav pôdy – spôsobujú sucho“, „pôdy bez rastlinného porastu spôsobujú sucho – lebo zvyšujú teplotu nad ich povrchom“ – takže – „sorry jako“ – vecne musím súhlasiť s oboma „blábolmi“, akurát ten tvoj – Vladislav – je skutočný blábol – keďže si chcel predovšetkým zaútočiť proti tomuto webu – len si sa freudovsky preriekol a významovo si povedal to isté…

Maroš
Host
Maroš
Toto je problém, ktorý sa prejavil aj v roku 2010 s extrémnymi zrážkami – voda zaplavovala dediny – stekala po úbočiach po nepriepustnej vrstve pôdy. Na príčine je jednak toto utuženie pôdy, jednak tzv. filtračný koláč, ktorý sa tvorí – ako súvislá 3-8 cm vrstva ílu, približne v hĺbke 50-60 cm pod povrchom. Sú to ílovité jemné častice, ktoré zrážková voda, a najmä závlahy – z 80-tych rokov, keď bol boom fóliovníkov a pestovania zeleniny na kšeft asi národným športom. Potom prišiel prevrat – reštitúcie pôdy, a znovu začínajúcim samostatne hospodáriacim roľníkom štát delimitoval – poskytol zadarmo aj príslušenstvo –… Číst vice »
V.A.M.
Host
V.A.M.

Souhlasim s Vami, dobre vysvetlene. Muzu, ale poprosit o prestani nekoho nazivat volem? Predem dekuji.

vladislav
Host
vladislav

omlouvám se, to mi tak uteklo.

iku
Host
Dobrý článek. Shrnutí situace naší země. Počasí – to je lež na druhou. Vyhrožovali od pátku až celý vikend. Zprávy o počasí beru jako vyhrožování. Tentokrát to nedokázali dodržet. Od roku 2008 mě chybí bouřky. To, co se dnes vydává za bouřku je hrozný paskvil. Nepamatuji se, kdy jsem naposledy slyšela po záblesku hrom. Kde jsou ty doby, kdy jsme počítali od zablesknutí ke zvuku hromu, jak daleko ta bouřka je. Už skoro deset let se zableskne a ihned následuje detonace. Bouřkyu neumějí a ty deště – to je jako když se vyleje kyblík a pak jdou už jen zbylé… Číst vice »
vondra
Host
vondra

je to tak, jak říkáš, ale je to i tím, že lidi si staví orgonity velkých rozměrů. Různé Towerwandy, Wasserwandy a Cloudbustery. . Neuvědomují si, že když postaví na balkoně takový Cloudbuster s 2m trubkami a nechají ho celej rok vzhůru, tak celá oblast s poloměrem 30-40km bude s minimálními srážkami. Skutečně to funguje, a nedovolí bořky. Spadne max.tak 2-5mm srážek. Voni lidi nevědí, že Cloudbuster se má po bouřce pokládat vodorovně na zem orientací na zemský poludník, tedy na jih, nebo na sever. Wilhelm von Reich to taky řekl, ale nikde se o tom jaksi už nepíše.

tomáš marný
Admin

Milý vondro,
z tohoto důvodu doporučuji octování, které je velmi účinné, eliminuje prudké bouřky ale nezabraňuje dešti a lijákům…..
tm

jbare
Host
jbare

Přesně tak !

Vitězslav Crha
Host
Vitězslav Crha

Když budeš mít zájem na zahradě cokoliv pěstovat co uděláš?? No určitě zryješ půdu a co dělají zemědělci? Neořou a neořou protože pluhy dali jak mi bylo řečeno do šrotu. Už je nepotřebují,protože jim nějaký totálně vymaštěný idiot s vysokoškolským vzděláním řekl,že mělké podmítky stačí. No tak nestačí,protože mělká podmítka neotevírá spór zeminy pro hlubší vniknutí vody do systému ekozávlahy. Z toho důvodu bych zrušil VŠ,protože se tato pouze zpolitizovaly na bezcenný brak,který vytváří pouze nové stvůry s diplomy nevalné pověsti.

Jozef Šolc
Host

Presne tak, a je to obrovský neriešený problém. Presne tým sa zaoberá Štefan Vaľo a z vlastného investuje propagáciu, dokonca výskum. Viac na https://www.povodne.sk/sk/

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílet

Líbil se vám tento článek? Sdílejte jej se svými přáteli!