…..původně jsem nechtěl o tomto vjemu psát. Mám podobné vnímání mnoho let, ale naskočí naštěstí vždy tak na 20-45 minut. Potom se zase ztratí….

14:54Kdyby v komentáři o kolabujícím MATRIXU nenapsala jedna čtenářka následující, určitě bych zde nezveřejňoval popis zajímavého vjemu a co se kolem odehrává. Pravděpodobně to čeká nyní i více lidí, a proto ta reakce, aby se na podobné zážitky mohli připravit. Prvně ale koment pod jedním článkem ze včerejška.

Chulinkaa

Včera večer, už po setmění jsem šla z obchodu a najednou periferním viděním vidím nějaké záblesky na obloze. Říkám si, bouřka koncem října? Ale jako bouřka to nevypadalo. Připadalo mi to jako výboj v drátech, jenom bez těch drátů. Mžourám očima, třeba mám vlas v očích a při mrholení se leskne a vidím prasátka. V očích nic nemám a vidím to zase. Na blesk to bylo moc pomalé a nemělo to takovou světelnou intenzitu. Co víc bylo zajímavější, viděla sem to jen jedním okem – pravým. Šilhám, tudíž nemám ohnisko v jednom bodě, jako ostatní lidé. Ale můžu se dívat očima, při čemž jedno je vždy dominantní. Většinou mám dominantní levé. A od té doby mě po zbytek večera bolela také hlava.

Tak tolik komentář a nyní si rozebereme následující vjemy.

Včera odpoledne jsem měl podobný zážitek, kdy jsem jako vždy levým okem viděl do jiné dimenze, když se mi v hlavě něco přepne. Mám to už od dětství. Viděl jsem bytosti, duchy a jiný okolní svět, než ve skutečnosti.

Konkrétně včera jsem levým okem začal zase vidět do „jiného“ světa. Létali kolem nějací duchové, či chodily různé bytosti které neumím ani popsat. A protože vědí, že je vnímáte, někteří se snaží na Vás zaútočit. Nesmíte se ale leknout, protože Vámi projdou jako skrz vzduch. Je lepší na ně nemyslet. Telepaticky to cítí a proto ty jejich reakce. Možná se tím baví, nevím, ale některé jsou nepříjemné. To je ten horší případ a nyní ten lepší.

Někdy zase vidím jiným vhledem do multidimenzionálního světa a okolo je prostředí, které zde bylo před několika stoletími či před několika lety. Přišel jsem na to tak, jak se věci mají, když jsem byl asi před 15 lety v Rožnově pod Radhoštěm, kde jsem dost často trávil prázdninové měsíce a viděl starý Rožnov tak jako v minulosti jak jsem ho vlastně znal. Jsou to zajímavé zážitky. V jiném městě v Německu jsem viděl velký hustý les a nebyly tam žádné obytné domy. Znovu opakuji, neumím to ovládat. Nějak se to ovládá samo…..

Jindy jsem ve výtahu v mrakodrapu viděl levým okem oblohu a pod sebou prázdno. Muselo to být hodně v minulosti, byla tam jenom příroda a nic víc.

Některé vjemy se ale asi nesepnou úplně naplno a vidím obraz současné doby a minulost přes sebe. To mám pak ve všem zmatek.

Obrazy v jednom oku naskočí a nějakou dobu trvají. U mě vždy v oku levém. Otevírá to jiný svět a odmala vím, že žijeme v multidimenzionálním světě. Nedalo se to ale vykládat mým spolužákům na základce a kamarádům, vždy se mi za to vysmívali a ukazovali si na hlavu. Věděl jsem, že je to pouze a jenom pro mě.

Poslední dobou tyto vhledy byly časté. Nevím co mají znamenat, ale jsou. Jiné zvláštnosti a vjemy si ale vysvětlit umím. To je ale zase jiné kaféééé. Možná je popíši jindy. To ale ještě dnes nevím…..

Pravým okem jsem viděl vždy normálně a vnímal „realisitický svět“.

Napsal tm